Program Fluent je vybaven kvalitním postprocessingem, který umožňuje zobrazit rozložení hydrodynamických veličin v definovaných řezech. Vektory rychlosti u náběžné hrany lopatky dávají jasnou představu o chování proudění v této oblasti. Vizuálně je možno určit režim optimálního nátokového úhlu na lopatku, popř. režim, při kterém dojde k odtržení proudu na vstupní hraně a tím k poklesu účinnosti.
Chování kapaliny v lopatkovém kanále je názorně zobrazeno pomocí proudových čar. Pracovní bod Francisovy turbíny ležící mimo bod optimální účinnosti je charakterizován vznikem kanálového víru, který je generován u náboje oběžného kola na sací straně oběžné lopatky a probíhá celým kanálem až do výstupu z oblasti kola. Objevil-li by se tento vír v oblasti optima turbíny, bude účinnost turbíny celkově nižší a je třeba provést úpravu geometrie lopatky. Nová lopatka se podrobí dalšímu CFD výpočtu a tento proces je možno opakovat, dokud nebude dosaženo uspokojivého proudění. Při kvalifikovaném zásahu do geometrie oběžné lopatky je možno dosáhnout výsledného řešení během přibližně deseti iterací typu modifikace-výpočet.
Zatížení lopatky se projeví rozložením statického tlaku na lopatce. Oblasti nízkého statického tlaku na výstupu lopatky oběžného kola turbíny ukazují na místa, kde může dojít za určitých podmínek ke vzniku kavitačních bublinek a k následné implozi, která způsobuje kavitační napadání.
Značnou důležitost při analýze proudění v oběžném kole má rozložení hydraulických veličin ve výstupním průřezu. Nevyužitá energie daná tangenciální rychlostí a nerovnoměrné rozložení axiální rychlosti v tomto řezu indukuje vířivé proudění v savce a následně se vytváří podmínky pro vznik vírových struktur v savce. Otázku vzniku a intenzity vírů lze přibližně posoudit z charakteru zóny zpětného proudění v této oblasti, přesnější však je použít výstupních rychlostí z oběžného kola jako okrajovou podmínku pro CFD výpočet savky a tu následně analyzovat.