Požadavek na nástřik obrusitelných výstelek v LOM Praha, s. p., je dán původní ruskou dokumentací, kde je používán při generálních opravách plamenný a později také plazmový nástřik vrstev označovaných jako 20B spolu s vaznou vrstvou na bázi Ni 20Al. Tyto obrusitelné výstelky na bázi nikl - měď - bornitrid (Ni 20Cu 20BN 10C 8,5SiO2) s komplikovaným složením a přípravou prášku slouží k utěsňování labyrintů a částí turbíny. Dalším typem výstelky je hmota označovaná jako KNA (Ni-Si 13BN 1Al 1C), která se používá mimo jiné na utěsňování kompresorů. V podmínkách LOM byla provedena náhrada těchto povlaků standardními typy povlaků firmy Metco, neboť ruská technologie předpokládala výrobu prášků přímo v místě nástřiku a tento způsob přípravy prášků není schopen zaručit jakost a reprodukovatelnost žárových nástřiků.
Nástřik "tvrdých" obrusitelných výstelek je v současné době prezentován nástřikem prášků Metco 301NS (Ni14Cr8Fe5,5Bornitrid3,5Al), resp. Metco 307NS (Ni 25 Grafit) v kombinaci s nástřikem vazné mezivrstvy z materiálu Metco 443NS (NiCr-6Al). Z hlediska použití jednoznačně dominují vrstvy na bázi nikl-grafitu, tj. Metco 307NS. Tyto vrstvy jsou používány na utěsňování částí v turbínovém prostoru a zvyšování termodynamické účinnosti motoru (labyrinty, tělesa utěsnění), ale také u labyrintů vysokotlakých kompresorů. Maximální pracovní teplota vrstev Metco 301NS a Metco 307NS je až 815 °C, resp. 480 °C. Vazná mezivrstva zaručuje svou vynikající přilnavostí k substrátu dokonalou adhezi nikl-grafitových a nikl-chrom-bornitridových těsnicích vrstev. Zpravidla se nanáší kolem 0,1 až 0,2 mm vazné vrstvy a následně cca 2 mm nikl-grafitové výstelky s přídavkem na opracování.
Aplikace těchto vrstev technologií plamenného nástřiku vede v současné době k uspokojivým vlastnostem povlaků, s touto technologií jsou dlouholeté dobré zkušenosti. Přesto může nástřik plazmou přinést podstatné zlepšení, zejména ve spojení s vyšší životností povlaku, což je zajímavé ve spojení s prodlužováním meziopravních technických resursů. Z tohoto důvodu byl zkoušen plazmový nástřik vrstvy Metco 307NS na pouzdro labyrintu vysokotlakého kompresoru motoru AI-25TL s cílem ověřit technologii plazmového nástřiku těchto vrstev na konkrétním díle. Technologie nástřiku nikl-grafitových vrstev plazmovou technologií je však spojena s určitou mírou komplikací. Při atmosférickém plazmovém nástřiku povlaků na bázi nikl-grafitového kompozitu dochází při nevhodně zvoleném režimu nástřiku k oxidaci prášku a vyhořívání uhlíku z něj. Snížený obsah volného uhlíku vede ke zvýšení tvrdosti povlaku a ztrátě jeho obrusitelné schopnosti. Zpevnění základní niklové hmoty spolu s vysokým procentem oxidů způsobuje rovněž vysokou tvrdost a pevnost vrstvy. Značný pokles poréznosti spojený s vysokou rychlostí nanášení ještě dále zvyšují tvrdost povlaku - lze tedy říci, že plazmou stříkané nikl-grafitové vrstvy jsou značně odlišné od vrstev stříkaných plamenem.
Ačkoliv je přilnavost a poréznost u povlaku stříkaného plazmou lepší než u nástřiku plamenem, pro danou aplikaci (pouzdro labyrintu motoru AI-25TL) je vysoká tvrdost povlaku nevyhovující a vede k opotřebení a poškození břitů labyrintu. Problematika těsnicích vrstev je tedy velmi specifická a v mnohém se odlišuje od nástřiků např. cermetů nebo keramik, kde sledováním jakostních parametrů povlaků lze obvykle optimalizovat technologii nástřiku. U těchto obrusitelných výstelek je vždy nejdůležitějším aspektem celého problému chování výstelky na konkrétním dílu v leteckém provozu.