Témata
Reklama

Změnit vnímání, abychom překlenuli propast v dovednostech

Přehlédnout zázraky moderní strojní výroby je v současné digitalizované době velmi snadné. Jistě si uvědomujeme, kolik času denně strávíme u obrazovek, ale jen málokdo přemýšlí o tom, kolikrát denně se setkáváme se sériově vyráběným zbožím – nebo se stroji, které celou tuto výrobu umožňují.

Snaha najít nové a lepší způsoby a inovovat to, jakým způsobem vyrábíme zboží se nezpomalily ani s naším vstupem do čtvrté průmyslové revoluce. Naopak, změny toho, jak vyrábíme fyzické zboží budou ležet v srdci průmyslu 4.0. Přesto jsou to spíše digitální inovace, která mají tendenci upoutat pozornost firem, médií a lidí, kteří začínají svou kariéru.

Globální dodavatelský řetězec prochází v současné době významnými změnami. Výroba se přesouvá z míst s levnými zdroji pracovní síly k výrobě, která je více lokálně distribuovaná, roste poptávka po flexibilitě při výrobě zboží a přichází transformace také v tom, jakým způsobem vyrábíme a spotřebováváme energii. Strojní výroba bude potřebovat novou generaci talentů, aby se připravila na příští desetiletí, a proto budeme muset změnit vnímání tohoto odvětví.

Reklama
Reklama
Reklama

Důraz na data

Dlouhou dobu se strojní výroba zaměřovala na dosažení stability a výkonu. Výrobní závody představují významné, dlouhodobé investice, a pro jejich návratnost bylo důležité, aby stroje byly navrhovány tak, aby fungovaly efektivně a spolehlivě a aby byly vytvářeny pracovní postupy a prostředí, která zachovají produktivitu na dlouhé roky.

Tento přístup, který můžeme nazvat „vytesaný do kamene“, je v přímém kontrastu se systémovým inženýrstvím, které dominuje současné softwarové éře. Jak všichni víme, klíčovými slovy se staly flexibilita, adaptabilita a – a obchodní svět nyní spoléhá na software, který se dokáže tomuto kontextu přizpůsobit.

Reaktivní a flexibilní systémy ale nezůstaly pouze dominantou cloudových služeb. Každý, kdo má mobilní telefon, ví, že funkce v aplikacích přibývají každý den, aby tak byly užitečné v neustále se měnícím světe. Stejným způsobem digitalizace mění to, co od výroby očekáváme, i to, co je ve výrobě možné.

Zákazníci si také zvykají na to, že dodací lhůty se zkracují, přestože očekávají konkrétnější a specializované dodávky. Stejně tak tyto pokroky využívá i samotná strojní výroba.

Standardizace způsobu, jakým stroje komunikují prostřednictvím systémů jako je například OPC Unified Architecture, znamená, že inženýři mohou modifikovat a přepracovávat výrobní procesy v kratších časových lhůtách a být při tom

kreativnější. Umožňují to například digitální twinningové přístupy k designu či modelování inovací ve virtuálním prostředí na úrovni továrny.

Platí to také pro způsob, jakým stroje komunikují s okolním světem. Díky rozvoji průmyslového internetu věcí (IIoT) mění výrobci zcela způsob, jakým mohou lidé pracovat se stroji, od spoléhání se na tlačítka a obrazovky na samotných strojích až po to, že s nimi mohou komunikovat stejně svobodně a pružně jako s e-mailovou schránkou. Z dlouhodobého hlediska vede tato cesta ke spolupracujícím robotům (neboli cobotům), kteří pracují společně s lidskými pracovníky.

Zde jsme již velmi vzdáleni tomu, jaké představy mají o výrobě mnozí z nás. Je to ale realita. V nedávném výzkumu IBM zjistila, že přijetí IIoT se věnuje 73 % výrobců, u umělé inteligence je to 65 % a u rozšířené reality 63%. Stručně řečeno, strojírenství je stejně jako většina věcí v současném světě o datech, nejen o oceli a plastech, a můžeme o něm mluvit jako o odvětví, kde se data opravdu reálně setkávají s fyzickým světem.

Jedním způsobem, jak do tohoto odvětví přivést potřebné talentované pracovníky je ukázat skutečnou, moderní povahu tohoto oboru a související technologie. (zdroj: Eaton)

Účelná výroba

Jedním způsobem, jak do tohoto odvětví přivést potřebné talentované pracovníky je ukázat skutečnou, moderní povahu tohoto oboru a související technologie. Abychom ale strojírenství udělali opravdu atraktivním, musíme vzít v potaz také samotný účel práce.

Hromadná výroba zboží je samozřejmě nepostradatelnou součástí moderních ekonomik a životního stylu. Abychom v tom mohli pokračovat, máme tu ale výzvu, která bude v příštích letech průmyslovou výrobu ovlivňovat, zatímco budeme pracovat na energetické transformaci.

Výroba je významným zdrojem znečištění a producentem skleníkových plynů. Například EPA odhaduje, že průmysl v USA představuje téměř čtvrtinu emisí země, a údaje z EU ukazují, že průmysl je zodpovědný za 21 % emisí. Vzhledem k tomu, že USA usilují o snížení znečištění skleníkovými plyny o 50 % do roku 2030 a EU usiluje o 55% snížení ke stejnému datu, je přijetí obnovitelné energie naléhavým problémem.

Je ale jasné, že nepůjde jen o to, jak snížíme spotřebu fosilních paliv. Výroba se bude muset přizpůsobit energetickému mixu, v němž dominuje obnovitelná energie. Zásadní bude zajistit, aby se v době, kdy se neustále zvyšují nároky zákazníků, dostupná energie využívala co nejlépe a nacházely se způsoby, které pomohou urychlit snižování potřeby fosilních paliv. Současně musíme řešit celkový dopad výroby na životní prostředí a zkoumat, jakým způsobem mohou investice do technologií, jako je například výroba aditiv, snížit produkciodpadového materiálu.

Prosazováním pokroku, kterého dosahujeme při snižování našeho dopadu na životní prostředí, zdůrazňováním potenciálu pro inovace v tom, jak funguje výroba, a uvědoměním si, jakým způsobem data utvářejí to, jak bude výroba jako Průmysl 4.0 vypadat, můžeme toto odvětví postavit vedle softwaru a obnovitelné energie a udělat z něj atraktivní místo pro talentované lidi, kteří chtějí přispět ke změnám.

Zdroj: Eaton. Zpracováno redakcí.

Související články
Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit