Témata
Reklama

V roce 2011 byl veřejnosti úspěšně představen letoun s hybridním pohonem, který umožnil snížit spotřebu paliva zhruba o čtvrtinu. Představoval tak první vlaštovku, která vnesla do letecké přepravy aspoň malou naději na ekologičtější provoz. Letecká doprava totiž patří k odvětvím, jež mají značný vliv na životní prostředí – do ovzduší například vypouští celá 2 % z celkového objemu emisí oxidu uhličitého. Pro letecké společnosti pak náklady na samotné palivo tvoří přibližně jednu třetinu veškerých výdajů. Konstruktéři konsorcia společností Siemens, EADS a Diamond Aircraft proto nezaháleli a vyvinuli novou verzi hybridního letounu s inovovaným pohonným systémem.

Reklama
Reklama
Reklama
S elektřinou do oblak_01.jpg: Vměstnat veškeré součásti hybridního pohonu do malého prostoru letounu není nic snadného. Odměnou je však o 25 % nižší spotřeba paliva.

Nižší hmotnost, vyšší výkon

Stejně jako jeho předchůdce je nový letoun poháněn elektromotorem, který je napájen z generátoru roztáčeného malým spalovacím motorem. Letoun je navíc vybaven akumulátory, které elektromotor zásobují elektřinou při energeticky náročnějším vzletu a stoupání. Při klidném letu jsou pak akumulátory dobíjeny. Díky tomu může spalovací motor pracovat rovnoměrně na optimálních otáčkách, čímž se značně snižuje spotřeba paliva. Oproti předchozí verzi se vývojářům podařilo snížit hmotnost celého integrovaného pohonného systému přibližně o 100 kg. Samotný elektromotor například váží pouhých 13 kilogramů a poskytuje stabilní výkon 65 kilowatt. Na kilogram hmotnosti tak připadá 5 kW výkonu, tedy zhruba pětkrát více, než produkují konvenční průmyslové pohonné systémy.

S elektřinou do oblak_02.jpg: Kromě malých letadel by měl hybridní pohon časem proniknout i do helikoptér a větších letounů pro komerční přepravu cestujících.

Hybridy na vzestupu

Ač byl pohon zatím demonstrován pouze na malém dvoumístném letounu, v budoucnu by měly hybridní systémy proniknout i do podstatně větších letadel. Díky své rozšiřitelnosti by podle předběžných odhadů mohly relativně brzy pohánět i letadla s kapacitou až 100 pasažérů. Členové konsorcia nyní usilují o implementaci hybridního pohonného systému do helikoptér, menších letadel a také letounů pro komerční přepravu. Systém by měl potřebné certifikace získat zhruba za tři až pět let.

Reklama
Firmy
Související články
Na Florenci vzniká veřejná filtrační stanice na vodu

Český startup Lokni pokračuje v rozšiřování svého ekologického projektu – na pražském autobusovém nádraží Florenc instaluje první filtrační stanici na pitnou vodu, kde si cestující  mohou natočit čerstvou vodu přímo do vlastní lahve. Florenc se tímto stává prvním autobusovým terminálem v ČR nabízejícím alternativu k balené vodě.

Využití potenciálu kosmických aktivit v ČR

Dlouhodobý projekt „Česká cesta do vesmíru“ chce prostřednictvím kosmických aktivit a jejich dalšího rozvoje přispět k transformaci českého hospodářství na ekonomiku založenou na aktivitách s vysokou přidanou hodnotou. Vznik projektu podpořila vláda na svém posledním jednání.

Související články
Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Drony pro humanitární operace

Skupina MRS (Multi-Robot Systems) působící v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v uplynulých týdnech na poušti ve Spojených arabských emirátech testovala let roje dronů. Pro realizaci skupinového letu se vědci inspirovali hejnem ptáků či plovoucích ryb. Drony by pak mohly být zapojeny do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.  

Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Zelená energie pro výrobu v továrnách 3M

Všechny výrobní závody a kanceláře společnosti 3M v Polsku od letoška odebírají výhradně elektřinu ze stoprocentně obnovitelných zdrojů. Díky přechodu na obnovitelné zdroje energie firma výrazně snižuje emise oxidu uhličitého a uhlíkovou stopu svých výrobků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit