Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
V letošním roce probíhá jubilejní 30. ročník soutěže Českých 100 Nejlepších. V pátek 28. listopadu se odehraje slavnostní udílení cen. Cílem soutěže je každoročně zviditelnit výjimečnost a příběh nejrůznějších českých podniků. Již popáté budou letos oceněny firmy i v samostatné strojírenské kategorii. Jejím odborným garantem je PhDr. Pavel Diviš, majitel a zakladatel společnosti TGS.
V aktuálním dílu našeho seriálu jsme položili několik otázek Marku Polčákovi, spoluzakladateli a CEO společnosti Vrgineers, která je známá svými pokročilými systémy pro výcvik pilotů ve virtuální a mixované realitě a nově rozšiřuje své portfolio o letecké instrumentální panely vlastní výroby.
Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.
Od svého založení v roce 1992 se společnost Profika zaměřuje na prodej a servis obráběcích strojů. Avšak již několik let nabízí i řešení pro automatizaci. Ve firmě je rozvíjí Jakub Kaufman, syn jednoho ze zakladatelů. Profika jde cestou vlastního vývoje robotických pracovišť a krom projektových robotizací představila už i tři typy univerzálních robotických buněk. Dvě z nich prezentovala i na letošním ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.
Ve velkosériové výrobě znamená každá sekunda navíc na součástku tisíce korun ztracené marže. Technologové se potýkají s otázkou, jak nastavit řezné podmínky optimálně. Posuv příliš nízký prodlužuje čas obrábění, posuv příliš vysoký zkracuje životnost nástroje. Klasický přístup spoléhá na zkušenosti a tabulkové hodnoty. Umělá inteligence tento proces mění tím, že zpracovává obrovské množství dat z reálného provozu a nachází optimální nastavení rychleji a přesněji.
Mnoho majitelů rodinných firem si takovou situaci vysní, ale jen málokomu se skutečně splní. Jiří Oslizlo, zakladatel firmy Agrop Nova, patří mezi ty šťastné výjimky. Úspěšnou společnost dnes vede společně se svými syny. Řečí zkratek: Jiří je CEO, Jiří mladší nosí na vizitce COO a druhý syn Radek zastává funkci CTO. Ve skutečnosti si ale ve Ptení na Prostějovsku na žádné velké oficiality nepotrpí. Ostatně, pracuje se tu rukama, se dřevem.
Žijeme v dobách, které nám neustále nastavují zrcadlo naší vlastní komplexnosti. Téma, jež nás dnes spojuje, je téma života – života v celé jeho nenapodobitelné a neopakovatelné rozmanitosti. Víme, že jinak prožívá své dny člověk v rušném srdci metropole, jinak člověk tiše hospodařící na venkově a zcela jiná břemena nese na bedrech ten, kdo opustil svou domovinu a hledá nový začátek v neznámém světě. Každý život je jiný, ale v jedné věci jsme si podobní – v množství starostí, které s sebou neseme.


