RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů (2. část)

Jak již bylo v predchozí části řečeno, jednou z klíčových rolí vysokoškolského pracoviště dle zákona je spolupráce s průmyslovou praxí. Díky celé řadě projektů, zejména Centra kompetence Strojírenská výrobní technika, je tato náplň v potřebné míře realizována. Jak tento fakt reflektují vybraní zástupci průmyslové sféry je obsahem další části tohoto příspěvku. Na položené dotazy odpovídají (v abecedním pořadí) Ing. Petr Heinrich, technický manažer Kovosvit MAS Machine Tools, Ing. Vlastimil Hlavatý, technický ředitel Škoda Machine Tool, Ing. Vojtěch Frkal, technický ředitel Toshulin, Ing. Tomáš Kozlok, vedoucí vývojových projektů a zkušebny TOS Varnsdorf, Ing. Petr Kupka, vedoucí technologie a  technického rozvoje TOS Kuřim-OS a Ing. Martin Machálka, technický ředitel Tajmac-ZPS.

Při vývoji vertikálních soustruhů Forceturn společnosti Toshulin byla v RCMT provedena komplexní výpočtová analýza strukturálních vlastností strojů napříč řadou velikostních variant. (Zdroj: Toschulin)

Předmětem první otázky bylo vnímání role RCMT ve struktuře tuzemského VaV.

Ing. Heinrich: Na tuto otázku mohu odpovědět s  ohraničením oblasti oboru obráběcích strojů. Jsem přesvědčen, že za uplynulých 20 let došlo k posílení kompetencí RCMT v klíčových oblastech konstrukce obráběcích strojů. Mám namysli optimalizaci skeletů strojů, analýzy teplotních deformací, vibrací a podobně. Obor zažívá postupnou evoluci a úskalí spočívá v dobře vyřešených detailech. Právě postupně budované zkušenosti na RCMT mohou podpořit rozvoj oboru obráběcích strojů i v komerční sféře.

Ing. Hlavatý: Výzkumné centrum RCMT vnímám jako důležitý spojovací článek mezi akademickou půdou technické univerzity a  průmyslovým odvětvím zabývajícím se výrobou a vývojem obráběcích a  tvářecích strojů. Hlavní aktivity vyplývající z podstaty této organizace určitě směřují do oblasti vzájemné odborné spolupráce s průmyslovými podniky formou implementace získaných teoretických poznatků do odborné praxe společně se začleněním mladých výzkumných pracovníků do konkrétních výzkumných úkolů. Největším přínosem je určitě ověření teoretických poznatků v praxi včetně získání zpětné vazby. Výchova nových odborníků a specialistů s cílem uplatnění i v průmyslovém výzkumu a vývoji je dalším bonusem této činnosti.

RCMT působí ve sféře vývoje a výzkumu obráběcích a tvářecích strojů již řadu let. V rámci spolupráce s průmyslovými podniky určitě již dokázalo obhájit svoji úlohu a přesvědčit odbornou veřejnost o smysluplnosti a  důležitosti svého působení. Příkladem jsou některé společné výzkumné a  vývojové projekty, které svými výsledky potvrdily správnost nastoupené cesty a důležitost vykonané společné práce. Dle mého názoru RCMT zaujímá v odborné průmyslové sféře důležité postavení a přináší do Výzkumu a  Vývoje obráběcích a tvářecích strojů mnoho cenných poznatků. Svým fundovaným přístupem k řešení odborné problematiky s podporou kvalitních specialistů umožňuje neustále rozvíjet průmysl obráběcích a tvářecích strojů.

Ing. Frkal: Z pohledu výrobce obráběcích strojů je RCMT stěžejním oborovým pracovištěm VaV v České republice. Osobně si velmi vážím vysoké úrovně znalostí a schopností, jež výzkumné centrum načerpalo za celou dobu své existence a dokázalo je udržet a rozvíjet. Důležitým aspektem, který jistě přispívá k současné vysoké odborné úrovni výzkumného centra, je skutečnost, že se vedení centra podařilo udržet stabilní kolektiv kvalitních odborníků. Společnost Toshulin spolupracuje s RCMT dlouhou dobu. Za těch mnoho let vznikla spousta nápadů, byly popsány hromady papíru, byly vytvořeny stovky prezentací. Vznikly také laboratorní vzorky a proběhlo mnoho hodin testů a měření. Ale co je důležité, byla realizována řada projektů s konkrétními vysoce hodnotnými výsledky, které byly prakticky využity v reálném životě. Dle mého názoru tedy pražské výzkumné centrum svou úlohu v oblasti VaV plní velmi dobře.

Ing. Kozlok: TOS Varnsdorf byl jedním ze zakládajících členů výzkumného centra, neboť cítil, že je nutné mít v ČR silného stabilního partnera, který pomůže průmyslovým podnikům ze sektoru obráběcích a tvářecích strojů posouvat se dále, rozvíjet se a  zvyšovat tak nejen konkurenceschopnost svoji, ale také českého průmyslu jako celku. Za dobu své existence udělalo RCMT obrovský výkonnostní a  kvalitativní skok a vypracovalo se, troufám si říct, na výzkumné centrum světové třídy, které pomáhá řešit nejsložitější vývojové projekty. Dnes v podstatě každý výrobce obráběcích a tvářecích strojů v ČR spolupracuje s RCMT na svých vývojových úkolech, neboť v RCMT našel právě onoho silného partnera, který mu pomůže řešit náročné úkoly, na které již svými kapacitami či schopnostmi nestačí. Co vnímám jako velmi důležité je skutečnost, že poznatky získané během řešení velmi složitých úkolů s průmyslovými partnery se přenáší do výuky studentů, což přispívá ke zkvalitnění technického vzdělávání mladých techniků. Myslím si, že cíl, s kterým bylo RCMT založeno se daří plnit.

Ing. Kupka: RCMT patří k velmi významným partnerům z  hlediska jejich vlivu na VaV v České republice. Široké zaměření činností pracovníků je ideální pro průmyslové partnery zabývající se především návrhem, stavbou a měřením obráběcích strojů. To jsou základní vlastností pro realizaci a návrhy nových technických řešení, vylepšení a  inovací za využití výzkumně vývojových činností. RCMT dále disponuje vybaveností jak hardwarovou, tak softwarovou na velmi vysoké technické úrovni, kterou si podniky nemohou jak finančně, tak hlavně personální obsazeností dovolit. Velký přínos výzkumného centra je ve spolupráci s  předními podniky, kterým dokáží nabídnout ucelené služby a tým zkušených technických odborníků. RCMT zastává velmi důležitou roli v oblasti výzkumu a vývoje a daří se jí naplňovat požadavky ze strany průmyslu.

Ing. Machálka: Cílem každé vyspělé společnosti je především dokázat vyrobit moderní a konkurenceschopný produkt, v našem případě obráběcí stroj. Vývoj a výroba obráběcích strojů je spojena s  nejvyšším stupněm poznání v technických a exaktních vědách. Po 20letém fungování RCMT si myslím, že tato organizace výše uvedené naplnila a  přispěla k rozvoji oboru obráběcích strojů v ČR. I díky činnosti RCMT a  spolupráci s podniky z oboru se daří ČR udržet svoje postavení výrobce této vyspělé techniky ve světovém měřítku.

Druhá otázka se týká výběru jednoho referenčního projektu, na kterém dotyčný podnik s centrem RCMT spolupracoval.

Ing. Heinrich: Mě imponují projekty, kde je určitá míra nejistoty při vývoji. Nyní právě dokončujeme společný projekt frézovacího stroje s hydrostatickým vedením, který má určitá specifika. Chceme si ověřit kromě jiného vlastnosti a využitelnost hydrostatiky i  na menších strojích, které má společnost Kovosvit MAS Machine Tools v  sortimentu. Budou nás zajímat například výsledné povrchy dílců z obtížně obrobitelných materiálů, kde očekáváme díky útlumu vibrací zajímavé přínosy.

Ing. Hlavatý: Naše společnost prošla s RCMT v  minulosti několika projekty. Vždy se nám podařilo dosáhnout plánovaných výsledků, vzájemná spolupráce odborníků a vzájemná komunikace byla na vysoké úrovni. Z této řady musím vybrat projekt Centra Kompetence SVT, svým rozsahem, odbornou náplní a širokou účastí zapojených průmyslových firem vybočuje ze standardního schématu spolupráce. Za celou dobu své osmi leté existence přinesl naší firmě mnoho užitečných a pokrokových poznatků. V rámci plánovaných aktivit umožnil vzájemné sdílení informací včetně mnoha nových odborných kontaktů. Splněné výsledky korespondovaly s plánovanými aktivitami a některé z těchto výsledků jsou již dnes zapracovány do technického výrobkového portfolia naší firmy a s  některými počítáme v plánovaném vývoji na další roky.

Ing. Kupka: S RCMT spolupracujeme a spolupracovali jsme již na hodně společných projektech, i mimo projekty s účelovou podporou, a je složité vystihnout pouze jeden projekt. Nicméně bych zmínil dlouhodobý společný projekt, do kterého vstupovaly další dvě vysoké školy a sedm podniků, jedná se o projekt s názvem Centrum kompetence – Strojírenská výrobní technika. Výjimečnost projektu spočívala v jeho době realizace, téměř osm let, a hlavně ve spojení spolupráce předních českých výrobců obráběcích strojů za účelem posílení konkurenceschopnosti v rámci celé České republiky. Při řešení projektu byly jednotlivé výzkumné a vývojové činnosti aplikovány napříč potřebám jednotlivých podniků a využíval se společný realizovaný výzkum jednotlivých částí obráběcích a tvářecích strojů. Společným zapojením do výzkumných činností byly velmi efektivně využity vložené finanční náklady, technické vybavení, moderní výpočtové softwary a odborné znalosti techniků za společným cílem napříč celé České republiky. Projekt se pod taktovkou RCMT zabýval koncepčními návrhy dílů a částí strojů, strukturální a topologickou optimalizací nosných struktur, měřením teplotních přenosových funkcí, tvorbou složitých technologických programů a optimalizací NC kódu, optimalizací pohonů, efektivním využitím energetických zdrojů, bezpečností obráběcích strojů atd. – což jsou všechno činnosti nutné pro komplexní vývoj a výzkum strojů.

Ing. Kozlok: Je těžké vyzdvihnout jeden projekt, neboť společně řešených projektů je za dobu vzájemné spolupráce nespočet a každý byl něčím specifický. Co bych ale vyzdvihnul je fakt, že každý projekt byl jak kamínek mozaiky a zapadal do celkové strategie firmy v  oblasti technického rozvoje svých produktů, resp. firmy jako takové. Díky dlouhodobé spolupráci s RCMT jsou kolegové z výzkumného centra již tak propojeni s životem naší firmy, že se ztotožnili s naší filozofií a  strategií a vzájemně se doplňujeme s návrhy úkolů, které je potřeba řešit, abychom drželi ten správný směr inovací.

Ing. Machálka: S RCTM jsme doposud spolupracovali na více než 12 velkých projektech. Všechny projekty byly svým zaměřením velmi rozdílné a je velmi obtížné vybrat jeden za všechny. Nicméně, mou srdeční záležitostí zůstává projekt realizovaný za pomoci dotační podpory MPO programu Trvalá prosperita a nesl název „Nové metody a  postupy při využití mechatronických prvků v konstrukci a stavbě obráběcích strojů“. Projekt s více než desetiletým předstihem řešil to, co je dnes moderně nazýváno Digitálním dvojčetem. Tento projekt byl naprosto nadčasový a výjimečný svým rozsahem a následnou realizací výsledků na konkrétních strojích. Projekt nebyl svázán žádnými velkými pravidly a dával prostor pro vznik nových řešení, které byly realizovány naprosto spontánně. Na projektu spolupracovalo více než 13 firem z  různých oborů, z nichž klíčovou roli představovali právě výzkumní pracovníci výzkumného centra RCMT. Z dosažených výsledků a poznatků projektu čerpáme doposud a snažíme se i nadále rozvíjet myšlenky při inovacích našich výrobků.

Ing. Frkal: Za dosavadní historii jsme spolupracovali na mnoha projektech a zabývali se při jejich řešení různými tématy. Vybrat jeden „nej“ projekt je těžké. Například v oblasti konstrukce obráběcích strojů využíváme poznatky získané ze spolupráce s  RCMT ve stavbě velkých karuselů řady Forceturn. U velkých strojů se také podařilo podstatným způsobem eliminovat nežádoucí teplotní vlivy na výslednou pracovní přesnost. A to díky nově vyvinutému sofistikovanému systému elektronických kompenzací. Za velmi užitečný považuji systém, který umožňuje obráběcímu stroji inteligentně reagovat na vznik samobuzených kmitů a eliminovat je.

Třetí téma otázky je směřováno na konkrétní zkušenosti plynoucí ze vzájemné spolupráce.

Ing. Heinrich: Zkušenost se spoluprací s RCMT je pozitivní. Pracovníci centra řeší dobře konkrétní vývojové úkoly. Myslím, že by se měla kompetence RCMT ve vývoji do budoucna více zaměřit k řídicím systémům a obecně k softwaru a smart funkcím. Také pozoruji, jak narůstá administrativa spojená s dotacemi, což je negativní vliv, a  myslím, že trochu zpomaluje efektivitu. Přeji si, aby RCMT dále fungovalo a drželo průřezovou znalost v oboru obráběcích strojů.

Ing. Hlavatý: Za dlouhou dobu vzájemné spolupráce jsme společně našli optimální způsob komunikace včetně sdílení odborných informací. Některé technické problémy, které jsme společně řešili v  některých fázích přesahovaly naše odborné znalosti a možnosti, ve spolupráci s RCMT jsme vždy úspěšně nalezli vhodné řešení nebo nám RCMT zprostředkovalo jinou externí odbornou pomoc. Zachování RCMT pro další budoucí aktivity v oblasti vývoje a výzkumu obráběcích a tvářecích strojů je bezpodmínečně nutné, tato organizace disponuje velkým odborným a lidským potenciálem, který ve spolupráci s průmyslovými firmami a  dalšími institucemi udává směr technického a technologického vývoje v  oblasti již zmíněných strojů. Na působení RCMT nevidím žádné zásadní nedostatky, někdy narážíme v oblasti sdílení informací na zachování firemního Know-how z důvodu společného řešení některých technických vývojových úkolů s ostatními konkurenčními firmami. Řešením je smluvní zajištění nakládání s duševním vlastnictvím, i tento problém jsme již vyřešili.

Ing. Frkal: Celkově hodnotím spolupráci s výzkumným centrem pozitivně. S výhodou využíváme expertízu centra při řešení úloh, které nejsme schopni vyřešit vlastními silami. Podobným způsobem je pro nás užitečná i možnost v případě potřeby využít možností speciálního měřicího vybavení, kterým RCMT disponuje. Máme zkušenosti s různými formami spolupráce. Víme, že témata výzkumného charakteru se širokým záběrem vyžadují více času a je vhodné je řešit spíše formou dlouhodobých projektů nejlépe s využitím některé z forem veřejné finanční podpory. V případě, že je potřeba vyřešit úzce zaměřený konstrukční problém, osvědčila se nám forma komerční zakázky s jasně definovanými časovými a finančními mantinely. Dle mého názoru by výzkumnému centru RCMT prospělo zjednodušení systému financování a  hlavně perspektiva dlouhodobého výhledu na stabilitu financování a  stabilitu legislativy a různých pravidel, v rámci nichž musí výzkumné organizace pracovat.

Ing. Kozlok: Myslím si, že vzájemná spolupráce obohacuje obě strany. Kolegové z RCMT mnohdy přicházejí s novými návrhy a  způsoby řešení daného problému, které nás v podniku ani nenapadnou. Tím pomáhají měnit myšlení lidí v průmyslové praxi. Obráceně díky praktickým zkušenostem pracovníků ve firmách se daří daný nápad či myšlenku usadit do kontextu vyrobitelnosti apod. Výsledkem pak je funkční řešení, které plní daný účel. Nezbývá než si prát, aby spolupráce pokračovala i nadále a aby výzkumné centrum mohlo maximum svého času věnovat výzkumně vývojové činnosti.

Ing. Kupka: Spolupráce je na vysoké technické úrovni, zkušenosti pracovníků a vyspělé technologie dokáží řešit naše každodenní problémy jak při vývoji nových komponent a strojů, tak reálné požadavky našich stálých zákazníků. RCMT disponuje zkušenými odborníky v  oboru, kteří dokáží teoretické znalosti a zákonitosti spojit s praxí a  nabídnout tak výrobním podnikům reálná řešení. RCMT je částečně ekonomický podnik a proto je někdy nezbytné realizovat nepopulární kroky a snižovat počty odborných a zkušených pracovníků. To je záležitost, která je pro nás, jako partnery, vždy velmi problematická jak z pohledu volných kapacit, flexibility hledání řešení, tak hlavně ztráty získané odborné praxe jejich zaměstnanců, kterou si musí každý začínající technik těžce a zdlouhavě získat. Bylo by dobré se zamyslet nad funkcí RCMT s minimalizací administrativních záležitostí a možností zachovat, či nejlépe rozšířit počty technických odborníků dostupných pro průmyslovou sféru.

Velmi významná spolupráce centra RCMT od jeho prvopočátku existence je s dalšími akademickými pracovišti, mezi které dlouhodobě patří tuzemské strojní fakulty ZČU v Plzni a VUT v Brně. Jelikož příjmy z  komerční spolupráce jsou důležitou složkou v rozpočtu akademických pracovišť, bezesporu se nacházíme v konkurenčním prostředí. Dokážou se nad fakt konkurenční rivality zainteresované strany povznést a najít společná témata řešení realizovaná např. ve společně podaném projektu, jehož výsledky přinesou pro firemní sféru inovační užitek?

Prof. Václava Lašová (ZČU v Plzni): Konkurenční prostředí je motorem vývoje a přirozenou součástí podnikání. V  akademické sféře to ale úplně neplatí. Přestože jsou akademická pracoviště tlačena z ekonomických důvodů k podnikatelskému chování, je zde stále prostor ke spolupráci při řešení pro praxi užitečných výzkumných témat. Naše fakulta byla přizvána k dlouhodobé spolupráci s  RCMT v roce 2005. Důvodem bylo několik výzkumných témat, jejichž řešení bylo v Plzni tradičně na úrovni. Pražští kolegové se zase zabývali problémy, kterým u nás nebyla věnována taková pozornost, čímž se spojení obou výzkumných organizací stalo výhodným pro obě strany a konkurenční problém jsme nikdy nemuseli řešit, protože cílem nebylo prosazovat se, ale společnými silami podpořit české výrobce obráběcích strojů.

Doc. Petr Blecha (VUT v Brně): Řešené projekty center kompetence nám umožnily vytvořit výzkumné pracoviště dislokované na třech univerzitách v Praze, Brně a Plzni. V oboru strojírenské výrobní techniky nám tyto projekty pomohly synergicky rozvíjet naše odborné kompetence a společně je aplikovat u členských firem našeho projektového konsorcia. Po tolika letech spolupráce nejde mluvit v našem oboru o rivalitě, ale o přátelství, které se promítá i do dalších společných aktivit a projektů řešených mimo centra kompetencí. Zde bych mohl jako příklad uvést projekty Ecodesign ve stavbě obráběcích strojů (MPO ČR, Programm TIP, 2011 - 2013),Podpora vývoje způsobilých strojů (MPO ČR, Program TIP, 2011 - 2013), Strojírenská výrobní technika a  přesné strojírenství (Operační program výzkum, vývoj, vzdělávání, 2019-2022) nebo aktivity realizované v rámci technologické platformy Strojírenská výrobní technika či Společnosti pro obráběcí stroje. Jsem přesvědčen o tom, že základy naší spolupráce jsou natolik pevné a  hluboké, že nám vydrží dalších 20 let.

Prof. Jiří Marek (VUT v Brně): Je to tak říkajíc otázka na tělo, protože technické veřejnosti je známo, že konkurenční rivalita, jak jste ji pojmenoval, v jisté míře existuje. Jistou mírou jsem to nazval proto, poněvadž nakonec vždy převládne zdravý selský rozum mezi příslušnými školami, a společná cesta se vždy najde. To platí např. pro dotované projekty (TA ČR, MPO apod.), které jsou společně řešeny pro ten který podnik. Pokud se jedná o přímou spolupráci mezi podnikem a vysokou školou na bázi hospodářských smluv, tak je zvyklost na VUT v Brně taková, že pokud některou část podnikového úkolu neumíme vyřešit, tak doporučíme konkrétní pracovníky i z jiných škol, a podnik si je sám osloví a zkoordinuje naši vzájemnou činnost. Naše motivace, proč doporučíme domnělé konkurenty je jasná. Pokud podnik nedostane řešení problému vcelku, nemá zájem s námi spolupracovat pouze na dílčí části, a tím i my přijdeme o práci z průmyslové praxe. A že je nám takové práce třeba, je jasné. Jak chcete učit něco, co sami neděláte? Odpověď je nasnadě, nijak, nebo špatně. A to není naším cílem. Takže společnou řeč a témata v drtivé většině případů vždy najdeme.

Mezi další spolupracující subjekty patří oborové organizace. Svaz strojírenské technologie stál u zrodu centra RCMT, Svaz průmyslu a  dopravy se následně též stal platformou pro úzkou vzájemnou spolupráci.

Na položenou otázku Jak vnímáte aktuální a budoucí roli RCMT jako součásti oboru strojírenství v ČR odpověděla ředitelka Svazu průmyslu a  dopravy ČR Ing. Dagmar Kuchtová následovně: „RCMT vidím zejména jako partnera výrobních podniků. Český průmysl se bez kvalitních výrobních strojů a technologií neobejde. RCMT se díky svému zaměření také na výzkum a vývoj posouvá na vyšší úroveň a pomáhá s naplňováním konceptu Průmyslu 4.0 ve firmách. Proto jsou zástupci RCMT také v poradních orgánech Svazu průmyslu. Nedílnou součástí činnosti RCMT je též vzdělávání mladých odborníků, které obor strojírenství potřebuje. Mohou tak navázat na skvělou strojírenskou tradici ve spolupráci s konkrétními firmami. RCMT těmito činnostmi představuje ideální mix komplexního centra, které pomáhá českému strojírenství, aby mělo i v  budoucnu nezastupitelné místo v ekonomice České republiky.“

V podobném duchu se vyjádřil i ředitel Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřich Paclík, CSc.: „Výzkumné centrum pro strojírenskou techniku a technologii při ČVUT v  Praze se za 20 let stalo největším a nejvýznamnějším výzkumným a  vzdělávacím pracovištěm v oblasti výrobních strojů a technologií v ČR. RCMT se v rámci spolupráce s českými výrobci významně podílí na vývoji nových obráběcích a tvářecích strojů a na rozvoji nových technologií. Také díky práci tohoto centra je současné postavení našeho průmyslu obráběcích a tvářecích strojů na velmi dobré úrovni a patří mu 13. místo ve světové produkci. Jsem rád, že u zrodu RCMT byl také Svaz strojírenské technologie. Vzhledem k jeho současnému personálnímu obsazení věřím, že i v budoucnu si RCMT udrží své postavení a bude nadále významně přispívat k udržení konkurenceschopnosti průmyslu obráběcích a tvářecích strojů v ČR.“

Taktéž prezident Svazu strojírenské technologie Ing. Jan Rýdl ml., MBA, spatřuje existenci centra RCMT jako klíčovou: „Současná i budoucí role RCMT v oboru obráběcích a tvářecích strojů je zcela zásadní. Dobře vybavené pracoviště, laboratoře a vysoká erudice pracovníků RCMT jsou základem pro úspěšnou spolupráci s průmyslem. Klíčovou úlohou RCMT je předávat strojírenským firmám v ČR nejnovější poznatky z oblasti výrobních strojů a výrobní technologie, k nimž mají díky svému akademickému zázemí nejblíže. Nezbytné ale je, aby tyto teoretické poznatky byly aplikovány do reálné praxe, a to je další role pracovníků RCMT, kteří ve spolupráci se strojírenskými firmami definují a  rozvíjejí tato témata napříč celým procesem návrhu, vývoje, konstrukce, výroby, oživení, odladění a testování nového výrobku. Úspěšná spolupráce RCMT a strojírenských firem vytváří základ pro zvyšování konkurenceschopnosti českých firem na náročných světových trzích a  zároveň pro udržení mnohaleté tradice průmyslové výroby v ČR. Nezbytnou úlohou RCMT je proto také systematické vzdělávání a příprava mladých odborníků v tomto oboru.“

Alfou a omegou existence tuzemského výzkumu je jeho podpora z  veřejných zdrojů. Ke klíčovým institucím pro aplikovaný výzkum patří Technologická agentura ČR, jehož předseda prof. Petr Konvalinka se v  souvislosti s výročím existence RCMT vyjádřil k tématům, jak důležitou roli hraje veřejná podpora v rozvoji konkurenceschopného oboru a zdali podporovat obory tradiční, historicky podložené zkušenostmi a silnými aplikačními subjekty, nebo naopak nové, průlomové, disruptivní, realizované např. prostřednictvím startupů.

„Veřejná podpora ve formě dotací na aplikovaný výzkum sehrává velmi důležitou roli v rozvoji výzkumných a vývojových pracovištˇ jak na univerzitách, tak i ve výzkumných institucích. Zejména ve strojírenství je nutné podporovat jak tradiční tak i nové a průlomové obory. Samostatnou kapitolou v podpoře jsou start-up a spin-off společnosti, které nabývají na velkém významu v zavádění výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Ústav výrobních strojů a zařízení a Výzkumné centrum pro strojírenskou techniku a technologii (RCMT) při Fakultě strojní ČVUT v Praze je významným pracovištěm v tomto oboru, zajišťuje spolupráci s  průmyslem již dlouhých 20 let. A tato spolupráce je na výborné úrovni. Svědčí o tom mnoho úspěšně řešených projektů aplikovaného výzkumu a  prestižní podpora Centra kompetence - Strojírenská výrobní technika i Národního centra kompetence - Strojírenství prostřednictvím Technologické agentury ČR. Výsledky výzkumu i aplikace v průmyslu jsou důkazem, že spolupráce funguje na velmi dobré úrovni, a že je pracoviště schopno získávat, kromě dotačních prostředků, také prostředky formou smluvního výzkumu. Přeji pracovišti RCMT ČVUT v Praze do dalších let mnoho úspěšně realizovaných projektů a s nimi spojených realizací v průmyslu.“

Existence takto etablovaného pracoviště, jako je centrum RCMT, má vedle přímé vazby na průmyslovou praxi i důležitý efekt v podobě rozvoje dovedností, znalostí a kompetencí své domovské fakulty. Závěrečné slovo patří děkanovi Fakulty strojní ČVUT v Praze prof. Michaelu Valáškovi: „Je to velké výročí, kdy založením Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii na Fakultě strojní ČVUT v Praze se fakulta rozhodla prokázat, že má odborné kompetence a je tak schopná pomáhat českému průmyslu a fungovat jako katalyzátor jeho rozvoje a udržení oboru. Při pohledu zpět lze konstatovat, že se v tom plně osvědčilo. Představuje dnes zdroj znalostí jak pro průmyslové podniky, tak pro studenty. Jen se za těch 20 let změnil pohled na funkci univerzity ve společnosti. Před 20 lety jsme byli motivováni k použití našich znalostí k práci pro praxi, ale uplatnění dnešní Metodiky 17+ nás motivuje k tomu, abychom praktické věci přestali dělat a věnovali se jen teoretickým publikacím.“