Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
Odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Loužecký je technickým ředitelem ve společnosti Algotech, kde má na starosti také cloudové služby. Hovořili jsme s ním o přístupu průmyslových firem k ochraně dat před kybernetickými hrozbami a o službách, které firmám pomáhají bezpečnost dat zajistit.
Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.
Přechod od zemního plynu k vodíku v průmyslovém ohřevu už není pouhou vizí. Reálné technické zkušenosti potvrzují, že spalování vodíku může kromě snížení uhlíkové stopy přinést také vyšší účinnost spalovacího procesu. Stále se však nacházíme na počátku této cesty a před námi stojí řada technických výzev, které bude nutné překonat.
Vše nasvědčuje tomu, že žijeme v době určitého zlomu nebo minimálně v době zrychlování změn. Změn ve společnosti, ve způsobu života, v přírodě… Tento stav vnímáme ze svého úhlu pohledu, tzn. jako jednotlivci nebo celé společenství, ale také jako profesionálové. Hledáme pevné body i trendy vývoje a snažíme se odhadnout, co můžeme udělat, abychom se včas přizpůsobili a v tom, co děláme, zůstali konkurenceschopní.
Ve velkosériové výrobě znamená každá sekunda navíc na součástku tisíce korun ztracené marže. Technologové se potýkají s otázkou, jak nastavit řezné podmínky optimálně. Posuv příliš nízký prodlužuje čas obrábění, posuv příliš vysoký zkracuje životnost nástroje. Klasický přístup spoléhá na zkušenosti a tabulkové hodnoty. Umělá inteligence tento proces mění tím, že zpracovává obrovské množství dat z reálného provozu a nachází optimální nastavení rychleji a přesněji.
Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.

