V zajetí japonských technologií

Jak již název článku napovídá, tentokráte se opravdu jednalo o prezentaci čistokrevného japonského umu. Vhodná kombinace strojů Okuma společně s nástroji Tungaloy měla pomoci přítomným návštěvníkům, kterých za tři dny do Lysé přijelo na 170, s řešením otázky produktivity a nemyšleno výhradně jen tou ve výrobě, i když se především hovořilo a následně v ukázkách předvádělo, jakými možnými přístupy lze dojít k jejímu kontinuálnímu zvyšování a to z hlediska strojů a nástrojů.

Jednatel společnosti Misan Ondřej Svoboda se ve svém úvodním příspěvku, na první pohled s téměř filozofickým úhlem pohledu, zabýval samotnou podstatou produktivity v lidském konání jako takovém. A jelikož jsme byli obklopeni výsledky japonských inženýrů, půjčil si definici právě od jednoho z nich. Doktor Kurimoto charakterizuje produktivitu jako míru výstupu z výrobního procesu na jednotku vstupu. Její měření je však třeba pečlivě připravit ve vztahu k hlavním cílům. Skutečné zvýšení produktivity musí být provedeno prostřednictvím systému zlepšování kvality procesu. V opačném případě jsou podle doktora Kurimota následné finanční dopady marginální.Z globálního pohledu můžeme vycházet z celkem čtyř úrovní produktivity, od celosvětového srovnání přes národní úroveň a produktivitu v daném sektoru až po produktivitu na úrovni podniku, kde můžeme rozlišovat mezipodnikovou, vnitropodnikovou a produktivitu na úrovni jednotlivých operací v rámci dané výroby.

Přestože si celá řada českých zaměstnanců myslí, že ve svém zaměstnání podává maximální výkon, statistiky OECD v rámci ukazatele produktivity o ČR vypovídají v horším úhlu pohledu. Průměr sledovaných zemí v roce 2013 činil 47 dolarů na hodinu, nejvíce pracovití podle této metodiky jsou Norové s více než dvojnásobnou hodnotou (86,9). Pozice ČR s hodnotou 31,7 dolaru se tak dostává na 26. pozici. Otázkou však zůstává relevantnost těchto údajů vzhledem k použité metodice hodnocení a rizik z ní plynoucích.

Inženýři v zemi vycházejícího slunce se ve své strategii úspěšného podnikání drží hesla, že uspět, resp. přežít lze jedině díky trvalému růstu. Ve své DNA mají zakódováno, že vždy musejí být nejlepšími, druhé místo nepřipadá v úvahu. Pokud nemohou být nejlepší, musejí se zásadně odlišovat. Těmito kroky dosahují maximálních konkurenčních výhod. Velký důraz kladou na personální politiku. Vychovávají si zkušené a motivované zaměstnance, kteří jsou schopni vykonávat více činností v rámci firmy a stávají se tak v případě potřeby vzájemně nahraditelnými.

Výroba je velice komplikovaný proces, jenž je ovlivňován celou řadou faktorů. Doktor Svoboda ve své prezentaci pregnantním způsobem popsal průchod zakázky firmou. Graf prezentuje výrobní a podpůrné procesy, které ve výrobě v časovém úseku probíhají. Místa negativně ovlivňující produktivitu výroby jsou uvedena červeně, naopak ta, která mají podpůrný vliv na produktivitu, jsou uvedena černě. Mezi stěžejní pak patří oblast obrábění.

Strategií japonských výrobců je dodávat víceúčelová soustružnická centra pro komplexní obrábění dílů na jedno založení polotovaru. Tento přístup není samozřejmě vhodný pro všechny typy výrobků, ideální je například u bloku motoru, kde se aplikací víceúčelových strojů dosahuje vysoké produktivity obrábění.

U hromadné výroby je vhodné aplikovat pružný výrobní systém, kde dochází k maximálnímu vytížení strojů a k minimálním ztrátám při nevýrobních procesech – například seřizování nástrojů či ustavování obrobků. V loňském roce společnost Okuma ve svém výrobním závodě Oguchi nedaleko města Nagoja otevřela nové prostory příznačně nazvané Factory Dream Site 1. Jedná se o plně automatizovanou výrobu vytvořenou v souladu s japonskou filozofií monozukuri.
Nový provoz se skládá ze dvou částí. Na plně automatizovanou část třískového obrábění navazují montážní prostory včetně montáže vřeten. Hala třískového obrábění je na každé straně osazena dohromady čtyřiceti stroji umístěnými v pružném výrobním systému, všechny jejich vlastní produkce. Jsou zde horizontální obráběcí centra, multiprofesní stroje a několik velkých dvoustojanových portálových center řady MCR a podobné velikosti i dvě portálové brusky. Centrální automatický rozvod řezné kapaliny a sběr třísek je samozřejmostí. Podrobnější informace nejen z této lokace, ale i dalších navštívených výrobních míst jsme přinesli v reportáži v loňském prosincovém vydání MM Průmyslového spektra vydání (www.mmspekturm.com/131243).

Pro zvětšení klikněte na graf

Cíle k dosažení maximální výrobní produktivity:

- výroba produktů s vyšší přidanou hodnotou;
- vysoce přesné obrábění;
- prodloužení chodu strojů v bezobslužném provozu;
- minimalizace rozpracovanosti výroby;
- minimalizace seřizovacích časů;
- maximální využití dostupných výrobních zařízení;
- optimalizace využití nástrojů;
- optimalizace rozvržení výroby na strojích a zpětná vazba v reálném čase;
- pečlivé dodržování dodacích lhůt.
(Zdroj: O. Svoboda)

Stroj strojem dělá až správná volba obráběcího nástroje. O tom není pochyb. Proto semináře podobného charakteru, jaké se tradičně konají nejen v Lysé u Misanu, ale i jinde, jsou pro svoji přidanou hodnotu koncipovány v technologickém tandemu stroj/nástroj s  co největší efektivitou praktických ukázek. Tentokrát od setkání jednatele firmy Tungaloy Petra Galušky s Ondřejem Svobodou uběhlo šest týdnů a třídenní seminář je realizovaný.

Jak v úvodu Petr Galuška uvedl, od letošního května je již americký investor Warren Buffett, jeden z nejbohatších lidí světa, skrze svoji společnost Berkshire Hathaway stoprocentním vlastníkem společnosti IMC group. Svoji akvizici z roku 2006 tak letos završil. Všechny jeho investice jsou velmi promyšlené a platí to i v tomto případě. Firma Tungaloy patří mezi pouhých pět světových výrobců polykrystalického diamantu a kubického nitridu boru, tzv. zlata výrobců řezných nástrojů.

Stěžejní výroba se nachází v pěti japonských závodech, kde je zaměstnáno na 1 700 pracovníků. Odsud je produkce do Evropy směrována skrze centrální sklad v Belgii. Výroba se nachází i v Maďarsku a Turecku. Světová obchodní zastoupení společnosti Tungaloy postupně rostou, nyní jich je na 25, jedno z posledních otevřených je v Chorvatsku. V České republice se historie Tungaloy datuje k roku 1998, kdy byla učiněna obchodní nabídka plzeňské firmě Hofmeister, poté od roku 2007 již jako přímého obchodního zastoupení evropské centrály. Po vstupu IMC do Tungaloy Corp. vzniká v roce 2009 plnohodnotné zastoupení Tungaloy Czech se sídlem v Brně.

V současné době je podíl produktů firmy Tungaloy na japonském trhu dvanáct procent a čtrnáct procent dodávají do místního automobilového průmyslu, především do Toyoty. Warren Buffett obrovským způsobem investuje do nových výrobních prostorů všech svých firem v rámci uskupení IMC Group. V roce 2011 v Iwaki v blízkosti elektrárny Fokušima otevřel nové výrobní prostory o rozloze dvacet tisíc metrů čtverečních. Jeho otevření bylo pozdrženo neštěstím v nedaleké elektrárně. I z této lokality jsme vám v MM přinesli reportáž, konkrétně ve vydání MM 9/2012 (www.mmspektrum.com/120963). Investováno bylo i do zdejšího nového technického centra R&D a demonstračních a přednáškových prostor. Iwaki se nově stalo i místem vedení společnosti. Zdejší produkce tímto počinem vzrostla šestinásobně. Těmito kroky chce vlastník docílit zvýšení produkce a exportu, který by se měl dostat na hodnotu 65 %. Tungaloy Corp. patří v současnosti mezi tři největší dodavatele nástrojů na domácím japonském trhu, a pokud budou jejich prognózy naplněny, měl by se stát největším dodavatelem řezných nástrojů v Japonsku.

Velkým tématem je snižování nákladů na obrábění zavedením programu Tungaloy EcoTurn. Za deset let došlo k mnohonásobnému zdražení slinutého karbidu a je třeba hledat nové cesty úspor. Trend je vyrábět z jednoho objemu karbidu co nejvíce řezných destiček a břitů. Dochází tedy k jejich zmenšování. Tento krok se opírá i o výsledky výzkumu, které ukázaly, že 3/4 aplikací obrábění se realizují záběrem obrábění menším než 3 mm. Dochází tedy ke zmenšování velikostí destiček, tloušťky zůstávají nezměněny. Tímto směrem se ubírá celá řada produktů firmy Tungaloy.

Shodně jako u obráběcích strojů, i v této komoditě je trendem tzv. multifunkčnost – novým nástrojovým systémem EasyCut se v rámci jedné VBD obrábí více operací, jako například čelní soustružení, zapichování, upichování atd. Dále byla na semináři prezentována celá řada novinek, se kterými jsou naši čtenáři seznamováni prostřednictvím odborných článků pravidelně v MM uveřejňovaných.

Druhá část semináře byla věnována prezentacím technologií pro zvýšení produktivity obrábění. Celkem byly uUkázky technologií soustružení a frézování byly demonstrovány na následujících šesti pracovištích

• Soustružení a frézování kaleného materiálu materiálu 14 109 tvrdosti 60HRC na stroji Okuma Multus U4000-2SW;

• Soustružení a vrtání přírubové součásti z materiálu 12 050 na stroji Okuma LB4000 EXII;

• Soustružení hřídele z materiálu 12 050 na stroji Okuma LU3000 EX;

• Rovinné frézování vzorku z materiálu 12 050 na stroji Okuma MB 5000-H;

• Frézování kapes do vzorku z materiálu 12 050 na stroji Okuma GENOS M560R-V;

• Tvarové frézování do hliníku EN2025 na stroji Brother SPEEDIO M140X1.

Celý den byl pak završen losováním dotazníkové ankety, tentokrát věnované průzkumu, z jakých zdrojů technických periodik návštěvníci semináře čerpají.

Roman Dvořák

Lysá nad Labem

roman.dvorak@mmspektrum.com