Témata

Disruptivní inovace

Disruptivní inovace (radikální změna technologie, která překonává a vytlačuje technologii stávající) jsou přes své stále různorodé přijímání ve firmách, neodvratnou cestou být pevným základem jejich perspektivní budoucnosti. Pokud se společnosti na tyto průlomové technologie neadaptují, budou se potýkat s existenčními problémy. 

Do vývoje disruptivních technologií jsou investovány astronomické částky. Například výzkum umělé inteligence si podle odhadů vyžádá v roce 2025 více než 190 miliard USD.  Do vývoje rozšířené a virtuální reality bude investováno na 55 miliard USD. Disruptivní technologie bezesporu dokážou náš svět posunout o řád výš, jak z pozice firem, tak i spotřebitelů. Tyto technologie zvládnou realizovat činnosti, produkty a služby, které jsme si před dekádami nedovedli ani představit. Všechny technologické firmy, které vyvíjejí nebo nabízejí produkty a služby v rámci disruptivních technologií, se nemusí o svoji budoucnost obávat. Stejně jako investoři, kteří tyto firmy rádi zahrnují do svých portfolií.

Smyslem jednotlivých promluv Romana Dvořáka pro vzdělávací instituci Intercedu je nahlížet na dílčí disruptivní technologie a na konkrétních příkladech uvádět, jak se pomocí nich již nyní mění podoba spotřebitelského průmyslu.


8. Blockchain

Již osmý díl našeho pojednání o disruptivních inovací, jako předpoklad pro zajištění stabilní budoucnosti, je věnován blockchainu. Jednoduše řečeno – jedná se o sdílený digitální registr, kde více firem nebo lidí uchovává společná data. Každý záznam má časové razítko a digitální podpis, takže ho nelze zpětně upravit ani falšovat. Všichni účastníci vidí stejnou verzi reality, bez potřeby prostředníka. Díky tomu se blockchain hodí tam, kde je nutná jistota a dohledatelnost informací. V průmyslu, logistice i běžném životě pomáhá zjednodušit procesy a odstranit zbytečné kontroly.


7. Strojové učení

Další díl našeho pojednání o disruptivních inovací, jako předpoklad pro zajištění stabilní budoucnosti, je věnován strojovému učení, v anglickém originále známé jako machine learning. Fenomén, který je dnes nedílnou součástí světa umělé inteligence. Strojové učení se zaměřuje na to, jak naučit počítače se takzvaně učit z dat a zlepšovat se bez toho, aby byly výslovně naprogramovány pro každý konkrétní úkol. Zjednodušeně řečeno, místo toho, abychom počítači dali přesný návod, jak například rozpoznat obrázek kočky, dodáme mu spoustu příkladů – obrázky koček i nekoček – a on se na základě těchto dat sám naučí vzory a pravidla, jak kočku poznat.


6. Umělá inteligence

Šestý díl našeho pojednání o disruptivních inovací, jako předpoklad pro zajištění stabilní budoucnosti, je věnován fenoménu současnosti – umělé inteligenci. Obslužné vozíky se autonomně pohybují po výrobních halách. Zařízení dokáží optimalizovat spotřebu energie v reálném čase. Stroje samy provádějí kontrolu kvality a potřebným způsobem ji následně upraví přímo za provozu. Kdo za tím stojí v pozadí? Data, neuronové sítě a samoučící se mechanizmy algoritmů. Není v současné době ve veřejném prostoru více skloňovaný pojem, než je umělá inteligence. Doslova ze dne na den se stala tématem rozprav napříč rozličnými obory. Prvky umělé inteligence a strojového učení jsou postupně integrovány do výrobních technologií. Avšak stále mezi odbornou veřejností není dobře chápán jejich pravý smysl a význam. Mnoho firem, především konzultačních, ji uchopuje jako předmět svého nového byznys modelu.


5. Automatizace & Robotizace

Pátý díl našeho pojednání o disruptivních inovací, jako předpoklad pro zajištění stabilní budoucnosti, je věnován oblasti automatizace se zaměřením na robotizaci. Mezi robotizací a automatizací existuje úzká provázanost a robotizaci lze vnímat jako podskupinu automatizace, která zahrnuje procesy, při kterých se stroje nebo softwarové systémy používají k automatickému provádění úkolů, které by jinak vykonávali lidé. Tyto procesy mohou zahrnovat široké spektrum činností, od fyzických úkolů (např. výroba) až po digitální procesy (např. analýza dat nebo automatizované emaily).


4. Masová customizace

Čtvrtý díl našeho pojednání o disruptivních inovací, jako předpoklad pro zajištění stabilní budoucnosti, je věnován masové customizaci. Stručně řečeno – jedná se o výrobní a obchodní strategie, které kombinují výhody masové produkce a individuálního přizpůsobení produktů zákazníkům. Tento přístup umožňuje firmám vyrábět produkty ve velkém množství, ale přitom poskytovat jednotlivým zákazníkům možnost přizpůsobit si produkty podle svých specifických požadavků. Masová customizace se často využívá u produktů, jako jsou oblečení, obuv, automobily, elektronika či software. Komodity se však rychle rozrůstají.


3. Materiálové inženýrství

Třetí díl našeho pojednání o disruptivních inovací, jako předpoklad pro zajištění stabilní budoucnosti, je věnován materiálovému inženýrství. Disciplíně, která se zabývá kompletním životním cyklem, a to od  vývoje, přes výrobu, aplikace pro různé technologické a průmyslové účely až po ekologické zpracování či další zpracování v rámci udržitelnosti. Zahrnuje studium vlastností materiálů, struktury a procesů, ovlivňující jejich chování a vlastnosti. Cílem materiálového inženýrství pro konkrétní aplikace je nalézt a vytvořit materiály s požadovanými vlastnostmi, jako jsou pevnost, odolnost vůči opotřebení, tepelná vodivost, elektrická vodivost, odolnost vůči koroznímu působení apod. Tato disciplína je klíčová pro mnoho odvětví, včetně automobilového či leteckého průmyslu, elektroniky, zdravotnictví a mnoha dalších.


2. Exponenciální organizace

Druhý díl našeho pojednání o disruptivních inovací, jako předpoklad pro zajištění stabilní budoucnosti, je věnován exponenciálním organizacím. Firma v současné době totiž patří k tomu hlavnímu, co ovlivňuje společnost a naše životy. Stala se základním stavebním kamenem ekonomického systému, který ovlivňuje chod politiky, společnosti jako celku a samozřejmě nás jednotlivců. Firmy nám dávají práci, profesní růst a realizaci. Ve firmách nakupujeme, potřebám firem se přizpůsobuje legislativa anebo to, jak funguje systém vzdělávání, resp. přesněji řečeno by tomu alespoň tak v ideálním případě mělo být. Firmy pomocí marketingu a nasbíraných dat ovlivňují naše emoce a díky tomu dochází ke změně nás samotných a našeho způsobu života. 


1. Výroba budoucnosti

Svět se neustále vyvíjí. Exponenciální změny se staly běžnou realitou, a tak není možné předikovat, jakým výzvám budou muset čelit podniky v horizontu několika málo let. Jedno je však jasné – pokud si podnikatelské subjekty chtějí zachovat i nadále svoji prosperitu, musejí flexibilně reagovat na nové trendy a vývoj trhu, které jim vytvářejí prostor pro jejich další rozvoj a růst.

Podobně, jako téměř veškerá odvětví evropské ekonomiky, i výrobní společnosti byly těžce zasaženy globální situací na trhu od veškerých důsledků pandemie covidu, přes exportní restrikce na ruský trh a posilování čínských dovozů až po energetické problémy. Následky pandemie bohužel jasně ukázaly, že dodavatelské řetězce, často závislé na jediném zdroji dodávek, jsou ve většině případech zdlouhavé a složité. Pochopitelně je tak snahou maximální zjednodušení a zvýšení flexibility dodavatelských řetězců. Výrobní společnosti musí být schopny pružněji přesouvat a transformovat své zásobování, výrobu i distribuci.