Témata
Reklama

Dvě třetiny podnikatelů vnímají nedostatek kontaktů v cizině za největší překážku vývozu

Téměř dvě třetiny podniků mají zájem o spolupráci při exportu s českými krajany, kteří žijí v zahraničí. Nejvíce firem (67,2 %) současně považuje nedostatek ekonomicky zajímavých styků v cizině za nejzásadnější překážku vývozu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury IBRS, který se zabývá exportními bariérami tuzemských vývozců, jejich potřebami a plány. O dalších výsledcích šetření informuje Jana Bábíková, ředitelka nového proexportního projektu Žijeme v zahraničí.cz.

„Z průzkumu plyne, že 78,9 % firem považuje osobní kontakty za nejpoužívanější nástroj na posílení exportu. Skoro všichni podnikatelé (90,2 %) hledají důležité informace pro podporu vývozu na internetu. Firmy pro tyto účely hojně používají také tisk (39,8 %), zájmová sdružení a asociace (38,5 %) nebo nejrůznější konference (30,5 %),“ přibližuje výsledky průzkumu Jana Bábíková, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz.

Reklama
Reklama
Reklama
Ilustrační obrázek

Průzkum agentury IBRS dále upozornil na nejčastější exportní bariéry, kterým musí čeští podnikatelé čelit při vstupu na zahraniční trhy. Šetření ukazuje, že podniky (67,2 %) považují za nejčastější překážku nedostatek lokálních kontaktů v cizině, které jsou dobře obeznámeny se specifiky trhů v jednotlivých zemích. „Neznalost jazyka u netradičních destinací vnímá jako komplikaci 52,9 % firem. Téměř polovina dotázaných (48,2 %) společností přiznává, že nezná potenciál trhu v dané zemi, nedokážou plně prověřit exportní příležitosti a zodpovědět si otázku, zda by se jim vstup na trh dané země skutečně vyplatil,“ říká ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz Jana Bábíková.

„Věřím, že projekt pomůže prověřit exportní potenciál a podpořit export zejména do mimoevropských zemí, které nebyly zasaženy hospodářskou krizí,“ připomíná Ing. Tomáš Dub, náměstek ministra zahraničních věcí ČR, který převzal nad projektem záštitu.

V zahraničí žije dlouhodobě zhruba 200 tisíc Čechů, kteří by mohli potenciálně nabídnout tuzemským exportérům své služby. Jak vypovídají výsledky průzkumu, nejvíce firem (68,4 %) má zájem o zjištění obchodního potenciálu trhu. Mezi další, podnikateli preferované poptávané služby, patří provizní prodej produktů (61,3 %) a krajanská pomoc firmám při zakládání obchodního zastoupení v cizině (50,5 %).

Ilustrační obrázek

Jak již bylo řečeno, rozšíření exportních teritorií řeší také malé a střední firmy. „Zajímavé je, že podnikatelé mají zvýšený zájem o nové, méně tradiční země, kam plánují svůj vývoz. Nejvíce pak o Ukrajinu (14,2 %), Rumunsko (10,5 %), Švédsko (10,5 %), Brazílii (10,1 %) a Bulharsko (8 %). K nejdůležitějším současným exportním teritoriím podniků pak patří Německo (55,6 %), Slovensko (55,6 %) a Polsko (32,7 %). Tyto výsledky potvrzuje i šetření Českého statistického úřadu,“ uvedl Tomáš Horejsek z agentury IBRS.

-rv-

Reklama
Firmy
Související články
MSV 2025: Exportní vyhlídky českého strojírenství zůstávají otevřené

Tisková konference Svazu strojírenské technologie, konaná v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, se letos zaměřovala nejen na obecný stav současného českého průmyslu, ale zejména na problematiku exportu. Zástupci jednotlivých institucí hovořili o příčinách a okolnostech poklesu či naopak růstu v této oblasti, a také o tom, jaké příležitosti i výzvy v této oblasti vidí do budoucna.

Dalších 17,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy

Evropská komise vydala kladné předběžné hodnocení splnění 28 dílčích milníků a cílů. Po schválení členskými státy Evropské unie tak Česká republika obdrží dalších více než 17,5 miliardy korun ve formě grantů z celkové částky 228,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: prosinec 2021

Provozní podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v prosinci podle posledních dat PMI výrazně zlepšily. Celkový růst podpořilo silnější zvýšení výroby a nových zakázek a zároveň i mírné uvolnění tlaku v dodavatelských řetězcích, které firmám umožnilo navýšit výstup. Výkon dodavatelů byl z historického hlediska stále velmi špatný, ale v aktuálním měsíci se zhoršil nejméně od února. Následně zvolnilo také tempo inflace vstupů. Firmy přesto registrovaly prudké zvýšení objemů rozpracovanosti, protože nedostatek materiálu bránil v realizaci příchozích zakázek. Výrobci se snažili tlak na kapacity uvolnit zvýšením zaměstnanosti, které bylo nejrychlejší od října 2017.

Související články
Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: listopad 2021

Zdraví českého zpracovatelského sektoru se podle posledních dat PMI v listopadu zlepšilo ostřejším tempem, které nicméně bylo druhé nejpomalejší od února. Rychlejší růst pohánělo nové zvýšení objemů výroby a nových zakázek. Spolu s pevnějším zvýšením výstupu rychleji stoupla zaměstnanost, čímž povolil tlak na kapacity, a výrobci nato zaznamenali nejpomalejší růst rozpracovanosti od března. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: říjen 2021

Poslední data PMI ukázala, že zpomalení českého zpracovatelského sektoru na začátku čtvrtého čtvrtletí pokračovalo a růstu bránil nový pokles objemů výroby i nových zakázek. Hlavní brzdou výroby byly podle členů průzkumového panelu problémy na straně nabídky. Zpožděné dodávky vstupů a nedostatek zásadních materiálů u dodavatelů mařily výrobní plány i zákaznickou poptávku. V říjnu rovněž přetrvávaly inflační tlaky a ceny vstupů i výstupů vzrostly rychlejším tempem.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: září 2021

Zářijová data signalizovala silné zlepšení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem. Celkový růst podpořilo výrazné zvýšení objemů výroby i nových zakázek, ačkoli tempo jejich růstu zpomalilo. Obchodní důvěra následně klesla na minimum za deset měsíců kvůli obavám z budoucího poklesu poptávky vzhledem k materiálovým nedostatkům v dodavatelském řetězci. Setrvalý růst nových zakázek a větší požadavky výroby opět vedly k potřebě zvýšit zaměstnanost. Nábor nových do jisté míry uvolnil tlak na kapacity a rozpracovanost vzrostla nejpomalejším tempem za šest měsíců.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: červen 2021

Červnová PMI data signalizovala podstatné zlepšení zdraví českého zpracovatelského sektoru. Celkový růst byl nejrychlejší od prvního sběru dat v červnu 2001. Expanzi podpořilo silnější zvýšení výroby i nových zakázek, přičemž domácí i zahraniční odbyt vzrostl díky uvolnění omezení spojených s covidem-19. Naděje na další růst zakázek také přispěly ke zvýšení obchodní důvěry.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: květen 2021

Květnová data PMI signalizovala podstatné zlepšení provozních podmínek v českém zpracovatelském sektoru a hlavička indexu vystoupala na rekordní úroveň. K celkovému růstu přispěla prudší zvýšení objemů výroby i nových zakázek. Výkon dodavatelů se mezitím zhoršil do největší míry v historii průzkumu vzhledem k výrazné nedostupnosti surovin a problémům v dopravě.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: duben 2021

Hlavní, sezónně upravený Výrobní PMI pro Českou republiku od IHS Markit vzrostl v dubnu z březnových 58 bodů na hodnotu 58,9, aby ukázal na největší zlepšení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem od ledna 2018. 

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: březen 2021

Hlavní, sezónně upravený Výrobní PMI pro Českou republiku od IHS Markit vzrostl z únorových 56,5 bodu na 58 v březnu. Aktuální hodnota indexu signalizovala prudké zlepšení zdraví českého zpracovatelského sektoru a byla nejvyšší za více než tři roky. Data za březen 2021 byla nashromážděna mezi 12. a 23. 3. 2021.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit