Témata
Reklama

Výroba obráběcích strojů v Evropě klesla

Evropský sektor výrobních technologií má za sebou náročný rok 2025 poznamenaný slabou poptávkou a sílící globální konkurencí. Podle aktuálních údajů, které projednal Hospodářský výbor Evropské asociace výrobních technologií Cecimo na svém zasedání v Basileji, čelí evropský průmysl postupnému oslabování své globální pozice. Výhled pro rok 2026 sice naznačuje mírnou stabilizaci, avšak cesta k plnému zotavení zůstává kvůli přetrvávajícím strukturálním tlakům velmi křehká.

Evropská produkce obráběcích strojů v roce 2025 klesla ve srovnání s předchozím rokem o odhadovaných 6,6 % na hodnotu 23,5 miliardy eur, což ukazuje, že hospodářské zpomalení z předchozího období dosud neodeznělo. Tento vývoj se negativně podepisuje na postavení Evropy na světovém trhu. Její podíl na globální produkci obráběcích strojů se totiž snížil na přibližně 30,8 %, což je o téměř dva procentní body méně než v roce 2024. V porovnání s rokem 2023, kdy tento podíl činil 33,4 %, ztratila Evropa během pouhých dvou let téměř tři procentní body ze svého globálního tržního koláče, což jednoznačně ukazuje na postupnou erozi její průmyslové základny.

Reklama
Reklama
Reklama

Propad evropské spotřeby

Snížená investiční aktivita a nejistota zasáhly také spotřebu na evropském trhu, která se propadla o 3,7 %. Pokles zaznamenal i zahraniční obchod, kde se export evropských výrobců obráběcích strojů snížil o 8,8 % a import klesl o 4,2 %. Hlavními exportními destinacemi mimo evropský kontinent zůstávají USA, Čína a Indie, zatímco klíčovými dodavateli do Evropy jsou Japonsko, Čína a Jižní Korea.

Zajímavý vývoj ukazují indexy objednávek v zemích Cecimo, mezi které se řadí i Česká republika spolu s Německem, Itálií, Švýcarskem, Španělskem, Rakouskem, Francií a Velkou Británií. Domácí objednávky v roce 2025 klesly o zhruba 1,7 %, což představuje již třetí rok nepřetržitého propadu v řadě. Naopak zahraniční objednávky zaznamenaly meziroční nárůst o 1,2 %, což znamená první růstový impulz po dvou letech předchozích poklesů a představuje tak mírné světlo na konci tunelu.

Současná situace podle prezidenta Cecimo Françoise Duvala potvrzuje, že Evropa nemůže brát své průmyslové prvenství jako samozřejmost. Evropští výrobci obráběcích strojů podle něj nadále působí v obtížném prostředí, a ačkoliv se objevují příležitosti ve strategických sektorech, Evropa nutně potřebuje stabilní politický rámec, silnější průmyslové investice a rychlejší implementaci opatření na podporu pokročilé výroby. (Zdroj: Cecimo)

Opatrně s optimismem

Prognózy Cecimo pro rok 2026 sice předpovídají mírné zlepšení v oblasti spotřeby, produkce i celkové úrovně objednávek, experti však nabádají k opatrnosti. Současný stav je interpretován spíše jako přechodná fáze stabilizace než jako plnohodnotné ekonomické oživení. Sektor bude i nadále fungovat ve vysoce nejistém prostředí ovlivněném geopolitickými konflikty, riziky spojenými s obchodními cly, volatilitou energetického trhu a slabou investiční dynamikou v klíčových evropských ekonomikách.

Určitou podporu pro generování nové poptávky po vysoce přesných a pokročilých výrobních řešeních spatřuje asociace ve veřejných investicích a rozvoji strategických odvětví, jako jsou obranný průmysl, aerospace, elektrifikace, technologie spojené s umělou inteligencí a pokročilé inženýrství. Klíčem k úspěchu však bude včasná realizace těchto projektů bez dalšího odkládání. Pokud nedojde k posílení průmyslových investic a stabilizaci obchodního prostředí, hrozí Evropě další oslabování technologické pozice na úkor globálních konkurentů, kteří své průmyslové kapacity neustále posilují.


Zpracováno redakcí dle tiskové zprávy Cecimo.

Firmy
Související články
MSV 2025: Exportní vyhlídky českého strojírenství zůstávají otevřené

Tisková konference Svazu strojírenské technologie, konaná v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, se letos zaměřovala nejen na obecný stav současného českého průmyslu, ale zejména na problematiku exportu. Zástupci jednotlivých institucí hovořili o příčinách a okolnostech poklesu či naopak růstu v této oblasti, a také o tom, jaké příležitosti i výzvy v této oblasti vidí do budoucna.

Související články
Výrobcům z civilního sektoru se otevírá cesta do obranného průmyslu

Po prvním ročníku se na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně vrací manažerský summit zaměřený na obranyschopnost a bezpečnost. V reprezentativních prostorách brněnské Rotundy zprostředkuje praktickou diskusi o konkrétních příležitostech pro český průmysl, které vyplývají z nutnosti investovat do bezpečnosti, kritické infrastruktury a obranyschopnosti v souladu s požadavky NATO.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vodíková mobilita v rukou budoucích inženýrů

V Praze byly koncem dubna vyhlášeny výsledky národního finále soutěže RC modelů na vodíkový pohon. Jubilejní desátý ročník H2 Grand Prix potvrdil, že propojení technického vzdělávání s praxí je klíčovým faktorem pro budoucí rozvoj českého průmyslu.

Český vesmírný program pod křídly MPO

Česká vesmírná agenda prochází zásadní organizační změnou. Od 12. března 2026 přebírá koordinaci kosmických aktivit Ministerstvo průmyslu a obchodu od Ministerstva dopravy. Tento krok signalizuje jasný cíl státu: maximálně propojit špičkový výzkum s českými firmami a upevnit pozici ČR v globálním dodavatelském řetězci vesmírného průmyslu.

Budoucí český astronaut zahajuje druhou fázi výcviku

Stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů ESA Aleš Svoboda nastupuje do druhé etapy své přípravy na budoucí misi do vesmíru. Čeká jej osm týdnů intenzivního tréninku včetně navrhování a řízení kosmických misí, základů aerodynamiky a orbitální mechaniky i různých výzev, jako je trénink přežití v Baltském moři či parabolický let v beztížném stavu.

Trendy automobilového průmyslu 2025

Automobilový průmysl představuje klíčovou součást české i světové ekonomiky. V mnoha zemích je jedním z hlavních tahounů hospodářského růstu, zaměstnanosti a technologických inovací. Jaké trendy budou letos ovlivňovat tento segment?

Využití potenciálu kosmických aktivit v ČR

Dlouhodobý projekt „Česká cesta do vesmíru“ chce prostřednictvím kosmických aktivit a jejich dalšího rozvoje přispět k transformaci českého hospodářství na ekonomiku založenou na aktivitách s vysokou přidanou hodnotou. Vznik projektu podpořila vláda na svém posledním jednání.

Skokový nárůst dobíjecích stranic EV

Od roku 2026 musí být podle EU na každých 60 kilometrech páteřní evropské sítě dobíjecí stanice s minimálním výkonem 400 kW. O dva roky později má být pro nákladní automobily a autobusy dobíjení k dispozici každých 120 kilometrů. Česká infrastruktura je ale podle Ministerstva průmyslu prý již nyní nadprůměrná.

Více než každé desáté nově prodané auto v EU je na elektřinu

Podíl EV na evropském trhu se zvýšil téměř o čtvrtinu původního podílu z minulého roku. Celý evropský trh s novými auty má ovšem stále vleklé potíže, alespoň ve srovnání s předcovidovým obdobím do roku 2019. Zatímco auta na elektřinu se čím dál silněji zabydlují v evropské flotile nových vozů, podíl dieselových motorů nadále klesá a společně s auty na benzín klesl meziročně o 3 %. Tím nová auta se spalovacími motory tvoří už jen těsnou většinu - necelých 53 %. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).

Pro parkování a dobíjení vozů v garážích chybí legislativa

Počty elektromobilů postupně rostou, avšak veřejná dobíjecí infrastruktura zaostává, a to včetně rezidenčních i kancelářských a průmyslových budov. Rizika rychlého řešení představují zejména podzemní garáže, které je nutné projektovat od základu s ohledem na bezpečnost. Platná a na současný stav aktualizovaná legislativa ale chybí. 

Vláda schválila další kroky v realizaci Gigafactory

Vláda přijala usnesení k přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně, které přispěje ke zvýšení šancí na realizaci průmyslové zóny pro umístění projektu Gigafactory pro výrobu baterií. Usnesení stanovuje nezbytné úkoly a další postup jednotlivých ministerstev pro zajištění pozemků pro realizaci samotného projektu, jakožto základní předpoklad pro další rozvoj lokality.

Výroba BMW i3 již minulostí

Elektrické BMW i3 nedostalo přímého nástupce, jelikož v elektrifikační strategii BMW není prostor pro výstřední městské miniauto. Mnichovská automobilka se loučí se svým výrazným městským elektromobilem, který odstartoval novou éru. Výroba i3 byla nákladná. Auto má karbonové konstrukční díly a máloco sdílí s ostatními modely BMW. Původně i3 byla tahák, poutač pozornosti na něco tak výjimečného, jako je elektromobil. Což již ale dnes není potřeba, protože EV se postupně stávají „běžným“ dopravním prostředkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit