Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
Huť Barbora v Jincích je jedinečná technická kulturní památka evropského významu. Je považována za nejucelenější a nejzachovalejší památku z období vysokopecní výroby surového železa v Čechách. Po dlouhých letech chátrání byla huť zrekonstruována a od května 2024 je opět přístupná veřejnosti.
Odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Loužecký je technickým ředitelem ve společnosti Algotech, kde má na starosti také cloudové služby. Hovořili jsme s ním o přístupu průmyslových firem k ochraně dat před kybernetickými hrozbami a o službách, které firmám pomáhají bezpečnost dat zajistit.
Přechod od zemního plynu k vodíku v průmyslovém ohřevu už není pouhou vizí. Reálné technické zkušenosti potvrzují, že spalování vodíku může kromě snížení uhlíkové stopy přinést také vyšší účinnost spalovacího procesu. Stále se však nacházíme na počátku této cesty a před námi stojí řada technických výzev, které bude nutné překonat.
Mnoho majitelů rodinných firem si takovou situaci vysní, ale jen málokomu se skutečně splní. Jiří Oslizlo, zakladatel firmy Agrop Nova, patří mezi ty šťastné výjimky. Úspěšnou společnost dnes vede společně se svými syny. Řečí zkratek: Jiří je CEO, Jiří mladší nosí na vizitce COO a druhý syn Radek zastává funkci CTO. Ve skutečnosti si ale ve Ptení na Prostějovsku na žádné velké oficiality nepotrpí. Ostatně, pracuje se tu rukama, se dřevem.


