Témata

Prof. Miroslav Píška

Univerzální obráběč kovů s 50 lety praxe a výzkumu v technologii obrábění a materiálovém inženýrství. 35 let byl zaměstnancem Ústavu strojírenské technologie na FSI VUT v Brně, z toho 17 let vedoucím Odboru Technologie obrábění a ředitelem ÚST. Od roku 2024 je předsedou představenstva Svazu nástrojáren České republiky.

Zakladatel a spoluzakladatel konferencí Frézování/Milling (5 ročníků), NewTech (7 ročníků) a zástupce ČR ve vědecké konferenci New Trends in Fatigue and Fracture (NT4F, 20 ročníků). Člen VR FSI VUT v Brně, FS ČVUT Praha, MTF STU Bratislava a MTF VŠB TUO Ostrava. Je oponentem časopisů Surface and Coatings Technology, Materials Science and Engineering: A, Materials, Machines, MM Science Journal a Journal of Machine Engieering. Vedl 286 úspěšných bakalářských a diplomových prací, z toho 39 ve Francii (Art&Métires ParisTech, Cluny) a Dánsku (DTU Lyngby), byl školitelem 14 úspěšně obhájených Ph.D. prací. Řešitel a spoluřešitel řady národních a mezinárodních projektů a projektů smluvního výzkumu. Zakladatel Double Degree programu Industrial Engineering s Art&Métires ParisTech ve Francii a studijního programu Technologie automobilových světel a technických svítidel na FSI VUT v Brně.

Hodnotil projekty H2020, GAČR,TAČR, MPO, MŠMT, Barrande, Kega a Vega. Držitel Ceny Wernera von Siemense (2011, 2020), Ceny TAČR 2015 a Prix Duc de La Rochefoucauld-Liancourt, Cluny.   

Scopus ID 650795955

ORCID iD 0000-0002-1873-3750

H-index (Scopus): 10, 41 dokumentů, 355 citací v 342 dokumentech
Celkem: 318 publikací, 1 356 citací v odborných pracích

Články

Nový řezný nástroj pro loupání tyčí

Loupání tyčí svým názvem snad připomíná přípravu ovoce či zeleniny v gastronomii, ale ve své podstatě patří tato technologie mezi vysoce výkonné obrábění kovových slitin. V dalších jazykových mutacích se tato technologie označuje jako "bar peeling" nebo "skiving".

Nástrojaři z celé Evropy míří do Brna

Po 53 letech existence organizace ISTMA (The International Special Tooling and Machining Association) se její zasedání letos poprvé bude konat v Brně. Uskuteční se ve dnech 5.–7. října, tedy v době, kdy bude v moravské metropoli probíhat mezinárodní strojírenský veletrh. Celosvětová organizace ISTMA se dnes člení na regionální sekce ISTMA Americas, ISTMA Asia a ISTMA Europe. V rámci sekce ISTMA Europe zastupuje české výrobce pokročilých nástrojů a forem Svaz nástrojáren.

Boj za výrobu nástrojů a forem v Evropě

Výroba nástrojů a forem hraje klíčovou roli jako "páteř průmyslu". Je ústředním bodem návrhu a výroby sériově vyráběných produktů ve všech odvětvích a slouží jako infrastrukturní základ pro celé hospodářství. Poskytuje také silný multiplikační a transmisní efekt: na každé pracovní místo v tomto odvětví připadá mnoho dalších míst v odvětvích navazujících.

Úpravy povrchu čelních monolitních fréz

Čelní monolitní frézy se dnes vyrábějí především ze slinutých karbidů. Tyto materiály mají vůči jiným řezným materiálům a nástrojům řadu předností. Vhodná třída slinutého karbidu dává frézám vynikající řezivost, vysoký Youngův modul pružnosti pomáhá redukovat průhyb nástroje (až trojnásobně vůči HSS), vhodné povlakování dokáže snížit kondukci tepla do nástroje a současně zvýšit jeho otěruvzdornost.

Brazílie dnes a špičkové strojírenství

Když se řekne Brazílie, mnohé napadne fotbal či káva. Možná nějaká třtinová plantáž. Málokdo by si tuto zemi spojoval se špičkovým strojírenstvím, profesionálním technickým vzděláváním nebo s výrobou kvalitních nástrojů či forem. Možná byste nečekali ani dokonalou profesní organizaci, čistotu na každém kroku a naprostou pohodu. Ale tak tomu je. Potvrdilo to v březnu 2025 Valné shromáždění organizace ISTMA World, jejímž členem je Svaz nástrojáren, stejně jako dalších 50 účastníků. Shromáždění se konalo v brazilském Sao Paulu.

Jet jako pila

Řezání materiálů pomocí pily patří k nejstarším technologiím dělení materiálů a je používáno napříč širokým spektrem odvětví průmyslu, bez ohledu na nárůst potřebnosti v řadě domácností v časech řádění kůrovce či přiškrcení energetických zdrojů. Ve strojírenství se tato technologie vyskytuje nejčastěji v přípravách výroby nebo výrobě polotovarů a již tady předznamenává výrobní náklady svou produktivitou a přídavky na obrobení.

HiPIMS – technologie pro tvorbu odolných povlaků

V dentální chirurgii používaný amalgám vynalezli kolem roku 1370 Arabové a po staletí ovládli umění účinně vyspravovat zubní dutiny. Smíchaná pasta stříbra a rtuti dobře vyplňovala zub a ztuhla do potřebného tvaru, během tuhnutí nabývala na objemu, a bránila tak průniku bakterií. Podobné principy vyplnění různých materiálových vrubů jsou vysoce ceněny i dnes, protože tyto ostré vruby bývají nukleačním místem řady trhlin a koroze, a v případě tahové napjatosti vedou k rozevření boků trhlin a lomovému porušení namáhaných dílců.

Suché elektrolytické leštění

Zdánlivě paradoxní označení se týká zcela výjimečné techniky, která se používá při dokončování velmi lesklého povrchu elektricky vodivých materiálů, přičemž jde nejen o kovové obrobky, ale i o řezné nástroje ze slinutých karbidů. U řezných nástrojů tato technologie redukuje uvolňování pojiva (kobaltu nebo niklu, tzv. cobalt leaching), čímž mj. podporuje soudržnost řezných částic v břitu - to je výhodné například pro navazující povlakovací technologie.