Témata
Reklama

Umělé ostrovy pro záchranu ptáků

Chybějící mokřadní společenstva a zanikající přirozená hnízdní prostředí. To je dnes velký problém pro vodní ptáky na našich rybnících a vodních nádržích. Jako řešení se nabízejí umělé plovoucí ostrovy, jejichž konstrukci vymysleli čeští výzkumníci.

Zatím jsou v České republice na 25 lokalitách a analýzy ukazují na velmi dobré výsledky. Velmi významný projekt v oblasti ochrany životního prostředí s názvem finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR). Z programu Epsilon na něj uvolnila téměř 16,9 milionu korun.

Řešení těchto ostrovů vyvinula společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba (VRV) spolu s partnerem projektu, Biologickým centrem AVČR (BC AVČR).

„Přirozená hnízdní prostředí pro vodní ptáky zanikají a jsou proto „nedostatkovým zbožím.“ Pomocí umělých plovoucích ostrovů lze tento nedostatek kompenzovat a vytvářet alternativní hnízdní možnosti na celé řadě typů vodních nádrží. Ostrovy navíc mohou plnit i řadu dalších biologických funkcí včetně retence živin nebo třeba doplňovat plovoucí fotovoltaické elektrárny,“ upozorňuje Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Základ plovoucího ostrovu tvoří ocelová gabionová síť o velikosti 2x1 m. (Zdroj: TAČR)

Nové řešení vzniklo v Česku

Podobné plovoucí zelené ostrovy nejsou ve světě ničím novým. V rámci tohoto českého projektu ale vzniklo zcela nové konstrukční řešení, které má jednak dlouhou životnost a mechanickou odolnost, zároveň umožňuje plnohodnotný růst mokřadním biotopům a je schopné zajistit další biologické a ekologické funkce.

„Přitom je relativně levné, vyžaduje minimální servis a v případě poškození jsou ostrovy i snadno recyklovatelné,“ uvedl vedoucí projektu Milan Hladík ze společnosti VRV a.s.

Základ plovoucího ostrovu tvoří ocelová gabionová síť o velikosti 2x1 m, která je lehká, a přitom zajišťuje dostatečnou pevnost i pružnost odolávající náročným klimatickým podmínkám na nádrži Lipno i jiných vodních nádržích. Gabionovou síť pokrývá rohož z kokosových vláken, které slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, například ostřic, sítin, vodních kosatců. Za několik let se tato rohož biologicky rozloží a ostrov zcela pokryjí kořenové systémy rostlin. Konstrukci nadnášejí speciálně vyrobené plováky. Běžný ostrov má celkem 16 dílů a plochu 32 m2. Ostrov je zakotvený na vhodném místě vodní nádrže nebo rybníku. Modulární konstrukce navíc umožňuje libovolné složení i tvar výsledných ostrovů a také další vývoj.

Na ostrovech na Lipně celkem překvapivě zahnízdili kachny divoké a rybáci obecní. (Zdroj: TA ČR)

Zájem ornitologů

„Podle výsledků našeho monitoringu ostrovy umožňují růst až stovce druhů mokřadních i terestrických rostlin, navíc poskytují vhodné místo pro život bentických organismů a také jsou vhodným místem pro výtěr a úkryt ryb,“ popisuje oživení ostrovů Milan Muška z BC AVČR.

Na ostrovech na Lipně tak celkem překvapivě zahnízdili kachny divoké a rybáci obecní, kteří zde od roku 2019 vytvořili zcela unikátní nejvýše položenou kolonii v ČR. Například v roce 2024 zde zahnízdilo 6 párů, které vyvedly 18 mláďat.

Úspěšné zahnízdění rybáka na Lipně přilákalo pozornost ornitologů z České zemědělské univerzity v Praze (ČZÚ), kteří společně s kolegy z Norwegian Institute for Nature Research (NINA) a s konstruktéry ostrovů z VRV a.s. získali navazující finanční podporu na navazující projekt na léta 2022–2024, a to v rámci FM EHP/Norska 2014-2021 výzvy NF RAGO. Název má „Realizace plovoucích zelených ostrovů pro zlepšení hnízdních podmínek pro vodní ptáky a posílení biodiverzity rybničních ekosystémů“. V rámci něj autoři projektu vyvinuli vyvýšené části určené pro hnízdění rybáků a racků. Úpravy a složení ostrovů testovali na různých typech nádrží speciálně určených pro hnízdění ptáků, od různě velikých rybníků v jižních Čechách až po zatopené lomy v severních Čechách.

Alternativní́ hnízdiště pro chráněné a ubývající druhy vodních ptáků“ podpořila TA ČR částkou 7,7 milionů Kč. (Zdroj: TA ČR)

Výsledky za delší dobu

Reklama
Reklama
Reklama

„Výsledky projektu nás samotné překvapily. Na všech lokalitách ptáci nově instalované ostrovy ihned využili a na téměř všech i zahnízdil,“ říká hlavní řešitelka projektu Zuzana Musilová z ČZU.

Plovoucí ostrovy využily například v roce 2023 k hnízdění tyto druhy vodních ptáků: racek chechtavý (47 hnízd), rybák obecný (25 hnízd), polák chocholačka (5 hnízd), polák velký (3 hnízda), potápka roháč (3 hnízda), kachna divoká (2 hnízda), husa velká (3 hnízda) a slípka zelenohá (1 hnízdo). Na nejvíce obsazeném ostrově v NPR Vrbenské rybníky bylo zaznamenáno celkem 35 hnízd u čtyř druhů ptáků.

„Obnovují se tak společná hnízdiště více druhů vodních ptáků, kdy díky aktivní obraně hnízd racky a rybáky dochází k nižší predaci hnízd kachen, a je zde proto vyšší pravděpodobnost úspěšného vylíhnutí mláďat,“ řekla Zuzana Musilová.  

V rámci vývoje aplikovaných opatření v přírodě je bohužel nutné čekat na výsledky poměrně dlouhou dobu, většinou několik vegetačních sezón. Doba trvání projektu RAGO nebyla dostatečně dlouhá a během jeho řešení se ukázalo, že na některých lokalitách dochází k devastaci vegetace na ostrovech herbivorními druhy ptáků, jako jsou například labutě a husy. Ostrovy mají také pravděpodobně potenciál nižší míry predace.

TA ČR proto opět finančně podporuje dokončení vývoje ostrovů v rámci projektu s názvem „Umělé́ plovoucí ostrovy jako alternativní́ hnízdiště pro chráněné a ubývající druhy vodních ptáků“, a to částkou 7,7 milionu korun v rámci programu „Prostředí pro život“. Výsledky projektu by měly být k dispozici v roce 2026.

__________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Tisková zpráva TA ČR. Zpracováno redakcí.

Související články
Jak zapojit biometan do dopravy?

Biometan se stává zásadním prvkem udržitelnosti dopravy. Odráží se to i ve strategických dokumentech České republiky, které předpokládají jeho poměrně výrazné zapojení. Mají tak být splněny zvyšující se požadavky Evropské unie na podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v tomto odvětví.

Kam s nebezpečným zbytkovým práškem z tonerových kazet?

Všichni jistě víme, že většina tonerových kazet používaných po celém světě, tedy i v České republice, pochází z Asie, hlavně z Číny. Kazety obsahují nebezpečné látky, nelze je zatím renovovat ani ekologicky likvidovat, jsou extrémně rizikové pro lidské zdraví a devastují i přírodu. Tuzemští specialisté nyní testují, jak prášek z použitých kazet ekologicky zlikvidovat. Jejich aktuální výsledky vypadají velmi nadějně. Zcela jasno mají mít do tří let.

Související články
Když se zbytky rostlin promění v kosmetiku

Stále více nalézají na trhu uplatnění složky přírodní kosmetiky s názvem hydroláty. Velmi žádané jsou do certifikované biokosmetiky, pokud jsou připravené z byliny produkované v ekologickém režimu. Tým českých odborníků nyní zkouší, jak k tomu využít odpadní suroviny z bylinné biomasy a jejich dosavadní výsledky dávají zajímavou perspektivu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Hra o lidech a krajině

Fungování vztahů mezi lidmi a krajinou má za úkol vysvětlit dětem nová desková hra, na jejímž vývoji se podíleli odborníci ze dvou brněnských vysokých škol – Agronomické fakulty Mendelovy univerzity a Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. To je velmi důležité téma, zejména dnes, v době probíhajících klimatických změn. Společensky významný projekt finančně podpořila z programu ÉTA Technologická agentura České republiky (TA ČR).

Pro efektivnější podporu aplikovaného výzkumu

Nový nástroj podpory aplikovaného výzkumu, Program Sigma, představila Technologická agentura ČR. Koncept tohoto nástroje je zcela jiný, než tomu bylo u doposud realizovaných programů.

Svět, jak ho (ne)známe

Nejlepší projekty aplikovaného výzkumu za uplynulý rok ocenila letos v listopadu již po třinácté Technologická agentura ČR (TA ČR). Celý Den TA ČR 2025 zastřešilo téma Zapomenuté inovace: Svět, jak ho (ne)známe, které poukázalo na skutečnost, s jakou samozřejmostí přistupujeme k již zavedeným inovacím a technologiím.

Druhý život pro solární panely pomůže přírodě i peněžence

Končit jako odpad nutně nemusí solární panely, které po více než dvaceti letech doslouží na českých elektrárnách. Vědci z Národního centra kompetence (NCK) Biocirkl přicházejí s konkrétním řešením, jak starým panelům vdechnout nový život – a to bez další ekologické zátěže.

V budově Národního muzea se opět slavily úspěchy českého výzkumu

Nejlepší projekty aplikovaného výzkumu za uplynulý rok ocenila 7. listopadu již po dvanácté Technologická agentura ČR. Celý Den TA ČR 2024 zastřešilo téma 15. výročí Agentury, a tak se k oslavám českého aplikovaného výzkumu přidala ještě oslava tohoto významného jubilea.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit