3. místo - COLL COLL - Ing. arch. Vítězslav Danda
Budova Nové scény se od ledna 2010 po 17 letech vrátila pod správu Národního divadla. V rámci znovuotevření Nové scény se Národní divadlo spolupodílelo na ideové architektonické soutěži s názvem changing the face - Nová scéna Národního divadla, kterou vyhlásila společnost DuPont v září roku 2009. Plánovaná rekonstrukce (nejen) akusticky nevyhovující budovy Nové scény byla zatím odložena. Tohoto mezidobí se využívá k odborné a věcné diskusi o nové podobě budovy Nové scény.
Vyjádření autorů návrhu: Fasáda nové scény národního divadla je krásná! Umělecké dílo tandemu Prager - Libenský polarizuje společnost mezi nadšené obdivovatele a zaryté odpůrce. Už sama názorová radikálnost obou táborů svědčí o kvalitě díla. Je možné přesvědčit odpůrce a nevyhraněné, že se dívají na skvost české kultury? Navrhujeme fasádu symbolicky zarámovat a formálně sdělit kolemjdoucím, že se dívají na něco krásného.
Rám je řešený jako samostatná příhradová konstrukce opláštěná semitransparentním bílým corianem. Horní část rámu slouží jako vyhlídkový koridor přístupný dvěma výtahy v bočních dutých sloupech - jeden vozí návštěvníky pouze nahoru, druhý pouze dolů. Rám je umístěný až na samotném okraji chodníku a záměrně na sebe poutá pozornost v průhledech Národní třídou. Rám může být také pouze dočasná stavba, kterou lze poté, co si Pražané Novou scénu zamilují, přemístit před jinou kontroverzní budovu.
K historii Nové scéně Národního divadla uvádí architekt Zdeněk Lukeš následující: Původně stávaly v tomto místě klasicistní domy s jednoduchými fasádami, k nimž komponoval Josef Zítek svůj geniální projekt Národního divadla. V komunistické éře převládl názor, že „obyčejné" domy musí nahradit nová výrazná dominanta. Vítězem dvou soutěží na víceúčelový sál, který tu měl původně stát, byl někdejší významný funkcionalista Bohuslav Fuchs. Ten ale zemřel dříve, než mohl vypracovat definitivní návrh. Po různých peripetiích byl pak projekt svěřen architektu Pavlu Kupkovi, který je také autorem obou dalších budov za Novou scénou. Ani jeho kontroverzní návrh však nebyl realizován, nakonec bylo na poslední chvíli rozhodnuto, že zde bude stát nová, menší scéna pro Národní divadlo, a zakázku získal architekt Karel Prager (1923-2001), autor řady výrazných budov té éry (Federální shromáždění, Makromolekulární ústav, Čs. státní /dnes Komerční/ banka na Smíchově, koleje v Troji aj.). Na dlouhé přípravy nebyl tehdy čas, a tak vznikl narychlo jakýsi hybrid - těleso s kamenným pláštěm, který byl ještě překryt skleněnými panely, navrženými ve spolupráci s prof. Stanislavem Libenským. Budova byla po dokončení veřejností přijata s rozpaky a také dnes vyvolává kontroverze: pro někoho je typickým symbolem minulé éry, pro jiného třeba může být invenčním experimentem. Transformace průčelí Nové scény - jakkoli je hypotetická - je tak zajímavou výzvou pro mladé architekty.
Návrhy umístěné na 1. a 2. místě naleznete na: //www.mmspektrum.com/novinka/changing-the-face-nova-scena-narodniho-divadla
//www.mmspektrum.com/novinka/changing-the-face-nova-scena-narodniho-divadla-2