Témata
Reklama

Aktuální stav digitalizace v českém průmyslu

Digitalizace je všude. Průmysl 4.0 je všude. Roboty vládnou světu!!... nebo ne?

O prvních směrech budoucího vývoje průmyslu jsme se bavili již před patnácti lety v sérii konferencí „Vize v automatizaci“. Již tehdy jsme věděli, že přijde výrazná vlna automatizace – jak fyzická, tak virtuální. Dokázali jsme vidět kooperující robotické roje, digitální obrazy továren, automatické systémy výroby. Avšak to, co přišlo s technologicko-mediální vlnou (nebo spíš mediálně-technologickou) nečekal nikdo.

Kolem technologií, průmyslu a digitalizace se spustilo mediálně-politické šílenství, bohužel velmi často odtržené od reality a s reálným životem nesouvisející. Jen několik světlonošů zůstalo nohama na zemi a snažilo se vysvětlit, co to vlastně Průmysl 4.0 je. A myslím, že ani dnes pod tímto termínem nerozumí všichni to samé.
Takže, z mého pohledu, Průmysl 4.0 je takový způsob výroby, při kterém budou výrobky stále interaktivnější nejen při své vlastní výrobě (tedy mezi stroji, výrobními linkami a jednotlivými provozy), ale během celého životního cyklu, tedy od návrhu přes výrobu, distribuci a použití až do ukončení životnosti. Mezi jednotlivými procesy bude rozprostřena inteligentní komunikační síť, dojde k decentralizaci řídicích a rozhodovacích funkcí (které jsou v současné době soustředěny v centrálních řídicích systémech). Tato širší definice změn v moderní výrobě zahrnuje rozšíření globálních hodnotových řetězců, vzrůstající důležitost znalostní ekonomiky a růst digitální ekonomiky. Přestože teď píši o výrobcích, lze si podobnou definici představit i u služeb.

Prosím, pokud byste si měli z tohoto článku něco zapamatovat, tak snad to, že Průmysl 4.0 není pouze o robotech a manipulátorech, ale je hlavně o digitálním propojování co největšího množství technologií, dat a systémů do jedné ploché struktury – říkejme tomu třeba digitální transformace.

Jak si však v tomto snažení stojí český průmysl? Na tuto otázku není jednoduchá relevantní odpověď. Abych si vypomohl definicemi z matematiky, tak odchylky od normálu jsou tak velké a je jich tak velké množství, že termín „střední hodnota“ vlastně ztrácí smysl. Máme u nás několik výborných firem, které se dokázaly již v minulosti značně proměnit a zavést některé prvky Průmyslu 4.0. Na druhé straně spektra však stojí nemalá množina podniků, kde vrcholem digitalizace je excelová tabulka, vytištěná na A3 a fyzicky přenášená z kanceláře do kanceláře nebo v lepším případě posílaná faxem (nevymýšlím si). Pokud bychom otázku zúžili na elektrotechniku v celé její šíři, tedy zahrnující technickou kybernetiku a informatiku, bude odpověď výrazně veselejší: v těchto oborech se Průmysl 4.0 narodil, našim firmám je blízký. K jeho zavádění navíc přispívá extrémní globální konkurence: kdo vyrábí pomalu, draze, nepřesně, nepružně, ten velmi rychle skončí anebo začne dodávat na málo rozvinuté trhy – a tam skončí také, jenom možná pomaleji a určitě bolestněji.

Reklama
Reklama
Reklama
Průmysl 4.0 není pouze o robotech a manipulátorech, ale je hlavně o digitálním propojování co největšího množství technologií, dat a systémů do jedné ploché struktury.

Které podniky jsou tedy ty progresivní?

Více inovačního potenciálu mají střední firmy, kde od přijmutí rozhodnutí k jeho realizaci je velmi blízko. Přesto tahounem zásadních průmyslových směrů jsou v současné době zejména velké korporace, které tyto technologie postupně zavádějí (například ve svých výrobních závodech, v posledních letech i stále častěji se objevujících vývojových a servisních centrech). To jsou ti, kteří mají sílu (finanční, personální, procesní) přijít s novými technologiemi a prosadit je i do svého businessového (omlouvám se za nečeské slovo) okolí. Menší firmy sice vládnou větším inovačním potenciálem, ale jejich impact ve smyslu schopnosti prosadit technologii v širokém měřítku není významný.

Personálně je samozřejmě nutné, aby si digitální transformaci vzal „za své“ management firmy. Pokud ten má horizont práce delší než jedno fiskální období, je pravděpodobné, že bude Průmyslu 4.0 nakloněn.

Co tedy bude dále? O Průmyslu 4.0 se mluví stále (v současné době o jeho druhé vlně), mnoho osob a institucí, kteří se chtěli pouze zviditelnit, toto téma naštěstí pomalu opouští. Snad jsme se již naučili rozlišovat, že automatizace a roboty nejsou cílem Průmyslu 4.0, ale jedněmi z nástrojů pro jeho zavedení. Přichází na řadu analýza procesů ve firmách, jejich digitální transformace (procesů a celých firem). Až toto jsou první znaky skutečného Průmyslu 4.0. Neřešíme tedy konkrétní roboty na výrobní lince, ale jejich automatickou interakci s okolím, a to i značně velikým (robot si například může sám objednávat materiál u subdodavatele). Základem této interakce je práce s daty, s ohromným množstvím dat, z nichž bychom měli vyrobit informace a na základě těchto informací pak kvalifikovaně rozhodnout.

Jak jsem již zmínil o pár odstavců výše, Průmysl 4.0 je velmi blízký elektrotechnikům, IT firmám, využívá se v automobilovém průmyslu či například ve finančnictví. My „elektrikáři“ jsme trošku zlenivěli, soustředili jsme se převážně na zákazníky, u kterých se nám jednotlivé prvky Průmyslu 4.0 dobře zaváděly.

V současné době je však potřeba jít také do dalších oborů a nabídnout řešení i v dalších segmentech zpracovatelského průmyslu – v papírnách, truhlárnách, zemědělství, malých potravinářských provozech atd. Tam tedy očekáváme největší nárůst zakázek. Bude se jednat o velmi individuální „malá“ řešení. K jejich zavádění budou (nebo již jsou) tři motivace: náhrada chybějící pracovní síly, zvýšení produktivity a zejména úspora času, díky které se bude moci profesionál věnovat své specializaci a netrávit čas neodbornou a mnohdy také nezáživnou a rutinní činností.

Ve vzdálenějším horizontu očekáváme masivnější nasazení umělé inteligence – a abychom si rozuměli: za umělou inteligenci považuji takový algoritmus (většinou složitý, komplexní, samoučící, zpětnovazební, ale stále pouze algoritmus), který dokáže určité činnosti provádět sám, bez lidského zásahu, vyšší rychlostí a s větší kvalitou. Nejprve se umělá inteligence objeví v IT, softwarových systémech (už se objevuje), následovat bude právě ve výrobě (neznám situaci ve vojenském průmyslu, tam patrně je již využívána).

Závěrem tedy mohu snad jen shrnout, že za poslední roky se naše situace s Průmyslem 4.0 nezměnila nijak zásadně, ale pomalu se posunujeme. Již víme, že robotizace není Průmyslem 4.0, první firmy procházejí digitální transformací. Aby zůstaly konkurenceschopné, budou to muset dříve či později udělat v podstatě všichni. A někde na horizontu se již objevuje třetí vlna – vlna umělé inteligence.

Elektrotechnická asociace České republiky

Jan Prokš

[email protected]

https://www.electroindustry.cz/

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Dánská cesta k revitalizaci českého průmyslu

Český výrobní sektor se v současnosti nachází na zásadní křižovatce, kde rostoucí náklady na pracovní sílu a chronický nedostatek personálu nutí výrobce k radikální transformaci jejich operací. V celostátním měřítku chybí hodně přes čtvrt milionu kvalifikovaných pracovníků a pětina zaměstnavatelů čelí vážným potížím při obsazování volných míst, což vytváří bezprecedentní tlak na urychlení automatizace.

Chytré brýle pro průmysl

Chytré brýle a rozšířená realita se v posledních letech staly dalším trendovým tématem v průmyslovém prostředí. Na rozdíl od umělé inteligence, která je založena na strojovém učení a u které jsou stroje určeny k dlouhodobému nahrazení lidského faktoru, sleduje rozšířená realita jiný cíl: podporovat člověka v průmyslových procesech. Zde vstupuje firma Ayes, která představuje jedničku v oblasti hands-free technologií pro průmysl, chytré brýle RealWear HMT-1.

IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Související články
Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Monitorování obráběcího procesu přináší přidanou hodnotu

Slovy Garyho Kinga z Harvardovy univerzity, zatímco dat je bezpočtu a je snadné je shromáždit, skutečná hodnota spočívá v tom, co s nimi uděláte.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit