Témata
Foto: autor

České zastoupení rakouské společnosti Engel letos slaví 30. narozeniny. Při této příležitosti jsme se setkali s Ing. Petrem Stiborem, který stál za založením pobočky a ve firmě působí dodnes, momentálně na pozici prezidenta pro region východní Evropy. V rozhovoru se s námi podělil nejenom o vzpomínky na začátky firmy Engel CZ, ale hovořil také o současné situaci firmy a aktuálních trendech v oboru vstřikování plastů.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

MM: Když se ohlédnete do doby počátků české pobočky firmy Engel, co se vám vybaví jako první? Které události v její 30leté historii byste označil za nejdůležitější?

P. Stibor: Pamatuji úplné začátky. Pro rakouskou firmu Engel jsem začal pracovat už v srpnu roku 1990. Firma se v té době rozhodla založit v Praze vlastní dceřinou společnost, která byla na jaře roku 1992 zapsána do obchodního rejstříku. Jinak k významným momentům, které firmu posouvaly kupředu, řadím stavbu vlastní reprezentativní budovy v pražské Michli, kam jsme v roce 2006 přesunuli naše kanceláře a kde sídlíme dosud. Tato budova nám umožnila firmu dále rozšiřovat, a reagovat tak na vývoj plastikářského a gumárenského průmyslu v České republice. Dalším velmi důležitým mezníkem bylo založení naší sesterské firmy Engel strojírenská. Její závod v jihočeské Kaplici byl otevřen v roce 2000 a dnes v něm pracuje asi 1 000 zaměstnanců. Jde o největší zahraniční továrnu firmy Engel, a díky ní můžeme říci, že víceméně 30 % každého stroje Engel je vyrobeno v České republice.

„Za největší úspěch v historii naší firmy považuji vybudování stabilního týmu spolupracovníků, kteří se každý den těší do práce,“ říká zakladatel české pobočky firmy Engel Petr Stibor. (Zdroj: Engel)

Za největší úspěch v historii firmy bych však označil to, že se nám podařilo vybudovat tým lidí, kteří se každý den těší do práce. Dnes naše prodejní a servisní organizace zaměstnává přibližně 75 pracovníků a máme tu minimální fluktuaci, za těch 30 let nás opustilo dohromady jen asi 20 lidí.

MM: Engel je rakouská firma a z jejího sídla v hornorakouském Schwertbergu je to do Česka „co by kamenem dohodil“. Proč je pro tuto firmu důležité mít zastoupení v sousedních zemích?

P. Stibor: Rakousko je malá země, a tak bylo majitelům jasné, že chtějí-li firmě zajistit růst, musí exportovat. Proto se firma už v 80. letech minulého století zaměřila na internacionalizaci a začala zakládat pobočky v největších průmyslových centrech po celém světě. Dnes má firma Engel více než 30 dceřiných společností a zastoupení na všech kontinentech, od USA až po Nový Zéland. Máme tedy pobočky ve všech významných průmyslových zemích, mezi něž počítáme i Českou republiku.

Jedním z důležitých milníků 30leté historie společnosti Engel CZ byla stavba reprezentativní budovy v pražské Michli, kde firma sídlí od roku 2006. (Zdroj: Engel)

MM: V čem vidíte specifika spolupráce s rakouskou rodinnou firmou? Liší se tento typ společnosti třeba oproti německým či americkým korporacím?

P. Stibor: Rakušané jsou nám blízcí svojí mentalitou a určitě jsou jiní než Němci a diametrálně jiní než Američané. Jsou mnohem opatrnější v realizaci svých plánů, a někdy i pomalejší v rozhodování. Jejich cílem není okamžitý úspěch. Firma Engel existuje od roku 1945 a nedívá se primárně na dnešek, ale hlavně do budoucnosti. Například do závodu v Kaplici investovala řádově dvě miliardy korun. Taková investice se nedělá s vidinou okamžitého zisku, ale míří do budoucna.

Z našeho pohledu jsou výhodami spolupráce s touto firmou stabilita a finanční síla. Ta vychází z toho, že naprostá většina zisku se reinvestuje do dalšího budování firmy a jejího potenciálu, který zajišťuje úspěch i v budoucnu.

Reklama
Reklama

MM: Už jste zmínil, že společnost Engel má v ČR nejen obchodní zastoupení a servisní organizaci, ale také jeden ze svých výrobních závodů. Co konkrétně se v jihočeské Kaplici vyrábí?

P. Stibor: Společnost Engel strojírenská v Kaplici byla založena už v roce 1994, vlastní výrobu jsme zde zahájili v roce 2000. V tomto závodě vyrábíme komponenty strojů, které v režimu just-in-time dodáváme na montáže do rakouských továren firmy. Hlavním produktem kaplického závodu jsou elektrické rozvaděče, které zde vyrábíme kompletně od plechů a jejich lakování až po osazování silnoproudou i slaboproudou částí, včetně řídicích jednotek, které nakupujeme od firmy Keba. Nejde o sériovou výrobu, každý rozvaděč je specifický a je určen pro konkrétní stroj, který zpravidla už od počátku výroby zná svého majitele. Část závodu vyrábí také dopravníkové systémy, které dodáváme k našim strojům vybaveným roboty.

MM: Jak mohou inovace ve vašem oboru přispět k ochraně životního prostředí?

P. Stibor: Co se týče vývoje našich strojů, vidím pokrok hlavně ve snižování spotřeby elektrické energie. Díky moderním, účinnějším pohonům mají naše dnešní stroje o 50–70 % menší spotřebu energie, než tomu bylo před 30 lety. Další otázkou je vývoj nových materiálů. Když jsem v oboru začínal, stačilo znát 10 různých plastových materiálů, dneska jich jsou miliony. Náš úkol je, aby naše stroje dokázaly zpracovat jakýkoliv materiál. Například míra využití recyklovaných materiálů už záleží na uživatelích našich strojů. V tomto směru jde vývoj pomaleji, než jak výrobci kdysi slibovali, neboť recyklace plastů něco stojí a většinou negativně ovlivňuje vlastnosti materiálu. Například v automobilovém průmyslu je obrovský tlak na cenu a na hmotnost dílů, takže zde se recyklované plasty prosazují jen velmi obtížně. My samozřejmě vyvíjíme stroje schopné recykláty zpracovávat. Změna směrem k recyklovaným materiálům je nezbytná a my jsme na ni připraveni, i když poptávka po těchto technologiích na straně našich zákazníků teprve začíná výrazněji růst.

Společnost Engel strojírenská v jihočeské Kaplici zaměstnává přibližně 1 000 pracovníků a vyrábí především elektrické rozvaděče do vstřikovacích strojů. (Zdroj: Engel)

Recyklace je však velkým tématem dnešní doby a ochrana životního prostředí bude například jedním z hlavních témat letošního říjnového plastikářského a gumárenského veletrhu K 2022.

MM: Vývoj mnoha průmyslových oborů směřuje k robotizaci, automatizaci a digitalizaci. Jak se tyto trendy projevují ve vaší produkci?

P. Stibor: Na digitalizaci firma Engel pracuje už řadu let, byli jsme jedním z prvních výrobců vstřikovacích strojů řízených mikropočítačem. Stále pracujeme na propojování strojů a už dlouho máme vlastní softwarová řešení, která to umožňují. Principy konceptu Průmysl 4.0 pro nás nejsou ničím novým. Spíše je otázka, jak se tyto nástroje využívají v reálném provozu. Co se týče robotizace, i v tomto ohledu je Engel jedním z průkopníků. V Rakousku máme závod na výrobu vlastních robotů, ale kupujeme také roboty od jiných výrobců, jako jsou Kuka nebo Stäubli, které opatřujeme naší obchodní značkou Easix. Osm z 10 našich strojů je dnes vybaveno integrovaným robotem. Roboty většinou odebírají hotové výrobky, ale mohou obsluhovat i formy a zakládat části složitějších výrobků (zálisky, síťky, fólie apod.).

MM: Vidíte ze své pozice ve vedení rozsáhlého regionu nějaké rozdíly v přístupu firem z různých zemí k investicím do strojového parku a v požadavcích na vybavení strojů?

P. Stibor: Je pravda, že zastávám pozici regionálního prezidenta pro východní Evropu, což je obrovský region zahrnující různé země od Česka, Slovenska a Polska přes Ukrajinu, Bělorusko a Rusko až po balkánské státy, Řecko a Kypr. Jde o velmi nesourodou skupinu různě vyspělých států, a z toho plynou i rozdíly v prioritách zákazníků. Celý region bych rozdělil na tři oblasti. Zákazníci z členských států EU, kde převládá high-tech výroba, zejména v automobilovém průmyslu, vyžadují stroje vybavené nejnovějšími technologiemi. Do zemí bývalého Sovětského svazu dodáváme nejčastěji stroje v základních konfiguracích s minimem příslušenství a u zákazníků v balkánském regionu zaznamenáváme ještě větší tlak na cenu. Zjednodušeně se dá říci, že čím dál na východ, tím více se šetří, často i na úkor kvality konečného výrobku.

Jeden z nejmenších vstřikovacích strojů z nabídky firmy Engel, model EVC-50, slouží v prostorách její pražské kancelářské budovy ke školení zákazníků i zaměstnanců. (Foto: autor)

MM: Ve kterých průmyslových oborech kromě zmiňované výroby automobilů máte svoje zákazníky?

P. Stibor: Vedle autoprůmyslu, jehož podíl je stále největší, i když v poslední době klesá, je na druhém místě obor, který nazýváme technické vstřikování. Jde o výrobu nábytku, nářadí, domácích potřeb a podobně. Dalšími oblastmi, kde se naše stroje uplatňují, jsou zdravotnictví, výroba obalů a tzv. telektronika – sem patří třeba televizory a další spotřební elektronika.

MM: Jaký je váš pohled na pracovní trh v České republice a na české odborné školství, a to ve srovnání se sousedními zeměmi? Máte pro svoji výrobu dostatek kvalifikovaných zaměstnanců?

P. Stibor: Odborné školství se snažíme podporovat, řada učilišť, středních odborných škol i univerzit má pro výuku k dispozici naše stroje nebo jim poskytujeme naše softwary. Mám-li však hodnotit české odborné školství třeba ve srovnání s tím německým nebo rakouským, musím říci, že to naše trochu kulhá. Ani české technické univerzity stále nepřipravují tolik specialistů pro plastikářský průmysl, kolik bychom potřebovali. Obecně se potýkáme s nedostatkem lidí, což je globální problém. Lidé nám chybějí všude, od Rakouska až po Čínu. U nás se snažíme hledat mladé lidi a potřebné odborníky z nich sami vychovávat, a docela se nám daří předávat jim zkušenosti služebně starších zaměstnanců. V kaplickém závodě, jenž je jedním z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji, máme vlastní učňovské středisko, kde se po vzoru Rakouska snažíme o duální vzdělávání. I zde však je nedostatek lidí a my musíme využívat i agenturní pracovníky a také cizince.

Reklama

MM: Jaký vliv na váš obor, a konkrétně na vaši firmu, měla či ještě má koronavirová pandemie a s ní spojená krize?

P. Stibor: My jsme už od roku 2017 zaznamenávali náznaky stagnace automobilového průmyslu, jenž je naším nejdůležitějším odběratelem. První covidová vlna na jaře 2020 však představovala ránu. Díky včasným opatřením se nám povedlo zaměstnance firmy i její chod před pandemií ochránit, a dokázali jsme fungovat i v období lockdownů. Automobilky i další podniky však přerušily výrobu a náš obrat klesl přibližně na polovinu. Díky své pružnosti to však firma ustála a mohu říci, že celosvětově společnost Engel už právě ukončený obchodní rok uzavřela s rekordním počtem přijatých zakázek. My v Česku jsme na tom relativně o něco hůř, a to vinou velkého podílu automobilek, které mají stále problémy, a jsme rádi, že plníme plán.

MM: Ještě jsme se zcela nevzpamatovali z následků pandemie, a přišlo něco ještě horšího – válka. Jak se vypořádáváte s následky ruské invaze na Ukrajinu?

P. Stibor: Veškeré následky této tragédie ještě nikdo nedokáže odhadnout. Každopádně už od začátku nás ruská invaze na Ukrajinu zasáhla hned na několika místech. V Kaplici máme asi 100 zaměstnanců z Ukrajiny – jim a těm jejich rodinám, kterým se podařilo přicestovat, poskytujeme všemožnou podporu, včetně ubytování. Pomoc jsme nabídli také sedmi zaměstnancům naší ukrajinské pobočky a jejich rodinám. Ti jsou zatím naštěstí v pořádku, a i jejich rodiny zůstávají doma. Složitá situace je i v naší ruské pobočce, kde pracuje asi 30 zaměstnanců. Propad kurzu rublu, přerušení mezinárodní dopravy a hospodářské sankce mají už teď vliv na jejich činnost a také na naše dodávky do regionu. Snažíme se v rámci možností udržovat kontakty i s našimi klienty v obou zemích, ale ty možnosti jsou omezené. Nezbývá než doufat, že válka co nejdříve skončí.

Osm z 10 strojů značky Engel má ve výbavě integrovaný robot. V tomto případě jde o robotické rameno Easix od firmy Kuka. (Foto: autor)

MM: Jaké trendy v oboru vstřikování plastů sledujete v poslední době a jaký vývoj těchto technologií očekáváte do budoucna?

P. Stibor: Firma Engel je známá tím, že se snaží naslouchat přáním svých klientů a vytvářet takové stroje, které tato přání splní. K dosažení tohoto cíle využíváme širokou paletu technologií. Hlavním trendem, na který se naše mateřská společnost zaměřuje, jsou technologie umožňující zpracovávat recyklované materiály. V tomto směru vývoje vidíme ohromný potenciál, nárůst spotřeby recyklovaných materiálů je exponenciální, a navíc je podporován nařízeními EU. Protože však recyklát na pohled nevypadá příliš lákavě, je třeba výrobu z tohoto materiálu kombinovat například se zakládáním fólií či textilií nebo s obstřikem. Tímto směrem tedy zaměřujeme náš vývoj, víc však k tomu řekneme v říjnu na veletrhu K v Düsseldorfu.

Související články
Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Příručka marketéra: Téma 6: Facebook - pracujte s e-mailovými kontakty, hledejte

V našem seriálu o nástrojích on-line komunikace a jejich specifikách pro využití v business-to-business (B2B) komunikaci, který je připravován v rámci exkluzivní spolupráce vydavatelství MM publishing a společnosti LCG New Media, jsme postoupili téměř do jeho závěru. V dnešní předposlední části se věnujeme fenoménu sociálních sítí.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Související články
Zapalovací svíčky z jihu Čech dobývají celý svět

V letošním roce oslaví táborský Brisk osmdesát dva let své existence. Již od svého vzniku měla firma světové ambice. Na veletrhu Automechanika 2016 ve Frankfurtu je opět potvrdila. O zapalovací svíčky z jihočeského Tábora je velký zájem. „Aktuálně vyvážíme do více než 70 zemí a každý rok nám přibývají nová teritoria. Loni to byl například Mauricius, Zimbabwe a Malajsie. Nyní očekáváme první objednávky z Indonésie a Thajska,“ říká majitel společnosti Brisk Ing. Mojmír Čapka.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Svět zpoza volantu zatraceně rychlého náklaďáku

Sednout za volant, nastartovat, přidat plyn a ten držet na podlaze, pokud to jde. Šílená rychlost, mraky prachu za autem, to jsou atributy závodění, jak jej vidí spousta příznivců Rallye Dakar. V něm drží nepřehlédnutelnou roli klan Lopraisů. Ti starší si budou pamatovat na Karla Lopraise, Monsignora Dakar, který výrazně vstoupil do davu kamionů a dokázal pokořit i firemní flotily.

Automatizace je neskutečný fenomén

Když se na nás František Zimmermann poprvé obrátil jako věrný čtenář, myslela jsem, že jde jen o milou pochvalu a zpětnou vazbu, která vždy potěší a kterých si velmi vážíme. V naší vzájemné komunikaci však byla schovaná také nabídka na pomoc se zpracováním aktuálních témat z naší branže. Poté, co jsem pana Františka vyzpovídala, vyšlo najevo, že má opravdu bohaté zkušenosti nejen v oblasti vývoje, zavádění automatizace a robotizace, ale také s vedením týmů operátorů i vývojových pracovníků. V průběhu roku se s vámi, čtenáři, bude dělit o vlastní zkušenosti formou desetidílného seriálu o různých aspektech zavádění automatizace. Prosím, seznamte se s Františkem Zimmermannem.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Velké výzvy pro malé společnosti

Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Automatizované pracoviště elektroerozivního obrábění

Společnost Mesit foundry má za sebou šedesátiletou zkušenost z výroby odlitků metodou vytavitelného voskového modelu a více jak padesátiletou historii výroby vstřikovacích forem. V současnosti je dodavatelem kvalitních vstřikovacích forem pro plasty a forem pro přesné lití kovů, které využívají zákazníci, například při dodávkách největším světovým automobilkám.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit