Ocenění Správná praxe, téma: boj proti stresu na pracovišti

Soutěž Správná praxe je celoevropským projektem Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), který se v rámci kampaně Zdravé pracoviště každé dva roky zaměřuje na jedno z témat v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V letech 2014–2015 je to boj proti stresu a dalším psychosociálním rizikům na pracovišti, které komplikují život nejen zaměstnancům a manažerům, ale přináší ekonomické problémy i samotnému podniku. Do projektu samého i evropské kampaně Zdravé pracoviště jsou zapojeny všechny členské státy EU, státy ESVO i země usilující o členství v EU.

Letos byly v národním kole programu „Správná praxe“ oceněny tyto firmy:
1. místo: Nestlé Česko spol. s r.o., závod Sfinx Holešov
2. místo: Lohmann & Rauscher spol. s r.o., Slavkov u Brna
3. místo: Isolit-Bravo, spol. s r.o., Jablonné nad Orlicí
3. místo: KOVOKON spol. s r.o., Popovice

Všimněmě si nyní blíže samotného tématu stresu. Stres a psychosociální rizika představují pro přibližně pětinu zaměstnanců v EU nejzávažnější zdroj zdravotních problémů na pracovišti. Asi dvě třetiny zaměstnanců jsou vystaveny psychosociálním rizikovým faktorům, které mohou tyto zdravotní problémy způsobovat.

• Přibližně polovina absencí v práci z důvodu nemoci souvisí se stresem.
• Stresem snížený pracovní výkon (neefektivita, špatné soustředění zaměstnanců, potíže s rozhodováním, nízká morálka, únava a neschopnost dodržovat stanovené lhůty) stojí společnosti dokonce 2 x více než absence samotná.
• Stres na pracovišti může zvýšit počet pracovních úrazů a nehod až pětkrát!
• Až dvacet procent případů fluktuace zaměstnanců je způsobeno stresem!
Psychosociální rizika jsou psychologické, fyzické a sociální faktory, které vyplývají ze špatné struktury organizace a řízení práce, ale také z nedostatečné podpory ze strany vedení nebo kolegů, špatných mezilidských vztahů, obtěžování, agrese a násilí, z problémů při kombinování povinností v práci a v rodině.

Stres je dán neschopností zvládat situaci. Lidé ho v práci zažívají tehdy, pokud vnímají nerovnováhu mezi nároky, které na ně práce klade, a fyzickými a duševními zdroji, které mají ke splnění těchto nároků k dispozici.

Takovými zdroji mohou být dostatek času na vykonání veškerých zadaných úkolů nebo emoční a kognitivní schopnosti potřebné pro určitou práci. Stres znamená, že má člověk potíže zvládat situaci. Působí nejen na psychickou stránku člověka - kromě duševního nepohodlí má vážné dopady i na fyzické zdraví.

Často se zaměňují pojmy stres a tlak. Tlak je oproti stresu přirozenou součástí života, čímž se od něj liší. Tlak na rozdíl od stresu často přispívá k tomu, že pod jeho vlivem lidé pracují lépe. Důležité je především jeho optimální nastavení, které se u jednotlivých lidí i povahy zadaného úkolu liší. K odvedení dobré práce všichni potřebují určitý tlak, různí lidé ho však vnímají odlišně. Přemíra tlaku či nároků kladených na pracovníky však ke vzniku stresu vedou.

Na vznik stresu má vliv řada faktorů, které jsou většinou dobře známy a souhrnně se nazývají psychosociální rizika. Tyto faktory mohou působit jednotlivě i společně. Lze je shrnout takto:

• nadměrné nároky nebo vystavení fyzickému nebezpečí
• mnozí lidé zvládají i velmi náročnou práci s velkými nároky a pod silným tlakem. Pokud má ale člověk pocit, že situaci nezvládá či nemá vše důkladně pod kontrolou, mohou tyto nároky vyvolat stres, například pokud jeho schopnosti a dovednosti neodpovídají danému pracovnímu zařazení. Nedostatečné nároky mohou být stejně problematické, jako přehnané, mezi které patří velká pracovní zátěž, požadavek na neustálou dostupnost a rovněž vysoký emoční tlak. Situaci dále zhoršují špatné firemní plánování a komunikace, především častá zpoždění, blížící se termíny a přerušovaná činnost. Lidé si potíže s velkým množstvím nároků neradi připouštějí. Proto je dobré pracovní nároky a zdroje pečlivě monitorovat a řídit.

• nedostatečné právo pracovníka rozhodovat o způsobu provedení práce
• mít věci pod kontrolou je pro pracovníka velmi důležité. Musí být správně nastavena rovnováha mezi mírou kontroly, kterou má zaměstnanec jako jedinec, a mírou kontroly, kterou při práci uplatňují druzí. Není správné, pokud osoba nemá vliv a rychlost a styl práce plně určují druzí. Stres vyvolává i nedostatek kontroly nad riziky, například v oblasti bezpečnosti při práci. Ke stresu přispívá i malá míra flexibility pracovních nároků a požadavků ze strany vedení firmy.

• nedostatečná podpora ze strany manažerů nebo spolupracovníků
• nedostatek podpory a povzbuzení od druhých v práci může vyvolat stres. Může to být způsobeno neadekvátním množstvím informací a zdrojů, které poskytuje organizace zaměstnanci k výkonu práce, nebo neschopností druhých uvědomit si míru nároků a požadavků, kterým čelí, popřípadě uznat práci, kterou dělají. Podpora a pozitivní zpětná vazba od kolegů i nadřízených pomáhá pracovníkům situaci lépe zvládat. Díky podpoře si lidé lépe poradí s velkou mírou tlaku i vysokými nároky.

• setkávání se s nepřijatelným chováním, včetně obtěžování nebo násilí
• stížnosti zaměstnanců na obtěžování je třeba vždy brát vážně. Důvodem ke stresu je i sama skutečnost, že problémy nikdo neřeší. I když se podle druhých o obtěžování nejedná, je třeba zhodnotit pocity dané osoby. Je také vhodné zavést školení a rady pro zaměstnance na téma, jak zvládat obtížné situace.

• neporozumění pracovním rolím a odpovědnostem
• stres často vyvolávají špatně definované role a povinnosti jednotlivých zaměstnanců, zejména tam, kde tyto role a odpovědnosti ústí v konflikt. Například když osoba s více povinnostmi zjistí, že jsou navzájem v rozporu. Zdrojem stresu je i pocit, že pracovní zařazení jedince neodpovídá jeho dovednostem a schopnostem.

• nedostatečné zapojení zaměstnanců do organizačních změn a malá informovanost
• změny v organizaci, především jejich špatné provedení a nedostatečná informovanost o nich, mohou vyvolat nejistotu a pochyby, jež se u lidí můžou změnit v stres. Určitým způsobem může být nejistota ohledně budoucnosti horší než vědomí toho, co člověka čeká (např. u plánovaného propouštění osoba ví, že má začít hledat práci a jít dál, zatímco nevědomost s sebou nese nejistotu). Je dobré zapojit zaměstnance do realizace změn. Sama diskuze může snížit riziko stresu.

• slovní a fyzické násilí nebo hrozba násilí
• extrémem je násilí ze strany třetích osob (např. u práce s veřejností, s penězi a podobně), které zahrnuje urážky, hrozby či fyzickou agresi a je potenciálním zdrojem pracovního rizika.

-Mk-