Témata
Reklama

Polymery amorfní a semikrystalické z hlediska vstřikování

Příspěvek stručně shrnuje informace o termoplastech určených pro technologii vstřikování a informuje o zásadních rozdílech mezi amorfními a semikrystalickými polymery z pohledu této technologie. Ve druhé části jsou popsány vývojové směry v oblasti termoplastů. Pro hodnocení jednotlivých typů termoplastů a nalezení optimálních podmínek vstřikování se doporučuje využít materiálových databází, např. Ides Prospector či Campus.

V současné době je na trhu k dispozici přibližně 50 druhů plastů, z čehož asi 80 % tvoří termoplasty. Tyto materiály jsou výhodné jak z ekonomického, tak ekologického hlediska. Výrobky z termoplastů lze snadno a téměř bez odpadu recyklovat, případně dále při recyklaci modifikovat. Jde o materiály teplem tvárné, které se zpracovávají tvářením z taveniny. Z tvářecích technologií je pro velkosériovou výrobu plastových výrobků dominantní technologie vstřikování.

Z hlediska vlastního procesu vstřikování i z hlediska aplikačního použití je velmi důležité rozdělení termoplastů na amorfní a semikrystalické, neboť chování při zahřívání i následném vstřikování je pro obě citované skupiny odlišné a projeví se i ve vlastnostech finálních výstřiků. Porovnání obou skupin z hlediska vybraných vlastností je uvedeno v tabulce 1. Rozdílné chování amorfních a semikrystalických polymerů při procesu vstřikování je shrnuto v tabulce 2. I když je množství vyráběných amorfních plastů větší než semikrystalických, pro technicky náročné aplikace je tento poměr opačný: na tzv. konstrukčních termoplastech se semikrystalické polymery podílejí až 75 procenty.

Reklama
Reklama
Reklama

Amorfní termoplasty

Mezi typické znaky mnohých druhů amorfních termoplastů (např. PS, PMMA, PC, SAN) patří možnost transparentního provedení. Tyto polymery se vyznačují relativně nízkým smrštěním proti formě (pod 1 %), což je zvýhodňuje při výrobě rozměrově přesných dílů a součástí. Z hlediska technologie vstřikování i z aplikačního hlediska je pro ně dominantní teplota Tg (teplota zeskelnění, bod zvratu 2. řádu). Tato teplota limituje teplotu vyjímání výstřiku z formy a hranici teplotního použití výrobků. Z celkového množství vyráběných amorfních termoplastů je určeno pro technologii vstřikování asi 20 %. Vedle spotřebního zboží a elektrotechnických aplikací jsou tyto polymery nepostradatelné pro automobilový průmysl, kde je dominantní aplikací světelná technika využívající jejich vynikajících optických i mechanických vlastností, především PMMA a PC. (obr. 1).

Obr. 1. Výstřiky z amorfních termoplastů: 1 - styrenové polymery (PS, SB, SAN); 2 - terpolymer ABS; 3 - polymerní blend PC/ABS; 4 - polymetylmetakrylát PMMA; 5 - polykarbonáty PC

Semikrystalické termoplasty

Mezi významné znaky semikrystalických termoplastů (např. PE, PP, PA, POM, PBT a další) patří jejich schopnost vytvářet z taveniny krystalickou strukturu. Obsah krystalického podílu může dosáhnout až 80 % v závislosti na chemické stavbě polymeru a technologických podmínkách vstřikování. Tak např. u PA může být obsah krystalického podílu 15 až 40 %, u lineárního PE 50 až 65 %, u PP 50 až 60 % a u POM 65 až 80 %. Tato skutečnost má za následek větší smrštění výstřiků proti formě, které se pohybuje od 1 do 2,5 %. Výstřiky ze standardních částečně krystalických polymerů v důsledku tvorby sférolitické struktury nemohou být transparentní jako polymery amorfní. Jejich vlastnosti – zejména tuhost, pevnost a houževnatost – jsou závislé na obsahu krystalického podílu, a proto je výrazně ovlivňuje fáze ochlazování (z technologických parametrů tedy především teplota formy). Teplota Tg je z hlediska procesu vstřikování u semikrystalických polymerů málo významná. Dominantní teplotou (viz tabulka 2) pro tyto polymery je teplota bodu tání krystalického podílu (Tm). Až do této teploty si výstřiky zachovávají určitou pevnost a tuhost a nebortí se, nad touto teplotou je oblast taveniny (viskózně tekutý stav), v níž probíhá proces vstřikování. V tabulce 3 je naznačen vliv technologických parametrů semikrystalických polymerů na procesní vlastnosti.

Dominantní aplikační oblastí těchto polymerů jsou technické výrobky více či méně mechanicky namáhané. Největší podíl připadá na různě modifikovaný PP, PA, PET, PBT a POM. Příklady aplikací jsou na obrázku 2.

Obr. 2. Semikrystalické termoplasty: 1 – polyformaldehyd POM; 2 – polyamidy PA 6, PA 6,6; 3 – polypropylen a kopolymery PP; 4 – polyetyleny PE

Možnosti modifikace termoplastů

Obě základní skupiny termoplastů (amorfní a semikrystalické) lze rozmanitě modifikovat a vytvářet tak široký sortiment plastů s vlastnostmi šitými na míru vyráběného dílu. Vzájemným mísením dvou či více různých polymerů vznikají polymerní směsi a blendy, mísením s plnivy částicovými nebo vláknitými dostaneme vyztužené plasty a polymerní kompozity s vysokou pevností a tuhostí, případně materiály se specifickými vlastnostmi, jako je zvýšená vodivost, lepší kluzné vlastnosti, odolnost vůči hoření apod. Jako částicová plniva se většinou používá mastek, mikromletý vápenec či jiný minerál, grafit, aerosil, práškové kovy, skleněné mikrokuličky a další. Vyztužující plniva pak zahrnují většinou krátká, výjimečně dlouhá skleněná vlákna, v menší míře i vlákna uhlíková, kevlarová či bórová (obr. 3). Přidáváním různých aditiv (tabulka 4) obdržíme typy tepelně a UV stabilizované, samozhášivé, s antistatickou úpravou, měkké, výrazně houževnaté a plasty v jakýchkoliv barevných odstínech. Průmyslová výroba blendů a kompozitů určených pro technologii vstřikování je mnohem méně nákladná než klasická polymerace monomerů. Proto tato technologie zaznamenala prudký nárůst zejména v oblasti komoditních plastů.

Obr. 3. Pevnostně namáhané díly z termoplastů vyztužených skleněnými vlákny: 1 – PA 6 + 30 % SV (skleněných vláken); 2 – PA 6,6 + 30 % SV; 3 – PPO/SB + 30 % SV; 4 – PP + 30 % SV; 5 – PA 6,6 + 15 % SV + 25 % M (minerální plnivo); 6 – PA 6,6 + 60 % SV; 7 – PC + 15 % SV; 8 – POM + 20 % SV; 9 – PBT + 30 % SV; 10 – PET + 30 % SV

Termoplastické elastomery

Významnou oblast polymerních materiálů v současné době zaujímají termoplastické elastomery, které vznikají buď kopolymerací (např. kopolyestery, polyeteramidy, termoplastické polyolefiny a polyuretany, etylenvinylacetát, styrenové kopolymery a terpolymery), nebo mísením základního polymeru (např. PP, PA) s elastomerní složkou (např. EPDM, NR). Značný rozvoj těchto materiálů umožnilo využívání polymerních kompatibilizátorů, které zlepšují jak dispergaci složek, tak mezifázovou adhezi a umožňují připravit směsi prakticky z libovolné kombinace výchozích polymerů. I když termoplastické elastomery nedosahují vlastností klasických síťovaných elastomerů (kaučuků), je jejich nesmírnou výhodou velmi snadné vstřikování na běžných vstřikovacích strojích na termoplasty (obr. 4).

Obr. 4. Výrobky z termoplastických elastomerů: 1 – TPE na bázi polyolefinů (Santoprene); 2 – TES (Multiflex); 3 – SIR (silikonový TPE); 4 – E/VA (kopolymer etylenvinylacetát); 5 - PE/EPDM; 6 – kopolymer SEBS (Termolast K)

Polymery se zvýšenou teplotní odolností

Nedostatek polymerů se zvýšenou teplotní odolností byl vyřešen vývojem zcela nových polymerů, které vyžadují při vstřikování jak vyšší teplotu taveniny (320–420 °C), tak mnohem vyšší teplotu formy (140–220 °C.). Mezi tyto termoplasty patří např. polysulfon a polyetersulfon (Ultrason S, E, Udel), polyeterimid (Ultem), polyfenylensulfid (Supec, Fortron), polyamidimid (Torlon), polyeterketon (Victrex, Ultrapek), kopolymery na bázi fluoroplastů a další. Příklady některých aplikací z těchto materiálů jsou na obr. 5.

Obr. 5. Díly z tepelně odolných polymerů (HT polymerů): 1 – PPS (Tedur); 2 – PPS/SV 30 (Tedur vyztužený skleněnými vlákny); 3 – PES (Ultrason); 4 – PAI (polyamidimid Torlon); 5 – polysulfon (Ultrason S); 6 – PC-T (Apec); 7 – fluoroplasty (PTFE + kopolymery)

Výroba polymerů s využitím metallocenových katalyzátorů

V posledních letech minulého století zahájily některé firmy (Phillips Petroleum, DOW, Exxon, BASF, Borealis) výrobu některých polymerů (především polyolefinů) s využitím metallocenových katalyzátorů. Tento nově použitý katalytický systém umožňuje například výrobu téměř transparentního polypropylenu (např. Metocene firmy Bassel a Ticona), u něhož proti základnímu PP se dosahuje 93 až 96 % transparence (vztaženo na transparentní PET používaný pro výrobu PET lahví). Na druhé straně byl takto též připraven syndiotaktický polystyren (např. materiál Questra firmy DOW Chemical), který je schopen částečné krystalizace, což poměrně značně navyšuje jeho pevnost, tuhost a chemickou i teplotní odolnost ve srovnání se standardním amorfním polystyrenem.

LCP polymery

Velmi zajímavá je i skupina termoplastů obsahující v makromolekule zabudované kapalné krystaly. Tyto materiály označované LCP (Liquid Crystal Polymer) poskytují taveninu s uspořádanými strukturními jednotkami, které se při vstřikování vysoce orientují působením relativně nízkých smykových sil. V závislosti na smykovém napětí se viskozita taveniny výrazně snižuje a umožňuje tak vstřikovat i velmi tenkostěnné výstřiky. S ohledem na velmi nízkou viskozitu taveniny (výbornou tekutost) se LCP s výhodou kombinují s minerálními i vláknitými plnivy, jako jsou grafit, mastek, skleněná i uhlíková vlákna. Materiály se dodávají pod obchodním označením Vectra LCP (Ticona) nebo Zenite (Du Pont).

Další vlastnosti termoplastů

Vývoj plastů jako materiálů budoucnosti pokračuje s novými objevy v oblasti polymerní chemie. Stále dochází ke zdokonalování a zkvalitňování velkotonážní výroby komoditních plastů i vývoji plastů se specifickými vlastnostmi pro nové aplikace. Jsou připravovány nové typy speciálních plastů pro nové elektronické, biologické a medicinální aplikace, vyvíjejí se nová extrémně pevná a teplotně odolná vlákna včetně použití nanovláken pro nové, pevnostně namáhané aplikace. Zejména vývoj nanokompozitů, v nichž je polymer vyztužen částicemi o rozměru menším nebo rovném 1nm, zaznamenává velmi pozitivní trend v oblasti konstrukčních plastů.

Emil Neuhäusl

[email protected]

Tab. 1. Základní informace pro výběr termoplastů


Tab. 2. Rozdílné chování amorfních a semikrystalických polymerů při procesu vstřikování

Tab. 3. Vliv technologických parametrů semikrystalických polymerů na procesní vlastnosti


Tab. 4. Vliv aditiv na vybrané vlastnosti výstřiků z termoplastů

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 120122
Datum: 15. 02. 2012
Rubrika: Trendy / Plasty
Autor:
Firmy
Související články
Žíhání termoplastů

Moderní nauka o plastech v mnoha směrech vychází z nauky o kovech. Příkladem je žíhání, jeden ze způsobů tepelného zpracování. Společným účelem žíhání kovů i plastů je pomocí řízených teplotních změn dosáhnout rovnovážných stavů struktury a tím i cíleně ovlivňovat vlastnosti.

Makroplasty versus mikroplasty

Plasty se staly nenahraditelným materiálem sloužícím téměř všem oblastem lidské činnosti. V poslední době se pozornost odborníků i veřejnosti soustřeďuje na zcela nový ekologický fenomén, zvaný mikroplasty. Ve smyslu ekologické terminologie je pak možné výrobky z plastů označovat jako makroplasty.

Plasty a kompozity v inovaci strojírenských výrobků

Plasty a kompozity s polymerní matricí přinesly revoluci v materiálových přístupech ke konstrukci strojírenských výrobků a zařízení. Nepřetržitě probíhající materiálové inovace v oblasti plastů a kompozitů spoluvytvářejí inovativní řešení ve strojírenství. Reagují na potřeby strojírenského průmyslu a stávají se kontinuálním procesem s jasnou perspektivou do budoucna.

Související články
Optimalizace plastových výlisků s obsahem přírodních vláken

V průmyslové výrobě, především v automobilovém průmyslu, se začíná prosazovat trend nasměrovaný k využívání obnovitelných materiálů, ke kterým mj. patří přírodní vlákna. Vývojáři nových výrobků se setkávají s požadavky na aplikační využití plastových materiálů vyztužených přírodními vlákny, jako jsou sisal, konopí, len atd.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Horké trysky jako nový standard

Studené plnicí kanály doprovázejí odvětví vstřikování plastů od prvopočátku. I dnes často vypadá tento způsob plnění dutiny jako ten nejjednodušší a nejelegantnější. Proč má tedy smysl zabývat se aplikací horkých trysek i do malých sérií a malých forem? Srovnejme oba způsoby plnění a porovnejme ekonomické přínosy.

Plasty pomáhají modernizovat strojírenství

S pokračujícím vývojem nových materiálů se mění i materiálová skladba strojírenských výrobků a zařízení. V současné době si již nelze rozvoj téměř všech strojírenských odvětví bez použití plastových materiálů představit. Vývoj pak ukazuje, že plasty budou hrát ve strojírenství stále významnější úlohu.

Absorbér energie, izolace nebo kreativní materiál?

Vypadá jako polystyren, ale není to polystyren. Rozdíl poznáte nejpozději ve chvíli, kdy jej vezmete do ruky. Řeč je o expandovaném polypropylenu, materiálu, který pod obchodním názvem Arpro vyrábí globálně působící japonská společnost JSP. Vnitřní struktura dílů z něj vyrobených na první pohled připomíná díly z pěnového polystyrenu, ale jejich vlastnosti jsou zcela rozdílné.

Nové vstřikovací jednotky pro vstřikovací stroje

Společnost Engel Austria od základu přepracovala své hydraulické vstřikovací jednotky a na veletrhu K 2016 od 19. do 26. října v Düsseldorfu představila novou generaci úspěšných řad vstřikovacích strojů Engel victory a Engel duo, které díky inovativním funkcím dosahují vyšší přesnosti, ergonomie a účinnosti.

Princip laserového čištění a jeho možnosti

Laserové čištění patří mezi mladé technologie, jež nacházejí stále nové uplatnění nejen v průmyslu. Hlavním důvodem jsou nízké provozní náklady, ekologická šetrnost k životnímu prostředí a v neposlední řadě šetrnost k čištěnému materiálu oproti konvenčním metodám.

Využití výrobků z recyklovaných plastů

Plastové odpady a jejich využití je v současné době velmi diskutovaným tématem. Očista naší země je velice důležitá, protože spousta plastového odpadu končí na skládkách a ve vodách oceánů. Proč tento odpad nezpracovat v rámci recyklace na smysluplné výrobky?

Zajímavosti ze světa 3D tisku

3D tisk nabízí stále nové možnosti uplatnění, ať už jde o vlastnosti nebo rozměry finálního výrobku, nebo o zcela nové aplikační oblasti. Jednou ze zajímavých novinek je 3D tiskárna na desky plošných spojů, která umožňuje výrobu prototypu nebo malé série během několika hodin. Nebo z jiného soudku - v největších výrobních systémech lze vytisknout plastové díly s rozměry kolem 900 mm. Pokud máte za to, že se vám investice do takového zařízení nevyplatí, není třeba zoufat, neboť technologie jsou dostupné i formou služby.

Modulární a flexibilní ochranné zábrany

S nově vyvinutými ochrannými zábranami podle EN ISO 14120 nabízí společnost Engel významné plus z hlediska bezpečnosti. Jejich modulární koncepce přináší zvlášť jednoduchou konfiguraci a snadnou montáž. Široký výběr ochranných panelů a funkčních prvků, jako jsou prostupy, rozváděče, kabelové kanály, otočné a posuvné dveře, umožňuje rovněž úspornou realizaci individuálních provedení.

Automatizované pracoviště elektroerozivního obrábění

Společnost Mesit foundry má za sebou šedesátiletou zkušenost z výroby odlitků metodou vytavitelného voskového modelu a více jak padesátiletou historii výroby vstřikovacích forem. V současnosti je dodavatelem kvalitních vstřikovacích forem pro plasty a forem pro přesné lití kovů, které využívají zákazníci, například při dodávkách největším světovým automobilkám.

Aditivní technologie (nejen) v leteckém průmyslu

3D tisk, neboli aditivní výroba, v dnešních dnech zažívá opravdový boom. Většina firem technického zaměření, které jsou na špičce v oblasti inovací, tuto technologii vlastní, nebo alespoň externě využívá. Obdoba této technologie však není v přírodě nová, ani nijak výjimečná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit