Zákon o hospodaření energií uvalil na spotřebitele energie povinnost zpracovat energetický audit. Města a obce, majitelé budov i průmyslové podniky tak stojí před úkolem zajistit zpracování takového dokumentu, který odhaluje možnosti energetického hospodářství podniků i budov a navrhuje nápravná a úsporná opatření. Jako povinnost ze zákona je audit v Evropě zaveden zatím pouze v Dánsku a České republice. Ve většině zemí vláda podněcuje zpracování auditů řadou motivačních a podpůrných programů, včetně dotací na jejich pořízení. Přednášející této sekce demonstrovali na řadě případů výrazné ekonomické přínosy úsporných opatření v průmyslu i na městském majetku. Návrh úsporných opatření je však prospěšný jen tehdy, má-li zadavatel auditu následně k dispozici investiční prostředky na výstavbu. Proto se zákonná povinnost energetických auditů pro bytové domy jeví poněkud samoúčelná, zvláště tehdy, když jejich vlastníci potřebné investiční prostředky v dohledné době nezískají. To je například problém řady bytových družstev.
Energetické audity zpracovávají auditoři, certifikovaní státem. Uživatelům nabízejí energetické audity obsahující dlouhodobá koncepční řešení nad rámec formálních auditů, splňujících pouze zákonné povinnosti. Kvalita auditorů a jejich práce je však různorodá a zadavatelé auditů se jen obtížně orientují při výběru auditorské firmy. Pro větší zakázky je vhodné oslovit auditorskou firmu, která má sehraný tým odborníků. Ožehavá je otázka nezávislosti auditora či auditorské firmy. Někdy jsou nabízeny velmi levné nebo i bezplatné audity navrhující použití nevhodných výrobků nebo drahých služeb konkrétních firem. Tomu nahrává rovněž nesoulad mezi současnou legislativou energetických auditů a metodikou SFŽP pro podporu obnovitelných zdrojů energie. V praxi tak například pro tepelná čerpadla dochází ke zpracování formálních auditů s předem určeným výsledkem - získat státní dotaci bez ohledu na ekonomický nebo ekologický přínos pro společnost.