Témata
Reklama

Řezné materiály současnosti

Řezné materiály a nástroje odedávna určovaly produktivitu výroby a kvalitu obráběné produkce. Někdy je úchvatné pozorovat, jak malé množství řezného materiálu odolává nesmírnému mechanickému a teplotnímu zatížení při úběru materiálu, které dosahuje nejvyšších hodnot, pozorovatelných v technologické praxi. Často se nástroj musí včas vyměnit, i když na břitu mnohdy nejsou pouhým okem vidět stopy opotřebení, neboť nástroj není již chráněn tvrdými povlaky a nikdo nemůže riskovat havárii stroje a prostoje ve výrobě.

Prof. Miroslav Píška

Univerzální obráběč kovů s 50 lety praxe a výzkumu v technologii obrábění a materiálovém inženýrství. 35 let byl zaměstnancem Ústavu strojírenské technologie na FSI VUT v Brně, z toho 17 let vedoucím Odboru Technologie obrábění a ředitelem ÚST. Od roku 2024 je předsedou představenstva Svazu nástrojáren České republiky.

Světové statistiky a přehledy uvádějí, že základní druhy řezných materiálů pro produktivní obrábění a jejich relativní podíly se již několik let příliš nemění, pouze stoupá jejich vyráběný objem o 4–6 % ročně. Výraznější nárůst (až o 10 %) je zaznamenán u diamantu, což je dáno nejen rostoucím podílem aplikací hliníkových materiálů v dopravní technice a obráběním vyztužených kompozitních materiálů, ale i vyšším podílem např. v aplikaci vodítek pro výstružníkové hlavice, dále pro různé hlavice pro zpevňování povrchu po obrábění atd.

Reklama
Reklama
Reklama
Přehled nástrojových materiálů v současnosti

Rychlořezné oceli znovu rychle řežou

K nejvyššímu pokroku v rychlořezných ocelích došlo v závěru 20. století, kdy se začaly na trhu používat polotovary vyráběné práškovou metalurgií (tzv. HSS-PM). Atomizované částice legovaných ocelí pomocí inertních plynů a znovu sintrované do kompatních polotovarů potlačily hned několik neduhů vyplývajících z jejich slévárenských nebo tvářecích technologií (dendritické struktury, odmíšení, řádkovitost, zbytková napjatost) a nabídly materiál s izotropními vlastnostmi, homogenitou a vysokou stabilitou v řezných vlastnostech. To ocenili všichni uživatelé spolehlivé a stabilní automatizované výroby. Nicméně, jak říkával docent Fremunt, „když si karbid vanadu vhodně sedne na břit frézy, pak je fréza prakticky nezničitelná.“ A to platí doposud, ale fréza má těch zubů obvykle více a ne vždy karbidy svou polohou a velikostí sledují naše přání.

Struktura rychlořezné oceli vyráběná práškovou metalurgií

Pokrok však přinesl materiál tzv. HSS SpeedCore, speciálně vyvinutý pro odvalovací frézy, který se vyznačuje zvýšenou tvrdostí za tepla a dalšími příznivými vlastnostmi. Jeho základem je tzv. bezuhlíkový martenzit, dále obsahuje zvýšený podíl kobaltu a molybdenu a jeho zvýšená tvrdost je dosažena díky speciálním intermetalickým nanostrukturám, vyráběným práškovou metalurgií. Ve spojení s PVD povlaky např. na bázi (Cr,Al)N + (V,Al)N, bylo u něj dosaženo řezné rychlosti až vc = 300 m.min-1 (ap = 1,2 mm, fz = 0,09 mm, vf = 50 mm.min-1), při obrábění za sucha, s přerušovaným řezem a čistým časem řezání 25 minut (při obrábění cementační oceli ČSN 41 4220.0 bez kůry). Statisticky významné nižší silové zatížení v řezné a pasivní síle při frézování dále přispívalo k velmi dobré kvalitě povrchu (Ra<2,5 µm).

Vliv zrnitosti na tvrdost materiálů
Druh krystalických vazeb na mechanické vlastnosti materiálů

Slinuté karbidy – povlakované

Zatímco slabým místem u HSS je martenzitická matrice, u slinutých karbidů je to především pojivo, které bývá z důvodu požadavků vysoké smáčivosti povrchu tvrdých zrn buď kobaltové, nebo niklové. To nabývá na významu s klesající velikostí zrna, která určuje pevnost materiálu, vyjádřenou například obecným Hall-Petchovým vztahem (znázorněno v grafu). Ten platí pro většinu technických materiálů. A zatímco slinuté karbidy běží v inovacích s různou velikostí zrna (submikrometrickou až nanometrickou) a různým podílem vlastních fází (WC, TiC, TaC, HfC atd.), případně vytvářením gradientních rozhraní (obohacených například o kobalt pro lepší zakotvení povlaku nebo za jinými účely), povlaky naprosto ovládly dominantní řezné vlastnosti soudobých nejrozšířenějších řezných materiálů a minimálně 85–90 % slinutých karbidů vyráběných dnes je povlakovaných. Tyto povlaky vytvářejí různé fyzikální a chemické vazby. Přestože existují desítky druhů povlakovacích režimů, ve své podstatě stále převládají základní technologie PVD,CVD, MTCVD nebo jejich kombinace. PVD technologie jsou svým fyzikálním principem (oblouk nebo magnetron) mnohem variabilnější a zejména vůči nástrojům teplotně šetrnější (200–400 °C) než CVD (s teplotami 900–1 000 °C nutných k disociaci reakčních plynů). V dnešní době se tyto vrstvy dělí na jednovrstvé, vícevrstvé, gradientní a tzv. nanovrstvy o celkových tloušťkách 2–5 µm. Vícevrstvé povlaky mají lepší odolnosti proti šíření trhlin oproti monovrstevnatým a lépe kompenzují tahovou zbytkovou napjatost v dílčích vrstvách. Tyto technologie dokážou vytvořit povlaky tvrdé (nad 20 GPa), velmi tvrdé (nad 40 GPa) až ultratvrdé (nad 80 GPa). Tým prof. Vepřeka dokázal vytvořit nanopovlak nc-TiN/α-Si3N4 o neuvěřitelné tvrdosti 105 GPa, což odpovídá tvrdosti diamantu a s unikátními řeznými vlastnosti. Převážně se však u tvrdých povlaků jedná o nitridy kovů (Ti, Al, Y, Cr, Si, W) – jednoduchých nebo komplexních. Nanovrstvy se dnes dělí dále na tzv. nanokompozitní, nanometrické, se supermřížkovou strukturou (tzn. tloušťka vrstev je u nich v nanometrech a mají specifickou periodicitu) a nanogradované (tříděné podle vlastností). Jejich příprava a stavba jsou složité, založené na složitých ab initio výpočtech a do úvahy se musí vzít velikost krystalitů, jejich rozhraní, tloušťky jednotlivých vrstev, povrchová a mezifázová energie, textura, epitaxní napjatost a deformace. To záleží na mnoha dalších faktorech, jako je například čistota základních kovů pro výrobu nitridů, která bývá často 99,9999 %. Ta je důležitá, protože i nepatrný obsah kyslíku vede k nízké pevnosti v některé krystalografické rovině, která doslova zbortí celou tuto „architekturu“ povlaku. Povlakované nástroje se dominantně používají pro soustružení, frézování a vrtání, což je přibližně 80 % všech obráběcích technologií. Vrcholnou technologii představuje tzv. technologie HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering), pomocí které se dosahuje vysoké hustoty elektronů a iontového toku díky velmi intenzivním pulzům vysokého napětí. To přispívá jak k vysoké ionizaci nanášených materiálů, tak k lepšímu hloubkovému průniku částic u tvarových nástrojů a vynikající přilnavosti povlaku. Hlavní ostří vrtáku na obrázku níže prakticky nezaznamenalo opotřebení ani po 60 minutách vrtání zušlechtěné oceli (Rm = 1 090 MPa), přičemž silové a momentové charakteristiky zůstaly prakticky stejné od počátku až do konce testování.

Detail čela slinutého karbidu s nanopovlakem


Mimo PVD technologie se nesmí zapomínat na moderní technologie MTCVD, které představují určitý přechod od CVD k PVD a povlaky vytvářené touto technologií vytvářejí unikátní řezné vlastnosti (zvýšenou lomovou houževnatost) při obrábění například pružinových ocelí (při rychlostech až vc = 700 m.min-1), ale i jedinečné výsledky v dosažené kvalitě opracování.

Hlavní břit HSS vrtáku chráněného PVD povlakem – HIPIMSVBD – chráněn á MTCVD povlakem

Řezná keramika

Řeznou keramiku představují nekovové anorganické materiály s vysokou tvrdostí za tepla, excelentní chemickou stabilitou a nízkou afinitou ke kovům. Na druhé straně jsou citlivější k tahovým a ohybovým složkám napětí. Keramika oxidická dosahuje nejvyšších tvrdostí za pokojové teploty (2 500 HV). Tzv. SiAlON má ze všech materiálů nejvyšší odolnost proti odpevnění a creepu v pásmu 700–1 000 °C (zachovává si tvrdost 1 500–1 600HV). SiAlON je vedle směsné keramicky Al2O3+TiC, zpevněné vlákny (whiskery) nejdolnější materiál na obrábění superslitin, i když často se používá i na obrábění šedé litiny. SiAlON je v podstatě kompozitní materiál – tvrdou matrici představuje fáze alfa, zatímco beta fáze ve tvaru jehlic zaručuje jeho houževnatost. Na rozdíl od povlakovaných slinutých karbidů však kritrtia opotřebení VB mohou přesáhnout i milimetr a více, a pokud fréza odebírá materiál, nechává se pracovat. U Inconelu 718 byla dokonce pozorována tvorba nárůstku chránícího břit, avšak nesmějí se používat nízké řezné rychlosti, ale naopak rychlosti vyšší – 1 000 m.min-1, fz = 0,3 mm a ap = 0,8 mm, za sucha. I když třísky tvoří gejzír, nemá to příliš velký dopad na obrobený povrch, většina tepla je odvedena třískou. Výhodná je volba SIALON pro trochoidní frézování drážek (patentováno rozněž Kennametalem), které umožňuje obecně velké hloubky řezu, výhodné zatížení břitu, hrubování i dokončování jednou frézou, dvojnásobný úběr materiálu a dvojnásobnou trvanlivost frézy v důsledku lepší stability frézování a rovnoměrnějšího opotřebení zubů. Poslední vývojovou variaci tvoří tzv. EADE-SIALON, která přináší příznivé ekonomické výsledky vůči předchozím řezným materiálům tohoto druhu. Naopak směsná keramika na bázi Al2O3, zpevněná vlákny SiC, se však pro obrábění ocelí a litin neosvědčila v důsledku vysoké reaktivity křemíku se železem.

Časový průběh průměrného řezného momentu při vrtání oceli (ø 4,2 mm, vc = 20 m.min-1, f = 0,07 mm)
Časový průběh průměrné posuvové síly při vrtání oceli (ø 4,2 mm, vc = 20 m.min-1, f = 0,07 mm)Časový průběh průměrného řezného momentu při vrtání oceli (ø 4,2 mm, vc = 20 m.min-1, f = 0,07 mm)

Supertvrdé materiály – kubický nitrid boru a diamant

Jak už bylo řečeno, tyto materiály zažívají renesanci v důsledku obrábění kompozitních materiálů, u kterých matrice činí spíše problémy s adhezí na břitu, avšak zpevňující vlákna (sklo, polyaramidy, kevlar, uhlík u CFRP) nebo eutektika s vysokým obsahem Si u litých Al slitin dokážou účinně abradovat i slinuté karbidy. Řadu let bylo u nich neřešitelné vytvořit účinný utvařeč třísek například pro obrábění kalených ocelí, ale to se s rozvojem mikroobráběcích center s pikosekundovými lasery zlepšilo. Touto technologií vrtání děr „za studena“ lze zhotovovat řezy bez tvorby povrchových trhlin prakticky do libovolných materiálů i vytvářet libovolné povrchové reliéfy. Nanášení diamantových povlaků metodami galvanickými a zejména PVD procesy tvoří účinné technologie pro broušení nástrojů ze slinutých karbidů nebo ochranu nástrojů pro obrábění lehkých slitin. Trvanlivost některých nástrojů se počítá doslova na roky i při třísměnném provozu.

Čelní plocha po obrobení
Frézování superslitiny Inconel 718 řeznou keramikou SIALON
Zubní implantáty z 3D tisku – titanová slitina
Titanová slitina pro kolenní implantát, dosahované parametry po EBM a obrábění

Nové výzvy k obrábění

Nové výzvy k obrábění představují zejména kovové materiály vyráběné například 3D tiskem. Vzhledem k tomu, že se jedná často o nástrojové oceli nebo slitiny titanu, tak nároky na jejich přesnost a kvalitu opracování jsou více než vysoké, nehledě na cenu základního prášku. Tyto materiály navíc vykazují rozdílné struktury vzhledem k orientaci energetického paprsku (laser, elektronový paprsek) a v řadě případů jde o obrábění zákalných struktur, martenzitických, provázených pórovitostí materiálu i trhlinami. Nicméně i u těchto materiálů lze dosáhnout vysoké kvality opracování, přičemž drsnost povrchu se po obrábění, omílání a leštění zlepší více než 800krát. I přes doporučení výrobce řezné nástroje dosahují v těchto podmínkách obrábění poměrně nízké trvanlivosti ve srovnání s obráběním stejného materiálu litého nebo tvářeného, což je předmětem dalšího bádání.

Intenzivní opotřebení VBD po obrábění Ti slitiny (EBM)

Poděkování
Tato práce byla podpořena VUT v Brně, Fakultou strojního inženýrství, Specifickým výzkumem 2018 „Výzkum v oblasti moderních výrobních technologií pro specifické aplikace“, FSI-S-16-3717.

Reference

[1] N. N. Cutting Tools, (2018), Dedalus Consulting, New York . [vid. 22. dubna 2018]. Dostupné z: www.dedalusconsulting.com
[2] Falk, Thomas. A New Material for High-Speed Hobbing. [vid. 22. dubna 2018]. Dostupné z: http://www.gearsolutions.com/article/detail/6187/a-new-material-for--high-speed-hobbing April 10, 2012
[3] S. Veprek, A. Niederhofer, K. Moto et al., Surf. Coat. Technol. 133–134 (2000) 152.

VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrstsví

Miroslav Píška, Katrin Bučková

[email protected]

https://www.fme.vutbr.cz/index.html

Reklama
Související články
Dokonalé povrchy řezných nástrojů

Leštění řezných hran nástrojů je čím dál žádanějším procesem v oblasti strojírenství. Stalo se již zřejmým faktem, že stav řezných hran má obrovský vliv na životnost nástroje a řeznou charakteristiku. Existuje dnes zajímavá alternativa dobře známým procesům, jako je broušení nebo tryskání. Je to úprava řezných hran pomocí vlečného omílání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Související články
Kompaktní řešení Zapoj a spusť

Surffinisher je inovační metoda inline omílání vysoce kvalitních, geometricky složitých součástí během výrobního cyklu , která otevírá nové možnosti pro automatizované, vysoce přesné obrábění definovaných ploch jednotlivých součástí. Kompaktní omílací systém Zapoj a spusť lze snadno integrovat do výrobních linek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nová metodika hodnocení řezných vlastností nástrojů

Řezivost nástrojů je termín obdobný základním technologickým vlastnostem zpracovávaných technických materiálů, jako jsou například svařitelnost, slévatelnost či tvařitelnost. Podobně jako u jiných technologií je nutno vztáhnout tuto charakteristiku k požadovanému kritériu, to je k hlavnímu sledovanému cíli a základním podmínkám zkoušek. To znamená, jakou požadovanou práci či dosaženou kvalitu produkce od řezného nástroje očekáváme a s jakou spolehlivostí či rizikem tyto výkony chceme opakovat a používat.

HiPIMS – technologie pro tvorbu odolných povlaků

V dentální chirurgii používaný amalgám vynalezli kolem roku 1370 Arabové a po staletí ovládli umění účinně vyspravovat zubní dutiny. Smíchaná pasta stříbra a rtuti dobře vyplňovala zub a ztuhla do potřebného tvaru, během tuhnutí nabývala na objemu, a bránila tak průniku bakterií. Podobné principy vyplnění různých materiálových vrubů jsou vysoce ceněny i dnes, protože tyto ostré vruby bývají nukleačním místem řady trhlin a koroze, a v případě tahové napjatosti vedou k rozevření boků trhlin a lomovému porušení namáhaných dílců.

Jet jako pila

Řezání materiálů pomocí pily patří k nejstarším technologiím dělení materiálů a je používáno napříč širokým spektrem odvětví průmyslu, bez ohledu na nárůst potřebnosti v řadě domácností v časech řádění kůrovce či přiškrcení energetických zdrojů. Ve strojírenství se tato technologie vyskytuje nejčastěji v přípravách výroby nebo výrobě polotovarů a již tady předznamenává výrobní náklady svou produktivitou a přídavky na obrobení.

900 000 nástrojových datových záznamů navíc

Nové rozhraní výrazně rozšiřuje datovou nabídku pro uživatele systému TDM. Ti mají nově k dispozici nástrojová data od více než 40 výrobců, tedy téměř pro každou obráběcí operaci.

Čištění upínacích kuželů nástrojů

Při obrábění je zpravidla věnována značná pozornost kvalitě řezných nástrojů a také způsobu jejich upnutí. Již menší pozornost ale bývá věnována rozhraní upínací kužel - vřeteno stroje. Přitom právě upnutí nástrojové sestavy ve vřetenu obráběcího stroje výrazným způsobem ovlivňuje jak celý proces obrábění, tak i trvanlivost ostří, bezpečnost a v neposlední řadě také životnost upínačů i drahých vřeten strojů.

Doplňkový katalog nástrojů

Specialista na třískové obrábění, společnost Ceratizit, vydává svůj nový doplňkový katalog Up2date, v němž opět představuje inovované nástroje, produktové doplňky i zcela nová nástrojová řešení - mezi nimi i čtyřbřitý vrták WTX HFDS.

Pohodlné upínání magnetem

Pokud jde o úsporu času při seřízení a upnutí obrobků bez deformace, je elektricky aktivovaná technologie permanentních magnetů považována za špičkový systém. S trochou konstrukční zručnosti mohou být během sekundy a bez deformace upnuty a z pěti stran obrobeny především velkoformátové díly. Ani v oblasti standardních modulů nezůstává vývoj bez odezvy. Moderní magnetické upínací desky umožňují optické nebo automatizované monitorování upínacího procesu.

Kompaktní horizontální seřizovací přístroj pro Průmysl 4.0

Systémový dodavatel Kelch představil na veletrhu EMO v Hannoveru inovativní výsledky vývoje pro optimalizaci procesů, mezi nimi poprvé nově koncipovanou konstrukční řadu H3 z úspěšné série seřizovacích přístrojů Kenova set line.

Nové rozšíření řady WTX vrtáků

TK vrtáky typu WTX jsou již dlouhá léta stálicí na trhu. Pod produktovou značkou WNT nabízí Ceratizit Group prémiovou řadu vrtáků WTX z produktové kategorie Perfomance. Díky realizovaným inovacím se v nedávné době podařilo výrazně zvýšit výkonnost a životnost u řady vrtáků WTX Feed a WTX Speed. Do rodiny WTX vrtáků od ledna přibude další výjimečný a jedinečný nástroj, a to TK vrták se čtyřmi břity.

Československá stopa u nového rekordu

Nový rekord počtu návštěvníků jsme zaznamenali na letošním technologickém setkání WFL Millturn Technologies.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit