Při měření pravítkem ve svislé rovině má být pravítko ustaveno na dvou podložkách umístěných, pokud je to možné, v bodech odpovídajících nejmenšímu průhybu vlastní hmotností. Podél pravítka se posouvá držák číselníkového úchylkoměru s třemi opěrnými body. Jeden z těchto opěrných bodů spočívá na čáře plochy, která má být měřena, a dotek číselníkového úchylkoměru je na kolmici k této ploše, procházející uvedeným opěrným bodem. Přitom se dotýká se pravítka. Musí být zajištěn pohyb držáku po přímce (vodicí pravítko). Je-li to požadováno, mohou být při zpracování výsledků vzaty v úvahu známé odchylky přímosti pravítka.
V případě měření pravítkem ve vodorovné rovině se doporučuje použití pravítka s rovnoběžnými plochami a jeho položení naplocho. Číselníkový úchylkoměr se dotýká základní plochy pravítka a pohybuje se v kontaktu s měřenou plochou. Pravítko je ustaveno tak, aby na obou koncích čáry byly odečteny stejné odchylky čáry oproti přímce spojující oba koncové body čáry, které lze odečítat přímo.
Je nutno poznamenat, že ať je průhyb pravítka na opěrách jakýkoliv, není přímost základní plochy tímto průhybem vlastní hmotností prakticky ovlivněna. Další vlastností metody měření přímosti pravítkem ve vodorovné rovině je, že umožňuje měření odchylek přímosti jak měřené plochy, tak základní plochy pravítka.
Měření rovnoběžnosti stolu probíhá tak, že se do vřetene upne číselníkový úchylkoměr a na otočný stůl se položí mostové pravítko ve směru osy X. Číselníkový úchylkoměr se v počátečním bodě vynuluje a po přesunutí otočného stolu do koncového bodu se odečte odchylka.