Témata
Reklama

Aktuální stav digitalizace v českém průmyslu

Digitalizace je všude. Průmysl 4.0 je všude. Roboty vládnou světu!!... nebo ne?

O prvních směrech budoucího vývoje průmyslu jsme se bavili již před patnácti lety v sérii konferencí „Vize v automatizaci“. Již tehdy jsme věděli, že přijde výrazná vlna automatizace – jak fyzická, tak virtuální. Dokázali jsme vidět kooperující robotické roje, digitální obrazy továren, automatické systémy výroby. Avšak to, co přišlo s technologicko-mediální vlnou (nebo spíš mediálně-technologickou) nečekal nikdo.

Kolem technologií, průmyslu a digitalizace se spustilo mediálně-politické šílenství, bohužel velmi často odtržené od reality a s reálným životem nesouvisející. Jen několik světlonošů zůstalo nohama na zemi a snažilo se vysvětlit, co to vlastně Průmysl 4.0 je. A myslím, že ani dnes pod tímto termínem nerozumí všichni to samé.
Takže, z mého pohledu, Průmysl 4.0 je takový způsob výroby, při kterém budou výrobky stále interaktivnější nejen při své vlastní výrobě (tedy mezi stroji, výrobními linkami a jednotlivými provozy), ale během celého životního cyklu, tedy od návrhu přes výrobu, distribuci a použití až do ukončení životnosti. Mezi jednotlivými procesy bude rozprostřena inteligentní komunikační síť, dojde k decentralizaci řídicích a rozhodovacích funkcí (které jsou v současné době soustředěny v centrálních řídicích systémech). Tato širší definice změn v moderní výrobě zahrnuje rozšíření globálních hodnotových řetězců, vzrůstající důležitost znalostní ekonomiky a růst digitální ekonomiky. Přestože teď píši o výrobcích, lze si podobnou definici představit i u služeb.

Prosím, pokud byste si měli z tohoto článku něco zapamatovat, tak snad to, že Průmysl 4.0 není pouze o robotech a manipulátorech, ale je hlavně o digitálním propojování co největšího množství technologií, dat a systémů do jedné ploché struktury – říkejme tomu třeba digitální transformace.

Jak si však v tomto snažení stojí český průmysl? Na tuto otázku není jednoduchá relevantní odpověď. Abych si vypomohl definicemi z matematiky, tak odchylky od normálu jsou tak velké a je jich tak velké množství, že termín „střední hodnota“ vlastně ztrácí smysl. Máme u nás několik výborných firem, které se dokázaly již v minulosti značně proměnit a zavést některé prvky Průmyslu 4.0. Na druhé straně spektra však stojí nemalá množina podniků, kde vrcholem digitalizace je excelová tabulka, vytištěná na A3 a fyzicky přenášená z kanceláře do kanceláře nebo v lepším případě posílaná faxem (nevymýšlím si). Pokud bychom otázku zúžili na elektrotechniku v celé její šíři, tedy zahrnující technickou kybernetiku a informatiku, bude odpověď výrazně veselejší: v těchto oborech se Průmysl 4.0 narodil, našim firmám je blízký. K jeho zavádění navíc přispívá extrémní globální konkurence: kdo vyrábí pomalu, draze, nepřesně, nepružně, ten velmi rychle skončí anebo začne dodávat na málo rozvinuté trhy – a tam skončí také, jenom možná pomaleji a určitě bolestněji.

Reklama
Reklama
Reklama
Průmysl 4.0 není pouze o robotech a manipulátorech, ale je hlavně o digitálním propojování co největšího množství technologií, dat a systémů do jedné ploché struktury.

Které podniky jsou tedy ty progresivní?

Více inovačního potenciálu mají střední firmy, kde od přijmutí rozhodnutí k jeho realizaci je velmi blízko. Přesto tahounem zásadních průmyslových směrů jsou v současné době zejména velké korporace, které tyto technologie postupně zavádějí (například ve svých výrobních závodech, v posledních letech i stále častěji se objevujících vývojových a servisních centrech). To jsou ti, kteří mají sílu (finanční, personální, procesní) přijít s novými technologiemi a prosadit je i do svého businessového (omlouvám se za nečeské slovo) okolí. Menší firmy sice vládnou větším inovačním potenciálem, ale jejich impact ve smyslu schopnosti prosadit technologii v širokém měřítku není významný.

Personálně je samozřejmě nutné, aby si digitální transformaci vzal „za své“ management firmy. Pokud ten má horizont práce delší než jedno fiskální období, je pravděpodobné, že bude Průmyslu 4.0 nakloněn.

Co tedy bude dále? O Průmyslu 4.0 se mluví stále (v současné době o jeho druhé vlně), mnoho osob a institucí, kteří se chtěli pouze zviditelnit, toto téma naštěstí pomalu opouští. Snad jsme se již naučili rozlišovat, že automatizace a roboty nejsou cílem Průmyslu 4.0, ale jedněmi z nástrojů pro jeho zavedení. Přichází na řadu analýza procesů ve firmách, jejich digitální transformace (procesů a celých firem). Až toto jsou první znaky skutečného Průmyslu 4.0. Neřešíme tedy konkrétní roboty na výrobní lince, ale jejich automatickou interakci s okolím, a to i značně velikým (robot si například může sám objednávat materiál u subdodavatele). Základem této interakce je práce s daty, s ohromným množstvím dat, z nichž bychom měli vyrobit informace a na základě těchto informací pak kvalifikovaně rozhodnout.

Jak jsem již zmínil o pár odstavců výše, Průmysl 4.0 je velmi blízký elektrotechnikům, IT firmám, využívá se v automobilovém průmyslu či například ve finančnictví. My „elektrikáři“ jsme trošku zlenivěli, soustředili jsme se převážně na zákazníky, u kterých se nám jednotlivé prvky Průmyslu 4.0 dobře zaváděly.

V současné době je však potřeba jít také do dalších oborů a nabídnout řešení i v dalších segmentech zpracovatelského průmyslu – v papírnách, truhlárnách, zemědělství, malých potravinářských provozech atd. Tam tedy očekáváme největší nárůst zakázek. Bude se jednat o velmi individuální „malá“ řešení. K jejich zavádění budou (nebo již jsou) tři motivace: náhrada chybějící pracovní síly, zvýšení produktivity a zejména úspora času, díky které se bude moci profesionál věnovat své specializaci a netrávit čas neodbornou a mnohdy také nezáživnou a rutinní činností.

Ve vzdálenějším horizontu očekáváme masivnější nasazení umělé inteligence – a abychom si rozuměli: za umělou inteligenci považuji takový algoritmus (většinou složitý, komplexní, samoučící, zpětnovazební, ale stále pouze algoritmus), který dokáže určité činnosti provádět sám, bez lidského zásahu, vyšší rychlostí a s větší kvalitou. Nejprve se umělá inteligence objeví v IT, softwarových systémech (už se objevuje), následovat bude právě ve výrobě (neznám situaci ve vojenském průmyslu, tam patrně je již využívána).

Závěrem tedy mohu snad jen shrnout, že za poslední roky se naše situace s Průmyslem 4.0 nezměnila nijak zásadně, ale pomalu se posunujeme. Již víme, že robotizace není Průmyslem 4.0, první firmy procházejí digitální transformací. Aby zůstaly konkurenceschopné, budou to muset dříve či později udělat v podstatě všichni. A někde na horizontu se již objevuje třetí vlna – vlna umělé inteligence.

Elektrotechnická asociace České republiky

Jan Prokš

proks@electroindustry.cz

https://www.electroindustry.cz/

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Chytré brýle pro průmysl

Chytré brýle a rozšířená realita se v posledních letech staly dalším trendovým tématem v průmyslovém prostředí. Na rozdíl od umělé inteligence, která je založena na strojovém učení a u které jsou stroje určeny k dlouhodobému nahrazení lidského faktoru, sleduje rozšířená realita jiný cíl: podporovat člověka v průmyslových procesech. Zde vstupuje firma Ayes, která představuje jedničku v oblasti hands-free technologií pro průmysl, chytré brýle RealWear HMT-1.

IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Související články
Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Monitorování obráběcího procesu přináší přidanou hodnotu

Slovy Garyho Kinga z Harvardovy univerzity, zatímco dat je bezpočtu a je snadné je shromáždit, skutečná hodnota spočívá v tom, co s nimi uděláte.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit