Pro účely měření geometrie povrchu vytvořeného abrazivním vodním paprskem (obr. 1) bylo použito bezkontaktní optické stínové metody vyvinuté na VŠB-TU Ostrava (obr. 2). Měření bylo realizováno na vzorcích z materiálů ČSN 17 251, ČSN 11 503, ČSN 11 375, ČSN 422 712, AlMg, Zn, Al, mosaz a dural o tloušťce 8 mm, ze kterých byly vyřezány zkušební vzorky o rozměrech 20 x 20 x 8 mm, přičemž každá hrana daného vzorku byla vytvořena při jiných rychlostech (200, 150, 100 a 50 mm.min-1). Hlavní technologické parametry pro řezání byly voleny takto: tlak: p = 300 MPa, průměr paprsku: do = 0,25 mm, průměr usměrňovací trubice: da = 0,8 mm, délka usměrňovací trubice: la = 76 mm, hmotnostní průtok abraziva: ma = 250 g.min-1, zrnitost abraziva: 80 MESH, vzdálenost trysky od povrchu: L = 2 mm.Za účelem dosažení detekce celé plochy jedné strany nařezaných vzorků bylo využito CCD kamery, která umožnila podstatné zrychlení prorastrování celých ploch, a to při stejné plošné rozlišovací schopnosti 0,02 mm, které bylo dosaženo záznamem 1024 pixelů na celé délce vzorku. Odstranila se tak metodická potřeba měřit pohybující se vzorek. Obr. 3 ukazuje typický signál získaný samplováním distribuce intenzity z obrazu povrchu získaného CCD kamerou. Obr. 4 ukazuje amplitudově-frekvenční spektrum takto získaného signálu. Výstupní signál koresponduje s dvouškálovým modelem drsnosti, kdy je osvětlená oblast srovnatelná s korelační délkou nízkofrekvenční komponenty drsnosti povrchu (vlnitosti).