Témata
Reklama

Technická normalizace a nanotechnologie

01. 09. 2004

Technická normalizace, jak plyne z definice, je činnost, kterou se zavádějí ustanovení pro všeobecné a opakované použití. Ustanovení jsou zaměřená na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti s ohledem na aktuální nebo potenciální problémy. Ustanovení v oboru nanotechnologie předpokládají v prvé řadě stanovení obsahové náplně tohoto oboru.

Nejprve tedy k názvu tohoto oboru. Předpona nano stanovuje miliardtinu základní fyzikální jednotky, tedy 10 -9 . Technologie je vědní obor zabývající se uplatňováním přírodovědeckých, zvláště fyzikálních, chemických (biologických) poznatků při zavádění, zdokonalování a využívání výrobních postupů. Složení obou výrazů tedy vymezuje technologii v oboru 10 -9 fyzikální jednotky. Charakteristická veličina pro nanotechnologii je délka, jejíž základní jednotkou v soustavě SI je metr (m).
Rozměr nanometr (nm) (1 nm = 10 -9 m) má praktické využití ve světě atomů a molekul, kde je využívána vedle nanometru i jednotka angstrom (A) (1 A = 10-10 m).
Nanotechnologie se tedy zabývá zdokonalováním a využíváním výrobních postupů v oblasti atomů a molekul.
Závislosti přiřazení délkových rozměrů (nanometrů) úrovni složitosti atomárních a molekulárních soustav s vymezením úseku charakteristického pro nanotechnologii udává diagram molekulární soustavy a její složitosti. Otázkou je, jak se bude podílet technická normalizace na popisované problematice.
V prvé fázi aktivit pracovní skupiny WG 166 zřízené v působnosti technické rady CEN (CEN - Evropský výbor pro normalizaci) bylo vypracování analýzy problému s přihlédnutím k možným aktivitám technické normalizace.
Dokument předložený v prvé fázi pracovní skupinou WG 166 vymezuje využití nanotechnologií, a to u materiálové struktury menší než 100 nm, při uplatnění systému "bottom up" a předpokládá aktivity na úsecích:
    terminů a definic,
    metrologie,
    fyzikálních vlastností určené nanoměřidly,
    strukturální charakteristiky nanoměřidel,
    chemické složení a vlastnosti nanoměřidel,
    biologické vlastnosti a vývoj nanoměřidel
Předpoklady vyžadují důslednou synergickou interakci mezi řadou oborů a odvětví, zejména pak trhu, environmentu a analýzy rizik při "technickém souběhu" sledovaných nových a zlepšených velikostí nanosoustav, charakteristik nových a zlepšených materiálů (prostorová identifikace, chemická citlivost atd.) v nanosoustavách, nebo vzájemné souhry mezi nanostrukturou a vlastnostmi a technickým uplatněním.
Těžiště technické normalizace bylo v jednoznačném dosažení optimálního stupně uspořádání technického a technologického souběhu požadavků, z pohledu analýzy rizik. Kromě tohoto požadavku bylo zrealizováno zapojení normalizačních aktivit v činnostech podporujících metrologii v projektech nanotechnologií.
V průběhu prvé fáze bylo prokázáno že obor nanotechnologií je rozvíjen v řadě organizací průmyslových států. (Z podnětu těchto organizací vznikla zmíněná normalizační aktivita.)
Základním požadavkem kladeným na evropskou technickou normalizaci oboru nanotechnologie je vypracovávat aplikační normalizační dokumenty, které umožňují využití nanotechnologie jako součásti techniky a technologie jednotlivých oborů.
Předpokladem ve zmíněném programu WG 166 je nejen získání objemu informací, ale zejména vypracování kvalitativního obsahu normalizačních dokumentů.
V současné době, tedy ve druhé etapě, je na základě získaných zkušeností vypracován adresný harmonogram normalizačních projektů, se zaměřením na:
  • termíny a definice;
  • podporu základní metrologie v nanotechnologii, především měření (délky, síly, atd.);
  • mikroskopické skenování k prokazování charakteristické struktury nanosoustav v oblasti konstrukce, zkoumané charakteristiky, kalibrace, pořizovacích údajů atd.;
  • analytickou elektronovou mikroskopii pro oblast nanotechnologií, která zahrnuje přípravu vzorku, kalibraci zvětšení, kalibraci měřítka energie EELS (Electron Energy Loss Spectroscopy), detekce, atd.;
  • rozměry a distribuční rozdělení nanočástic;
  • biologické funkce nanočástic, jako jsou toxicita, mutagennost atd.;
  • chemické funkce nanočástic;
  • měření mechanických vlastností nanočástic a dalších nanostrukturur materiálu;
  • měření fyzikálních vlastností nanostruktur, což se týká především vlastností elektrických, magnetických, optických atd.
    K naplnění tohoto harmonogramu bude nutné zajistit nejen normalizační, ale zejména vědeckou a technickou základnu spolupracovníků. V současné době jsou v Českém normalizačním institutu (ČSNI) vytvářeny předpoklady ke spolupráci na projektu "Technická normalizace v oblasti nanotechnologií".
    Jaroslav Skopal
    Martin Poláček
    Reklama
    Reklama
    Reklama

    Osvěta pojmů a pravidel

    Pokud máte specifické přání, týkající se vysvětlení určitých pojmů z oblasti norem a normalizace, kontaktujte redakci na adrese: [email protected].

    Význam evropských norem v ČR

    Členství České republiky v Evropské unii, které je aktuální od května tohoto roku, staví občany ČR do zcela nové situace. Dosavadní územní oblast podnikatelské aktivity se enormně rozšířilo. Z omezeného regionu nebo státu je k nyní k dispozici celý evropský ekonomický prostor se zhruba 300 miliony obyvatel. V tomto prostoru platí jednotná pravidla chování podnikatelů vzhledem k právním předpisům a evropským normám. To má z hlediska českých podnikatelů dva aspekty.
    Prvním důsledkem je otevření evropského trhu exportujícím podnikům, kteří až dosud tato pravidla respektovali u výrobků určených k vývozu. Výrobky musely v zemích Evropské unie splňovat všechny požadavky evropského práva a příslušných harmonizovaných norem. Tedy směrem navenek. Druhým důsledkem vstupu ČR do EU je, že tato pravidla začala platit také obráceným směrem, tedy dovnitř ČR.
    To má významné praktické dopady. Každý český podnikatel - výrobce nebo dodavatel procesu nebo služby - musí počítat s tím, že se ocitá v konkurenčním prostředí, tvořeném početnými firmami ze všech evropských zemí. Názor, že nějaký výrobek není určen jinam než jen pro omezené používání v ČR a proto že se nemusí řídit příslušnou evropskou normou, neobstojí, protože konkurence, která má v rámci volného pohybu zboží volný přístup na český trh, toho může využít dodáním výrobků, které tyto požadavky splňují. A to je pro udržení se na trhu rozhodující. Navíc očekávané posílení právního vědomí, které nepochybně vstup ČR do EU přináší a s tím souvisejícího spotřebitelského chování, vede k přirozenému požadavku po jakostních, certifikovaných výrobcích, vyhovujících požadavkům českých technických norem ČSN, které jsou s evropskými normami identické.
    V souvislosti s tím je nutné si uvědomit zcela zásadní věc, a to, že na tvorbu evropských norem je třeba pohlížet jako na přímou tvorbu českých technických norem. Jednou z hlavních příčin stávajícího malého zájmu podnikatelských subjektů je dlouhodobost projektu evropské normalizace. Balíky společně zavedených norem, které mají najednou zavést a nahradit stávající normy národní, se zpracovávají i deset a více let a prakticky ještě nejsou dokončeny. Tím dosud nenastal bezprostřední tlak na budoucí uživatele, i když termíny řady zavedených balíků norem se velice vážně přiblížily a v některých oblastech již realizovaly. Zatím ale převládá stav, který byl zhodnocen jako pět kardinálních chyb českého přístupu:
      evropské normy nejsou naše normy;
      na evropské normy bude čas až po jejich schválení;
      nepochopení, že EN přinášejí technickou, technologickou a předpisovou změnu;
      nepochopení, že neznalost EN přináší ztrátu kvalifikace a konkurenceschopnosti;
      nepřijetí odpovědnosti za zavedení EN v úrovni rezortní, ale především v úrovni profesní a odborné.
    Až teprve v okamžiku, kdy se objeví první vydání evropské normy výrobku, resp. evropská norma je vydána jako ČSN EN, začíná velmi rychlé procitnutí do reality. Podstatné tedy je, aby všechny zainteresované strany s plnou vážností přijaly vlastní podíl na výsledku evropské integrace v oblasti technických norem, který je ve svých dopadech skutečnou zatěžkávací zkouškou řady průmyslových a stavebních oborů, zda obstojí v kontaktu s evropskou konkurencí na otevřeném trhu.
    Reklama
    Vydání #9
    Kód článku: 40958
    Datum: 01. 09. 2004
    Rubrika: ČNI / EU a normalizace
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

    Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

    MM Glosa: Výprodej evropské DNA

    Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

    Kompasem firmy je její smysl

    Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

    Související články
    Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

    Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Všude kolem nás jsou stroje

    Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

    Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

    V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

    Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

    Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

    Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

    Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

    Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

    Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

    Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

    Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

    Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

    Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

    Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

    Ve znamení kvality: digitalni průkaz výrobku

    Od lineárních vedení a kuličkových šroubů až po víceosé polohovací systémy. Společnost Hiwin rozvíjí nabídku technologií, které výrobcům strojů pomáhají řešit pohyb v celé aplikaci. Na českém trhu přitom letos působí již 25 let, na Slovensku 20 let.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit