Na zemi i ve vesmíru

„Prvopočátky naší firmy se datují zhruba do roku 1947, kdy si můj děda koupil tady v Říčanech vyhořelou stodolu, opravil ji a začal tam s drobným podnikáním, jako byly zámečnické práce, lehké obrábění a podobně,“ vypráví Jan Šildberger, jednatel společnosti, a dodává: „Nakonec měl, tuším, pět zaměstnanců a až do roku 1963 přežil znárodňování, i když, jak říkal, byly to krušné časy – stát mu nejrůznějšími způsoby komplikoval život. V třiašedesátém mu ale podnik nakonec znárodnili. Firmu převzal Výzkumný ústav geologického inženýrství. V roce 1990, v rámci restituce, dostal děda svou bývalou dílnu zpět, ovšem ve značně zdevastovaném stavu. Restituci však bral jako velkou satisfakci a tak, i když mu v té době bylo 70 let, se rozhodl firmu obnovit. Můj táta musel opustit své vysněné místo projektanta elektroniky, protože si jej žádala rodinná firma …“

Otec a syn začali společně podnikat pod názvem STŠ Strojírna Šildberger. Obnovovali to, co zbylo, rekonstruovali zdevastované interiéry, postupně dokupovali vybavení. Pomalu se jim začínalo dařit. Posléze, zhruba v roce 1993, se seznámili s vlastníky firmy Aveko Servomotory.

„Začali jsme pro ně vyrábět komponenty servomotorů,“ říká Ing. Miloš Šildberger, syn zakladatele firmy. „Spolupráce nabrala takové obrátky, že v roce 1996 jsme se rozhodli spojit s Avekem – dnes naší sesterskou firmou – síly a založit společnou firmu Startech. V podstatě jsme přestali dělat veškeré jiné zakázky pro ostatní firmy a začali jsme vyrábět jen komponenty servomotorů.“

V té době také došlo na první velké investice do moderního vybavení, k němuž neodmyslitelně patřil i první ze současné úctyhodné sbírky téže značky – Mazak Quick Turn.

„Ten stroj jede už bezmála 25 let na dvě směny bez závažnějších problémů,“ konstatuje Miloš Šildberger a s úsměvem dodává: „Servisákům od Mazaku vždycky říkám, ať sesnaží, ať ho udrží při životě co nejdéle, protože je to pro firmu Mazak ta nejlepší reklama.“

Zatímco do té doby ve Startechu obráběli na klasických strojích, od poloviny 90. let se zde začali věnovat především CNC obrábění. Kolem roku 2000 nastal další zlom. Firma svojí kapacitou předběhla výrobu servomotorů, proto se její vedení rozhodlo začít nabízet své kapacity – strojní a lidské – i zákazníkům z jiných oborů. A měli úspěch. Dnes činí servomotory (výroba v Říčanech) přibližně 30 % obratu a zakázkové obrábění (výroba v nové hale v Rosicích) 70 %. Dnešní záběr Startechu je nejen neuvěřitelně rozmanitý, ale některé zakázky nemají daleko ke sci-fi. Svým zákazníkům nabízejí středně sériovou, malosériovou i kusovou výrobu složitých a přesných dílců či montáže sestav v čistém prostředí. Nechybí ani vyvažování rotačních dílců, dělení materiálu, ale ani drobné zámečnické práce, jimiž zakladatel před desítkami let vlastně začínal.

„Pro naše další zákazníky z nejrůznějších oborů, mezi něž patří třeba elektronová mikroskopie či letectví, děláme složité věci, v malých sériích,“ přibližuje Jan Šildberger. „Dnes máme 42 špičkových CNC strojů a z nich 39 jsou Mazaky. Jsme certifikováni dle ISO 9001, ale i AS 9100, což je letecká a kosmická výroba. Vyrábíme pro high-tech zákazníky z celého světa. Ta certifikace je ale jen třešinka na dortu. Od začátku budování naší společnosti jsme se snažili mít pod kontrolou a pevně v rukách veškeré procesy. To je extrémně důležité zejména v leteckém průmyslu.“

Oborů, pro které jsou určeny výrobky Startechu, je skutečně velké množství a posoudit, který je nejsofistikovanější a nejnáročnější, snad ani nelze.

„Největší podíl mezi nimi tvoří přístrojová technika,“ říká Jan Šildberger. „Vyrábíme například komponenty elektronových mikroskopů. To jsou ty, které mají rozlišení až kolem 10 nm, což je v podstatě velikost atomu. Rád říkám, že Brno je takové Silicon Valley v elektronové mikroskopii. Sídlí zde například česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, největšího výrobce elektronových mikroskopů na světě, která svoji výrobu mikroskopů realizuje právě v Brně. Dále firma Tescan, která jako jedna z první desítky na světě působí ve skenovací mikroskopii. A najdeme zde i firmu Delong Instruments, která kromě elektronových mikroskopů vyrábí i třeba mikrorentgeny. A ti všichni jsou našimi zákazníky.“

Podle jeho slov jde ve všech těchto případech o malosériovou až kusovou výrobu, která zahrnuje velké množství velice složitých, přesných dílů, často ze speciálních materiálů, jako je například behanit. Dále Startech dodává také obráběné díly do spektrometrů a podobně.

„Zákazník nám dodá výkres, my podle něj obrobíme díl,“ upřesňuje Jan Šildberger. „Naši zákazníci neustále něco vyvíjejí – elektronový mikroskop není věc jako třeba mobilní telefon, kterého se někde vyrobí milion kusů ve stejné konfiguraci. Zákazníci často chtějí modifikace či úpravy. Proto není výjimkou, že s nimi na vývoji spolupracujeme.“

A jaký úkol mají konkrétně stroje Mazak? „V elektronové mikroskopii se uplatní například Mazak Variaxis i800, konkrétně v rámci výroby těla mikroskopu,“ vysvětluje Miloš Šildberger. „To je komora, ve které se nachází zkoumaný vzorek a je tam vakuum. Dalším dílem je tzv. elektronové dělo, jež střílí do toho vzorku, který ovládá manipulátor vzorku. Což je šestiosý stoleček, jenž pomocí servomotoru vzorkem pohybuje a polohuje jej. Do nedávna jsme vyráběli jednotlivé komponenty manipulátorů, ale nyní už jsme měli první dvě zakázky, kde díky tomu, že k našim činnostem patří i montáže v čistém prostředí, jsme manipulátory složili a testovali.“

Vedení firmy se výrobu, ačkoli malosériovou až kusovou, snaží maximálně automatizovat. To se daří mimo jiné i pomocí propojení robota značky Erowa se stroji Mazak. Oproti automatizaci sériové výroby musí v tomto případě systém umět identifikovat obrobek, který je do stroje vkládán. To je zde řešeno pomocí čteček čipů, které robotický systém při vkládání obrobku načte, aby následně mohl načíst správný CNC program, a na jeho základě produkt správně obrobit.

„Aby zařízení dokázalo jet v plném automatickém režimu – třeba i v noci, bezobslužně – musíme hlídat i různé životnosti nástrojů a podobné faktory,“ říká Miloš Šildberger. „Veliký podíl na realizaci naší výroby mají horizontky,“ doplňuje jej jeho otec. „Máme dva velké horizontální stroje Mazak HCN (6000-II a 6800), přičemž nás neustále udivuje jejich tuhost – nástroje o průměru 100 mm dokážou zajet do kusů železa jako do másla. Zajímavá technologie. Horizontální stroje jsou využívány jednak na produktivní obrábění, ale samozřejmě s přesným výstupem, kde pak proběhne dokončení třeba na pětiosém stroji.

Na začátku roku 2020 byla do vesmíru vyslána sonda Solar Orbiter. Šlo o projekt evropské kosmické agentury, na němž spolupracovala také NASA. Ta zajistila raketu Atlas 5, která sondu vynesla do vesmíru. Sonda se pohybuje ve vesmíru na dráze ke Slunci, pomocí gravitačního praku, který znamená urychlení kolem orbity Venuše a Země. Poté sonda získá patřičnou rychlost a poletí blíže ke Slunci. Asi 50 milionů km od Slunce „zaparkuje“, rozvine přístroje a začne Slunce zkoumat – jeho magnetismus, solární vítr, sluneční skvrny atd. Už v červenci však na zem poslala unikátní fotografie, takové, které ještě nikdy v historii nevznikly.

„Pro tuto sondu jsme v roce 2017 vyrobili několik mechanických komponent,“ vzpomíná Jan Šildberger. „Jsme hrdí, že naše výrobky jsou i ve vesmíru. S napětím sledujeme, jak se jí daří. Tento projekt nám pootevřel dveře i do kosmického průmyslu. Nechci se chlubit, že jsme zkušení výrobci kosmických technologií, většina našich zakázek je z jiných oborů, ale na základě spolupráce na projektu Solar Orbiter se nám nyní začínají ozývat firmy, které pracují v rámci vesmírného programu, a nyní již domlouváme spolupráci.“

Pochopitelně, budoucnost celého (nejen) českého průmyslu nyní citelně ovlivnila anticovidová opatření. Nicméně ve Startechu, díky jejich strategii stát na více „nohách“, díky vybavení nejkvalitnějšími technologiemi, jako jsou například stroje Mazak, i díky schopnosti rozletět se ke Slunci, nevidí svoji budoucnost nijak černě.

„Začátkem léta jsem začínal mít jakési obavy,“ říká Jan Šildberger. „V důsledku opatření bohužel dnes stagnuje letecká výroba. Ale vše ostatní se naštěstí začíná zvedat. Někteří zákazníci se zvedli velice rychle, že už nám bezmála zahltili kapacity, protože zjistili, že mají prázdné sklady. Od března se báli vystavovat objednávky, protože nikdo nevěděl, co bude. Někteří se ale velmi rychle rozběhli, někteří mají nástup slabší, ale v podstatě, kromě letectví, jde vše, pomaličku, polehoučku zase nahoru.“