Nejprve tedy k názvu tohoto oboru. Předpona nano stanovuje miliardtinu základní fyzikální jednotky, tedy 10 -9 . Technologie je vědní obor zabývající se uplatňováním přírodovědeckých, zvláště fyzikálních, chemických (biologických) poznatků při zavádění, zdokonalování a využívání výrobních postupů. Složení obou výrazů tedy vymezuje technologii v oboru 10 -9 fyzikální jednotky. Charakteristická veličina pro nanotechnologii je délka, jejíž základní jednotkou v soustavě SI je metr (m).
Rozměr nanometr (nm) (1 nm = 10 -9 m) má praktické využití ve světě atomů a molekul, kde je využívána vedle nanometru i jednotka angstrom (A) (1 A = 10-10 m).
Nanotechnologie se tedy zabývá zdokonalováním a využíváním výrobních postupů v oblasti atomů a molekul.
Závislosti přiřazení délkových rozměrů (nanometrů) úrovni složitosti atomárních a molekulárních soustav s vymezením úseku charakteristického pro nanotechnologii udává diagram molekulární soustavy a její složitosti. Otázkou je, jak se bude podílet technická normalizace na popisované problematice.
V prvé fázi aktivit pracovní skupiny WG 166 zřízené v působnosti technické rady CEN (CEN - Evropský výbor pro normalizaci) bylo vypracování analýzy problému s přihlédnutím k možným aktivitám technické normalizace.
Dokument předložený v prvé fázi pracovní skupinou WG 166 vymezuje využití nanotechnologií, a to u materiálové struktury menší než 100 nm, při uplatnění systému "bottom up" a předpokládá aktivity na úsecích:
terminů a definic,
metrologie,
fyzikálních vlastností určené nanoměřidly,
strukturální charakteristiky nanoměřidel,
chemické složení a vlastnosti nanoměřidel,
biologické vlastnosti a vývoj nanoměřidel
Předpoklady vyžadují důslednou synergickou interakci mezi řadou oborů a odvětví, zejména pak trhu, environmentu a analýzy rizik při "technickém souběhu" sledovaných nových a zlepšených velikostí nanosoustav, charakteristik nových a zlepšených materiálů (prostorová identifikace, chemická citlivost atd.) v nanosoustavách, nebo vzájemné souhry mezi nanostrukturou a vlastnostmi a technickým uplatněním.
Těžiště technické normalizace bylo v jednoznačném dosažení optimálního stupně uspořádání technického a technologického souběhu požadavků, z pohledu analýzy rizik. Kromě tohoto požadavku bylo zrealizováno zapojení normalizačních aktivit v činnostech podporujících metrologii v projektech nanotechnologií.
V průběhu prvé fáze bylo prokázáno že obor nanotechnologií je rozvíjen v řadě organizací průmyslových států. (Z podnětu těchto organizací vznikla zmíněná normalizační aktivita.)
Základním požadavkem kladeným na evropskou technickou normalizaci oboru nanotechnologie je vypracovávat aplikační normalizační dokumenty, které umožňují využití nanotechnologie jako součásti techniky a technologie jednotlivých oborů.
Předpokladem ve zmíněném programu WG 166 je nejen získání objemu informací, ale zejména vypracování kvalitativního obsahu normalizačních dokumentů.
V současné době, tedy ve druhé etapě, je na základě získaných zkušeností vypracován adresný harmonogram normalizačních projektů, se zaměřením na:
termíny a definice;podporu základní metrologie v nanotechnologii, především měření (délky, síly, atd.);mikroskopické skenování k prokazování charakteristické struktury nanosoustav v oblasti konstrukce, zkoumané charakteristiky, kalibrace, pořizovacích údajů atd.;analytickou elektronovou mikroskopii pro oblast nanotechnologií, která zahrnuje přípravu vzorku, kalibraci zvětšení, kalibraci měřítka energie EELS (Electron Energy Loss Spectroscopy), detekce, atd.;rozměry a distribuční rozdělení nanočástic;biologické funkce nanočástic, jako jsou toxicita, mutagennost atd.;chemické funkce nanočástic;měření mechanických vlastností nanočástic a dalších nanostrukturur materiálu;měření fyzikálních vlastností nanostruktur, což se týká především vlastností elektrických, magnetických, optických atd.
K naplnění tohoto harmonogramu bude nutné zajistit nejen normalizační, ale zejména vědeckou a technickou základnu spolupracovníků. V současné době jsou v Českém normalizačním institutu (ČSNI) vytvářeny předpoklady ke spolupráci na projektu "Technická normalizace v oblasti nanotechnologií".
Jaroslav Skopal
Martin Poláček