Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.
Huť Barbora v Jincích je jedinečná technická kulturní památka evropského významu. Je považována za nejucelenější a nejzachovalejší památku z období vysokopecní výroby surového železa v Čechách. Po dlouhých letech chátrání byla huť zrekonstruována a od května 2024 je opět přístupná veřejnosti.
Odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Loužecký je technickým ředitelem ve společnosti Algotech, kde má na starosti také cloudové služby. Hovořili jsme s ním o přístupu průmyslových firem k ochraně dat před kybernetickými hrozbami a o službách, které firmám pomáhají bezpečnost dat zajistit.
Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.
Přijali jsme pozvání společnosti Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech (PHVACCZ) k návštěvě nového závodu na produkci tepelných čerpadel vzduch–voda, letos otevřeného v Plzni na Borských polích. Měli jsme možnost nahlédnout do moderní výroby, kde se snoubí špičková automatizace, soběstačnost a nejpřísnější environmentální standardy.
Přechod od zemního plynu k vodíku v průmyslovém ohřevu už není pouhou vizí. Reálné technické zkušenosti potvrzují, že spalování vodíku může kromě snížení uhlíkové stopy přinést také vyšší účinnost spalovacího procesu. Stále se však nacházíme na počátku této cesty a před námi stojí řada technických výzev, které bude nutné překonat.


