– v první fázi (T1) není aplikováno žádné napětí, systém se chemicky vyrovnává a na povrchu obrobku a na porézních zrnech elektrolytu, obsahujících sulfonovou kyselinu, se vytváří mokrá vrstva;
– ve druhé fázi (T2) je připojeno elektrické napětí (obrobek je připojen na anodu), pomocí kterého dojde ke vzniku elektrického proudu, řízené oxidaci povrchu a rozpouštění iontů materiálu obrobku. Během této fáze se odebírá materiál a upravuje morfologie povrchu. Aplikované napětí závisí na materiálu obrobku, obvyklé hodnoty jsou 20 V až 50 V, dosahované proudy bývají zpravidla několik ampérů;
– aby se systém mohl opět chemicky vyrovnat a na povrchu obrobku a zrnech elektrolytu se obnovila mokrá vrstva, ve třetí fázi (T3) není aplikováno žádné napětí;
– v poslední fázi (T4) se změní polarita napětí, díky čemuž se oxidovaná vrstva materiálu na povrchu obrobku redukuje.