Firma Glacier Garlock Bearings je v současné době největším výrobcem samomazných kluzných ložisek na světě a zároveň jedním z prvních, kteří před půlstoletím uvedli tato kluzná ložiska do technické praxe. I to je důvod, proč jsme požádali o rozhovor ing. Radomíra Motala, ředitele českého zastoupení této firmy.
MM: Pane řediteli, můžete nám krátce představit, co se skrývá za značkou Glacier?
Ing. Motal: Glacier je původní značka kluzných ložisek, zavedená zejména v Evropě. Název Glacier vznikl, když kdysi někdo ve firmě přirovnal pohyb ledovce po svahu ke kluznému ložisku. Tento název zahrnuje řetězec výrobních závodů v Evropě, a sice v německém Heilbronnu, ve skotském městečku Kilmarnock, které je mimochodem známé tím, že se tam produkuje whisky Johnnie Walker, ve francouzském Annecy a nedávno k nim přibyl výrobní závod Tribometal v Dolném Kubíně na Slovensku, který byl za federace součástí ZVL, kam tehdy Glacier licenci na výrobu kluzných ložisek prodal. Do řetězce patří i výrobní závod v Sao Paulu v Brazílii.
Společný výzkum v oblasti kluzných ložisek se přenesl i do Spojených států, kde existuje řetězec závodů na výrobu kluzných ložisek pod značkou Garlock. Spolupráce obou subjektů, která probíhala zejména v oblasti vývoje, letos v létě vyústila v to, že americká firma Goodrich, majitelka společnosti Garlock, koupila od další americké firmy Dana společnost Glacier. Obě obchodní značky byly zachovány a současný název firmy zní Glacier Garlock Bearings. Akvizice již byla schválena antimonopolním úřadem USA a v nově vzniklé společnosti pracuje v současnosti přes 1000 zaměstnanců.
MM. Jaká je úloha českého zastoupení?
Ing. Motal: Zastoupení Glacier Garlock kluzná ložiska v České republice se dosud zaměřovalo na technické poradenství a přímý styk se zákazníky. Nyní bylo rozhodnuto, že činnost českého zastoupení bude pojata poněkud šířeji, včetně marketingových aktivit a komplexního zpracování trhu. To byl i důvod mého nástupu do firmy na jaře letošního roku. České zastoupení zde působí od roku 1996 jako organizační složka firmy Glacier Gleitlager GmbH Vídeň, která byla pověřena zpracováním trhu střední a východní Evropy. Centrální sklad výrobků pro střední Evropu je ve Vídni, odkud se dodávají ložiska podle objednávek zákazníkům, naše kancelář má za úkol zpracovávání těchto objednávek. Výhledově by mělo dojít k tomu, že část technicko-poradenských služeb pro český trh, které jsou zatím personálně zajišťovány z vídeňské kanceláře, bude přesunuta sem. Proto se uvažuje i o přestěhování našeho pracoviště z Bílé Hory do centra Prahy a s přeměnou organizační složky na s. r. o. s vlastní právní subjektivitou.
MM. Jaký podíl trhu připadá na kluzná ložiska?
Ing. Motal: Z historického hlediska jsou kluzná ložiska starší než valivá. Dnes ovšem ze světového obchodu s ložisky na kluzná ložiska připadá asi 30 %, zbývajících 70 %
představují ložiska valivá. V některých oblastech jsou však kluzná ložiska nenahraditelná, zejména proto, že mohou snášet mnohonásobně vyšší zatížení, mají tišší chod a lépe snášejí podmínky nepříznivého prostředí. V neposlední řadě jsou také výrazně levnější.
MM: Jaké druhy ložisek máte ve výrobním sortimentu?
Ing. Motal: Glacier Garlock se stal průkopníkem v oboru samomazných ložisek, když zhruba před padesáti lety využil PTFE - polytetrafluoretylen, známý jako teflon.
Tento polymer má velmi dobré kluzné vlastnosti, ale je měkký a špatně odvádí teplo.
Glacier tehdy vyvinul materiál, který kombinuje vlastnosti PTFE s pevným kovovým nosičem. Tento materiál označený DU byl prvním skutečně samomazným materiálem pro ložiska pro vysoké zátěže. Konstruktéři mohli upustit od mazacích systémů, uspořit náklady a zabránit riziku vadného mazání. Nosič je buď bronzový, nebo ocelový a dodává ložisku pevnost, vlastní kluzná plocha je tvořena vrstvou PTFE. Dnes je ve světě v provozu více ložisek značky DU než z jakéhokoliv jiného samomazného materiálu.
Produkce Glacieru je doplněna o škálu dalších materiálů. Pro vysoké zátěže, kde pevnost polymeru, byť naneseného na ocelové vrstvě, není dostatečná, dodáváme bimetalická ložiska SY/SP z oceli s nanesenou vrstvou bronzu.Tento materiál je již třeba domazávat. Pro snížení frekvence domazávání může být kluzná vrstva opatřena důlky, které slouží jako rezervoár maziva.
V sortimentu Glacier jsou dále samomazná ložiska z termoplastických hmot EP, MF a KA, která se používají v případech, kdy ložiska nejsou příliš zatěžována. Typickým případem jsou různé přístroje pro domácnost, elektromotory, lékařské přístroje. Tato ložiska se vyrábějí ve velkých sériích na vstřikovacích lisech. Jejich výroba v menších množstvích by byla vzhledem k vysoké ceně formy neekonomická. Oproti tomu tenkostěnná ložiska, o nichž jsem mluvil před chvílí, lze vyrábět i v malých sériích, neboť jsou zhotovována z polotovaru, kterému lze stříháním a zakroužením dodat snadno finální tvar.
Jiným typem jsou ložiska z bronzové slitiny DEVA, která obsahuje grafitová zrna, čímž je umožněn provoz ložisek bez potřeby mazání. Tato ložiska se s výhodou používají např. ve vodních turbínách, neboť mohou snášet vysoké tlaky a rychlosti i ve znečištěné vodě. Specialitou jsou ložiska, která mají v bronzovém pouzdře vytvořeny kapsy, vyplněné přírodním grafitem. Tyto výrobky pocházejí od společnosti DEVA, která byla původně také součástí řetězce Glacier a kterou dnes na českém trhu výhradně zastupujeme.
V nabídce máme též samomazná ložiska ze slinutých bronzů či kompozitních materiálů a vinutých vláken.
MM: V jakých aplikacích nacházejí kluzná ložiska nejčastější využití?
Ing. Motal: Pokud budu mluvit o českém trhu, jednoznačně největší oblast tvoří automobilový průmysl, kam směřují dvě třetiny našich dodávek. Kluzná ložiska se používají například v tlumičích, závěsech dveří a kapot, v motorcích stěračů, pedálových soustavách apod. Dále se kluzná ložiska používají v těžkém strojírenství, při výrobě hydraulických komponentů, elektromotorů, polygrafických strojů, domácích spotřebičů či při stavbách vodních děl. Suchá kluzná ložiska se používají v potravinářských strojích, kde je nežádoucí používání tukem mazaných ložisek. Oblast použití je tedy velmi široká. Před spojením s řetězcem Garlock tvořilo klientelu Glacier na 30 000 výrobních podniků na celém světě.
MM. Máte nějaké novinky nebo zajímavé aplikace?
Ing. Motal: Vývoj v oblasti kluzných ložisek obvykle nepřináší nějaké revoluční změny, samozřejmě jsou ale hledány možnosti, jak vlastnosti ložisek vylepšit.
Například pro výrobce lyžařských vleků, firmu Doppelmayer, byl vyvinut materiál DS,
který je určen pro provoz v nízkých teplotách. Dalším takovým progresivním výrobkem je metaloplastová fólie DM, což je hliníková tkanina zapracovaná do filmu z PTFE, obsahujícího skleněná vlákna. Používá se např. v dveřních závěsech automobilů.
MM: Jaké jste dodali na náš trh největší samomazné ložisko?
Ing. Motal: Pokud vím, je to sada ložisek oběžného kola největší diagonální turbíny v Evropě na přehradě Liptovská Mara. Oběžné kolo má průměr pět metrů a voda padá jeho lopatky z výše 48 metrů. Vysoké tlaky a otáčky, tření ve znečištěném vodním prostředí bez možnosti mazání - to vše představuje pro provoz ložisek velmi náročné podmínky. Ložiska uložení lopatek kola mají průměr 800 mm. .
MM: Za jak dlouho můžete nové ložisko dodat?
Ing. Motal: Dodací lhůta je obvykle jeden týden pro běžný sortiment. Pokud se jedná o některá speciální ložiska vyráběná na zakázku, tam může dodací lhůta být až čtvrt roku. Jde totiž o ložiska, která se vyrábějí speciální technologií vyžadující určitý čas, než je možno pokračovat v dalším zpracování. Tři měsíce byla například dodací lhůta na ložiska pro zmíněnou přehradu Liptovská Mara. Zkrátka, aby ložisko mělo přesně požadované vlastnosti, musí se mu ten čas věnovat, podobně jako třeba když pálíte whisky.
MM: Je vidět, že výrobní závod nebyl ve Skotsku založen náhodně. A jelikož jsme náš rozhovor zmínkou o whisky začali, můžeme jej přirovnáním k whisce i zakončit. Přeji vám hodně obchodních i osobních úspěchů.
Rozmlouval Pavel Marek
| Ing. Radomír Motal |
| se narodil 13. 9. 1951 v Praze. Po studiu na strojní fakultě ČVUT pracoval v letech 1978 - 1984 ve Strojimportu, kde se zabýval vývozem investičních celků. Další dva roky pracoval v PZO Transakta a poté byl v letech 1986 - 1994 ředitelem strojírenské sekce československé afilace Cneico (nig) Ltd. v nigerijském Lagosu. V letech 1995 - 1999 byl obchodním ředitelem Druchemy,v následujících dvou letech výkonným ředitelem firmy Omnitrade Industrial Co. v USA. Od května 2001 je ředitelem zastoupení Glacier Garlock Bearings v ČR. |
|