Témata
Foto: I. Heisler

Výrobních firem, které už dnes v praxi aktivně využívají umělou inteligenci, není mnoho. Proto jsme na doporučení Elektrotechnické asociace ČR přijali pozvání k návštěvě jednoho z členů asociace, brněnské společnosti LARS Chemie. Tento dodavatel průmyslových chemických prostředků se specializuje na povrchové úpravy kovových dílů.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Navštívili jsme provozovnu firmy blízko centra Brna, kde se v okolí ulice Radlas nachází jedna z nejstarších brněnských průmyslových zón. Už od poloviny 18. století v této lokalitě působily manufaktury a továrny na zpracování látek, v průběhu 19. století tu byla postavena městská plynárna a posléze také elektrárna. V místech, kde bývalo energetické srdce brněnského průmyslu, v současné době sídlí vedení společnosti a je tu umístěn i provoz divize pokovení kovů. Přivítali nás výrobní ředitel Vít Prosecký a vedoucí výzkumu a vývoje Tomáš Chára. Nejprve nás stručně seznámili s více než dvacetiletou historií firmy a s náplní její činnosti.

Tato automatická linka slouží k dekorativnímu eloxování, pasivaci, moření a odmašťování. (Zdroj: LARS Chemie)

Stoprocentně česká společnost se soukromými vlastníky, kteří se aktivně podílejí na jejím řízení, se zabývá vývojem, výrobou a prodejem chemických přípravků pro různé průmyslové procesy. Firma má vlastní receptury a vyrábí širokou škálu chemických přípravků – odmašťovačů a čističů, mazadel, prostředků pro konzervaci a pasivaci, odlakovačů či fosfátů. Řadu těchto přípravků vytváří na míru pro zákazníky z gumárenského a papírenského průmyslu a samozřejmě také pro strojírenství.

Společnost nabízí rovněž povrchovou úpravu dílů z různých kovových materiálů pro zákazníky, jimiž jsou firmy z oblasti energetiky, elektrotechniky, leteckého, automobilového, stavebního či nábytkářského průmyslu, výroby kolejových vozidel, strojírenství nebo zdravotnictví. Ve svých laboratořích provádí testy chemických přípravků a zkouší různé varianty a kombinace povrchových úprav. Disponuje vlastní vývojovou linkou, kde může simulovat jakékoli elektrochemické nebo chemické úpravy povrchu materiálů.

Vedoucí výzkumu a vývoje Ing. Tomáš Chára (vlevo) a výrobní ředitel Ing. Vít Prosecký u vývojové a testovací linky, kde firma simuluje různé procesy a testuje technologické postupy. (Foto: I. Heisler)

Donedávna firma prováděla také galvanické pokovování plastů, ale tuto činnost vloni převzala společnost KP Galvano, jež má výrobní závod v Ledči nad Sázavou.

Sedm milionů dílů ročně

V místních halách pracují dvě velké automatické galvanické linky. Jedna slouží ke stříbření a cínování dílů z barevných kovů, oceli a litiny, na druhé probíhá dekorativní eloxování, pasivace a moření hliníku. Tři menší, speciální linky s manuální obsluhou slouží k výrobě průmyslové chemie, k vývoji nových produktů a k tamponovému (lokálnímu) galvanickému pokovování – stříbření, mědění a niklování.

Reklama
Reklama
Reklama

Místní galvanovna zpracuje každým rokem více než sedm milionů různých dílů různých rozměrů, a to od několika centimetrů až po dva metry. Firma funguje v třísměnném provozu a zaměstnává přibližně 70 pracovníků. Jejími zákazníky jsou firmy nejen z Česka a ze Slovenska, ale také z ostatních evropských zemí, např. z Německa, Rakouska nebo Švýcarska.

Zajímavou referencí z oboru leteckého průmyslu jsou například úpravy dílů vestaveb do dopravních letadel Airbus, z oblasti energetiky lze uvést spolupráci s firmou ABB při povrchových úpravách dílů do elektrických rozváděčů této značky.

Vedoucí výzkumu a vývoje Ing. Tomáš Chára (vlevo) a výrobní ředitel Ing. Vít Prosecký v laboratoři, kde probíhá testování chemických přípravků používaných ve výrobě. (Foto: I. Heisler)

Za zvláštní zmínku stojí účast na nedávné rekonstrukci stanice pražského metra Jiřího z Poděbrad. Na zdejších linkách probíhalo eloxování hliníkových pohledových panelů, známých jako „prsa a antiprsa“, jimiž jsou obloženy stěny stanice.

Asi každý zná legendární litinový mlýnek na maso. Díly těchto mlýnků, které se už přes sto let produkují pod tradiční českou značkou Porkert, nyní dostávají cínový povlak právě ve firmě LARS.

Výzkum a vývoj pro praxi

Vývojové oddělení společnosti LARS Chemie se může pochlubit viditelnými výsledky konkrétních projektů, realizovaných ve spolupráci s dalšími firmami a s vědeckými týmy z VUT v Brně. Například jednou ze zlatých medailí loňského Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně byl oceněn vývoj technologie elektrochemického leštění povrchů aditivně vyráběných kovových dílů. Šlo o výsledek spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi společností One3D a VUT v Brně. Průmyslová aplikace technologie vyvinuté v laboratořích VUT a její testy v podmínkách reálné výroby probíhaly ve firmě LARS Chemie.

Litinové mlýnky na maso značky Porkert jsou na místní galvanické lince pocínovány vrstvou cínu o tloušťce až 80 mikrometrů. (Foto: I. Heisler)

Společnost je rovněž jedním z partnerů studentského týmu TU Brno Racing a provádí povrchové úpravy (zejména eloxování) dílů úspěšné formule Dragon.

Plánování výroby pomocí umělé inteligence

Po představení firmy a portfolia jejích služeb se naše povídání dostalo k zajímavému tématu využití umělé inteligence. Ta momentálně pomáhá plánovat výrobu, a to prostřednictvím softwarového modulu Cerebrica Optimizer, napojeného na otevřený informační ERP systém. Plánovací software využívá data z ERP a dokáže plánovat výrobu tak, aby byly všechny zdroje a výrobní kapacity optimálně využity. Výhoda algoritmů umělé inteligence oproti člověku-plánovači spočívá především v rychlosti, s jakou AI dokáže bezchybně zpracovávat velké množství vstupních dat. Díky tomu lze v případě potřeby téměř okamžitě upravit plán výroby, kdykoli se změní požadavky zákazníků nebo nastane jakákoli jiná změna. Software zobrazuje plán v podobě přehledného Ganttova diagramu a zároveň průběžně poskytuje přehled o stavu jednotlivých zakázek. Dalšími kroky bude naučit AI využívat samoučicí algoritmy sloužící k průběžnému zlepšování plánování i s ohledem na různé kombinace nesériových dílů. Tím se efektivita využití výrobních kapacit ještě zvýší.

Reklama

Bezdrátová komunikace prostřednictvím sítě 5G

Ve výrobních prostorách firma v úzké spolupráci se společností T-Mobile zavádí bezdrátovou síť 5G a testuje její využití pro několik úloh. Jednou z nich je nahradit kabeláž sloužící k datovému propojení jednotlivých zařízení (v rámci výrobních linek včetně velkého množství dopravníků), protože kabely v prostředí chemické výroby trpí. Bezdrátová síť 5G najde uplatnění i při plánovaném automatickém sledování pohybu pracovníků (kvůli optimalizaci výrobního procesu a správnému normování) a v budoucnu také při vzdálené komunikaci obsluhy s techniky, tedy při komunikaci realizované prostřednictvím videohovorů, a rovněž při datovém propojování autonomní manipulační techniky. Možností je mnoho a T-Mobile zde má možnost vyzkoušet v praxi své nové technologie, konkrétně technologie určené pro průmyslové firmy. Jde o oboustranně prospěšnou spolupráci.

Povrchovými úpravami ve firmě ročně projde přes sedm milionů různých dílů. (Zdroj: LARS Chemie)

Prohlídka provozu

V rámci krátké exkurze jsme měli možnost zhlédnout celý místní provoz a zblízka vidět činnost velkých automatických linek. Ty jsou tvořeny řadou nádrží s různými lázněmi, do nichž jsou postupně ponořovány díly zavěšené na rámech. Navěšování a svěšování dílů se na základě specifických požadavků na jejich uchycení na závěs provádí ručně, ale linky jsou řízeny programem. Každý díl je po úpravě pečlivě zkontrolován. Navštívili jsme také zkušební laboratoř a manuálně obsluhované linky.

Výsledkem dekorativního eloxování hliníkových dílů mohou být různé barvy povrchu. (Zdroj: LARS Chemie)

Nový, moderní provoz

Firma LARS Chemie se v blízké době přesune do nové továrny, kterou buduje v jiné historické průmyslové lokalitě v Brně – v Táborské ulici. Nový provoz bude modernější, firma počítá s vyšší mírou automatizace a digitalizace a připravuje se například na třísměnný provoz s noční směnou téměř bez lidské obsluhy. Takový provoz klade ještě vyšší nároky na plánování a ty by měla splňovat právě umělá inteligence. Nový provoz zároveň umožní rozšířit portfolio služeb a navýšit kapacitu výroby. Rok 2025 bude v historii této úspěšné brněnské galvanovny důležitým milníkem.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit