Jiří Rousek: Jednotlivé ročníky MSV se liší podle toho, jaký je aktuální stav české i evropské ekonomiky a jaká ekonomická témata jsou ve společnosti diskutována. 45. strojírenský veletrh se koná v době, kdy vrcholí přípravy na vstup ČR do EU. Toto téma bude letošnímu MSV jednoznačně dominovat. V roce 2003 se uskuteční 2. mezinárodní veletrh Transport a Logistika a hlavním tématem bude oborový celek Energetika a silnoproudá elektrotechnika. Podstatně jsme také posílili obor Ekotechnika. Očekáváme vyšší zastoupení inovací a trendů ve strojírenství, elektrotechnice i průmyslových informačních technologiích.
MM: Obecným trendem je specializace veletrhů. MSV je naopak veletrh s obrovským záběrem. Přesto je úspěšný. Co je podle vás důvodem tohoto úspěchu?
Jiří Rousek: Síla MSV spočívá právě v relativně širokém záběru nabídky, která oslovuje specialisty z různých průmyslových oborů – od vrcholového managementu největších firem až po drobné živnostníky. Současný zákazník hledá kompletní, systémová řešení, která přesahují rámec jednotlivých oborů. A MSV takováto řešení nabízí. Proto si návštěvnická klientela zachovala svou početnost, aniž by ztratila na odbornosti, a to zpětně přitahuje vystavovatele. MSV ovšem není jediný průmyslový veletrh, který sází na silnou prezentaci a synergické mezioborové efekty. Nejznámějším příkladem je Messe Hannover, který je vlastně seskupením několika technických veletrhů.
MSV samozřejmě reaguje i na zmíněný trend specializace, který od počátku devadesátých let v Brně vedl ke vzniku řady nových veletrhů vycházejících z jeho tradice. V současnosti je strojírenský veletrh prezentací strojírenství, energetiky, elektrotechniky a průmyslových informačních technologií. Dochází samozřejmě ke stále výraznější vnitřní specializaci MSV, které dosahujeme důslednějším členěním do oborových celků.
MM: Současně s MSV proběhne letos i 2. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky. Vraťme se ještě do roku 2000, kdy proběhl poslední ročník veletrhu logistiky Intrama. Co vás vedlo k tomu tento veletrh ukončit, vytvořit nový logistický veletrh a přiřadit ho k MSV?
Jiří Rousek: Toto řešení jsme přijali po rozsáhlých diskusích a na přání našich vystavovatelů. Ukázalo se, že spojení s MSV lépe odpovídá požadavkům firem na početnou, velmi kvalitní a vysoce kompetentní návštěvnickou klientelu. Specializovaný veletrh Transport a Logistika, konaný ve stejném termínu s MSV, je samozřejmě přínosem i pro strojírenské vystavovatele, protože logistika je potřebná prakticky v každém podnikání a po vstupu do EU její význam ještě poroste.
MM: Byl tedy ten 1. ročník veletrhu dopravy a logistiky úspěšný? Proč je pořádán pouze jednou za dva roky?
Jiří Rousek: Premiérový veletrh Transport a Logistika 2001 byl dokonce velmi úspěšný, zúčastnilo se jej 221 firem ze 14 zemí a šlo o nejvýznamnější tuzemskou soubornou prezentací dopravy a logistiky za poslední desetiletí. Setkal se s mimořádně kladným ohlasem vystavovatelů, kteří ocenili, že díky spojení s MSV mohou své produkty a služby představit nejen specialistům, ale i silné skupině potenciálních zákazníků z různých průmyslových oborů. V zájmu zachování jeho vysoké kvality jsme se přesto rozhodli pro bienální rytmus konání s tím, že příslušné obory budou v sudých letech převzaty do nomenklatury MSV. Řada vystavovatelů veletrhu Transport a Logistika této možnosti skutečně využila a zúčastnila se MSV 2002 – šlo zejména o firmy z tzv. „hardwarových“ oborů, které byly z minulosti zvyklé představovat se v Brně každý rok. Veletrh Transport a Logistika 2003 by vedle nich měl přivítat podstatně více firem vystavujících logistický a dopravní „software“, tj. komunikační, informační a řídicí systémy pro logistiku, dopravní, zasílatelské a spediční služby, služby pro přepravce, celní a skladovací služby, řešení dopravních terminálů, logistických center, telematiku a nově také průmyslové balení.
MM: Podobně jako v roce 2001 i pro MSV 2003 je hlavním tématem vyhlášen oborový celek Energetika a silnoproudá elektrotechnika. Je hlavním důvodem zvýraznění energetiky rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o vypracování nové koncepce energetické politiky?
Jiří Rousek: Těch důvodů je samozřejmě více, hlavním je klíčový význam tohoto oboru pro další rozvoj české ekonomiky. Energetika a průmysl jsou provázány složitými vazbami vzájemných závislostí i partnerských vztahů a výrazem této úspěšné symbiózy je i MSV, kde obě skupiny mohou utužovat své kontakty a navazovat nové. V roce 2001, kdy byl oborový celek Energetika a silnoproudá elektrotechnika rovněž hlavním tématem, se ukázalo, že se veletrh díky širokému zastoupení specialistů stává významnou platformou diskuse o dalším vývoji elektroenergetického trhu. Vzhledem k postupující liberalizaci a dosud neuzavřené privatizaci bude česká energetika žhavým diskusním tématem nepochybně i v letošním roce.
MM: Často se polemizuje o přínosu účasti na veletrzích, o klesajícím počtu vystavovatelů, o tendenci objednávat menší výstavní plochu. Jak by v této polemice obstál MSV?
Jiří Rousek: Veletrhy umožňují bezprostřední a živý kontakt se zákazníkem, který nemůže být nahrazen virtuální prezentací na internetu, ani žádným jiným marketingovým médiem s výjimkou přímého prodeje. Ovšem je třeba dobře si vybrat, protože efektivita nákladů vynaložených na veletržní účast závisí na kvalitě veletrhu a jeho návštěvníků. V tomto bodě má MSV velké plus a výhody účasti si dokonce můžeme i spočítat. V německém výstavnictví se pro posouzení efektivosti účasti na jednotlivých veletrzích používá ukazatel TEP, který je významově totožný s CPT (cost per thousand), užívaným k výpočtu efektivity reklamy v médiích. Dosadíme-li do výpočtu TEP údaje z posledních ročníků MSV, zjistíme, že k zasažení 1000 návštěvníků s rozhodovacími kompetencemi bylo třeba vynaložit v průměru méně než 50 Kč za 1 m2 výstavní plochy, což v porovnání s jinými veletrhy, ale i s jinými médii považujeme za zajímavé.
MM: Změnil se během posledních 10 let výrazně postoj českých firem k výstavním aktivitám?
Jiří Rousek: Samozřejmě, vždyť za posledních 10, resp. 13 let se v české ekonomice změnilo skoro všechno. Veletržní boom devadesátých let kopíroval velký nárůst podnikatelských subjektů a reagoval na jejich potřebu zviditelnit se před zákazníky. Počet výstavních akcí byl vzhledem k rozsahu českého trhu jednoznačně nadhodnocen a v posledních letech mu nové podmínky transformovaného hospodářství nastavily tvrdé síto. Firmy si daleko pečlivěji vybírají, kterých veletrhů se zúčastní, a následkem snížené poptávky některé akce zanikají, jiné prodlužují periodicitu. To je přirozený vývoj, který budoucnost veletržního průmyslu nijak neohrožuje. V počtu prodaných výstavních metrů Česká republika i nadále zůstává na špici zemí střední a východní Evropy.
MM: Blíží se vstup ČR do EU. Co tato událost znamená pro strojírenský veletrh?
Jiří Rousek: Domnívám se, že jednoznačné pozitivum. Ze srovnání s obdobnými veletrhy v okolních zemích je zřejmé, že MSV je silně internacionální, jeho význam překračuje hranice a oslovuje mezinárodní klientelu. Jsem optimista a věřím, že se po definitivním pádu ekonomických bariér a následném zvýšení obchodní výměny ještě výrazněji uplatní výhodná centrální poloha Brna v regionu. Zájem západoevropských firem o nové trhy v zemích, které se připojí k EU, se jistě zvýší, což je pro MSV velkým impulzem k jeho dalšímu rozvoji. Perspektiva vstupu do EU by se měla odrazit již v kvalitě exponátů letošního ročníku. Průmyslové podniky v České republice i okolních zemích v této souvislosti plánují investice potřebné k zajištění jejich konkurenceschopnosti v náročnějším tržním prostředí. Představitelé firem si uvědomují, že progresivní technologie, které jsou nyní konkurenční výhodou, budou na evropském trhu takřka existenční nutností – bez výrobků kvalitativně srovnatelných s produkcí zemí EU prostě neobstojí. Toto srovnání a přístup k moderním technologiím budou hledat právě na MSV, který je největší prezentací průmyslových inovací a trendů v regionu střední a východní Evropy.
MM: V jednom rozhovoru jste označil obecně veletrhy „bojem o zákazníky“. Poraďte vystavovatelům letošního MSV, jak v tomto boji obstát.
Jiří Rousek: Tomuto tématu se věnují celé publikace a odborné semináře, ale pokusím se formulovat alespoň několik zásad. Důležité je nepodcenit přípravu včetně takových zdánlivých detailů, jako je zajištění prospektového servisu, informací pro tisk nebo odborně i jazykově kvalifikovaného personálu. Vaši veletržní účast zefektivní kombinace s dalšími marketingovými nástroji, od reklamy v odborném tisku po pořádání tiskových konferencí a prezentací. A samozřejmě je třeba snažit se proudící davy návštěvníků upoutat samotnou expozicí – atraktivním řešením nebo třeba exponátem „v pohybu“.
Základní podmínkou ovšem je včas se přihlásit, protože kryté výstavní plochy šly v posledních ročnících rychle na odbyt a v pozdějším období bude výběr výstavních ploch stále omezenější.
Děkuji za rozhovor