Mikromechanický operační počítačový systém daVinci se skládá z chirurgické ovládací konzoly s integrovanou obrazovou částí umožňující prostorový vjem a zařízení u pacienta se čtyřmi robotickými rameny.
Zobrazovací rameno je vybaveno dvěma tříčipovými kamerami, které vytvářejí stereoskopický pohled na operační prostor. Další ramena nesou mikrochirurgické nástroje, kterými se operuje. Na konci těchto ramen jsou pohyblivé klouby, tzv. endoskopická zápěstí. Nástroje umožňují širokou škálu úkonů - stříhání, řezání, stavění krvácení, šití a další. Protože i tyto nástroje podléhají opotřebení, mají deklarovanou životnost na přesný počet operací. Nástroje mají i vlastní paměť, takže při dosažení určitého počtu zákroků se automaticky pomocí čipu zablokují.
Robotická ramena jsou s ovládací konzolou propojena pomocí mnohosetkanálového digitálního spojení. Tlustý propojovací kabel ovšem není nutnou podmínkou. V praxi již bylo ověřeno, že místo něj lze využít satelitního spojení. Při první transatlantické operaci v roce 2001 (USA - Francie) asistovalo téměř 80 lidí a vyšla na několik milionů dolarů. Proto se s tímto řešením v civilním lékařství zatím moc nepočítá a využívá se spíše pro prezentační účely.
Přesný pohyb nástrojů je zajištěn pohony s krokovými motory a lankovým převodem. Díky mechanickému "zápěstí" mají nástroje vysokou pohyblivost, kterou lze srovnat s lidskou rukou. Pořizovací cena celého zařízení dosahuje 50 mil. korun.
Výhody a uplatnění systémuVýhody použití robotického systému daVinci jsou na straně pacienta i chirurga. Lékař nemusí vykonávat často velmi časově náročný výkon fyzicky sám a je osvobozen od negativních jevů, jako je stres, třes rukou a únava. Na druhé straně pacientům zákrok způsobí menší trauma organismu, menší ztrátu krve, menší jizvy, minimální riziko infekce a v neposlední řadě i zkrácení hospitalizace, rychlejší uzdravení a návrat do běžného života.
Operace je sice dražší než klasický výkon, avšak výsledný efekt je nevyčíslitelný. Zkrácení doby hospitalizace (až o 2/3) a minimalizace komplikací pak přináší i významný pozitivní ekonomický efekt.
Robotickými systémy lze již v současnosti provádět více než 60 druhů operací. Patří mezi ně i takové výkony, jako je koronární bypass. Ve Francii se jimi provádějí operace u dětí s vrozenými srdečními vadami, kdy tento robotický systém umožňuje provedení zákroku jen ze tří přístupů velkých asi 5 mm, klasicky je operační rána dlouhá 10 - 15 cm. V Kanadě se stejnými přístroji operují bypassy na bijícím srdci , kdy se pacient vrací domů již druhý den po operaci.
Zavedení robotické technologie je přelomem v chirurgických technikách. V současné době se navíc stále vyvíjejí nové chirurgické nástroje, které se miniaturizují a zvyšuje se jejich pohyblivost. V blízké budoucnosti lze očekávat i jejich propojení s navigačními systémy. To znamená, že operační nástroje budou automaticky navigovány na místa, kde jich je zapotřebí. Tyto systémy jsou schopny nahradit přímý kontakt rukou chirurga s orgány pacienta, nikdy však nenahradí jeho oči a mozek.
Jiří Čumpelík
O slově robot, dle K. Čapka:
Slovo robot nevymyslel autor hry RUR, nýbrž toliko je uvedl v život. Bylo to tak: V jedné nestřežené chvíli napadla řečeného autora látka na tu hru. I běžel s tím za tepla na svého bratra Josefa, malíře, který zrovna stál u štafle a maloval po plátně, až to šustělo.
"Ty, Josef," začal autor, "já bych měl myšlenku na hru."
"Jakou," bručel malíř (opravdu bručel, neboť držel přitom v ústech štětec).Autor mu to řekl tak stručně, jak to šlo.
"Tak to napiš," děl malíř, aniž vyndal štětec z úst a přestal natírat plátno.
"Ale já nevím," řekl autor, "jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové."
"Tak jim řekni roboti," mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to. Tím způsobem se tedy zrodilo slovo robot a budiž tímto přiřčeno svému skutečnému původci.
060302
jiri.cumpelik@mmspektrum.com