Témata
Reklama

Bezolovnatá alternativa mosazí pro vodovodní instalace

Pro domovní vodovodní instalace jsou používány slitiny mědi s obsahem olova. Představují téměř ideální strojírenský materiál pro toto použití. Mají odpovídající mechanické vlastnosti a v pitné vodě vysokou korozní odolnost. Snadno se odlévají, některé z nich i dobře tváří za tepla či za studena a mohou být obráběny vysokými rychlostmi, takže dovolují výrobu součástek s relativně nízkou cenou. Měděné slitiny jsou navíc známé jako silné biostatikum proti řadě patogenních organismů, takže příznivě působí na kvalitu pitné vody.

U běžně používaných obrobitelných slitin mědi se obsah olova pohybuje od 0,5 do 7,0 hm. %. Na současné úrovni znalostí je legování olova do obrobitelných měděných slitin nezbytné. Přítomnost měkkých fází olova zásadním způsobem mění charakteristiky obrobitelnosti, zjemňuje morfologii třísky, zlepšuje jakost povrchu a snižuje energii na obrábění. Děje se tak především vlivem přítomnosti měkkých olovnatých fází s nízkým bodem tání. Při lokálním zvýšení teploty v oblasti obrábění dochází k jejich natavení a tím k snadnějšímu oddělování materiálu a lámavosti třísek. Snížením třecích sil zabraňují olovnaté fáze tvorbě nárůstků na čele nástroje a významně snižují energetickou náročnost obrábění. Pro svou měkkost nepodporují růst abrazivního opotřebení nástroje.
Reklama
Reklama
Reklama

Nutnost náhrady olova

Olovo je pro lidský organismus škodlivé. Nepříznivě ovlivňuje hematologický a nervový systém lidského organismu, má nepříznivé účinky na činnost ledvin a dalších orgánů. Olovo v organismu zůstává, jeho působení je kumulativní. Rozsáhlé zkoušky prováděné ve skandinávských zemích v roce 1975 ukázaly, že zvýšený obsah olova v pitné vodě je způsoben uvolňováním (vyluhováním) olova z měděných olovnatých slitin, ze kterých jsou vyráběny armatury vodovodních systémů.
Ve Spojených státech byla vydána zákonná norma, ve které se omezuje obsah olova v kovech přicházejících do styku s pitnou vodou. Úroveň olova v pitné vodě je v této normě omezena na hranici 15 mg/l [2,3]. V nové směrnici Evropského společenství 98/83/EC je dovolený obsah olova v pitné vodě omezen dokonce na hodnotu 10 mg/l. Pro srovnání - v české normě ČSN 75 7111 je povolená hranice Pb v pitné vodě 50 mg/l , tedy pětkrát větší oproti uvedené evropské směrnici.
Vlivem silných ekologických tlaků byly v USA v polovině devadesátých let zahájeny diskuse a posléze výzkum, jehož cílem je náhrada slévárenských i tvářených slitin mědi s obsahem olova pro vodovodní instalace slitinami mědi bez olova. V současnosti se výzkum v této oblasti začíná výrazně iniciovat i v Evropě. Jsou signály, že v této oblasti provádí intenzivní výzkumné práce německé, italské a polské metalurgické laboratoře a vysoké školy.

Výzkum vlivu vizmutu

Jednou z možností, jak řešit problém podstatného snížení či odstranění Pb v měděných slitinách a přitom zachovat jejich obrobitelnost, je jeho úplná nebo částečná náhrada netoxickým nízkotavitelným vizmutem. Náš výzkum se zaměřil na vliv vizmutu v množství 1 až 2 % v měděných slitinách. U a + bmosazí byl komplexně studován vliv vizmutu na mechanické a technologické vlastnosti a na korozní odolnost. Zjištěné vlastnosti jsou porovnány s vlastnostmi komerční obrobitelné mosazi CuZn40Pb2. V Evropě je tato obrobitelná slitina, dle evropských norem označovaná CW617N, nejčastěji používaným materiálem pro vodovodní armatury a další výrobky přicházející do styku s pitnou vodou.

Experimentální slitiny

Stacionárním litím do grafitové kokily 40 x 100 x 555 mm byly odlity čtyři odlitky modelových slitin Cu-Zn-Bi s různými obsahy Zn (v rozmezí 37,85 až 40,10 hm. %) a Bi (1,50 až 1,65 hm. %). Zkoušel se také další legující prvek, a to fosfor v množství 0,225 hm. %.
Odlitky z modelových slitin se staly výchozími vzorky pro studium jejich základních vlastností. Paralelně byly studovány vlastnosti technické (komerční) slitiny CuZn40Pb2 běžného složení. Tato slitina tvořila tzv. referenční materiál ke studovaným novým systémům. Na takto připravených experimentálních slitinách a na referenčním materiálu se studovaly souběžně jak strukturní a mechanické vlastnosti, tak tzv. technologické vlastnosti, jako je kujnost a obrobitelnost. Byly provedeny i korozní zkoušky, zejména zkoušky odolnosti proti odzinkování.

Strukturní vlastnosti

Strukturní vlastnosti byly studovány paralelně metodami světelné mikroskopie a elektronové mikroanalýzy na rastrovacím elektronovém mikroskopu DSM 940. Rozložení fází bylo sledováno v režimu odražených elektronů. Intermetalické fáze byly identifikovány na základě plošného rozložení jednotlivých prvků. Ve spojení s obrazovým analyzátorem IBAS-AT byla provedena kvantitativní analýza rozložení vybraných fází. Všechny slitiny vykazovaly typickou a + bstrukturu. Rozbor ukázal, že rozložení fází vizmutu ve struktuře slitin CuZn39-40Bi1,5(P) je obdobné jako rozložení fází Pb v referenční slitině. Podobně jako fáze olova ve struktuře CuZn40Pb2 tvoří fáze vizmutu v experimentálních slitinách CuZn40Bi kulové fáze, v odlitcích rozložených převážně na hranicích litých zrn a dendritů.

Mechanické vlastnosti

Mechanické vlastnosti za pokojové teploty pro odlitky z experimentálních mosazí a technické mosazi CuZn40Pb2 jsou uvedeny v tab. 1. Odsud je patrné, že mosazi s vizmutem mají poněkud nižší tažnost oproti kovárenské mosazi CuZn40Pb2.
Snížení plastických vlastností mosazí za pokojové teploty vlivem přítomnosti vizmutu oproti olovu není tak dramatické jako v případě mědi. Je známo, že na rozdíl od olova, které v mědi vytváří globule po hranicích i uvnitř zrn, takže příliš nesnižuje její mechanické a zejména plastické vlastnosti, tvoří vizmut v měděné matrici téměř spojitý film po hranicích zrn. Tento efekt vede ke značnému zkřehnutí hranic a následkem toho k výraznému snížení plastických vlastností mědi i při relativně nízkých obsazích vizmutu. Rozdílné vlastnosti hranic zrn slitin Cu-Pb a Cu-Bi jsou vysvětlovány rozdílným povrchovým napětím mezi prvky Cu a Pb na jedné straně a Cu a Bi na straně druhé. Naše výsledky ukázaly, že v případě mosazí je situace odlišná. Zinek výrazně snižuje povrchové napětí mědi, takže v mosazích s vysokým obsahem Zn (a + b) je morfologie fází s obsahem vizmutu podobná morfologii fází s obsahem olova. Tím si tyto mosazi zachovávají uspokojivou plasticitu za studena i při relativně vysokých obsazích vizmutu - kolem 1,5 hm. %.
Vzhledem k předpokládanému technickému využití mosazí s Bi k výrobě hutních výrobků i konečných součástek tvářením za tepla jsou velmi důležité jejich mechanické vlastnosti za tepla. Tyto vlastnosti byly zjišťovány tahovými zkouškami za tepla. Zkoušela se experimentální vizmutová mosaz CuZn40Bi1,5 a komerční olovnatá mosaz běžného technického složení CuZn40Pb2 při teplotách 700 a 780 °C a dvou úrovních rychlosti deformace: 0,002 a 0,33 s-1. Ukázalo se, že při vysokých teplotách a větší rychlosti deformace jsou plastické vlastnosti zkoumaných mosazí s vizmutem lepší než plastické vlastnosti mosazí s obsahem olova .

Zkoušky kujnosti a obrobitelnosti

Po kladných výsledcích tahových zkoušek za tepla bylo přistoupeno ke zkouškám zápustkového kování za tepla na výkovcích složitého tvaru (obr. 3). Zkoušky proběhly na experimentální vizmutové mosazi a na běžné olovnaté mosazi. Výsledky zkoušek potvrdily výsledky tahových zkoušek. Nová vizmutová mosaz je velmi dobře tvařitelná za tepla. Její kujnost je srovnatelná s komerční olovnatou mosazí CuZn40Pb2.
Zkoušky obrobitelnosti byly provedeny na vizmutové mosazi CuZn40Bi1,5 a olovnaté mosazi CuZn40Pb2 metodou vrtání konstantní posuvnou silou s vrtákem o průměru 6 mm, s otáčkami 850 min-1 a hmotností závaží 3 kg. Princip zkoušky spočíval ve sledování času potřebného pro vyvrtání díry o délce 7 mm. Čím kratší čas nutný pro vrtání, tím lepší obrobitelnost. Vedle toho proběhly zkoušky soustružením s hodnocením jemnosti třísky a kvality (drsnosti) obrobeného povrchu. Výsledky zkoušek jsou v tab. 2 a na obr. 4 a 5. Z tabulky a obrázků je patrné, že obrobitelnost vizmutové mosazi CuZn40Bi1,5 se vyrovnala obrobitelnosti olovnaté mosazi CuZn40Pb2 jak dobou vrtání a lámavostí třísky, tak i kvalitou obrobeného povrchu.

Odolnost proti odzinkování

Odolnost proti odzinkování byla stanovena podle metodiky ČSN ISO 6509 na odlitcích experimentálních slitin CuZn38Bi1,5P, CuZn40Bi1,5 a referenční olovnaté mosazi CuZn40Pb2. Podstata zkoušky spočívala v metalografickém měření odzinkované vrstvy po expozici zkoušeného materiálu v 1% roztoku chloridu měďnatého po dobu 24 h při teplotě 75 °C. Čím větší je hloubka odzinkované vrstvy, tím horší je odolnost proti korozi odzinkováním. Z tabulky č. 2 je zřejmé, že zkoušené vizmutové mosazi mají vyšší odolnost proti odzinkování než komerční obrobitelná mosaz CuZn40Pb2.

Shrnutí výsledků

a) Pro systémy Cu-Zn s vyšším obsahem Zn nad 38 % (a + b mosazi) se podařilo nalézt netoxický prvek, a to vizmut, který působí na zvyšování obrobitelnosti tohoto systému podobně jako toxické olovo.
b) Fáze bohaté vizmutem, podobně jako fáze bohaté olovem, ve struktuře a + b mosazí usnadňují řez oddělované vrstvy při obrábění a vedou ke snadnému dělení vznikající třísky. Drsnost soustruženého povrchu vizmutových mosazí se vyrovná drsnosti povrchu olovnaté mosazi CuZn40Pb2.
c) Vizmut podobně jako olovo vytváří ve struktuře odlitků a + b mosazí téměř kulové fáze rozložené na hranicích a uvnitř zrn, takže snížení plastických vlastností za pokojových teplot u sledovaného systému Cu-Zn-Bi oproti Cu-Zn-Pb není tak výrazné jako v případě systému Cu-Bi ve srovnání s Cu-Pb.
d) Plasticita a kujnost za vysokých teplot jsou u vizmutových a + b mosazí typu CuZn38-40Bi1,5-2 velmi dobré, jsou téměř na úrovni mosazi CuZn40Pb2. Nové vizmutové mosazi se dají kovat a průtlačně lisovat za tepla podobně jako olovnaté obrobitelné mosazi.
e) Vizmut v odlitcích z a + b mosazí zvyšuje odolnost proti odzinkování. Odlitky z mosazi CuZn40Bi1,5 vykazují větší odolnost proti odzinkování než odlitky z olovnaté obrobitelné mosazi CuZn40Pb2.
Poděkování: Autoři děkují Grantové agentuře České republiky za finanční podporu výzkumných prací v rámci grantového projektu 106/99/1476.
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 10109
Datum: 31. 01. 2001
Rubrika: Trendy / Slévárenství
Autor:
Firmy
Související články
Budoucnost nástrojových materiálů bez kritických kovů

V současné době jsou nejrozšířenějšími nástrojovými materiály slinuté karbidy a nástrojové oceli. Slinuté karbidy, tedy cermety tvořené vysokým podílem karbidů, převážně karbidu wolframu, a dále TiC, TaC a NbC, a kobaltem jako pojivem jsou využívány především pro výrobu výměnných břitových destiček pro strojní obrábění, případně vrtáků do zdiva a betonu. Díky výborné otěruvzdornosti a velmi dobré lomové houževnatosti jsou v poslední době tyto materiály využívány pro různé aplikace, jako je obrábění ocelí, litin i neželezných kovů.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Související články
Dvoupotrubní dávkovače v systémech mazání

Dávkovače pro dvoupotrubní centrální mazací systémy (CMS) mohou být dvoukomorové nebo jednokomorové. V obou případech má schéma zapojení svá specifika a určité přednosti i nevýhody. V tomto článku se věnujeme novým způsobům zapojení, jež dokážou některé nevýhody eliminovat a za rozumnou cenu zajistit spolehlivé mazání strojů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Aditiva s nanočásticemi a vlastnosti procesních kapalin

Myšlenka, že lze v různých výrobních procesech použít kovoobráběcí kapaliny - Metalworking Fluids (MWF), aby se zajistila kvalita obrobku, snížilo opotřebení nástroje a zvýšila produktivita procesu, je velmi stará. Už Leonardo da Vinci vytvořil několik testovacích sestav umožňujících analýzu tření za různých podmínek.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Strojové učení pro senzory

Dnes je možné nalézt mikrokontroléry (jednočipové počítače) v prakticky jakémkoli technickém zařízení počínaje pračkami až k měřičům tlaku a nositelné elektronice. Výzkumní pracovníci Fraunhoferova institutu mikroelektronických obvodů a integrovaných systémů řízení (IMS, ISŘ) vyvinuli AIfES, koncept umělé inteligence (AI) pro mikrokontroléry a senzory, který obsahuje plně nastavitelnou umělou neuronovou síť. AIfES je na platformě nezávislá knihovna pro strojové učení, kterou lze využít k realizaci samostudijní mikroelektroniky, která nevyžaduje spojení s cloudem nebo vysoce výkonným počítačem. Systém umělé inteligence určený pro senzory je schopen rozeznat rukopis a gesto, což umožňuje například zadávání vstupních dat gestem, běží-li knihovna na nositelné elektronice.

Výhody laserem kalených povrchů

Laserové kalení již není zdaleka výsadou pouze při zušlechtění forem. Díky dostupnosti a klesajícím cenám laserů (pořizovacím i provozním) je tato technologie stále častěji uplatňována také v tradičním strojírenství pro vhodné konstrukční materiály a strojní díly.

Přesné měření nejmenších hmotnostních průtoků

Je dobře známou skutečností, že jestliže je vyžadována vysoká přesnost, Coriolisovy průtokoměry jsou bezkonkurenční. Ale je také fakt, že dosud nebyly na trhu žádné přístroje schopné nepřetržitě a spolehlivě měřit > 0 kg.

Vyvrtávání hlubokých otvorů

V současné době jsou kladeny stále vyšší nároky na nástroje pro obrábění. Čím dál více se obrábí těžkoobrobitelné a různé nestandardní materiály. K tomu jsou obrobky po konstrukční stránce čím dál složitějšími.

Nové technologie osvětlení vozidel

Získat zkušenosti s novými zdroji světla bylo cílem jednoletého projektu Ideag, do něhož se na konci roku 2017 pustila mladoboleslavská společnost EDAG Engineering CZ. Výsledný prototyp zadní lampy navržené pro model Škoda Superb ukazuje možnosti využití tří moderních technologií: elektroluminiscenční fólie, OLED panelu a COB LED destiček.

Ultra lehké komponenty vyráběné 3D tiskem

V posledních letech se do širšího povědomí dostávají aditivní technologie, neboli 3D tisk, kde je součást tvořena přidáváním materiálu nikoliv jeho odebíráním, jako je tomu u klasického obrábění. Jejich využití je zkoumáno napříč nejrůznějšími obory od strojírenství přes architekturu až po medicínu a módu. Pokud se omezíme na 3D tisk kovů, zjistíme, že aditivní technologie jsou brány jako prostředek pro výrobu tvarově složitých a občas konvenčními způsoby zcela nevyrobitelných dílů. Jsou brány jako jakási ideální výrobní technologie pro výrobu čehokoliv. V posledních letech se navíc stále více skloňuje spojení aditivní technologie a topologické optimalizace, což je způsob návrhu tvaru dílu na základě matematické optimalizace. Jak lze tušit, navržený tvar je značně složitý a často bývá označován jako organický. Takové díly jsou údajně vhodné pro 3D tisk, ale není tomu tak. Ve většině případů je realita daleko prozaičtější. Použití aditivní technologie je pouze jediná možnost, jak takový díl vyrobit.

Kombinace technologií slévání a 3D tisku

Aditivní technologie přinášejí do oboru slévárenství nový pohled na věc a výrazně ovlivňují nejen proces výroby odlitků, ale i myšlení pracovníků ve slévárnách. Aditivní výroba zásadním způsobem mění zavedené pracovní postupy, systémy práce s výrobní dokumentací, technickou přípravu výroby a technologii výroby odlitků. Mění také možnosti konstrukce odlitků včetně jejich tvarové náročnosti. Proto můžeme bez přehánění tvrdit, že celou slévárnu a její postup výroby odlitků lze vměstnat do jednoho stroje - 3D tiskárny na kovy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit