Témata
Reklama

Rozvoj výzkumu a vývoje

18. 11. 2009

Na stránkách MM Průmyslového spektra jste se v minulých vydáních mohli dozvědět o existenci Technologické platformy strojírenská výrobní technika (TPSVT), která byla v letošním roce založena za účelem podpory vědy a výzkumu sektoru strojírenství, zvláště pak v oboru obráběcích a tvářecích strojů.

Tato technologická platforma TPSVT ve spolupráci s Českou technologickou platformou strojírenství a Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii uspořádala konferenci na téma Potřeby a bariéry rozvoje výzkumu a vývoje v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Pojďme se v krátkém vstupu podívat na některá vybraná témata této konference (celkem bylo předneseno osm příspěvků) , konané během letošního MSV Brno.

Reklama
Reklama
Reklama
Konference technologické platformy TPSVT se těšila velkému zájmu jak představitelů akademické obce, tak i vývojových a konstrukčních pracovníků z výrobních firem.

Výzkum a praxe

Existence těchto dvou pólů a jejich provázanost je alfou a omegou každé fungující společnosti, ať se jedná o humanitní či technické obory. Bohužel věškerá česko-slovenská výzkumná základna budovaná po desetiletí byla začátkem devadesátých let rozprášena. Až v polovině roku 2000 bylo,jako samostatné pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze založeno Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii pod vedením profesora Houši. V letech 2000 až 2004 bylo centrum podporováno z prostředků MŠMT ČR prostřednictvím projektu LN00B128 s názvem „Centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii". Pro další období získalo VCSVTT opět podporu z programu 1M Výzkumná centra na projekt „Výzkum strojírenské výrobní techniky a technologie" označený 1M6840770003. Hlavním cílem centra je vytvářet profesionální a dobře vybavené výzkumné, vzdělávací a školicí pracoviště. Dalším důležitým cílem je výzkum nových řešení a studium zahraničních zkušeností a nových perspektivních technologií blízké budoucnosti. Úkolem centra je také vychovávat mladé profesionální odborníky v oblasti výzkumu a vývoje obráběcích strojů a jiných strojírenských technologií, kteří by byli schopni konzultovat technické problémy a pomáhat průmyslu vyvinout novou generaci výrobků pro tuzemský i zahraniční trh. Získané nové poznatky, postupy, technologie a dovednosti uplatnitelné v oboru tvářecích a dalších strojů budou rovněž k dispozici příslušným podnikům či zájemcům. Tyto všechny úkoly a cíle se daří centru bezezbytku plnit.

Část přednášky docenta Šperlinka byla věnována rozboru financování základního a aplikovaného výzkumu a jeho vývoji do budoucna. Tento graf ukazuje procentuální podíly celkových státních výdajů na výzkum a vývoj vynaložených na základní výzkum u jednotlivých zemí.

„Velká" platforma ctp Engineering

Česká technologická platforma Strojírenství je dle slov jejího prezidenta docenta Karla Šperlinka kooperační oborové seskupení sdružující klíčové hráče daného odvětví, a to zejména průmyslové podniky, oborová sdružení a svazy, výzkumné a finanční instituce, národní orgány veřejné správy. Všechny tyto subjekty se podílejí na výzkumu, vývoji a inovacích ve strategicky významné technologické oblasti na národní nebo mezinárodní úrovni.

Tato platforma byla ustavena v září 2007 Deklarací o ustavení ČTPS, kterou podepsalo celkem 29 subjektů: pět průmyslových svazů + deset dalších podniků, pět vysokých škol s osmi výzkumnými centry (ČVUT v Praze, VUT v Brně, ZČU Plzeň, TU v Liberci, VŠB-TU Ostrava), dva výzkumné ústavy, pět vědecko-technických společností, Technologické centrum AV a Veletrhy Brno.  

K oborovým seskupením České technologické platformy Strojírenství patří: Strojírenská výrobní technika, Letecká technika, Automobily, Kolejová vozidla, Energetická technika, Textilní výrobní technika, Materiály (kovové i nekovové) a Jakost a spolehlivost výroby.

Jako její stěžejní cíle lze definovat: vypracování strategie výzkumu jednotlivých oborů a strategie výzkumu celého sektoru strojírenství a implementačního plánu. Dále pak kontinuita a posílení spolupráce výzkumu s průmyslem, dosažení vyšší konkurenceschopnosti jednotlivých oborů i celého sektoru a v neposlední řadě pak spolupráce s ETP Manufuture (více na www.manufuture.org), event. s dalšími platformami v ČR a EU.

Technické vysoké školství

Velký prostor na konferenci byl věnován problematice vysokého školství, zejména strojírenského typu. Představitelé plzeňské, pražské, liberecké, brněnské a žilinské strojní fakulty se jednomyslně shodli na nutnosti podpory aplikovaného výzkumu a jeho rozvoje na jejich pracovištích. Byla zde uvedena celá řada konkrétních případů provázanosti jejich univerzity s průmyslovou praxí a přípravy nebo již realizace společných projektů dotovaných z rozpočtů MPO či strukturálních fondů EU.

-dvo-

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 91133
Datum: 18. 11. 2009
Rubrika: SST představuje / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Filozofie pro řezné nástroje

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit