Témata
Reklama

Kompozitní materiály v letectví

03. 02. 2010

Přes fakt, že náš letecký průmysl doznal nedobrovolného vývoje a dostal se do současné nezáviděníhodné situace, stále u nás existuje několik firem a uskupení, kteří mají v této oblasti co nabídnout. K nim bezesporu patří firma LA composite, s. r. o., která dodává kompozitní díly pro výrobce letadel Airbus, vrtulníky Eurocopter a dříve i do klimatizačních jednotek letadel Boeing. Využili jsme pozvání jejího generálního ředitele Ing. Františka Lamberta k návštěvě, z níž vám přinášíme tuto reportáž.

Firma LA composite, s. r. o., byla založena v roce 1995 jako společný podnik mateřských firem Letov, a. s.,  a ATG, s. r. o. Po krachu firmy Letov odkoupila její podíl firma ATG, která se tak stala výhradním vlastníkem. Společnost bezprostředně navázala na dlouholetou tradici výroby kompozitních, sendvičových a lepených konstrukci pro letecký průmysl. Svojí nabídku následně rozšířila i do oblasti dopravního strojírenství (především kolejová vozidla) a pro speciální aplikace (motoristický sport, jachting, tkalcovské stavy atd.).

Reklama
Reklama
Reklama

Pohled na uspořádání kombinované zkoušky celokompozitního trupu malého dopravního letounu ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v pražských Letňanech. Kombinovaná zkouška se skládá ze tří částí. V první části  je konstrukce staticky zatěžována do provozního zatížení pro kritické případy zatížení, v druhé části následuje únavová zkouška a nakonec je provedena zkouška reziduální. Únavová zkouška během tří týdnů nasimulovala životní cyklus letadla skládající se z 25 000 letových hodin. Jak Ing. Petr Průcha uvádí: „Konstrukčně byl v rámci projektu řešen celý trup letounu, včetně pevnostní a životností analýzy. Vzhledem k finanční náročnosti nebylo možné vyrobit celý trup a na něm provádět ověřovací a certifikační zkoušky. Proto byl zvolen ve světě běžný přístup, kdy je vybrána nejkritičtější část konstrukce a zkoušky se provádějí jen na části konstrukce, na takzvaném Full-scale modelu. V našem případě byla vybrána střední část trupu o délce 3,76 m, která obsahuje závěsy křídla a podvozky hlavního nosníku, je to tedy konstrukčně nejsložitější část, která rovněž přenáší největší zatížení. Filozofie je taková, že pokud zvládneme tuto sekci trupu, tak nás jak přední, tak i zadní část již nemůže ničím překvapit," konstatuje ing. Průcha, šéf vývoje LA composite.

Řízení výroby kompozitů má svá specifika. Jak k tomu uvádí Ing. Miroslav Falge, vedoucí výroby LA composite: „Ve výrobě kompozitů se klade velký důraz na kvalitu. Materiály a technologie jsou velice drahé, nemůžeme si dovolit žádné zbytečné ztráty. To vyžaduje kvalifikované a zodpovědné pracovníky, ale hlavně tým lidí, kteří si uvědomují důsledky své činnosti nebo jednání na výsledky hospodaření firmy. Vytvořit takový tým nebylo jednoduché, ale za poslední dobu jsme se hodně posunuli. Získávání vzájemné důvěry mezi pracovníky a vedením je vždy otázkou několika měsíců nebo dokonce let. Máme před sebou v tomto směru ještě mnoho práce, ale čím dál více se ukazuje, že je to ten správný směr."

Zachování tradice

Výrobní provozy společnosti LA composite se nacházejí v bývalých prostorech pracoviště pro lepení a kompozity s. p. Rudý Letov. „Tehdy v rámci pětiletek existovaly státem podporované výzkumné projekty na výrobu kompozitních konstrukcí, jež se realizovaly právě v těchto výrobních budovách," ujímá se slova obchodní ředitel ing. Hobza a pokračuje: „Zpočátku se zde pod taktovkou LA composite realizovaly drobné zakázky, ale až v roce 2000 nastal velký zlom v podobě získání spolupráce s firmou Eurocopter Deutschland. Jedná se o výrobu panelů protipožární ochrany nákladových dveří pro letouny Airbus z rodiny 318, 319, 320, 321 a 330." Brány firmy v pražských Letňanech dvakrát měsíčně opouštějí kontejnery odvážené do německého Donauwörthu. Zde se ve firmě Eurocopter, která je světovým výrobcem letecké techniky, zakázkově vyrábějí nákladové dveře, k nimž se letňanské kompozitní polotovary přimontují na vnitřní stranu a poté jsou přepraveny do montážních hal francouzského Airbusu v Toulouse.

 „Hnát se aplikací kompozitních materiálů a priori za snížením hmotnosti letadla, který předepisovala letecká oborová norma, je holý nesmysl. Je třeba naučit se vyrábět letadlo z kompozitních dílů a poté zákazníkovi nabídnout produkt s násobně vyšší životností při srovnatelné pořizovací ceně, než nabízejí kovové konstrukce," říká Ing. Přemysl Hobza, Ph.D., obchodní ředitel společnosti LA composite, který má bohaté zkušenosti i z oboru pevnosti leteckých konstrukcí. Uvádí, že stěžejními důvody k aplikaci kompozitních dílů jsou únava společně se životností a zásadní redukce počtů dílů v sestavě a tím i pracnosti.

Do leteckého průmyslu, konkrétně do francouzských vrtulníků Eurocopter řady AS 350, firma dodává sendvičové kompozitní panely. Ty nejprve směřují do firmy Daher Socata, kde jsou osazovány kováním a dalšími potřebnými díly, a následně jsou dodávány výrobci vrtulníků Eurocopter France.

Další zákaznickou komoditou jsou kolejová vozidla. K tomu ing. Hobza uvádí: „LA composite původně spolupracovala s ČKD Tatra Smíchov, poté s novým vlastníkem - firmou Siemens Kolejová vozidla - na kompozitních interiérech vagonů pražského metra. Další dodávkou do těchto nových souprav byly dveře strojvedoucího, jež jsou též kompletně vyrobeny z kompozitního materiálu. Bohužel se však vlastník, firma Siemens, rozhodl závod Kolejová vozidla v pražském Zličíně k září 2009 zavřít... Pro zachování linie spolupráce na kolejových vozidlech se nyní snažíme navázat partnerství s firmou Inecon na kompletizaci interiérů tramvají."

Viditelné vs. neviditelné poškození kompozitního dílu

U kompozitních konstrukcí hrozí vysoké riziko poškození dílů rázem. U běžně okem viditelného poškození (VID) dílce je nutné zaručit požadovanou statickou únosnost při minimálně provozním zatížení. Pokud je poškození obtížně zjistitelné vizuální kontrolou (BVID), pak musí konstrukce snést minimálně početní zatížení. Konstrukce obsahující vady typu BVID musejí rovněž prokázat únavovou životnost požadovanou předpisy pro konstrukci letadel . Kompozitní materiál je ze své podstaty tvořen ze dvou a více složek. Přičemž za kompozitní materiál je považován jen takový materiál, jehož vlastnosti jsou lepší než vlastnosti jeho složek samotných. Kompozitní materiál je obecně tvořen výztuží a matricí (pojivem). V současné době se jako výztuž velmi často používají uhlíková vlákna, která jsou velmi tuhá a pevná a  nejsou schopna plastické deformace. Na rozdíl od kovů, které připouští velkou plastickou deformaci (desítky procent), není uhlíkovými vlákny vyztužený kompozitní materiál schopen větší energii rázu bez významného poškození absorbovat. K porušení uhlíkového vlákna dojde již při hodnotách jeho poměrné deformace pod 2 %.

Vývoj je alfou a omegou

Kompozitní materiály, jak pro interiéry letounů Airbus, tak pro interiér metra, se vyznačují svými vlastnostmi splňujícími požadavky na samozhášivost, nadýmavost a toxicitu - tzn. velice špatně hoří, a pokud je jim dodávána energie k tomu, aby hoření probíhalo, pak vyvíjí minimum kouře, který však není toxický. Těchto potřebných vlastností není problém dosáhnout u materiálů, které jsou používány firmou LA composite. Hlavní výrobní technologií v LA composite je zpracování prepregů v autoklávu, kterým firma jako jedna z mála v oboru disponuje. (Pozn. Prepreg je polotovar pro výrobu kompozitních dílů v podobě pryskyřicí nasycené výztuže v nevytvrzeném stavu, tzv. B-stav.)

Druhým z průvodců po firmě je její šéf vývoje ing. Průcha, který představuje výzkumné a vývojové projekty: „První zdejší velký projekt byl v roce 2000 zaměřen na celokompozitní křídlo. Na tomto projektu společně participovaly LA composite, VZLU, ATG a Moravan Otrokovice. Cílem bylo vyvinout metodiku pro návrh, zkoušení a certifikaci křídla pro malý sportovní letoun, který v té době Moravan Otrokovice (nyní Zlín Aicraft) vyráběl. Byla vyvinuta uhlíková konstrukce křídla, která měla odnímatelnou náběžnou hranu z materiálu sklo/epoxid (tento materiál na rozdíl od uhlíkovými vlákny vyztuženého materiálu snáší velmi dobře rázy). Výhodou odnímatelnosti byla i možnost defektoskopické kontroly hlavního nosníku křídla. Vyřešila se i problematika ukotvení podvozku a uložení paliva. Proběhly statické a únavové zkoušky za normálních podmínek i za zvýšené teploty a vlhkosti, které přinesly výborné výsledky," uzavírá ing. Průcha představení prvního projektu.

Airplane on the Ground

Nejdražší letadlo je to, které je zaparkované v hangáru kvůli poruše. Každý dodavatel firmy Airbus je smluvně vázán povinností ve stanovené lhůtě, typicky do 2 až 3 dnů , dodat „svůj" náhradní díl kamkoliv po celém světě, aby letadlo mohlo následně vzlétnout. Proto každý výrobce musí mít na skladě zásobu několika dílců od každého typu, říká ing. Hobza.

Tyto získané zkušenosti z vývoje celokompozitního křídla byly následně v roce 2004 uplatněny při účasti na projektu malého dopravního letounu EV-55, vyvíjeného firmou Evektor - Aerotechnik. Jednalo se o vývoj nového letounu reflektující na nové konstrukční procesy od 3D návrhů přes CFD až po výpočtové FEM metody. Jak ing. Průcha upřesňuje: „Původní záměr byl vytvořit letoun z převážné míry složený z kompozitních materiálů. Od tohoto záměru se však odstoupilo a začal se vyvíjet letoun s primární konstrukcí z kovu. Kompozitní materiály jsou použity v sekundární konstrukci. Ve firmě LA composite byly vyrobeny přední část trupu (prostor pro avioniku, nákladový prostor, šachta předního podvozku), dále pak kompletní dveře (pilotní, cestujících, nákladové a nouzové) a podvozkové gondoly (prostor o velikosti 3 x 1 metr - kam vstupuje hlavní podvozek a jsou zde umístěny agregáty hydraulického systému, klimatizace a baterie). Mimo brány firmy LA composite se vyrábějí kryty motorů, koncové oblouky křídel a ocasních ploch, přechody křídlo trup."

Projekt letounu EV 55. Kompozitní díly jsou patrné v barevně nahnědlém odstínu.

Dalším krokem v ještě širším využití kompozitních dílů i v primární konstrukci byl zatím poslední tuzemský projekt řešící celokompozitní trup malého dopravního letounu. Za jeho účelem vzniklo konsorcium firem LA composite jako projekční kancelář a výrobce, poskytovatel podkladů firma Elektor, Výzkumný a zkušební letecký ústav zabývající se zkoušením a výrobou kompozitních podvozků metodou RTM a čtvrtý partner firma ATG, která se specializuje na nedestruktivní zkoušení. Cílem projektu, který skončil v roce 2009, bylo zvládnutí vývoje, výroby, zkoušek a celého procesu certifikace primární konstrukce trupu z kompozitních materiálů. Dalším výstupem projektu pak je komplexní porovnání s variantou z kovu, které je provedeno pomocí hodnotové analýzy (výrobní náklady, cena, životnost, hmotnost atd.).

Společnosti LA composite se podařilo proniknout v oblasti vědy a výzkumu i do evropského výzkumného prostoru a stala se členem řešitelského konsorcia projektu ILDAS podporovaného EU. Ten je zaměřen na problematiku odolnosti velkých dopravních letounů vůči úderu blesku v návaznosti na ekonomiku provozu a údržby. Podle současných statistik je každý komerční letoun nebo vrtulník minimálně jednou za rok zasažen úderem blesku. Následky zásahu bleskem jsou minimální v případě blesku s tzv. nízkou amplitudou, ale úder blesku s tzv. vysokou amplitudou může způsobit nemalé škody, které zapříčiní zpoždění a nákladnou opravu. Akronym ILDAS znamená In-flight Lightning Strike Damage Assessment System. Jak je zřejmé z názvu, hlavním cílem projektu je vyvinout palubní systém pro hodnocení úderu blesku. Tento systém v budoucnu bude schopen vyhodnotit nebezpečnost úderu blesku, což umožní vyhnout se nadbytečné údržbě spojené s nemalými náklady na prostoje letounu.

Logistika v Airbusu

Mnozí velcí letečtí výrobci jsou nadnárodními společnostmi a není pro ně neobvyklé, že mají své výrobní závody na vzájemně velmi vzdálených místech. Situace u Airbusu je ovšem unikátní, protože byl založen jako konsorcium leteckých výrobců z Francie, Velké Británie, Německa a Španělska a geografické rozmístění jeho závodů není jen otázkou nákladů a výhodnosti, je to také záležitost historie, národních zájmů a hrdosti. Důsledkem je, že každý z partnerů vyrábí celou jednu sekci konstrukce letounu, které pak musejí být převezeny na jedno místo s montážní linkou. Detaily se liší u jednotlivých modelů, ale typicky se křídla vyrábějí v Británii, ocasní část ve Španělsku, trup v Německu a příď a centrální část ve Francii; všechny komponenty musejí být smontovány v Toulouse nebo v Hamburku (zdroj: Wikipedie).

Sehraný tým

V LA composite jsme se setkali s velmi odborně fundovaným a po lidské stránce přístupným managementem. Partou lidí, kteří vědí, jak hrát v týmu, kdo je jejich soupeř a jakou taktiku na něj zvolit. Jak by ne, když majitelé firmy jim dosadili právě takového kouče, jakým je zkušený manažer Ing. František Lambert. Profesionál, který svůj tým dokáže dovést do vítězného tažení. Držíme palce, aby na světovém kolbišti stále s úspěchem hájili barvy umu inženýrů z České republiky.

Za věnovaný čas všem děkuje

Roman Dvořák

Průběh zakázky výrobou - od návrhu až po finální produkt

Protipožární ochrana nákladových dveří pro letouny Airbus je v současné době stěžejním komerčním produktem, který se v LA composite vyrábí. Pojďme se za doprovodu Přemysla Hobzy krok za krokem podívat na typický výrobní proces.

Počítačem podporované projektování má v leteckém průmyslu svoji nezastupitelnou roli. Zde je pohled na návrh přední části trupu v CAD systému.

Polotovary z epoxidů musejí být přepravovány i následně u zpracovatele uchovávány v mrazicích boxech, aby nedocházelo k jejich samovolnému sebevytvrzování.

Nástřihy z prepregu a izolačních pěn jsou řezány na CNC řezacím stoji. Během procesu řezání stroj zároveň popisuje jednotlivé nástřihy pro jejich jednoznačnou identifikaci ve výrobním procesu.

Aplikace nástřihů na formy z niklu probíhá v přísně hlídaných klimatických podmínkách, díky nimž poté lepicí směs disponuje ideálními vlastnostmi. Obslužný personál má k dispozici instrukční postupy a návody, které mu přesně stanovují umístění každého nástřihu na formu a počet jeho vrstev dle místa namáhání dílce v následném provozu.

Po kompletním nanesení všech nástřihů, vložek a technologických materiálů putují dílce do autoklávu, kde dochází k jejich vytvrzování po dobu několika hodin a následně dochází k postupnému zchlazování. Autokláv na rozdíl od pece umožňuje na vytvrzovaný dílec aplikovat i přetlak, standardně až 6 atmosfér.

Po obrobení obvodové funkční hrany a povrchové úpravě v podobě nanesení speciálního laku na celý vnitřní díl nákladových dveří následuje nalepení tepelné izolační hmoty (viz foto), dále pak tzv. suchého zipu po obvodu celého dílce a instalace spojovacího materiálu pro jeho následnou montáž do konečné sestavy nákladových dveří airbusu. V této formě hotové podsestavy jsou následně dílce dopravovány v transportních hliníkových boxech do firmy Eurocopter Deutschland, který právě pro airbus vyrábí zmíněné dveře a kompletuje je.

V LA composite se vyrábí měsíčně dílce pro 36 až 40 letadel Airbus z rodiny řady 320.

Každý díl je opatřován certifikátem o shodě, který je koherentní s evropskou leteckou legislativou EASA či americkou FAA. Firma je samozřejmě certifikovaným dodavatelem pro Eurocopter. Tato certifikace pak otevírá dveře ke spolupráci s první světovou leteckou ligou.

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 100102
Datum: 03. 02. 2010
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Firmy
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Související články
Pro ty opravdu dobré

Vytvořit technologický postup a naprogramovat výrobu aromalampy. Tak znělo zadání letošního, již šestého ročníku soutěže Siemens Sinumerik Cup v CNC programování pro střední školy a odborná učiliště. Letošní ročník lze právem označit za výjimečný.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Dny obráběcích strojů, nástrojů, robotů a softwaru

Dny otevřených dveří firmy Grumant se staly tradicí, letos proběhl již 6. ročník. Návštěvníkům byly k dispozici novinky od předních světových výrobců nástrojů a obráběcích strojů. Zajímavá byla také prezentace průmyslového robotu. Zájem zákazníků potvrzuje návštěvnost, která pravidelně stoupá s každým dalším ročníkem, a letos byl zaznamenán její rekordní nárůst.

Nový závod na výrobu CNC brousicích strojů

Asi před půl rokem, když jsem připravoval rozhovor o unikátní brusce na sklo (viz MM Průmyslové spektrum č. 7-8/2019), jsem navštívil výrobní závod společnosti Fermat Machine Tool v pražské Hostivaři. Dnes bychom však v této lokalitě montážní linku s rozpracovanými CNC brousicími stroji hledali marně. Společnost totiž 24. října slavnostně otevřela svůj nový výrobní závod v Radějovicích, malé obci jižně od Prahy.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Než obr dosedne

Dva hangáry – jeden obrovský, architektonicky unikátní, druhý menší, zbrusu nový a též architektonicky výjimečný. A u nich potřebné zázemí. To je velmi stručně řečeno dnešní podoba sídla plně české společnosti Job Air Technic, kterou jsme měli možnost navštívit v severomoravském městě Mošnov.

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Ložiska s českou značkou

Značka ZKL se v poválečném Československu prakticky stala synonymem pro ložiska. Jak to vlastně tenkrát bylo? A co znamená značka ZKL dnes?

Pro krásu jejich karoserií

Budova, jejíž výška přesahuje 35 metrů. To je nová autolakovna, kterou letos v srpnu slavnostně otevřeli ve společnosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

Modernizace nezávislé emisní laboratoře

Centrum vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze ve spolupráci s TÜV Süd Czech dokončilo počátkem letošního roku rozsáhlou modernizaci emisní laboratoře v Roztokách u Prahy. Pracoviště bylo počátkem června v rámci tiskové konference představeno zástupcům odborného tisku.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit