Témata
Reklama

Otvírá se nový ročník Inovační akademie

03. 02. 2010

Řada společností si v době ekonomické krize nemůže dovolit nebo ze strategických důvodů nechce investovat finanční i časové prostředky do náročných projektů analýzy a hledání potenciálních inovačních projektů a rozvoje firmy. Pokud však neinovuje, může si svou „osobní ekonomickou krizi“ zažít i v době konjunktury.

Právě pro ně připravilo Jihomoravské inovační centrum v loňském roce - v České republice vůbec poprvé - projekt Inovační akademie. Registrace do druhého ročníku je otevřená do 10. února 2010. O významu a přínosech akademie a o skrytých potenciálech českých firem v oblasti inovací jsme hovořili s prof. Jánem Košturiakem, lektorem a předním odborníkem na oblasti firemních inovací.

Reklama
Reklama
Reklama
Profesor Ján Košturiak je ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Fraunhofer IPA Slovakia. V roce 1997 byl jmenován profesorem na Žilinské univerzitě, v roce 2001 pak na ATH Bielsko Biala. Ve stejném roce se stal honorárním profesorem FH Ulm a o čtyři roky později profesorem na košické Technické univerzitě. V roce 1990 začal pracovat jako konzultant pro průmyslové podniky. Roku 1995 založil Inštitút priemyselného inžinierstva v Žilině, který v roce 2000 spojil s aktivitami Fraunhofer IPA Stuttgart ve společnosti Fraunhofer IPA Slovakia. V průběhu své profesionální kariéry pracoval jako konzultant pro mnohé firmy včetně takových společností jako Volkswagen, Sauer Danfoss, Leoni, AESOP, Daimler Chrysler, Leoni, Visteon, Hella, Johns Manville, Mondi/Neusiedler, Nemak Rautenbach, Witte, SHP Group, Ikea, Linet, Bonatrans, Škoda Auto, ÖBB, Siemens, a jiné.

Na jaké problémy se firmy nejvíce zaměřovaly v rámci svých projektů?

Mým hlavním postřehem z akademií je, že se firmy doposud zabývaly především samy sebou. Znají dobře své procesy, snaží se je stále optimalizovat, umějí také rozvíjet své produkty, vědí, kde mají rezervy. Co však firmám nejvíce chybí, je poznání trhu a zákazníků. Mají svůj produkt, znají proces výroby, ale neznají dobře své zákazníky. Vezměme si například židli. Pokud řešíme, kdo je zákazníkem, odpověď nemůže být „ten, kdo na ní sedí". Je třeba ptát se: kde na ní sedí, kolik má let, co na ní dělá atd. Vyjde z toho segment kanceláří, kin, barů, škol, domácností, které mají své specifické potřeby. Firmy umějí svůj produkt popsat, rozumějí mu, ale nerozumějí zákazníkům. Často neznají jeho problémy a potřeby, nevědí, jak mu produkt dobře nabídnout. Inovace začíná i končí u zákazníka. Musíme nejdříve analyzovat, jakou má zákazník potřebu, kolik peněz chce na produkt vynaložit, jaká je konkurence. Druhou věcí je, že mu firma musí umět výrobek prodat a on, zákazník, musí být ochoten za něj zaplatit.

Překvapil vás někdy výsledek, ke kterému jste se v rámci inovace dopracovali?

Samozřejmě ano, o tom přeci inovace jsou. S jedním zákazníkem v současné době inovujeme prášek na praní. V týmu jsme dlouze řešili a rozebírali jeho vlastnosti. Když jsem ho pak přinesl domů manželce a ona s ním začala prát, posuzovala ho často podle kritérií, která nás překvapila. Pokud se provádějí testy ve firmě, přesně se prášek nadávkuje a testuje se, jak čistí skvrny. Ale žena ho nasype jen tak „od oka", teplotu vody nastaví stejným způsobem a výsledek nemusí být takový, jaký firma zaručuje. Z toho vyplývá, že poznat chování zákazníka a jeho procesy je velmi důležité, a to firmy bohužel často nedělají.

Stěžejní tedy je, že firmám chybí znalosti z oblasti strategického marketingu?

Pokud se podíváte na potřebu zákazníka, není to často jenom o koupi židle, ale o zařízení hezkého interiéru tak, aby se v něm cítil dobře. Za celkovou potřebu zaplatí daleko více než za jeden výrobek. Většina firem tento potenciál téměř nevyužívá. Nemusí dodávat jen dílčí výrobek, může být dodavatelem celého systému. Může zákazníkovi nabídnout do interiéru například světla, elektroniku atd. Je třeba odbřemenit zákazníka od toho, aby on sám se tím musel zabývat, studovat a organizovat. Problém našich firem je, že každá je na něco specializovaná a zákazník si musí kompletní potřebu seskládat a zrealizovat sám.

Myslíte si, že je to cesta pro všechny firmy? Přeci jenom, pokud se firma specializuje na svůj výrobek, rozšířit až do takové míry segment svého působení - bude to pro ně výhodné?

Firmy nemusejí až tak moc rozšiřovat sortiment. Spolupracujeme s firmou vyrábějící vzduchotechniku. Vždy budou specialisté na vzduchotechnické systémy. Ale nic jim nebrání v tom, aby komplexně řešily například mikroklima v budovách i za předpokladu, že polovinu z toho budou nakupovat. Jiný příklad: můj přítel profesor, který dlouhou dobu žil v Americe, chtěl postavit v Česku dům. Přišel stavebník, který uměl betonovat, druhý to uměl se dřevem, třetí pracoval se sádrokartonem. Každý se specializoval na něco. A oni chtěli od profesora z Ameriky, aby si to organizoval. Až pak přišla firma z Brna, která to udělala kompletně. To je právě ta služba, kterou zákazník potřebuje. Nemůžu rozmýšlet způsobem, že zde mám výrobek, který chci prodat, ale musím přemýšlet, jaký má zákazník problém, kolik za to chce zaplatit a jak mu mohu pomoci jeho problém vyřešit. O tom jsou inovace. Neprodáváme produkt, ale řešíme problém zákazníka. Zákazník z průmyslu nechce koupit stroj, on potřebuje vyřešit problém s obráběním.

V čem vidíte největší přínos inovačních akademií?

Pokud chcete posunout firmu dále, máte na výběr z několika možností. Můžete chodit dva tři roky do školy, něco si nastudovat, a pak se to můžete snažit zužitkovat ve firmě. Je to však zdlouhavý proces. Nebo si můžete objednat konzultanty do firmy a vytvářet s nimi převratné věci, což je také skvělý model, ale bohužel finančně velmi náročný. Nám se Inovační akademie osvědčila v tom, že je poměrně koncentrovaná, obsahuje principy a postupy, jak vytvářet inovace, obsahuje tabulky, analýzy a používané metody - navíc si vše účastníci vyzkoušejí v praxi. Snažíme se jim vyjít maximálně vstříc, veškeré materiály včetně manuálů a metodik mají k dispozici na CD, případně i v průběhu týdnů mezi jednotlivými setkáními s námi komunikují. Jsme jim k dispozici. To minimum, co musí každý obětovat, jsou dva dny v měsíci, kdy se účastní semináře. V průběhu inovační akademie získají účastníci minimálně dvě věci: projdou si inovační metodikou a vyřeší alespoň část svých problémů. Každé firmě je v rámci akademie poskytnuta počáteční analýza možností jejího rozvoje, což jí ušetří čas, eliminuje případné chyby i zbytečně vynaložené finanční prostředky, a především poskytne návod možného směru rozvoje. Velmi přínosné je také vidět problémy, které řeší jiné firmy. Většina z nás má omezený pohled, kdy se díváme na daný problém jen ze své perspektivy. Manažer z IT firmy má jiný pohled na věc než ředitel nábytkářské nebo strojírenské firmy atd. Firmy tak mají možnost získat reálnou zpětnou vazbu na to, co chtějí dělat a jakou cestou se vydat. Navíc mají k dispozici lektory jako odborné konzultanty po celou dobu trvání akademie de facto on-line. Shrnuto v jedné větě: projdou si zde celým inovačním projektem.

Denisa Ranochová

[email protected]

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 100117
Datum: 03. 02. 2010
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Filozofie pro řezné nástroje

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit