Témata

MM Glosa: Třicet let v soukolí českého strojírenství

Když jsem v roce 1997 stál u zrodu prvního čísla MM Průmyslového spektra, strojírenský svět vypadal úplně jinak. Internet byl v plenkách, digitalizace byla vizí budoucnosti a my jsme tehdy s nadšením a jistou dávkou odvahy začali psát první kapitolu příběhu, který dnes vstupuje do svého 30. ročníku.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Cesta k této třicítce nebyla přímočará. Byla plná tvrdé práce, strategických rozhodnutí i osobních zkoušek a obětí. Po třech letech od založení časopisu v tehdejší pobočce německého vydavatelství jsem dostal důvěru vlastníka licence k osamostatnění projektu. Nebudu zakrývat, že začátky na mé nové cestě přinášely i bezesné noci a trpké zkušenosti s lidským charakterem. Právě tato prvotní zklamání mě nakonec dovedla k zásadnímu kroku – projekt neukončit, ale naopak jít cestou založení rodinné firmy, která se stala stabilním přístavem pro náš tým i pro mě osobně.

Založení rodinné firmy pro mě nebylo jen formálním krokem, ale skutečným splynutím života s prací. Všechny ty výzvy a úspěchy se mnou totiž od počátku sdílela má žena Dana. Bez její trpělivosti při výchově našich tří dcer a bez jejího každodenního nasazení přímo v redakci by časopis a navázané projekty nikdy nedosáhly dnešní podoby. Právě ona byla tou tichou, ale pevnou silou, která mi umožnila vybudovat tento stabilní přístav.

Reklama
Reklama
Reklama

Za ty tři dekády se MM Průmyslové spektrum proměnilo z pouhého časopisu v komplexní platformu. Vždy mi šlo o víc než jen o potištěný papír. Chtěl jsem stavět mosty – mezi teorií a praxí, mezi akademickou půdou a dílenskými provozy. Z tohoto přesvědčení vzešel i vědecký titul MM Science Journal. Ten se stal v odborném světě naprostým unikátem – zatímco podobné časopisy zpravidla vznikají na akademické či výzkumné půdě, my jej vydáváme v rámci našeho rodinného vydavatelství, čímž tvoříme přímé a nezávislé spojení mezi oběma světy. Tato snaha propojování mostů dále vyústila v úzkou spolupráci s Inženýrskou akademií ČR a jejím zakladatelem prof. Petrem Zunou, se strojními fakultami a v nezapomenutelnou spolupráci s osobnostmi a mými učiteli, jako byli profesoři Milan Zelený a Ján Košturiak. Mimořádné místo v historii našeho vydavatelství zaujímá profesor Jiří Marek, člověk, který stál po mém boku téměř od samého začátku. Právě pod jeho taktovkou začala v roce 2006 vycházet legendární edice knih o konstrukci CNC obráběcích strojů. Stejně zásadní pro mě bylo i hluboké pracovní a osobní souznění s profesorem Štefanem Kassayem. V roce 2006 se zrodila další myšlenka, která mě hřeje na srdci – potřeba veřejně děkovat těm, kteří náš obor celoživotně formovali. Tak vznikla Síň slávy strojařů. Je mi ctí, že můžeme pravidelně během slavnostního zahájení veletrhu MSV na brněnském výstavišti předávat ocenění za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Strojírenství je o lidech. Za těch 30 let prošlo naší redakcí i mým životem mnoho tváří. Časem se čistě pracovní vazby přetavily v hluboká přátelství a já si dnes nesmírně vážím toho, že mě jak průmyslová, tak i akademická sféra přijala mezi sebe. Na sklonku loňského roku se mi dostalo cti převzít ocenění v oborové kategorii Strojírenství & IT v rámci žebříčku Českých 100 Nejlepších. Vnímám ho jako potvrzení toho, že naše cesta měla smysl. Jako věřící křesťan jsem se v těžkých chvílích snažil důvěřovat Bohu. Právě tato víra mi byla kotvou a zdrojem síly, abych neztratil naději a dokázal jít dále nejen v oněch okamžicích, ale i ve všech dalších, které přicházely.

Vstupujeme do jubilejního roku. Naše „MMko“ nikdy nestavělo na póze ani na pozlátku. Je výsledkem poctivé práce, úcty k oboru a vytrvalosti. Děkuji vám všem, kteří jste touto cestou šli se mnou – mé rodině, kolegům, externím spolupracovníkům, partnerům, a především vám, čtenářům.

Reklama

Těším se na další společná léta, která nám budou dopřána.




Vydání #1,2
Kód článku: 260137
Datum: 04. 02. 2026
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Strategie 2.0: Tentokrát doopravdy?

Můj úvodní editorial v minulém, březnovém vydání MM Průmyslového spektra vyvolal mimořádně živý ohlas. Diskuse jasně potvrdily, že transformace českého průmyslu a nová Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 je tématem, které pálí každého, kdo buduje naši ekonomickou stabilitu. Tato nová vize by přitom neměla vznikat ve vakuu; nominálně navazuje na ambice vládního programu The Country for the Future (2020–2027). Jenže právě zde narážíme na první vážný problém: pokud má být nová strategie úspěšná, musí se kriticky vypořádat s dědictvím svých předchůdců, které v mnoha ohledech zůstaly jen u drahého marketingu a u loga v dotačních výzvách.

Související články
MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlídneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétních kroků se nemáme.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

MM Glosa: Z křižovatky na kruháč

Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit