Témata
Reklama

Norsko patří nepochybně k nejkrásnějším a nejrozmanitějším zemím Evropy. Najdete zde nekonečnou tundru se sobími stády i rozeklané hory se stovkami jezer. Mezi nejpůsobivější scenérie ovšem patří norské pobřeží protkané nespočtem fjordů. Ač jsou tyto ledovcové útvary jedním z hlavních turistických magnetů země, skrývají také - zejména pro místní obyvatele - poměrně značné úskalí. Fjordy se mnohdy zařezávají desítky až stovky kilometrů do vnitrozemí a vytvářejí velké množství ostrovů. Pokud se chcete dostat po souši do vesnice na protějším břehu, máte postaráno o výlet na celý den.

Reklama
Reklama
Reklama
Ačkoliv trajekt spojuje pouze menší města Lavik a Oppedal, zvládne najednou přepravit až 120 aut a 360 pasažérů. Důvodem této kapacity je návaznost na evropskou silnici E39, jež lokální provoz výrazně zvyšuje.

Na mnoha fjordech proto fungují pravidelné trajektové linky, které navíc často představují jediné spojení mezi ostrovem a pevninou. Lodní doprava ale bohužel nepatří mezi nejekologičtější a stovky trajektů znamenají značnou ekologickou zátěž. V budoucnu bychom se však mohli s kouřícími trajekty setkat už jen na historických vyjížďkách. Společnost Siemens totiž ve spolupráci s loďařstvím Fjellstrand představila prototyp čistě elektrického trajektu, který bude od roku 2015 křižovat nejdelší norský fjord nesoucí název Sognefjord.

Osmdesát metrů dlouhá loď s kapacitou 120 aut a 360 pasažérů je koncipována jako katamarán se dvěma hliníkovými trupy. Tento typ konstrukce snižuje odpor vody a současně výrazně redukuje hmotnost trajektu. Oproti srovnatelným lodím s klasickými ocelovými trupy je totiž hliníkový katamarán přibližně o polovinu lehčí. Oba tyto faktory výrazně přispívají k menší energetické náročnosti lodi, která si díky tomu vystačí se dvěma elektrickými motory o celkovém výkonu 800 kW (pro srovnání, motor stávajícího dieselového trajektu na Sognefjordu má výkon 1500 kW). U motorů se navíc počítá se značnou rezervou, jelikož pro jízdu při běžné rychlosti 10 uzlů (přibližně 19 km/h) stačí lodi výkon pouhých 400 kW.

Sognefjord je nejdelší a zároveň jeden z nejnavštěvovanějších fjordů v Norsku. Podobných scenérií nicméně najdete podél pobřeží spoustu, stejně jako trajektů brázdících místní vody.

Energii motorům dodávají desetitunové lithium-iontové baterie. Neznamená to však, že by trajekt musel po každé jízdě zůstat několik hodin zakotven v přístavu, aby se baterie nabila. Celý proces nabíjení trvá pouhých deset minut, může být tedy proveden při každé zastávce v přístavu, aniž by narušoval jízdní řád. Konstruktéři se však museli vypořádat s faktem, že do obcí Lavik a Oppedal, které trajekt spojuje, není zavedeno vedení, které by dokázalo v tak krátkém čase dodat potřebné množství energie. V obou přístavech jsou proto ještě další baterie, které se v čase, kdy je trajekt na cestě, pomalu nabíjejí. Jakmile trajekt zakotví, je z nich elektřina rychle převedena do lodi.

Podle vývojářů umožňují dnešní technologie nasazení elektrických trajektů na všech trasách, které lze zdolat za méně, než 30 minut. Vezmeme-li v potaz fakt, že jen samotný stávající trajekt na cestě z Laviku do Oppedalu (což je necelých 6 km) spotřebuje za jediný rok neuvěřitelný milion litrů nafty a vypustí do ovzduší 570 tun CO2, můžeme očekávat, že elektrické trajekty budeme vídat stále častěji.

-js-

Reklama
Firmy
Související články
Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Související články
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Čeští strojaři mezi nejlepšími

Ocenění Českých 100 se vyhlašuje více než čtvrtstoletí, a přesto doposud strojaři neměli svoji kategorii. Letos tomu bylo jinak a to díky iniciativě Pavla Diviše ze společnosti TGS. Mezi laureáty se z oboru poprvé v historii zařadily společnosti Iteco, MSR Engines, Roka Industry, TOS Varnsdorf a Walmag Magnetics. Zástupci firem převzali na konci listopadu ve Španělském sále Pražského hradu ocenění. 

Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit