Témata
Reklama

Dvě prestižní ceny pro české vědce

Odborníci na umělou inteligenci z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) mohou být na sbe opět hrdí. V soutěžích v rámci prestižní mezinárodní konference NeurIPS 2022
(Neural Information Processing Systems) si připsali hned dvě vítězství. Vyhráli soutěž na modelaci atmosféry exoplanet a soutěž o nejpřesnější předpověď počasí, například extrémních srážek v rozvojových zemích.

Konference NeurIPS v New Orleans, zaměřené na strojové učení se zúčastnilo 10 tisíc odborníků na umělou inteligenci z celého světa. Kromě jiného se zde každý rok uskuteční několik soutěží, kde mohou výzkumníci z celého světa změřit své síly v řešení úloh od základního výzkumu až po AI aplikace. Vědci z FIT ČVUT si z NeurIPS 2022 přivezli vítězství ze dvou soutěží –⁠ Weather4castAriel Machine Learning Data Challenge.

Předpověď jako ze sci-fi

Jedinečnost projektu spočívá v tom, že může realisticky simulovat předpověď extrémních srážek v místech, kde nejsou k dispozici meteorologické radary, například v rozvojových zemích. (Zdroj: FIT ČVUT)

Spolupráci na společném výzkumu s firmou Meteopress v oblasti zlepšování AI algoritmů pro předpověď počasí zúročil fakultní tým vítězstvím v soutěži Weather4cast. Vítězný tým výzkumníků z Laboratoře datových věd ve složení Bc. Jiří Pihrt, Bc. Rudolf Raevskiy, Mgr. Petr Šimánek a Ing. Matej Choma měl v soutěžní výzvě co nejpřesněji předpovědět srážky na základě satelitních dat ze sedmi různých regionů za časové období dvou let. Jedinečnost jejich vítězného projektu spočívá v tom, že může velmi realisticky simulovat předpověď extrémních srážek v místech, kde nejsou k dispozici meteorologické radary, například v rozvojových zemích.

„Některé neuronové sítě mají speciální architekturu, která pomáhá generovat fyzikálně věrnější simulace. Díky tomu jsou předpovědi nejen přesnější, ale také realističtější,“ říká k vítěznému projektu doc. Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na FIT ČVUT, a dodává: „Díky propojení znalostí vědců a studentů z fakulty s firmou Meteopress již nyní dokážeme velmi přesně předpovídat počasí na několik desítek minut dopředu. Je to jeden z názorných příkladů, jak efektivně propojit teoretický výzkum s praxí.“

Reklama
Reklama
Reklama

Výjimečnost planety Země

Velkým úspěchem je vítězství v soutěži Ariel Machine Learning Data Challenge zaměřené na modelování atmosfér planet, které se nacházejí mimo naší sluneční soustavu. (Zdroj: FIT ČVUT)

Dalším velkým úspěchem je vítězství Ing. Ondřeje Podsztavka v soutěži Ariel Machine Learning Data Challenge zaměřené na modelování atmosfér planet, které se nacházejí mimo naší sluneční soustavu (tzv. exoplanet). Ondřej pro vyřešení výzvy využil zkušenosti z dlouhodobé výzkumné spolupráce s RNDr. Petrem Škodou, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR a FIT ČVUT a prof. Ing. Pavlem Tvrdíkem, CSc. z Katedry počítačových systémů FIT ČVUT.

„Cílem projektu bylo navrhnout co nejefektivnější metodu pro rozpoznání teploty atmosfér exoplanet a množství plynů v nich. Navrhl jsem proto takzvaný ‘deep ensemble’ algoritmus, který tvoří dvacet konvolučních neuronových sítí upravených pro zpracování spekter, které vznikají rozložením světla procházejícího atmosférami exoplanet,“ vysvětluje Ondřej Podsztavek podstatu své práce, a dodává: „Výzkum exoplanet nám pomáhá pochopit výjimečnost naší planety Země.“

__________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Tisková zpráva FIT ČVUT. Zpracováno redakcí.

Související články
Malé reaktory na cestě vzhůru

V historii první malý modulární reaktor (small modular reactor – SMR) certifikovala koncem ledna 2023 Americká Komise pro jadernou regulaci (Nuclear Regulatory Commission). Jde o reaktor společnosti NuScale Power. Nejen tento viditelný krok na cestě ke komerčnímu provozu malých reaktorů bude tématem tradiční konference Malé a modulární reaktory SMR, která se odehraje v úterý 7. února 2023. Ve spolupráci s agenturou Alveda ji pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (FJFI) ve své hlavní budově (Břehová 7, Praha 1).

Související články
Kandidát na rektora ČVUT v Praze

Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze ve středu 27. října 2021 zvolil docenta Vojtěcha Petráčka osobou navrženou na rektora ČVUT v Praze. V prvním kole volby získal 30 hlasů z celkového počtu 36. Akademickému senátu ČVUT byl navržen jako jediný kandidát. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost hašení požárů ve výškových budovách

V Brandýse nad Labem u Staré Boleslavi představila skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze nový dron autonomně vystřelující hasicí kapsli. Ten je schopný velmi rychle zasáhnout místo požáru ve vícepodlažních budovách. 

Roboty na farmě – chytrý monitoring rostlin

Robotizace a umělá inteligence proniká už i do českého zemědělství. Čeští agronomové, IT specialisté a vědci spolupracují na vývoji robotického monitorovacího systému, který je schopen automaticky odhalovat škůdce na rostlinách ve skleníku, předpovídat kvalitu sklizně a zjišťovat případné nedostatky v pracovních harmonogramech pěstitele.

Dveře do budoucnosti se otevřou v Dejvicích

Den otevřených dveří, který Fakulta strojní ČVUT uspořádá ve čtvrtek 10. listopadu, nabídne zájemcům pohlédnout do budoucnosti. Jak je to možné? Budou zde mít totiž možnost prohlédnout si vybavení deseti laboratoří, kde vývoj drží krok se světem.

Od sportu k technologiím

Rozsáhlou opravou již brzy projde po léta zanedbaný Strahovský stadion. Promění se v centrum pro inovativní firmy a testování nejmodernějších technologií. Z někdejšího největšího stadionu na světě se tak stane opět světový prostor, nyní pro nejnadějnější podnikatele.

Druhý jaderný reaktor na univerzitě

Již druhá reaktorová nádoba školního štěpného jaderného reaktoru Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) byla usazena ve středu 20. dubna 2022. Nyní bude následovat montáž dalších součástí a osazení všemi řídicími, monitorovacími a regulačními prvky. Ještě před koncem letošního roku by měl být reaktor VR-2, desátý štěpný jaderným reaktor v ČR, uveden do provozu.

Laboratoř na výuku programování robotických agentů

Na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze byla otevřena laboratoř, v níž se studenti budou učit programování robotických agentů. Robotičtí agenti jsou roboti, kteří musí spolupracovat s mnoha dalšími zpravidla identickými roboty, aby společně splnili úkol, na který by jeden samostatný robot nestačil.

Představení prototypu letounu STOL Cruiser na MSV

Na stánku ČVUT v Praze v pavilonu F je veřejnosti premiérově představen prototyp letounu STOL Crusier, který je vyvíjen ve spolupráci brněnského výrobce ultralehkých letadel Direct Fly a Ústavu letadlové techniky, Fakulty strojní, ČVUT v Praze. Vývoj letounu byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Epilon.

Srdce Vltavy “bije” i pod hladinou Lipna

Když se v roce 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané. Letošní výzkum odborníků z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v rámci projektu věnujícímu se původnímu toku Vltavy zjistil za využití sonarů a další techniky, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i třiašedesát let po zatopení lokality. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit