Témata
Reklama

Výroba automobilů v České republice a na Slovensku

Automobilový průmysl hrál v minulosti klíčovou roli v hospodářském vývoji všech ekonomicky nejvyspělejších zemí. S rozvojem tohoto odvětví a užíváním automobilů vůbec je spojen jak hospodářský úspěch jednotlivých firem, tak i jednotlivých států. Rozvoj automobilového průmyslu a zavedení výrobní linky posunulo vpřed ekonomiku Spojených států amerických a umožnilo jim stát se hospodářskou velmocí. Stejně tak zlepšení jakosti, nový produkční systém a nové technologie dovedly Japonsko k dlouhodobě nadprůměrnému ekonomickému růstu a přispěly k vysoké životní úrovni v této zemi.

Výrobní tradice

Automobilový průmysl jako celek zahrnuje výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, přípojných vozidel, dílů a příslušenství vozidel. Patří mezi odvětví s nejbohatší tradicí. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích toto odvětví výrazně ovlivňuje ekonomiku země, přitahuje zahraniční investory, zvyšuje zaměstnanost a do určité míry odráží trendy hospodářského vývoje. Danou pozici se automobilovému průmyslu podařilo vybudovat navzdory některým nepříznivým faktorům, které provázely socioekonomické změny po roce 1989. Tak jako ostatní odvětví musel i automobilový průmysl projít transformačním procesem a strukturálními změnami, potýkat se s nedostatečně vybudovaným legislativním prostředím, přílišnou a rychlou liberalizací trhu a dovozem ojetých vozidel ze zahraničí. Dnes lze tuzemské odvětví automobilového průmyslu hodnotit jako silně dynamické odvětví. Automobilový průmysl je komplexním odvětvím, které primárně ovlivňuje další odvětví české ekonomiky, jako jsou strojírenství, hutnictví, elektrotechnika, chemický průmysl nebo gumárenství a zpracování plastů. Sekundární vlivy, které souvisí s rozšiřováním výrobních kapacit nebo budováním průmyslových zón, lze sledovat zejména ve stavebnictví. Odvětví má výrazně proexportní charakter, což souvisí s ohraničenou kapacitou domácího trhu. Z hlediska uplatnění na mezinárodních trzích se v posledních letech viditelně prosazuje zejména odvětví výroby dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory, a to prostřednictvím zvýšené poptávky nebo nalézáním nových odbytišť.

Reklama
Reklama
Reklama
Počet vyrobených automobilů na obyvatele v roce 2005

Rozvoj konkurenčního prostředí

Škoda Auto, donedávna jediný velký výrobce osobních automobilů v České republice, musí nyní soupeřit o výrobní faktory (zejména o lidské zdroje) s nováčkem, kterým je kolínská automobilka TPCA. Škoda Auto je hlavním dodavatelem na českém trhu osobních vozidel. Její podíl na trhu se pohybuje těsně pod 50 %, což je číslo, jež nemá v Evropě obdoby. Automobilka TPCA předpokládá, že v roce 2006 překročí úroveň produkce 300 000 osobních automobilů nižší třídy (v roce 2005 vyrobeno cca 110 tis. vozidel), což bude představovat asi 25% nárůst produkce automobilů v ČR v roce 2006 oproti roku 2005. Další nárůst výroby osobních automobilů v České republice lze očekávat v souvislosti se stavbou a spuštěním výroby v továrně společnosti Hyundai v Nošovicích.Neméně úspěšným odvětvím s neustále rostoucí produkcí je výroba autobusů reprezentovaná společností Karosa, členem skupiny Irisbus, ale také firmami SOR Libchavy a třebíčskou firmou Tedom.

Odhad počtu vyrobených automobilů na obyvatele v roce 2008

Problematický sektor nákladních vozidel

Relativně úzká specializace - ano, či ne?

Lze konstatovat, že vliv automobilového průmyslu na českou ekonomiku skokově vzrostl v roce 2005, kdy byla na konci února v kolínské automobilce TPCA zahájena výroba v jednosměnném provozu a od zhruba poloviny roku spuštěn plný třísměnný provoz. Vliv produkce TPCA na celkovou statistiku výroby dopravních prostředků a celkový objem průmyslové výroby je patrný od dubna 2005. Právě celková produkce automobilek Škoda Auto a TPCA činí z České republiky jednu ze zemí s největší produkcí automobilů na osobu.Odhaduje se, že v roce 2008 bude největší vyráběných počet automobilů na obyvatele na Slovensku, kde kromě Volkswagenu přibudou v rychlém sledu automobilka Peugeot Citroën u Trnavy a továrna Kia u Žiliny. Zatím existují jen velmi hrubé odhady, kolik bude činit jejich celková produkce, ale pravděpodobně se bude nejméně rovnat produkci v České republice. Je zřejmé, že na počet obyvatel se Slovensko stane alespoň na čas automobilovou velmocí.Je otázkou, nakolik specializace České republiky a zejména Slovenska na automobilový průmysl nezvyšuje riziko závislosti na "individuální-odvětvové" poptávce po osobních automobilech a zda je možné znovu "nastartovat" i tradiční výrobu nákladních automobilů.Z dosavadních zkušeností lze konstatovat, že pozitiva rozvoje automobilového průmyslu v obou ekonomikách jednoznačně převažují. Příležitosti a hrozby automobilového průmyslu a jeho očekávaný vývoj bude diskutován i na konferenci "Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě", která se koná 31. října 2006 v brněnském hotelu Holiday Inn.

Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.

Ing. Petr Mandelík, Ph.D.

www.konference.org/automobily

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 61048
Datum: 11. 10. 2006
Rubrika: Odborná příloha / Automobilový průmysl
Autor:
Firmy
Související články
Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Související články
Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit