Jeden z příkladů řešených samotným Femlabem ukazuje využití externího magnetického pole ke zkoumání jeho vlivu na proudění krve v cévách. Model tuto tekutinu uvažuje jako kontinuum a k řešení jsou využity Maxwellovy a Navier-Stokesovy rovnice. Analyzuje se ferro-hydrodynamika krve přidáním magnetické objemové síly do Navier-Stokesových rovnic, což vede k řešení úloh magnetického pole.
V další úloze je analyzován vzorek mokré zeminy vystavené teplotě v bodě mrazu. Zkoumá se chování zeminy a jílu pomocí rovnic popisujících prostup tepla a hydromechaniku. Někdy se v takovém případě mluví o poroelasticitě. Tohoto principu se používá při stavbě silnic, ve stavebnictví nebo při zkoumání planety Země.
Při řešení tenkých konstrukcí, jako jsou tenkostěnné nádoby, mohou vzniknout problémy při generování sítě. Je uveden příklad, který řeší rozložení hustoty proudu na povrchu 3D nádoby se dvěma otvory pro spojení s potrubím a model je definován jako skořepina. Na jedné straně je napětí 400 V, na druhé je potrubí uzemněno.
Femlab lze využít také při modelování nového rozdělení hmyzu na různých typech rostlin. V tomto případě je uveden model, kdy na počátku známe rozložení zakukleného hmyzu a modelujeme pomocí rovnice difuze nové rozdělení v různých oblastech, které jsou reprezentovány rostlinami, jako je rmen a pšenice.