Témata
Zdroj: archiv F. Zimmermanna

Automatizace je neskutečný fenomén

Když se na nás František Zimmermann poprvé obrátil jako věrný čtenář, myslela jsem, že jde jen o milou pochvalu a zpětnou vazbu, která vždy potěší a kterých si velmi vážíme. V naší vzájemné komunikaci však byla schovaná také nabídka na pomoc se zpracováním aktuálních témat z naší branže. Poté, co jsem pana Františka vyzpovídala, vyšlo najevo, že má opravdu bohaté zkušenosti nejen v oblasti vývoje, zavádění automatizace a robotizace, ale také s vedením týmů operátorů i vývojových pracovníků. V průběhu roku se s vámi, čtenáři, bude dělit o vlastní zkušenosti formou desetidílného seriálu o různých aspektech zavádění automatizace. Prosím, seznamte se s Františkem Zimmermannem.

Tento článek je součástí seriálu:
Fenomén automatizace
Díly
Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Reklama

Vypravila jsem se za ním do Dobříše, kde jsme vedli dlouhý a zajímavý rozhovor. Jeho zkušenosti jsou velmi bohaté a jen další povinnosti dokázaly naše povídání ukončit. Úvodem mi František Zimmermann prozradil, že je pro něj náš časopis již léta inspirací, vzdělávacím prostředkem a rádcem v obchodní činnosti, a tak nyní na oplátku nabízí zkušenosti vlastní, které mohou pomoci zase ostatním.

František pracuje na vedoucí pozici hlavního výrobního závodu divize E-mobility mezinárodní společnosti. Vede čtyři vývojové týmy pracovníků pro vývoj a výrobu výkonové elektroniky pro e-mobily a nyní se současným zaměstnavatelem kompletuje automatizovanou linku o délce 60 metrů s výrobním procesem dlouhým celkem 180 metrů. Pracovat na lince bude pouze šest operátorů a ve světě taková linka zatím nemá obdoby. Než se však pustíme do problematiky e-mobility, technologického vývoje automatizovaných pracovišť či práce s lidmi, je určitě zajímavé zmínit, jak František začínal. Totiž ve špinavých montérkách…

František Zimmermann:

Moje představa dobrého inženýra je taková, že ten člověk vezme rukavice, bude špinavý od hlavy až k patě, ale práce bude udělaná a stroj či linka pojede. Jestliže má být člověk opravdu nejlepší ve svém oboru, musí vědět všechno o tom nejmenším šroubku toho stroje. Musí přesně vědět, jak ten stroj funguje, aby věděl, proč a jak dělat další kroky.“ (Zdroj: archiv F. Zimmermanna)

Tvrdé začátky nutné pro rozvoj znalostí

„Kdybych měl shrnout do několika vět svou profesní historii, asi bych začal tím, že prvních sedm let jsem trávil v montérkách.“ Již jako kluk vždy vše, co mu přišlo do rukou, rozebral a zkoumal, jak věci fungují. Zajímal se o sebemenší stroje a strojky, od různých mechanismů přes elektromotory až po auta, která nakonec znamenala předzvěst jeho budoucího působení. Hned po studiu nastoupil do výrobního závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Začínal na operátorské pozici v lakovně, kde na různých pozicích vydržel necelé tři roky. „Když už jsem měl pocit, že se nemám co více učit, přešel jsem do automatizovaného provozu ve svařovně. Zde jsem se poprvé setkal ve větší míře s automatizací a robotizací v praxi,“ vzpomíná František. Právě díky praxi si mohl vyzkoušet vše, co si sám předtím o automatizaci nastudoval. Opět začínal na operátorské pozici, i když jen na pár týdnů. Pak již dostal vlastní tým a středisko. „Pomalu, ale jistě se mi formoval můj pohled na budoucnost a má práce se mi začala stávat koníčkem. Vždy jsem chtěl vědět více, a když už jsem neměl možnosti na svou dobu ve Škodě Auto, zajímal jsem se v globálnějším měřítku,“ popisuje začátky své vášně k automatizaci a touze po vědění. V roce 2010 narazil na projekt pro tu dobu a svět Škody Auto ještě naprosto neznámý, který již několikátým rokem získával svou oblibu v jiných automobilkách koncernu VW. „Začal jsem se zajímat hlouběji, a čím více jsem rozplétal informace skrze mnohá oddělení ve Škodě Auto, dostal jsem se k takovým informacím, které mě přiměly udělat vše možné i nemožné, abych tento projekt získal i pro mladoboleslavský závod. Sice to trvalo delší čas, ale podařilo se mi získat na svou stranu dostatek podpory, abychom tento projekt mohli spustit,“ vypráví nadšeně. Dostal se do pracovně studijního programu robotizace a automatizace přímo v mateřském závodě koncernu. Byl to více než rok ohromujícího studijního pokroku a neomezených přístupů k informacím v mezinárodním multikulturním týmu dvaceti lidí z celého světa. „Pracovali jsme na projektech, o kterých jsem do té doby neměl ani tušení, že se pro budoucí svět automotive připravují.“

„Po návratu zpět do Čech již nebylo nic jako dřív. Z diskuzí ohledně pracovních aktivit se staly filozofické úvahy a myšlenky, jak změnit svět,“vzpomíná František. Tou dobou začala Škoda Auto operovat s myšlenkou podstatně vyššího poměru automatizace výrobních procesů, což bylo pro Františka velkou výzvou. Staré výrobní linky ještě vyráběly poslední octavie první generace a hned vedle se již stavěly nejmodernější, plně automatizované a robotizované linky pro další generaci vozů Octavie, Seat a Rapid. „Práce mě bavila natolik, že jsem mnohdy trávil u robotů i 23 hodin denně, s krátkými pauzami na jídlo a hodinový spánek. Podílet se na tvorbě tak ohromného a rozsáhlého projektu bylo vždy mým snem,“ říká s jiskrami v očích. Roky plynuly a výrobní linky začaly chrlit tisíce vozů týdně a pro Františka ubývalo práce. „Hledal jsem nové výzvy a přesunul jsem svou pozornost na vývoj,“ popisuje první zkušenosti s vývojem. Po čtrnácti letech u nejlepšího a největšího zaměstnavatele v České republice se však rozhodl práci ve Škodě Auto dobrovolně ukončit a hledat další příležitosti. Při tom narazil na relativně mladý obor, zabývající se karbonovými díly pro sportovní auta a monokoky pro závodní vozy. „Má nová pozice spočívala ve snaze automatizovat manufakturu a ruční procesy náročné na kvalitu a cyklové časy zefektivnit tak, aby se výroba stala efektivnější a návratovou,“ vypráví o nových výzvách.

Komunikace a dobré vztahy jsou základ

„Přišel jsem na velmi důležitý poznatek. Pokud člověk pracuje na něčem, co jej opravdu baví, dělá svou práci dobře. Ve své kariéře jsem narazil na opravdu nelehké úlohy a poznal jsem také, že když je nadřízený trouba, který toho moc neumí, je to opravdu velmi těžké. Mně konkrétně se snažil mou práci a tím i koníčka dost znepříjemnit. Proto jsem si řekl, že takový jako on nikdy nechci být, a začal jsem se k tomu všemu učit i andragogiku a mezilidské vztahy. Pokud jsem si do té doby myslel, že naprogramovat robot, celou robotickou linku nebo snad kompletní, plně automatizovanou stanici je obtížný úkol, hodně jsem se mýlil,“ popisuje své zkušenosti také v oblasti mezilidských vztahů. „Lidí, kteří dokážou získat informace a interpretovat je ostatním na vysoké technologické úrovni, je velmi málo. V praxi se setkáváme spíše s tím, že jeden umí buď technologii a neumí mluvit, anebo umí dobře mluvit a technologie mu dělá problémy. Já se vesměs všechno naučil za pochodu. Osobně si myslím, že kdybych strávil čas na vysoké škole studiem, tak bych neměl čas na osobní rozvoj.“

Posledních pět let pracuje na vedoucí pozici. Za tu dobu měl mnoho týmů. „Vždy je naprosto jasné jedno – nikdy nemáte v týmu dva stejné lidi, kteří by byli na stejné vlně. Někdy jsem týmy převzal a musel jsem pracovat s tím, co bylo k dispozici, nebo jsem měl možnost si týmy sestavit sám. To je i momentální stav, kdy si vytvářím vlastní týmy pro všechna svá oddělení v divizi E-mobility v mezinárodní společnosti. Stavím týmy specialistů pro jeden z nejmodernějších závodů v západních Čechách. Výrobní technologie je v současné době tak moderní, že ji za chodu vyvíjíme s našimi dodavateli,“ blíží se svým vyprávěním k současnosti. Produkt, který se na lince bude vyrábět, je úplně nový. Jedná se o výkonovou elektroniku pro elektromobily – hybridní pohony nejen pro MHEV, ale i pro PHEV. Jde o práci v relativně mladém odvětví elektromobility. „V mnoha jiných odvětvích automobilového průmyslu je spousta oborů, které mají dlouholetou historii, mají vlastní kulturu a vždy je zde hodně možností, kam se ohlédnout, nabrat inspiraci a ponaučení. E-mobilita je v tomto smyslu nováčkem v již více než stoleté historii automobilismu. Najít specialisty, kteří mají zkušenosti s tím, co ještě není delší dobu na trhu, je velmi zodpovědný úkol. S každým novým kolegou je potřeba hodně pracovat, rozvíjet a vyvíjet jeho znalosti a zkušenosti. Je to práce snů pro každého, kdo ví, že nic není nemožné,“ doplňuje. „Já nemám rád pojem manažer:,We manage things, we lead people.‘ Takže se považuji spíše za vedoucího. Snažím se lidi inspirovat, aby mysleli sami. V takto globálním měřítku, ve kterém pracuji, ale i obecně u automatizace a robotizace, kde je potřeba velké množství různých znalostí, je nutné lidi motivovat, aby sami chtěli, uměli a věděli, a pak už je jen potřeba je podpořit a dát jim veškeré zázemí, které k realizaci potřebují,“ sdílí dále své zkušenosti.

Současná koronavirová krize bohužel uzavírá mnohá odvětví a svět automotive a veškerých aktivit s ním spojených je v současné době na velmi tenkém ledě. „Náš český závod a zároveň hlavní výrobní závod celé divize E-mobility je jedním z mnoha závodů po celém světě, který jede na plné obrátky – industrializace a automatizace jsou v plném proudu, avšak veškerá nařízení pro celou skupinu se dotýkají i nás. To znamená stop stav na nové zaměstnance, nařízený home office pro THZ pracovníky a neustálé obavy z nákazy jsou všudypřítomné. Tlak na okamžité spuštění výroby na všech linkách je neustálý, na druhou stranu nelze očekávat jakékoli schválení sebemenší investice. To vše mi připomíná jízdu na slepém koni se svázanýma rukama za zády, po papírovém mostě přes žhavou tekoucí lávu. E-mobilita začíná v té nejméně vhodné době a bude potřeba hodně sil, aby si vydobyla své místo ve světle světa. Pokud se nám podaří přežít, pokud se nám podaří prakticky nemožné a e-mobilita přežije současnou drasticky nakloněnou krizi, budou z nás hrdinové zítřka,“ uzavírá pan František.

Reklama
Reklama

Největší potenciál firmy je v lidech

Ke svému zaměstnání si František Zimmermann založil ještě poradenskou firmu FZ Consulting. „V rámci této firmy vystupuji jako krizový manažer. Je celkem jednoduché ve firmě provést potřebné změny, ukázat správný směr a cíl, kam by měla firma směřovat. Těžší už je určit, co by pro to měla udělat. Asi jen polovina jednatelů společností na trhu ví, kde mají ve firmě potenciál. Firma může investovat stovky miliard do technologií, ale pokud nebude investovat do lidí, tak nemá nic. Sice už existují např. umělé inteligence, které dokážou něco řídit, ale stále ještě nedokážou vést. Proto je lidský potenciál pořád velmi důležitý. Je nutné rozvíjet vedle nové technologie také lidi, operátory, koordinátory, mistry výroby – je nutné neustále rozvíjet jejich znalosti a technologické dovednosti,“ popisuje ve zkratce své zkušenosti se špatně vedenými firmami.

Přesto nyní práci ve vlastní poradenské firmě upozaďuje. „Hodně jsem se nyní zhlédl v elektromobilitě. To, co dnes v této oblasti dokážeme, je fascinující. Ve výkonové elektronice, kterou nyní vyrábíme třeba pro nejdražší značky automobilů světa, kde probíhají 400W nebo i 800W procesy... Velmi mě nyní také naplňuje pracovat s lidmi. Když svým lidem dám, co potřebují, a dokážu je motivovat, dostanu z nich maximum. To je pak samozřejmě vidět a to mě uspokojuje. Jeden známý se mě jednou ptal: Jak ty to děláš, vypadá to, že by za tebou tví lidi šli i do pekla? To je to nejkrásnější, co člověk může slyšet, “vypráví s úsměvem. Na otázku, jak je spokojený s dnešními absolventy, kterým často sebevědomí vůbec nechybí, na to, že v životě ještě pramálo dokázali, odpovídá: „Moje představa dobrého inženýra je taková, že ten člověk vezme rukavice, bude špinavý od hlavy až k patě, ale práce bude udělaná, stroj pojede apod. Tak jsem začínal já před dvaceti lety, špinavý od hlavy až k patě, ale přesně jsem věděl, jak ta linka pracuje, jak se bude ten robot pohybovat, jaké jsou jeho meze, protože jsem ho mnohokrát naboural, ale naučil jsem se to. Papír a 3D grafické rozhraní pro tvorbu modelů zvládne vše, v praxi je však důležitá vyrobitelnost. Lidi v mém týmu, ať už udělají cokoliv, naleznou u mě stoprocentní důvěru. Jestliže má být člověk opravdu nejlepší ve svém oboru, musí vědět všechno o tom nejmenším šroubku toho stroje. Musí přesně vědět, jak ten stroj funguje, aby věděl, proč a jak dělat další kroky,“ popisuje, jak přistupuje ke svým lidem.

Ještě se na stránkách MM Průmyslového spektra potkáme

V průběhu našeho povídání jsme si s Františkem také určili osnovu desetidílného seriálu na téma Různé aspekty zavádění automatizace, který pro MM Průmyslové spektrum bude i ve svém velmi nabitém programu v průběhu roku připravovat, a myslím, že podle výše uvedeného je opravdu na co se těšit. Jeho zkušenosti jsou na jeho nízký věk velmi působivé. „Pojem automatizace je neskutečný fenomén. Automatizace šetří hodiny těžké práce a dnes se již pomalu objevuje všude, bohužel ne vždy zcela účelně. Česká republika je produktivní stát, máme zde mnoho dobrých vývojářů, kteří mají navíc hlavně selský rozum. To je také důvod, proč má v ČR mnoho zahraničních firem své pobočky. Tento seriál by mohl pomoci zvýšit poptávku po schopných lidech a chytrých technicích, kterých bude potřeba čím dál tím víc.“

Související články
Velké výzvy pro malé společnosti

Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Příležitosti a hrozby pro všechny firmy

Covidová pandemie je jednou jedinou izolovanou událostí, která má obrovský dopad na život lidí na celém světě. Jaký? Závažný dopad do ekonomiky (pokles HDP většiny zasažených zemí); změna životního stylu lidí (zastavení cestování a setkávání se); změna způsobu vzdělávání (online distanční vzdělávání); velmi se všude omezuje doprava; podstatně se mění organizace zdravotních systémů; uspíšilo se rozšiřování umělé inteligence (hledání vhodných kombinací látek na léčbu) a 3D tisku - masivně se vyvíjí a tisknou ochranné pomůcky. Ze dne na den přišli o příjmy z pronájmu bytů skrze Air-bnb všichni vlastníci investičních bytů. Lidé se nenavštěvují, jsou závislí na chytrých telefonech a internetu. Sociální sítě chrlí fake news a balamutí lidi.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Strojírenské fórum 2020: Průmysl v době postcovidové

Letošní podzimní, v pořadí již osmé Strojírenské fórum, se odehrálo 5. listopadu. Tentokrát však nikoli v prostorách některé z našich technických univerzit nebo na jiném inspirativním místě. Proběhlo virtuálně, z improvizovaného televizního studia vytvořeného ve společnosti Exponex v Brně. Přesto nebylo ani méně zajímavé ani méně navštívené, než akce předcházející.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit