Elektromotory z Mohelnice

Výrobní závod v Mohelnici je poměrně moderní a již před nějakou dobou určité prvky digitalizace zavedl, ale zatím jde jen o sbírání dat na některých výrobních strojích. „Konkrétní obrys projektu Siemens fabriky ještě definován nebyl,“ vysvětluje ředitel závodu Ing. Pavel Pěnička. Redakce MM Průmyslového spektra bude vývoj tohoto projektu i dále sledovat.

Postup výroby elektromotorů popsal již v minulosti kolega Jiří Čumpelík v reportáži u příležitosti stého výročí závodu (MM 7, 8/2004). Od té doby se tento postup moc nezměnil. Co se změnilo, je strategie výroby, výkony a účinnosti elektromotorů a počet vyráběných variant. Elektromotory Siemens v posledních letech opouštějí tu část trhu, kde se prodávají ta nejjednodušší, standardní provedení. Trendem jsou dnes spíše různá zákaznická řešení, kdy se jednotlivé motory liší právě tou zákaznickou stranou, kterou tvoří výstup hřídele a ložiskový štít.

V navijárně pracuje přes pět set lidí, přitom 90 % jsou ženy. Vkládání navíjení na stator se v mnoha případech stále provádí ručně (obr.nahoře). Nebo poloautomaticky (obr. dole)

Výrobní portfolio firmy se skládá z elektromotorů s deseti různými osovými výškami v 65 000 variantách. Nejmenší motory dosahují elektrického výkonu 200 W, ty největší pak necelých 40 kW.

Magnetický obvod elektromotoru se lisuje z tenkého, za studena válcovaného dynamoplechu (0,5 až 0,65 mm tl.). Zhruba před rokem a půl investovala společnost Siemens historicky největší sumu asi 100 milionů korun do koupě rychloběžného lisovacího stroje Schuler s technologií paketování v nástroji, na kterém se výlisky rovnají do tzv. paketů. Statorové pakety se pak v navijárně navíjejí měděným vodičem. Navkládat navíjení ručně na jeden stator trvá zhruba 45 minut, ty nejsložitější jeden a půl směny a na poloautomatickém navíjecím stroji 12 min. Denně se v mohelnické fabrice spotřebovává 20 až 30 tun měděného drátu a 100 tun dynamoplechů. Rotorový paket je ještě v tlakovém licím stroji zastříknut elektrovodivým hliníkem. Aby byla dodržena vyšší účinnost elektromotoru a přitom se nezvětšovaly jeho rozměry, používá se v Mohelnici speciální patentovaná technologie odlévání. Vhodnou kombinací materiálu hliníku a mědi dosahují nižšího odporu rotorové klece, tedy vyšší účinnosti při zachování rozměrů motoru. Kostra motoru se vedle slitiny hliníku odlévá také ze šedé litiny. Ta se používá spíše u větších motorů nebo např. v chemickém průmyslu, kvůli vyšší chemické odolnosti. V posledních letech však objem litinových motorů velmi poklesl a vlastní výroba přímo v mohelnické slévárně již nebyla rentabilní, a byla tedy v loňském roce ukončena. Na druhé straně se před dvěma roky investovalo asi 150 milionů korun do technologie tlakového lití hliníkem. Do budoucna budou investice pokračovat. Na montážích je plánována instalace nové automatické zkušebny, v navijárně by se měly objevit nové automatické navíjecí stroje a obnovou projde i strojní park obrobny. V horizontu dvou let se přestane vyrábět stará řada motorů označovaná jako 1LA7. Pro novou řadu 1LE1 je již připravena CNC řízená technologie, na které je také výrazná část automatizace.

S počtem vyráběných variant roste ruku v ruce i komplexnost logistického a dodávkového systému. V posledních letech se společnost Siemens zaměřila na rychlost dodávek a nabízí velmi krátké dodací lhůty. Projekt nazvaný Speed delivery byl součástí interního projektu Mohelnice 2015. Dříve bylo do dvou až tří dnů dodáváno asi 60 variant elektromotorů. Od října loňského roku je variant 1 200, zákazník si je může podle katalogu sám nakonfigurovat, a po Evropě jsou dodávány do 48 hodin. Většinu komponentů pro tyto motory si společnost drží skladem, ty, které jsou schopni rychle vyrobit, vyrábějí na zakázku. Do 24 hodin od příchodu objednávky je tedy smontovaný motor na skladě a jeden den má na cestu k zákazníkovi. Na finální montáži se ve třísměnném provozu denně montuje 3 500 až 4 000 ks. Středně náročné elektromotory (15 000 až 20 000 variant) jsou pak od října dodávány dopěti dnů a ty nejnáročnější do deseti dnů. I tyto dodací lhůty jsou poloviční oproti původním. Toto opatření podle ředitele Pěničky uvítali zákazníci hlavně z důvodu ušetřených nákladů na skladové zásoby.

Když se dívám na všechna ta velká čísla (zhruba 900 000 elektromotorů za rok), musela jsem se pana Pěničky zeptat, kde takový objem elektromotorů najde své uplatnění? „Zajímavým příkladem jsou letištní haly. Dopravníkový systém pro zavazadla jednoho terminálu obsahuje zhruba 10 000 elektromotorů, 3 500 měničů frekvence a 3 500 převodovek (!).“

Společnost Siemens má do budoucna opravdu nemalé ambice: navyšování výrobního portfolia, přechod fabriky na standardy Průmyslu 4.0… Ale budou na to mít dostatek kvalifikovaných odborníků? Společnost s pomocí Olomouckého kraje přebírá iniciativu do vlastních rukou.

V prosincovém vydání MM průmyslového spektra jsme v rubrice Technické školství uvedli článek o soutěži o putovní pohár partnerských škol Siemens – Sinumerik Cup. Tato inciativa je jednou z mnoha odpovědí společnosti Siemens na nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Výše zmiňovaná soutěž je určena pro studenty středních technických škol, ředitel Pěnička se však domnívá, že zájem o techniku je potřeba podporovat už u mnohem menších dětí. Zve proto děti již v předškolním věku na návštěvu výrobního podniku. Vzpomínkou na poslední návštěvu zůstal kalendář s obrázky elektromotorů, které děti samy nakreslily. Začátkem února byla ukončena soutěž pro žáky osmých tříd, která probíhala ve třech kolech. Děti měly nejprve samy vyhledat informace o elektromotorech, možnosti jejich aplikace v praxi a závěrem navrhnout společenskou hru, jejíž tématem budou elektromotory. Poslední úkol soutěže byl dobře promyšlený krok, kdy konečným výstupem by měla být tato hra vyrobena a distribuována do škol jako učební pomůcka. Hlavní cenou pro tříčlenné týmy byla odměna v hodnotě 30 000 Kč. Pro studenty středních škol zase nabízí společnost Siemens stipendia, praxi a podporu při pokračování na vysokou školu. Střední školu technickou a zemědělskou v Mohelnici firma za přispění Olomouckého kraje vybavila celým PLM systémem. Jako první byla jedna učebna vybavena programovacím softwarem Sinutrain, kde se žáci učí programování CNC strojů. Loni vybavila učebnu třinácti počítači s NX – 3D konstrukčním programem. A na nový školní soustruh dodala řídicí systém Sinumeric 840.

Vedle výše zmiňovaných aktivit se společnost zapojila i do dalších programů na podporu technického vzdělávání. Myslím, že je toto správná a z hlediska nedostatečné státní podpory této kauzy jediná cesta. Jen tak dál, má to smysl!

Velice děkuji panu řediteli Pěničkovi za pozvání do výrobního podniku Siemens, přeji hodně úspěchů s dosahováním nových cílů a budu se těšit na další setkání.

Eva Buzková, Mohelnice

eva.buzkova@mmspektrum.com