Témata
Reklama

Aspekty energeticky efektivní a ekonomické výroby dneška

16. 11. 2016

Energeticky efektivní výroba dnes představuje nejen energeticky nenáročné stroje, ale rovněž výrobní řetězec využívající progresivní technologie a nové způsoby komunikace v rámci podniku. Jen tak lze docílit skutečně rychlé a efektivní výroby, reagující pružně na požadavky zákazníků a průmyslu.

Během několika posledních let se v České republice věnovalo mnoho úsilí v oblasti zvyšování energetické efektivity obráběcích strojů ve výrobě. Vznikly výzkumné projekty zaměřené na tzv. ekodesign, jejichž cílem je snižovat příkon obráběcích strojů jak v produktivních, tak i v neproduktivních časech výroby. Projekty, které realizuje RCMT ve spolupráci s výrobci strojů, ukazují, že existuje schůdná cesta, jak zamezit plýtvání s energií a přitom neumisťovat na trh předražené stroje. Výsledky projektů ukazují, že stále existuje prostor pro zlepšování samotných strojů. Trend, který očekáváme a který se postupně potvrzuje, lze shrnout do výhledu na obr. 1.

Reklama
Reklama
Reklama
Obr. 1. Očekávaný vývoj energeticky efektivních strojů. (Zdroj: RCMT)


Nástup pokročilého senzorického vybavení a zvyšování výkonu výpočetních jednotek dovoluje integrovat do strojů diagnostiku pracující v reálném čase a sledující stroj i výrobní proces tak, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám vlivem poruch nebo nevhodné činnosti stroje. To znamená úsporu času a nákladů eliminací zbytečných odstávek strojů.

Kam dál ve vývoji energeticky efektivních strojů

Poslední ročník veletrhu EMO (Milano 2015) ukázal, že existuje stále velký prostor pro další zlepšování v oblasti inteligence strojů a řízení jejich chodu podle aktuální situace. I když se uživatelé strojů samozřejmě snaží o maximální vytížení svých strojů, z podstaty stavu techniky stále existují mimo velkosériovou výrobu relativně dlouhé neproduktivní časy, kdy je možné na stroji snížit aktuální spotřebu energie. Příklad je uveden na obr. 2 s využitím instalace dlouhodobého monitoringu na horizontce s průměrem vřetena 130 mm ve dvousměnném provozu.

Obr. 2. Analýza výroby na horizontce – využití strojního času (vlevo) a možné oblasti pro hledání úspor v neproduktivních časech (vpravo). (Zdroj:RCMT)

V hlavním výrobním čase je skryt prostor pro zvýšení energetické efektivity v intenzifikaci výrobního procesu. Např. u technologií třískového obrábění využitím inovovaných řezných nástrojů, optimalizovaných technologických postupů, nových schopností řídicích systémů, úpravou nastavení parametrů pohonů a mechatronických prvků na strojích. Celý tento soubor inovací a vývojových snah má jediný cíl – vyrobit rychleji, levněji a v požadované kvalitě.

Na úrovni technologie probíhá neustálý vývoj, zejména díky výrobcům nástrojů. Efektivitu však lze zvýšit také celkovou optimalizací technologické části. Příkladem budiž využití maximálního potenciálu používaných specializovaných nástrojů pro hluboké vrtání, změna řezných podmínek a změna řízení úpravy dodávky procesní kapaliny. Díky kombinovanému pohledu na zkoumaný výrobní proces bylo dosaženo zkrácení doby obrábění neboli zvýšení efektivity a rychlosti výroby a také snížení výrobních nákladů (obr. 3).

Obr. 3. Výsledek úpravy technologie na stroji Fermat směrem k efektivní a rychlé výrobě. (Zdroj: RCMT)

Na již zmíněném veletrhu EMO Milano 2015 bylo možné vidět další progresivní technická řešení zlepšující energetickou bilanci strojů. Představené technické novinky ukázaly, že výrobní stroje se mohou v mnohém inspirovat z oborů, kde je tlak na inovace výrazně vyšší. Typicky v oboru automotive.

Na obr. 4 jsou uvedeny dva konkrétní případy představené v sériové produkci asijských výrobců. Prvním je využití odpadní energie z elektromotorů čerpadel, která je využita pro temperování provozních kapalin, na strojích firem Victor Taichung a Okuma. Je tak možné změnit chladicí okruh směrem k nižším výkonům, což znamená nižší spotřebu elektrické energie. Druhým případem je transfer technologie z automobilového průmyslu, konkrétně nasazení speciálního čerpadla s extrémně nízkými otáčkami v hydraulickém okruhu u strojů firmy Okuma. Spotřeba energie je řádově nižší, než je dnes standard.

Obr. 4. Využití odpadní energie u firmy Okuma (nahoře) a inovované hydraulické čerpadlo u strojů Okuma. (Zdroj: RCMT, foto z veletrhu EMO Milano 2015)

Výrobním strojírenstvím však kromě přímého vývoje strojů výrazně hýbou další dva trendy dnešní doby. A těmi jsou aditivní výroba a koncept Industry 4.0. Tyto dva trendy slibují do budoucna významný posun v systému efektivní a pružné výroby. U obou je možné rovněž sledovat energetickou stránku výroby i ve vztahu k technologiím třískového obrábění.

Aditivní výroba – když dílce začínají růst

Aditivní výrobu pro přesné strojírenství dnes reprezentují dvě základní technologie. První technologií je práškové spékání kovů pro prototypovou výrobu spíše menších dílců. Druhou je technologie navařování kovů, tedy nanášení materiálu na již existující díl, jejíž vysoký potenciál je ukryt vedle prototypové výroby v opravárenství poškozených či opotřebovaných dílů.

Obě technologie představují vysoce efektivní postup, jak dosáhnout výroby tvarově velmi složitých dílců s minimem použitého materiálu. Rovněž umožňují vytvořit zcela nové tvary, které byly dosud třískovému obrábění zapovězeny. Dále je možné vyrobit monolitický dílec, který by bylo jinak nutné sestavit z více částí, pokud by byl vyráběn konvenčními technologiemi s vysokými náklady. To vše přináší výrazné úspory nákladů především v prototypové výrobě. Realizované testy a výzkumy, které provedly laboratoře ve Spojených státech spolu s ministerstvem energetiky, odhadují potenciál energetických úspor v desítkách procent (odhad činí 30–50 %) oproti konvenční výrobě během celého výrobního cyklu dílce. Stále však platí, že třískové obrábění je jednou z důležitých dokončovacích operací, kterou nelze v přesné výrobě vynechat. Příklady dvou dílců vyrobených aditivní technologií jsou uvedeny na obr. 5.

Obr. 5. Uložení senzoru v dílci leteckého motoru vytvořeném spékáním práškového kovu (nahoře) a vývoj prototypu nosné část kloubu manipulátoru vyrobeného navařováním (dole). (Zdroj: GE Aviation a RCMT/Kovosvit MAS)

Industry 4.0 – revoluce nebo evoluce?

Rovněž koncept Industry 4.0 představuje potenciál pro výrazné zvýšení efektivity výroby (obr. 6). Tentokrát však spíše z globálního pohledu na úrovni celého výrobního řetězce, počínaje vstupní dodávkou materiálu a konče hotovým výrobkem připraveným k expedici. Koncept Industry 4.0 reaguje na požadavek maximální efektivity výroby s minimem časových prodlev jak na úrovni vývoje produktu, tak během jeho výroby, montáže a expedice. Zahrnuje v sobě virtuální prototypování, štíhlou výrobu (lean manufacturing), automatizaci výroby, diagnostiku, pokročilé metody řízení výroby i pružnou reakci na požadavky zákazníků pro kusovou výrobu.

Správným využitím a propojením všech částí lze docílit vysoce efektivní cesty vzniku produktu včetně unikátních dílců, od požadavku až po dodávku hotového výrobku. A to i při nižších nákladech na spotřebovanou energii. Otazníkem v dnešní době je jak připravenost průmyslové základny (strojů, sensoriky, vybavení výrobních hal, informačního propojení), tak i způsob myšlení konstruktérů, technologů a dalších zapojených pracovníků. Mnoho částí konceptu již dnes samostatně funguje. Například prediktivní diagnostika a plánovaní servisních odstávek, propojení strojů s podnikovým nástrojovým hospodářstvím a jeho dodavateli nebo automatizace výrobních buněk využitím manipulačních robotů.

Za předpokladu sladění celého systému tento koncept znamená úsporu nákladů, které podnik musí vynaložit na svoji činnost. Následující léta ukážou, zdali je tato cesta životaschopná, nebo zda dojde k určité transformaci konceptu.

Obr. 6. Koncept Industry 4.0 ve výrobní sféře. Propojení virtuální a reálné výroby. (Zdroj: Fraunhofer IPT)

Závěrem

Nastávajícím trendem dnešní doby je vysoce efektivní a rychlá výroba s minimem nákladů. Dosažení této mety představuje úspěšné propojení všech zainteresovaných částí výrobního podniku s využitím moderních poznatků v technice, komunikaci a s nasazením progresivních výrobních technologií. I když je stále základem maximálně efektivní využití strojního vybavení podniku, je nutné pečlivě sledovat vývoj nových technologií a jejich aplikačního potenciálu. Jen tak lze dosáhnout maximální energetické i celkové efektivity výroby v dnešní tvrdé konkurenci.

Článek byl vytvořen s finanční podporou TA ČR (TE01020075).

ČVUT v Praze

Ing. Jiří Vyroubal, Ph.D.

[email protected]

Reklama
Související články
Chytré obráběcí stroje pro konkurenceschopnou výrobu

Výroba současnosti čelí v ČR několika zásadním výzvám, které ovlivňují konkurenceschopnost českých výrobních firem. Tzv. zelená a digitální transformace jsou již realitou dneška a pro firmy to může být příležitost, nebo hrozba. Současně roste komplexnost výrobních procesů, kdy provázání technologických operací ve výrobním řetězci produktu je stále náročnější. A v neposlední řadě se proměňuje pracovní trh – do důchodu odcházejí silné ročníky zkušených odborníků, které však nastupující generace nemohou zcela nahradit. Důvodem je jednak menší počet mladších lidí v produktivním věku a dále pak zásadní technologické změny, které se ve výrobě v posledních letech intenzivně dějí. Koncept chytrých obráběcích strojů tak může být možným řešením uvedených výzev.

Již druhý hybridní stroj WeldPrint

Kovosvit MAS ve spolupráci s ČVUT vyvinul již druhý tzv. hybridní stroj pod obchodním názvem WeldPrint. Jde o technologii 3D tisku z kovu plně vyvinutou v České republice patřící do kategorie Hybrid Manufacturing (HM). Umožňuje vytvářet kovové dílce navařováním pomocí elektrického oblouku a jejich obrábění v jednom pracovním prostoru s výrazně menšími náklady než u jiných technologií 3D tisku z kovu. Nový stroj bude díky nižší pořizovací ceně dostupnější než jeho předchůdce.

Zvyšování užitné hodnoty obráběcích a tvářecích strojů

Konkurence v oboru prodeje obráběcích strojů je velká a všechny firmy hledají způsob, jak nabídnout koncovému uživateli vyšší užitnou hodnotu. Tato užitná hodnota se posuzuje podle parametrů koncové výrobní technologie (přesnost, jakost, produktivita, celkové náklady) a pro výrobce obráběcích strojů je to jeden z bodů, kde mohou technickými znalostmi a inovacemi ovlivnit svou konkurenceschopnost na trhu.

Související články
Aktuální přístupy ke zvyšování produktivity třískového obrábění

V každé výrobní technologii neustále klademe nové požadavky na zvyšování produktivity, přesnosti, jakosti, efektivity, spolehlivosti apod. Produktivita je jedním z důležitých parametrů, na jejichž základě lze technologie mezi sebou srovnávat. Třískové obrábění si z pohledu produktivity neustále udržuje významné postavení, neboť je schopno zajistit všechny výše uvedené požadavky i pro velmi přesné dílce. Výše celkové produktivity a samozřejmě i ostatních parametrů je dána každým článkem z tohoto řetězce: zvolený nástroj – upnutí nástroje – řezné podmínky – upnutí dílce – zvolená strategie obrábění – NC kód (vazba na CAM a postprocesor) – možnosti stroje z pohledů parametrů pohonů a též jeho technologické konfigurace (multifunkčnost) – řídicí systém.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
3D technologie letem světem

Vývoj 3D technologií dnes již zasahuje téměř do všech oblastí výroby. Uplatnění nachází u kusové výroby, ale dokáže si najít své místo i v sériové a dokonce velkosériové výrobě, kde nemusí jít nutně o samotné výrobky, ale např. o výrobu nástrojů nebo přípravků.

Průmysl 4.0 v oboru výrobních strojů

O čtvrté průmyslové revoluci je každý čtenář technických periodik dostatečně informován. Především rok 2016 a částečně i počátek roku 2017 přinesly v této oblasti skutečnou smršť informací. Bohužel většina byla spíše vizionářského nebo marketingového charakteru s chybějícím konkrétním technickým obsahem. V mnoha firmách tedy stále zůstává ve vzduchu viset otázka: V čem by nám to mohlo pomoci řešit naše potřeby?

Výzkum progresivních laserových technologií

Technologie s využitím paprsku laseru jsou stále dynamicky se rozvíjejícími oblastmi. Aktuálně se rozšiřuje využití laseru v mnoha oborech: od aplikací v medicíně, mikroelektronice, optice a měřicí technice až po průmyslové realizace se základem v úběru a ovlivňování vlastností kovových i nekovových materiálů. Právě tyto aplikace umožňují využít laser pro rychlé a efektivní řezání, svařování, gravírování, kalení, texturování, značení nebo leštění.

Trendy prediktivní diagnostiky nejen výrobních strojů

Ve snaze zabránit neočekávaným výpadkům a nadbytečným odstávkám strojů se stále více prosazují pokročilejší formy údržby, které dávají uživateli možnost včas reagovat podle aktuálního stavu stroje. Filozofii a prostředky údržby je potřeba volit pro jednotlivá zařízení v provozu s ohledem na ekonomickou návratnost. Jen některé stroje potřebují trvalé sledování a ne všechny stroje svým výpadkem ohrožují ekonomický provoz firmy. Se zvyšujícími se nároky na produktivitu výroby však takových strojů a provozů neustále ubývá. Nabídka metod a přístrojů pro zajištění provozu tak roste. Schopnost se v této nabídce zorientovat a vybrat ekonomicky vhodné řešení je pro uživatele klíčová. Tento příspěvek proto přináší základní přehled moderních možností, které mohou daný úkol pomoci vyřešit.

Příklady táhnou: Na začátku výroby je stroj

Za mnohou úspěšnou dráhou v oblasti strojírenství stojí klukovské nadšení pro automobily. U lidí s hlubokým zájmem o techniku se však tento dětský zájem často přetaví v otázku: „Jak se vůbec něco tak složitého navrhuje a vyrábí?“ A právě to byl i případ Ing. Jana Smolíka, dnešního zástupce vedoucího Ústavu výrobních strojů a zařízení – RCMT na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Od touhy konstruovat auta se během studií posunul k tomu, co stojí na počátku průmyslové výroby – k obráběcím a výrobním strojům.

Senzory a stroje pro monitoring obrábění

Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

Řezné nástroje: trendy a výzvy v průmyslu

Základní funkce a podstata řezných nástrojů jsou stejné už od doby kamenné. Ale také platí, že se kontinuálně vyvíjejí spolu s požadavky na obrábění nových materiálů a na vyšší produktivitu a kvalitu obrobeného povrchu. Moderní nástroje jsou vyráběny vedle tradičních i moderními a nekonvenčními metodami. Na významu nabývá také monitoring řezných operací a management nástrojů, obojí s přihlédnutím k ekonomicko-ekologickým aspektům.

Výzkum a budoucnost přesného obrábění

Dne 2. dubna 2026 se prostory Fakulty strojní ČVUT v Praze v Horské ulici staly centrem setkání předních odborníků z akademické sféry i průmyslové praxe. Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT) ve spolupráci se Společností pro obráběcí stroje zde uspořádal odborný seminář s názvem „Aktuální výzkumná témata ve strojírenské výrobní technice a přesném strojírenství“. Akce nabídla ucelený pohled na nejnovější trendy výzkumu v oblasti přesnosti strojů, řezných sil a progresivních technologií obrábění.

Trendy v laserových technologiích pro výrobu

Laser již dávno není vnímán pouze jako specializovaný nástroj na řezání plechů. V současném výrobním průmyslu je univerzální technologickou platformou, která pokrývá široké spektrum aplikací - od kontinuálního záření a krátkých pulzních režimů, využívaných při kalení, svařování, řezání, vrtání či aditivní výrobě (tzv. makroprocesy), až po ultrakrátkopulzní (UKP) zdroje, umožňující extrémně přesné mikroobrábění, strukturování a funkcionalizaci povrchů (tzv. mikroprocesy).

Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit