Témata
Reklama

Žíhání termoplastů

Moderní nauka o plastech v mnoha směrech vychází z nauky o kovech. Příkladem je žíhání, jeden ze způsobů tepelného zpracování. Společným účelem žíhání kovů i plastů je pomocí řízených teplotních změn dosáhnout rovnovážných stavů struktury a tím i cíleně ovlivňovat vlastnosti.

Prof. Josef Steidl

Emeritní profesor ČVUT v Praze. Jeho oborovým zaměřením jsou materiálové vědy a inženýrství se specializací na plasty a kompozity. Je členem Inženýrské akademie ČR, kde zastává funkci předsedy sekce Materiálové inženýrství a technologie.

Moderní nauka o plastech v mnoha směrech vychází z nauky o kovech. Příkladem je žíhání, jeden ze způsobů tepelného zpracování. Společným účelem žíhání kovů i plastů je pomocí řízených teplotních změn dosáhnout rovnovážných stavů struktury a tím i cíleně ovlivňovat vlastnosti.

O žíhání termoplastů se poprvé zmiňuje německý fyzik H. A. Stuart v knize Die Physik der Hochpolymeren, nakl. Springer Verlag, 1955. V té době byl již poválečný plastikářský průmysl v plném rozvoji a i procesu žíhání začala být věnována zvláštní pozornost. Termín žíhání (anglicky annealing) byl v analogii s metalurgickou terminologií zaveden i u plastů, i když u nich se jedná o nesrovnatelně nižší žíhací teploty, než je tomu u kovů. Na přelomu 80. a 90. let minulého století se problematikou žíhání plastů zabývala také laboratoř plastů na tehdejší katedře nauky o materiálu Fakulty strojní ČVUT v Praze. Podnětem k tomu byly rostoucí požadavky na aplikace plastů a polymerních kompozitů ve strojírenství. Výzkum byl proto zaměřen zejména na to, jak žíhání ovlivňuje iniciaci a šíření trhlin v mechanicky namáhaných součástech. V současné době mají téměř všichni dodavatelé konstrukčních termoplastů ve svých informacích pro uživatele zahrnuty i specifikace pro žíhání.

Reklama
Reklama
Reklama

Postup žíhání plastů

Stejně jako u kovů má žíhání termoplastů tři hlavní stadia: ohřev na předepsanou teplotu Ta (viz tabulka), výdrž na teplotě a pomalé ochlazování. Konkrétní teplotní a časový režim žíhání závisí na typu plastu, účelu žíhání a též na tvaru a rozměrech výrobku nebo polotovaru. Důležitá je zejména tloušťka stěny. U amorfních termoplastů se žíhání provádí při teplotách nižších, než je jejich teplota skelného přechodu Tg. U krystalizujících termoplastů se žíháním označuje ohřev na teploty blízké jejich teplotě tání Tm. Vlastnosti výrobku nebo polotovaru v žíhaném stavu jsou pak závislé na zvoleném rozdílu teplot Tg-Ta u amorfních a Tm-Ta u krystalizujících termoplastů. Žíhání se provádí diskontinuálním nebo kontinuálním způsobem ve vyhřívaných komorách obvykle v inertní atmosféře, dále infračerveným ohřevem nebo ohřevem v olejové lázni.

Žíhání a strukturní přeměny v termoplastech

Hlavním účelem žíhání termoplastů je odstranění nebo snížení vnitřních pnutí. Jejich přítomnost může vést ke vzniku tzv. krejzů (lokálně přetvořených zón), tím pak k iniciaci trhlin a následnému poškození celého plastového výrobku nebo polotovaru, jenž má být podroben dalším dodatečným technologiím, jako obrábění, svařování, lepení, lakování, tvarování za tepla, dělení či tisku. Na vznik krejzů jsou citlivé zejména amorfní termoplasty jako polykarbonát, polysulfon nebo polyetherimid.
U krystalizujících termoplastů lze v analogii s kovy rozlišovat žíhání bez překrystalizace a žíhání s překrystalizací. Při žíhání bez překrystalizace se zdokonalují krystalické oblasti a zvětšuje se jejich velikost. Roste tím podíl krystalické fáze (krystalinita) na úkor fáze amorfní, jako např. u polyethylentereftalátu (PET). Používá se v případech, kdy nelze dosáhnout optimální krystalinity již za podmínek zpracování z taveniny a existuje nebezpečí dokrystalizace a tím i rozměrových změn za provozních podmínek. Při žíhání s překrystalizací se metastabilní krystalické struktury vzniklé při zpracování z taveniny mění na stabilnější. Například u polypropylenu se méně stabilní hexagonální modifikace, označovaná jako β-forma, přeměňuje na stabilnější monoklinickou modifikaci (α-forma). K podobným překrystalizacím vyvolaným žíháním dochází i u polyamidů, polyoxymethylenu aj. Žíhání bez překrystalizace nastává obvykle při nižších teplotách, zatímco překrystalizace vyžaduje vyšší teploty žíhání, blíže teplotě tání termoplastu.

Polyamid 4,6 Stanyl. Přírůstek modulu pružnosti a meze pevnosti po žíhání při teplotě 230 °C po dobu 2 hod. Závislost na teplotě zkoušky v tahu. (Zdroj: DSM Engineering Plastics)

Vliv žíhání na vlastnosti termoplastů

Žíhání pro většinu běžných plastových výrobků není nutné, pokud jsou dodržovány optimální podmínky zpracování z taveniny vstřikováním, vytlačováním aj. Eliminace vnitřních pnutí je u termoplastů hlavním smyslem žíhání. U tzv. konstrukčních termoplastů (engineering plastics) je někdy žíhání potřebné ke stabilizaci nebo zlepšení jejich fyzikálně-mechanických vlastností. U krystalizujících termoplastů se žíháním zvětšují zejména pevnost a modul pružnosti (viz příklad na obrázku). Naproti tomu se zmenšuje poměrné prodloužení při přetržení a rázová houževnatost. Zlepšují se i tribologické vlastnosti. Vzrůstá teplota tání termoplastu a tím i teplota průhybu při zatížení (HDT – Heat Deflection Temperature), jedna z hlavních materiálových charakteristik termoplastů sledovaných v konstrukční praxi. Zlepšuje se chemická odolnost, permeabilita pro plyny a páry, navlhavost, nasákavost ve vodě a koroze za napětí.

Žíhání termoplastů je dodatečným technologickým procesem, jehož účelem je docílení stability vlastností a rozměrů termoplastových výrobků za provozních podmínek. Zvláštní význam má pro strojírenské aplikace, u kterých je nutné dodržet během provozu požadované rozměrové tolerance. Je třeba poznamenat, že proces žíhání může do určité míry ovlivnit údaje o vlastnostech termoplastů uvedené v materiálových databázích.

Reklama
Související články
Makroplasty versus mikroplasty

Plasty se staly nenahraditelným materiálem sloužícím téměř všem oblastem lidské činnosti. V poslední době se pozornost odborníků i veřejnosti soustřeďuje na zcela nový ekologický fenomén, zvaný mikroplasty. Ve smyslu ekologické terminologie je pak možné výrobky z plastů označovat jako makroplasty.

Plasty a kompozity v inovaci strojírenských výrobků

Plasty a kompozity s polymerní matricí přinesly revoluci v materiálových přístupech ke konstrukci strojírenských výrobků a zařízení. Nepřetržitě probíhající materiálové inovace v oblasti plastů a kompozitů spoluvytvářejí inovativní řešení ve strojírenství. Reagují na potřeby strojírenského průmyslu a stávají se kontinuálním procesem s jasnou perspektivou do budoucna.

Horké trysky jako nový standard

Studené plnicí kanály doprovázejí odvětví vstřikování plastů od prvopočátku. I dnes často vypadá tento způsob plnění dutiny jako ten nejjednodušší a nejelegantnější. Proč má tedy smysl zabývat se aplikací horkých trysek i do malých sérií a malých forem? Srovnejme oba způsoby plnění a porovnejme ekonomické přínosy.

Související články
Optimalizace plastových výlisků s obsahem přírodních vláken

V průmyslové výrobě, především v automobilovém průmyslu, se začíná prosazovat trend nasměrovaný k využívání obnovitelných materiálů, ke kterým mj. patří přírodní vlákna. Vývojáři nových výrobků se setkávají s požadavky na aplikační využití plastových materiálů vyztužených přírodními vlákny, jako jsou sisal, konopí, len atd.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Plasty pomáhají modernizovat strojírenství

S pokračujícím vývojem nových materiálů se mění i materiálová skladba strojírenských výrobků a zařízení. V současné době si již nelze rozvoj téměř všech strojírenských odvětví bez použití plastových materiálů představit. Vývoj pak ukazuje, že plasty budou hrát ve strojírenství stále významnější úlohu.

Absorbér energie, izolace nebo kreativní materiál?

Vypadá jako polystyren, ale není to polystyren. Rozdíl poznáte nejpozději ve chvíli, kdy jej vezmete do ruky. Řeč je o expandovaném polypropylenu, materiálu, který pod obchodním názvem Arpro vyrábí globálně působící japonská společnost JSP. Vnitřní struktura dílů z něj vyrobených na první pohled připomíná díly z pěnového polystyrenu, ale jejich vlastnosti jsou zcela rozdílné.

Nové vstřikovací jednotky pro vstřikovací stroje

Společnost Engel Austria od základu přepracovala své hydraulické vstřikovací jednotky a na veletrhu K 2016 od 19. do 26. října v Düsseldorfu představila novou generaci úspěšných řad vstřikovacích strojů Engel victory a Engel duo, které díky inovativním funkcím dosahují vyšší přesnosti, ergonomie a účinnosti.

Princip laserového čištění a jeho možnosti

Laserové čištění patří mezi mladé technologie, jež nacházejí stále nové uplatnění nejen v průmyslu. Hlavním důvodem jsou nízké provozní náklady, ekologická šetrnost k životnímu prostředí a v neposlední řadě šetrnost k čištěnému materiálu oproti konvenčním metodám.

Využití výrobků z recyklovaných plastů

Plastové odpady a jejich využití je v současné době velmi diskutovaným tématem. Očista naší země je velice důležitá, protože spousta plastového odpadu končí na skládkách a ve vodách oceánů. Proč tento odpad nezpracovat v rámci recyklace na smysluplné výrobky?

Zajímavosti ze světa 3D tisku

3D tisk nabízí stále nové možnosti uplatnění, ať už jde o vlastnosti nebo rozměry finálního výrobku, nebo o zcela nové aplikační oblasti. Jednou ze zajímavých novinek je 3D tiskárna na desky plošných spojů, která umožňuje výrobu prototypu nebo malé série během několika hodin. Nebo z jiného soudku - v největších výrobních systémech lze vytisknout plastové díly s rozměry kolem 900 mm. Pokud máte za to, že se vám investice do takového zařízení nevyplatí, není třeba zoufat, neboť technologie jsou dostupné i formou služby.

Modulární a flexibilní ochranné zábrany

S nově vyvinutými ochrannými zábranami podle EN ISO 14120 nabízí společnost Engel významné plus z hlediska bezpečnosti. Jejich modulární koncepce přináší zvlášť jednoduchou konfiguraci a snadnou montáž. Široký výběr ochranných panelů a funkčních prvků, jako jsou prostupy, rozváděče, kabelové kanály, otočné a posuvné dveře, umožňuje rovněž úspornou realizaci individuálních provedení.

Automatizované pracoviště elektroerozivního obrábění

Společnost Mesit foundry má za sebou šedesátiletou zkušenost z výroby odlitků metodou vytavitelného voskového modelu a více jak padesátiletou historii výroby vstřikovacích forem. V současnosti je dodavatelem kvalitních vstřikovacích forem pro plasty a forem pro přesné lití kovů, které využívají zákazníci, například při dodávkách největším světovým automobilkám.

Aditivní technologie (nejen) v leteckém průmyslu

3D tisk, neboli aditivní výroba, v dnešních dnech zažívá opravdový boom. Většina firem technického zaměření, které jsou na špičce v oblasti inovací, tuto technologii vlastní, nebo alespoň externě využívá. Obdoba této technologie však není v přírodě nová, ani nijak výjimečná.

Aditivní technologie pro Průmysl 4.0

Výrobní stroje pracující na principu aditivních technologií si generují samy vlastní výrobní strategii a dráhy. Nepotřebují zvláštní přípravu výroby. Ta spočívá pouze v umístění výrobku do výrobního prostoru stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit