Zní to sice podivně (vědci by s termínem jistě polemizovali), ale jde o slangový výraz pro místnost v bytě, nejčastěji koupelnu, kde se nachází větší množství sanitární techniky, při jejíž výrobě byly uplatněny nanotechnologie. Populárně vědecky řečeno oboru zabývajícího se tvorbou a využíváním technologií v měřítku nanometrů, což jsou přibližně rozměry odpovídající tisícině tloušťky lidského vlasu v interiéru (koupelně) se nacházejícího. Z trochou nadsázky by se dalo říci, že nanointeriér a jeho zákony vymyslel nějaký hodně líný muž, který se chtěl jednou provždy vypořádat s mytím koupelen a drhnutím záchodů.
Člověk jedenadvacátého století je podle slov propagátorů nanointeriérů posedlý čistotou a hygienou, ale na druhé straně nemá čas na udržování prostor a mnohdy ani vůli. Proto je nutné hledat materiály, které usnadňují údržbu hygienických zařízení, a přitom odpovídají stále přísnějším hygienickým požadavkům a normám. Sanitární keramika, umývadla, vany, záchody a další zařízení koupelen pak mohou stále zářit novotou a dokonce působit přitažlivě.
Příkladem takového přístupu k hygieně jsou povrchové úpravy materiálů Wondergliss nebo MaxiClean. Oba povrchy mají společné to, že po glazování a výpalu keramického materiálu, takzvaného keramického střepu, se na povrch výrobku nanese vrstva hmoty, která nemění strukturu povrchu vany, umývadla a jiné sanitární keramiky, ale rovnoměrně jej pokryje. Tím vzniká vodu odpuzující, hydrofobní vrstva, jež tvaruje kapky vody do kuliček a ty snadno, bez ulpívání, odtečou z povrchu. Povrchová úprava navíc zabraňuje usazování vodního kamene, solí a nežádoucích nečistot a snižuje náročnost údržby. Právě tento proces umožňují nanočástice, které dodávají povrchu výrobku pevnost a odolnost a zároveň výrazně omezují ulpívání vody a nečistot.
Nové poznatky ve vědě poskytují nebývalé možnosti vyjádření také pro bytové designéry. V případě sanitární techniky jsou to především ochranné hydrofobní vrstvy využívají nanočástice oxidu křemičitého (SiO2). Na takto ošetřeném povrchu není nátěr či nástřik patrný a vrstvy s nanočásticemi dávají sanitární technice nové vlastnosti jako je hydrofobnost, antibakteriální účinky, snížená tepelná vodivost, odolnost proti otěru a podobně. Plochy se nemusejí udržovat a čistit, jsou méně tepelně vodivé, zabraňují energetickým ztrátám, pohlcují ultrafialové záření a přispívají k zachování stálobarevnosti podkladu.
Anotační foto: Advanced Materials-JTJ s.r.o