Ačkoliv představenstvo Tatry dlouhodobě považuje navýšení základního kapitálu za preferovaný způsob financování, na červnové valné hromadě k tomuto kroku nedošlo. Vedení plánovalo navýšit základní jmění o 2,2 miliardy korun, k čemuž je zapotřebí 80 procent hlasů akcionářů. Menšinový akcionář, společnost Promet Tools (člen skupiny Promet Group, vlastnící 35 % akcií), však tento krok zablokoval. Strnadova skupina CSG drží v Tatře 65procentní podíl.
Jelikož pro schválení úvěru stačí prostá většina, majoritní akcionář prosadil alternativní řešení v řádu miliard korun prostřednictvím společnosti Ytara SPV, jejímž jediným akcionářem je Michal Strnad. Tato firma stojí mimo struktury samotné skupiny CSG, která je regulována amsterdamskou burzou a půjčku by Tatře samostatně poskytnout nemohla. Michal Strnad na tento účel hodlá využít část prostředků získaných při IPO skupiny CSG.
Majitelka Promet Tools Denisa Materová proti tomuto rozhodnutí na valné hromadě podala oficiální protest a pohrozila dalšími právními kroky. Varovala, že by se Michal Strnad mohl stát jediným významným věřitelem Tatry a při případném neplnění závazků ze strany automobilky by ji mohl touto cestou plně převzít. Promet Tools se snažil situaci zvrátit protinávrhem, podle něhož by úvěr poskytl sám, případně by Tatra měla poskytovatele půjčky zvolit v transparentním výběrovém řízení. Tyto varianty však většina nepřijala.
Představitelé CSG v čele s místopředsedou představenstva Davidem Chourem považují nabídku Prometu za účelovou snahu blokovat investice. Podle nich vyžadovala nepřiměřené zajištění včetně zástavy samotného obchodního závodu a vyvolávala pochybnosti o tom, zda je skupina Promet s ohledem na svou zadluženost vůbec schopna takovému závazku dostát. Celý konflikt se navíc odehrává na pozadí dlouhodobých neshod; jednání o odkupu podílu Promet Tools ze strany CSG se po měsících vyjednávání ocitla na mrtvém bodě.