Témata
Reklama

Jaderná energetika: Zbraně, které rozsvítily USA

Podívej, jak národy mění meče v pluhy, zpíval v roce 1991 Michael Jackson ve svém hitu Heal the World. Ve stejném roce, kdy americký zpěvák bodoval se svým protestsongem v žebříčcích hitparád, se zrodil ještě jeden apel, který měl přetvořit nástroje války v mírové prostředky.

Z iniciativy jaderného fyzika Thomase L. Neffa vznikla americko-ruská dohoda, pro niž se podle ruské zkratky pro nízko a vysoce obohacený uran ujala zkratka VOU-NOU. Do dějin se smlouva zapsala jako vůbec největší nevojenský transfer jaderného materiálu na světě. Poslední faktura vyplývající z mezivládní dohody podepsané v únoru 1993 prezidenty Billem Clintonem a Borisem Jelcinem, by měla být proplacena do konce března 2014, a tak je čas na malé ohlédnutí.

Reklama
Reklama

Jaderné peletky

Na počátku úspěšné dvacetileté spolupráce obou mocností stál jednoduchý geopolitický kalkul. Nově vzniklá Ruská federace neměla peníze na likvidaci svého arzenálu jaderných hlavic ani dost práce pro své atomové inženýry a Spojené státy zase hledaly cestu, jak kontrolovat odzbrojení svého někdejšího rivala z dob studené války, aniž by musely přes oceán posílat výhradně peníze amerických daňových poplatníků. Nakonec z toho vznikl obchodní vztah – Rusko vysoce obohacený uran z více než 20 tisíc jaderných hlavic upravilo na nízko obohacenou směs, která přes překladiště v Baltimoru putovala do úpravny a nakonec ve formě palivových peletek do amerických atomových elektráren. Z Ruska do USA tak za dvacet let dorazilo na 250 kontejnerových lodí s nákladem zavařeným do nerezových sudů.

Dobový snímek historicky prvního nerezového sudu s jaderným obsahem (zdroj: www.usec.com)

Byznys za 17 miliard

Dohoda VOU-NOU, v USA známá spíše jako „Megatons to Megawatts“, přinesla ruskému státnímu podniku Techsnabexport (Tenex), který za kontrakt odpovídal, kolem 17 miliard dolarů. Nejen za samotné dodávky, ale i za opce na prodej uranové rudy do USA. Americké konsorcium United States Enrichment Corporation (USEC), které bylo v roce 1996 zprivatizované, výměnou za to dostalo 14 446 tun paliva naředěného na 4,4 procenta izotopů uranu, které pak dále zpracovávalo a prodávalo koncovým zákazníkům – tedy jaderným elektrárnám.

Nešlo přitom o žádný nevýznamný doplněk jaderného programu USA. Palivo získané z jaderných hlavic se na americkém energetickém mixu podílelo z deseti procent. Přepočítáno na spotřebu elektřiny: každá čtyřicátá americká domácnost díky VOU-NOU svítila, topila nebo vařila ruským palivem, které se na trh dostalo jako relikt studené války. Čtyřicet čtyři procent jaderných elektráren v USA dnes pracuje na ruském uranu. Elektřina vyprodukovaná díky dodávkám z programu VOU-NOU by samotnému Washingtonu stačila na 185 let soběstačného provozu.

„Byl to oboustranně výhodný kontrakt. Do poloviny 90. let bylo Rusko v těžké ekonomické krizi a dlouhodobý kontrakt s Američany byl vítaným zdrojem příjmu. V Americe byla zase velká poptávka po jaderném palivu,“ hodnotí přínosy VOU-NOU Steven Pifer, někdejší americký velvyslanec v Moskvě, který dnes působí jako analytik Brookings Institution.

Zajímavý je fakt, že ruské palivo mnohdy dostalo přednost před domácím. USA mají vlastní program recyklace atomových hlavic, podle Světové jaderné asociace (WNA) je ale výsledný palivový mix většinou skladován pro další použití. (zdroj: www.usec.com)

Komerční pokračování

O přínosu mocenské dohody svědčí i spokojenost obou partnerů. Zatímco Washington a Moskva žádné pokračování VOU-NOU na mezivládní úrovni nechystají, spolupráce Tenexu s USEC bude nadále pokračovat na čistě komerční bázi. A to až do roku 2022.

Podle nově podepsané smlouvy byly na konci minulého roku nakontraktovány dodávky za 11,5 miliardy dolarů. Nízko obohacený uran za šest miliard by měl od Tenexu odebrat USEC, zbytek pak přímo provozovatelé amerických jaderných elektráren.

Objem zakázek by teoreticky mohl ještě vzrůst a dokonce překonat éru VOU-NOU, ale dá se očekávat, že poptávka po uranu bude v USA klesat. Havárie v japonské Fukušimě a především nízké náklady těžby břidličného plynu i černého uhlí na americkém kontinentu atomu příliš nepřejí.

Rýsuje se však možnost, že by se Rusko podílelo na ještě větší části technologického řetězce dodávek než nyní. V budoucnu by mohlo do USA dodávat místo uranové směsi rovnou celé palivové soubory. Ty prozatím zůstávají v režii USEC. „Technologické problémy výroby paliva pro reaktory západního designu jsou vyřešeny. Rusko je schopno dodávat palivo nejen pro své elektrárny, ale i pro ty americké,“ říká Sergej Kirijenko, ředitel státního koncernu Rosatom, pod nějž Tenex spadá. Rusům by se tak otevřela cesta k trhu, který čítá sto činných reaktorových bloků. Spolupráce vzniklá na sklonku studené války by tak mohla otevřít novou kapitolu.

Kromě Spojených států plánuje Rosatom dodávat jaderné palivo pro jaderné elektrárny ve Švédsku. V roce 2012 získal stoprocentní podíl v kanadské těžební společnosti Uranium a podle názoru expertů může vyhrát i boj o čínský trh. V tomto případě se Rosatom stane světovým lídrem v dodávkách paliva pro jaderné elektrárny.

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Související články
Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

K nejvíce ekologickému způsobu výroby elektrické energie bezesporu patří jaderná energetika. Podle statistik světové nukleární asociace WNA bylo v loňském roce ve třiceti zemích světa v provozu přes 430 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou cca 372 tisíc MW, což představuje produkci 13 % celosvětové elektřiny. Nyní se staví 68 reaktorů v plánu je výstavba dalších 162.

Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Atraktivní projekty: Vídeň jedničkou mezi Smart Cities

První celosvětové porovnání měst z hlediska inovace, technologií a kvality života, tzv. Smart Cities, označuje Vídeň jako číslo 1. Tento seznam zahrnující světová velkoměsta sestavil americký klimatolog Boyd Cohen a publikoval jej v on-line magazínu Co.Exist.

Atraktivní projekty: Jak vykořisťovat poušť

Strach o dostatek energie je silným hnacím motorem, který žene techniky i investory do hledání dalších možností jak vykořisťovat pouště. Zvláště ty na západě Spojených států.

Atraktivní projekty: Obrovské oko do vesmíru

Evropská jižní observatoř (ESO) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa.

Od matematických modelů k domácí elektrárně

Technici znají organický Rankinův cyklus (ORC) již od 19. století, ale až donedávna se nedařilo pro něj nalézt praktické využití. V posledních letech se na využití principu ORC zaměřili v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Výzkum tepelných cyklů s nízkým výkonem se jevil jako perspektivní v oblasti mikrokogenerace a využití odpadního tepla. Zvýšený zájem o ORC souvisel především s vývojem „domácí“‎ mikroelektrárny WAVE, která nyní již úspěšně „běží“‎ ve zkušebním provozu.

Nasazení řídicího systému v teplárně Náchod

Koncem května tohoto roku dokončila společnost ZAT v teplárně Náchod výměnu vstupně výstupních modulů v demi-stanici. Implementovaly se zde moduly B&R s převedením řízení pod nový řídicí systém SandRA, které tak navázalo na implementaci nového řídicího systému z podzimu loňského roku.

Ekodesign výrobních strojů

Pojem ekodesign zejména v Evropské unii již téměř zdomácněl. Je nazírán jak z té lepší stránky - co je "eko", je dobré pro životní prostředí a tím i pro společnost -, tak i z té kontroverzní stránky - legislativa hájící zájmy životního prostředí může být problematická z jiných pohledů.

Lisy na lamely elektromotorů

V červnu, nejprve v závodě v Göppingenu a posléze v Berlíně na výstavě Coil Winding Expo, představila skupina Schuler svůj první vysokorychlostní lis řady Smartline SA-S pro vysekávání lamel vysoce energeticky účinných elektromotorů.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit