Témata
Reklama

Jednofrekvenční, nebo dvoufrekvenční laserový interferometr?

Sledování interference světla je nejpřesnější metoda měření změny vzdálenosti. Využívá se v metrologii, v obráběcích strojích i při nejpřesnějším řízení polohy při výrobě mikroelektroniky. Jednotkou měření je vlnová délka světla ve vzduchu a její zlomky.

Paprsek světla, které má interferovat, je vyslán ke sledovanému předmětu, kde se odrazí zrcadlem nebo koutovým odražečem. Do proběhnuté vzdálenosti tam a zpět se vejde určitý počet vlnových délek světla, který není obecně celým číslem. Odražené světlo od předmětu po návratu interferuje s vysílaným světlem.
Interference je sčítání okamžitých intenzit vysílaného a odraženého světla. Pozorujeme nebo měříme výslednou intenzitu, která má velikost mezi nulou a maximem podle fází obou složek světla. Posunutí fáze odraženého světla oproti fázi vysílaného světla se plynule mění při vzdalování nebo přibližování předmětu.
Intenzita světla obou paprsků se ovšem s časem mění sinusově s frekvencí řádu 1014 Hz. Tak vysokou frekvenci světelné energie dnešní elektronika není schopna snímat žádným fotoelektrickým čidlem, není schopna vlny přímo počítat a určit jejich vzájemné zpoždění. Jedině pozorování interference umožní zjistit změny jejich fází. Fázový posun paprsků se změní o 360° při změně dráhy paprsku o jednu vlnovou délku, tj. při posunu předmětu o polovinu vlnové délky. Výsledná intenzita světla se změní od nuly do maxima a zpět do nuly.
Použité světlo je monochromatické s jedinou vlnovou délkou, aby fázový posun při interferenci netrpěl snížením kontrastu, zejména při větších měřených vzdálenostech. Používá se světlo heliumneonového laseru s vlnovou délkou 633 nm, jehož frekvence je 4,7 x 1014 Hz.
Přesná znalost vlnové délky nebo s ní svázané frekvence a její časová a prostorová stabilita mají zásadní důležitost pro přesnost přepočtu počtu vlnových délek na posunutí předmětu. Stabilizuje se jednak délka trubice laseru, která se mění s teplotou, jednak se sleduje stav vzduchu, který má vliv na vlnovou délku světla procházejícího k předmětu a zpět.
Změnu intenzity dvou paprsků při interferenci lze sledovat, pokud jsou paprsky lineárně polarizovány ve shodném směru. Pro transformaci kruhové polarizace světla z laseru na lineární v potřebném směru a pro oddělování složek světla s odlišným směrem polarizace slouží polarizační optické hranoly, čtvrtvlnové a půlvlnové destičky a polarizační filtry. Nepolarizační hranoly odklánějí světlo bez vztahu ke směru polarizace.
Interference paprsku odraženého odrazným prvkem na sledovaném předmětu s paprskem přicházejícím z laseru se realizuje v interferometru. Interferometr obsahuje dělicí hranol, obvykle polarizační, který rozdělí paprsek laseru v poměru intenzit 1 : 1 na měřicí a referenční. Měřicí paprsek se odrazí odrazným prvkem předmětu, referenční paprsek se odrazí od odrazného prvku přiloženého k dělicímu hranolu. Frekvence světla referenčního paprsku je konstantní, frekvence světla odraženého měřicího paprsku je větší nebo menší o Dopplerovu frekvenci danou pohybem předmětu. Frekvence světla laseru je ( = 4,7 x 1014 Hz, Dopplerova frekvence je (D = 2 v/(. Rychlost předmětu je v, vlnová délka světla v měřicím prostředí je (.
U jednofrekvenčního laserového interferometru je frekvence referenčního paprsku stejná jako frekvence vysílaného měřicího paprsku. Jestliže předmět stojí, je Dopplerova frekvence (D nulová. Fázový posun obou paprsků v místě interference je konstantní a výsledná intenzita se nemění. Pohyb předmětu vyvolá změnu výsledné intenzity s Dopplerovou frekvencí. Intenzitu snímá fotoelektrická dioda.
Světlo laseru má dvě složky stejné frekvence s kruhovou polarizací v opačných směrech. Polarizační hranol interferometru složky rozdělí a změní kruhové polarizace na lineární navzájem kolmé. K interferenci dojde na polarizačním filtru natočeném o 45°, který z obou složek propustí části ve společném směru, jež mohou interferovat. Následuje snímací dioda.
Reklama
Reklama
Reklama

Nevýhody jednofrekvenčního laserového interferometru

Základní uspořádání interferometru nedává informaci o směru pohybu. Tu získáme rozdělením světla za výstupem z hranolu na dvě větve. Fáze jedné větve se zpozdí čtvrtvlnovou destičkou o 90°. V každé větvi následuje polarizační filtr a snímací dioda.
Od snímacích diod a připojené elektroniky se požaduje linearita v rozsahu od nulové frekvence až po Dopplerovu frekvenci při nejvyšší rychlosti předmětu.
Změna intenzity má stejný efekt jako změna polohy předmětu. Proto přesnost měření zhoršuje nestabilitou výkonu laseru, odklonem měřicího paprsku prouděním vzduchu, kolísáním polohy odrazného prvku na předmětu, které mění překrytí s referenčním paprskem a nestabilitou citlivosti snímacích diod.
Dosáhnout dobrého odstupu měřicího signálu od rušení v celém rozsahu měřicí frekvence je obtížné, protože rozsah je už od nuly do nejvyšší Dopplerovy frekvence a počet zdrojů rušení roste při snižování frekvence signálu.
Rozlišení při měření dosahuje 1/4 x (/2 = (/8, jestliže se využijí 4 hrany signálů z dodatečně odděleného signálu se zpožděnou fází. Další zvýšení rozlišení pomocí interpolace není možné, neboť oba signály jsou odvozeny ze stejnosměrného výstupu po interferenci.
U dvoufrekvenčního laserového interferometru je frekvence referenčního paprsku (2 odlišná od frekvence vysílaného měřicího paprsku (1 o přesnou hodnotu (1 - (2.
Dvoufrekvenční laser vysílá dvě frekvence s opačnými kruhovými polarizacemi a zajišťuje přesnost jejich rozdílu (1 - (2. Záznějová frekvence (1 - (2 je volena tak, že je zpracovatelná snímacími diodami a elektronikou. Obě frekvence se rozdělí polarizačním hranolem.
Frekvence (1 se použije jako referenční, frekvence (2 jako měřicí. Po zpětném průchodu hranolem a polarizačním filtrem paprsky interferují. Jejich frekvence se liší o (1 - (2, jestliže předmět stojí. Měřicí frekvence (2 se při odrazu o pohybující se předmět sníží nebo zvýší o Dopplerovu frekvenci. Pak se frekvence paprsků liší o (1 - ((2 ( (D ) = (1 - (2 ( (D. Intenzita světla, kterou snímá snímací fotodioda, je střídavá s frekvencí (1 - (2 ( (D, i když předmět stojí, neboť frekvence jsou voleny tak, aby (1 - (2 byla větší než (D. Signál fotodiody se přivede do diferenciálního čítače impulzů. Do něj se přivede i signál (1 - (2 paprsku odděleného ještě před hranolem a počty vln v obou signálech se odečítají. Čítač dodá počet inkrementů dráhy předmětu, které jsou určeny počtem vln frekvence (D včetně znaménka, tj. směru pohybu.

Vlastnosti dvoufrekvenčního laserového interferometru

Kolísání intenzity světla neovlivňuje frekvence (1, (2, (D. Změna intenzity nemůže být posuzována jako pohnutí předmětem. Střídavý systém má vyšší stabilitu měření a nižší citlivost na rušení turbulencí vzduchu, elektrickým i optickým rušením. Na každou měřicí osu stačí jedna snímací fotodioda, protože i směr pohybu předmětu je uložen ve frekvenci měřicího signálu. Snižují se nároky na vyrovnání optiky včetně kolísání ustavení při pohybu, na zisk a stabilitu citlivosti fotodiody. Mezi dvěma střídavými signály (1 - (2 , (1 - (2 ( (D lze interpolovat a zjemnit rozlišení na (/512. Vysoké rozlišení má ovšem vliv na přípustnou rychlost předmětu s ohledem na frekvenční propustnost snímací fotodiody.

Šířka pásma frekvencí

Rozsah měřitelné rychlosti předmětu v je přímo úměrný šířce pásma frekvence signálu s informací o pohybu předmětu. Jednofrekvenční laser využívá pásmo od nuly do 2 MHz. Je to frekvence vzniklá Dopplerovým efektem (D = 2v/(. Dvoufrekvenční laser, který využívá k vytvoření dvou frekvencí Zeemanova jevu, vysílá dvě frekvence s odstupem 2 až 3 MHz. Na záznějovou frekvenci (1 - (2 se superponuje Dopplerova frekvence a výsledná frekvence je od 1 až 4 MHz.
Dvoufrekvenční laser, který využívá k vytvoření dvou frekvencí akusticko-optickou metodu, např. Bruggovou komorou, vysílá dvě frekvence s odstupem až 25 MHz. Výsledná frekvence po superpozici Dopplerovy frekvence je od 15 do 25 MHz. U dvoufrekvenčních laserových interferometrů je účelné snížit poměr šířky pásma k nosné frekvenci ((1 - (2). Elektronika k pokrytí rozsahu rychlostí předmětu je pro nižší poměr jednodušší. Z tohoto pohledu je výhodný systém s vyšší nosnou frekvencí.

Využití vláknové optiky

Vláknová optika se zpravidla používá k vedení jednoduchého paprsku z pohledu polarizace. Vláknová optika obtížně udrží polarizaci při změnách teploty a deformacích vláken. Jednofrekvenční laserový interferometr má jednoduchý paprsek na vstupu do interferometru, ale na výstupu je zpravidla paprsek rozdělen pro rozeznání směru pohybu. Vláknová optika se použije zpravidla na vstupu. Dvoufrekvenční laserový interferometr má jednoduchý paprsek na výstupu z interferometru, zatímco na vstupu nikoliv. Vláknová optika na výstupu umožní vzdálit elektroniku jako zdroj tepla od interferometru a zvýšit tak přesnost měření. Výrobce dvoufrekvenčních interferometrů Agilent používá vláknovou optiku i na vstupu do interferometru, ale pro dvě polarizace potřebuje dva paralelní světlovody.
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 40635
Datum: 16. 06. 2004
Rubrika: Trendy / Měření
Autor:
Firmy
Související články
Měření v rámci celého výrobního řetězce

Na cestě k aplikaci konceptu Průmyslu 4.0 se měřicí a kontrolní technologie čím dál víc používají jako řídící nástroj ve výrobě. V rámci plnění této nové role ale potřebují pružněji a rychleji zachytit kvalitativní údaje na různých místech: v měřicí laboratoři, v těsné blízkosti výrobní linky, stejně tak jako přímo v ní.

Přesné měření libovolného materiálu nebo povrchu

Společnost Keyence uvedla na trh řadu konfokálních snímačů polohy CL-3000 pro vysoce přesné měření na jakémkoliv materiálu nebo povrchu. Tyto vysoce kompaktní koaxiální laserové snímače polohy pomáhají s takovými úkoly, jako je zlepšování kvality, prevence dodávek nevyhovujících dílů a zvyšování objemu výroby.

Měřicí technologie pro Průmysl 4.0 v Nitře

Průmysl 4.0 závisí na propojení systémů schopných spolu komunikovat, schopných získávat, vyhodnocovat a sdílet data a na takto zpracované informace reagovat v reálném čase. Údaje z měření jsou nezbytné pro shromažďování informací, které mají být použity při inteligentním rozhodování za účelem zabránit nežádoucím procesním změnám.

Související články
Měřicí technika se stává součástí výrobních strojů

Vzhledem k tomu, že jednou z aktivit České metrologické společnosti, z. s., je mimo jiné také sledování prezentace aktuálních metrologických novinek, trendů vývoje a zastoupení metrologie na veletrzích pořádaných v České republice i v zahraničí, navštívili jsme mimo jiné veletrh Toolex 2017, který se již po desáté konal v polském městě Sosnowiec na třetím největším výstavišti v Polsku – Expo Silesia.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Velmi přesný měřicí stroj pro výpočetní tomografii

Nový model TomoCheck S HA (High Accuracy) 200 společnosti Werth Messtechnik GmbH se senzorem pro výpočetní tomografii je aktuálně nejpřesnějším souřadnicovým měřicím strojem na světě.

Měřicí přístroje pro efektivní výrobu

Jestliže jsou nástroje přesně zaměřeny a seřízeny ještě před samotným obráběním mimo obráběcí stroj, lze následně zkrátit vedlejší neproduktivní časy na stroji a zvýšit tak celkovou efektivitu výroby. Přístroje pro měření a seřizování nástrojů mohou v samotném procesu třískového obrábění zajistit zvýšení produktivity až o 25 %, a to při velmi dobrém poměru cena/výkon. Úspěšné obrábění tedy vyžaduje nejen výkonné stroje, ale i přesně seřízené nástroje.

Konfirmace měřidel

Příspěvek se zabývá problematikou zajištění návaznosti měření a rozebírá obvyklé metrologické čin-nosti, které jsou za tím účelem prováděny. Zákon o metrologii i běžná praxe zmiňují jako základní postupy kalibraci nebo ověření stanovených měřidel. Kalibrace je postup vedoucí k dosažení způsobilého měřidla ve dvou logických krocích podle definice VIM. Vždy musí být zjištěn aktuální stav měřidla – provádí se zkouškou, která ověří, zda je měřidlo způsobilé plnit dané specifikace, či nikoliv. Nezpůsobilé měřidlo se musí kalibrovat nebo vyřadit. O výsledku je vydán doklad (kalibrační certifikát), jímž je potvrzena způsobilost z dřívější kalibrace nebo způsobilost dosažená kalibrací novou. Zvláštní pozornost je věnována kalibraci měřidel řízených softwarem, např. u souřadnicových měřicích strojů.

Průmysl 4.0 v měření aneb Kvalita 4.0

V souvislosti s postupující mírou digitalizace a automatizace výroby se často hovoří o Průmyslu 4.0 neboli čtvrté průmyslové revoluci. Tento trend se pochopitelně nevyhýbá ani oboru měření. Objevuje se dokonce nový pojem – Kvalita 4.0. Co si pod tím představit?

Ochrana provozních měřidel tlaku před mechanickým namáháním

Při měření tlaku v potrubních systémech a v nádobách se setkáváme s nepříznivými mechanickými vlivy, které mají původ v měřeném procesu. Jedná se o tlakové rázy, pulzace, otřesy či vibrace, a někdy také o přetížení nad rámec měřicího rozsahu přístroje. Pulzace tlaku v potrubí zpravidla pochází od čerpadel, případně od rotujících míchadel v nádobách. Tlakové rázy jsou způsobovány setrvačností sloupce kapaliny pohybující se v potrubí; na jejich vzniku se podílí i činnost ventilů a škrticích orgánů. Destruktivní účinky mohou mít i bubliny par a plynů v tekutině proudící přes ventily. Otřesy a vibrace jsou způsobovány zpravidla rotujícími částmi strojů, prouděním tekutin, pulzacemi a tlakovými rázy v potrubí. Tento článek si klade za cíl shrnout způsoby, jak lze tlakoměry před uvedenými vlivy ochránit.

Revoluční linka pro měření kvality

Je to takový český "americký sen". Začínal jako soustružník, dnes Miroslav Dušek vlastní strojírenskou firmu s mnohamilionovým obratem. Láska k poctivému řemeslu se u něj potkává s vynalézavostí, která ho nyní dovedla k vývoji revoluční linky pro měření kvality.

Vestavné přístroje pro měření v silnoproudé síti

Řadou vestavných přístrojů SIRAX se doplňují přístroje s vysokým výkonem SINEAX a završují tak portfolio v této oblasti. Přístroje série SIRAX se vyznačují základní funkčností převodníku elektrických veličin za dodržení velmi dobrého poměru cena/výkon. Přístroje BM1200 a BM1400 představují jednoduché a cenově výhodné monitory silnoproudé sítě. Pro vyšší stupeň vizualizace a komfortnější koncept obsluhy jsou vhodné multifunkční monitorovací přístroje, které byly označeny MM1200 a MM1400, jsou vybaveny TFT displejem a lze je na základě přehledného menu též konfigurovat.

Měření energie je důležité ve všech oborech

Spotřeba a ve velké míře i kvalita energií je v poslední době stále více sledovanou veličinou. Měřicími systémy od přehledových měřičů spotřeby až po systémy, kde je měření, zobrazování, ukládání a grafické prezentování veličin integrováno do větších systémů lze získávat přehled o spotřebě kdykoli je to potřeba.

Multisenzorová technologie a počítačová tomografie

Výběr vhodného měřicího přístroje pro účely rozměrové kontroly je velmi důležitý. Běžný přístup je takový, že daná aplikace určí vhodný typ senzoru. Pro správné rozhodnutí potřebuje vzít uživatel v úvahu několik aspektů.

Zákaznické dny ve znamení počítačové tomografie

Společnost Prima Bilavčík uspořádala ve svém sídle v Uherském Brodě zákaznické dny, na nichž seznámila své partnery s novinkami ve svém sortimentu měřicích přístrojů, jakož i ve vybavení svých laboratoří. Zlatým hřebem programu bylo představení počítačového tomografu Werth TomoScope HV 500, zakoupeného koncem loňského roku.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit