Témata
Reklama

Pracovní měřidla nepodléhající periodické kalibraci

Připouštějí české právní předpisy kategorii pracovních měřidel, která by nepodléhala periodické kalibraci? Jak přistupují k této kategorii zákazníci nebo orgány certifikující váš systém jakosti? Jak v této záležitosti postupovat, abyste byli v souladu s požadavky vašich obchodních partnerů? Můžeme vyjmout z péče o metrologické zabezpečení výroby (kalibrace během používání měřidla) určité druhy měřidel? U kterých měřidel musíme naopak požadovat důslednou rekalibraci?

Legislativa

České metrologické právní předpisy, zejména zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii ve znění platných předpisů, uvádějí následující druhy měřidel:

  • etalony;
  • pracovní měřidla stanovená (označovaná jako stanovená měřidla);
  • pracovní měřidla nestanovená (označovaná jako pracovní měřidla);
  • referenční materiály (certifikované a ostatní referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného či pracovního měřidla).
  • Existenci pracovních měřidel nepodléhajících periodické kalibraci lze odvodit z uvedeného zákona, i když v něm není tato kategorie pojmenována. Ostatně takovou možnost nabízí v uvedeném zákoně § 11, odst. 5, který citujeme: "Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda."

    Reklama
    Reklama
    Reklama

    Pracovní měřidla

    O pracovních měřidlech se předpokládá, že bude jejich jednotnost a správnost zabezpečována kalibrací, a to prvotní (provádí ji zpravidla výrobce měřidla) a periodickou (během používání). Nasazení některých pracovních měřidel v průmyslovém reprodukčním procesu je však takové povahy, že ne vždy vyžaduje periodickou kalibraci (rekalibraci). Kalibrace měřidel používaných v průmyslové praxi je činnost náročná finančně i z hlediska času. Proto je nutno pečlivě posuzovat, u kterých měřidel je periodická kalibrace nutná a kde bude možno s ohledem na nižší požadavky kladené na měřidlo od této kalibrace ustoupit.

    Orientační měřidla

    Jde o skupinu měřidel, která se obvykle nazývají orientační nebo informativní měřidla (v tomto článku se přidržíme pojmu orientační). Jsou to většinou měřidla, která nemají bezprostřední význam pro řízení výrobních procesů a neovlivňují jakost finálního výrobku nebo jeho částí, bezpečnost, obchodní styk a jiné zájmy zákazníků. Jedná se především o měřidla v pomocných profesích, např. v údržbě, ve skladech nebo v rozvodech energií. Ve strojírenském podniku to budou některá jednoduchá měřidla, např. pravítka, svinovací metry, teploměry a tlakoměry na potrubí, v chemickém průmyslu např. teploměry na nádržích, tlakoměry na čerpadlech pro měření tlaku chladiva, dřevěné měrky pro stanovení objemu v zásobnících atd.

    Typickým příkladem orientačního měřidla je posuvka, používaná ve skladu materiálu skladníkem, který se přesvědčuje měřením např. průměru polotovaru, že vydává materiál správného rozměru. U některých měřicích prostředků může být měřidlo určitého druhu zařazeno jak mezi měřidla podléhající rekalibraci, tak mezi orientační měřidla. Příklad: Dilatační teploměr umístěný ve mzdové účtárně nebude zcela jistě podléhat periodické kalibraci.

    Podobný teploměr umístěný v metrologické laboratoři, jehož hodnoty budou uváděny v kalibračních listech, bude nutno v pravidelných intervalech kalibrovat. Určitým kritériem pro rozhodnutí, které přístroje patří do skupiny orientačních měřidel, je jejich mezní dovolená chyba. Zde je však třeba uvědomit si jistá úskalí při vyjadřování velikosti těchto chyb. Určitý podnik uvede, že konkrétní druh měřidla, specifikovaný konkrétní mezní dovolenou chybou (např. všechny nonické posuvky v podniku s mezní chybou ? 0,15 mm) patří mezi orientační měřidla. Při takovém vyjádření může dojít k nepřesnostem v posuzování, neuvede-li se zároveň i měřicí rozsah posuvky nebo se mezní chyby nevyjádří v percentuálním tvaru. Zatímco posuvka s rozsahem do 150 mm a mezní chybou ? 0,15 mm patří svými metrologickými parametry mezi orientační měřidla, posuvku s měřicím rozsahem 2000 mm a stejnou mezní dovolenou chybou (? 0,15 mm) bude možno využít i pro náročné kontrolní operace, které vyžadují nasazení měřidla podléhajícího periodické kalibraci.

    Pravidla pro zařazení mezi orientační měřidla

    Vzhledem k tomu, že skupina orientačních měřidel není popsána v právních metrologických předpisech ani není dostatečně rozvedena v systémových normách (např. ISO 9001, ISO 10012), musí se při jejím zavedení do podnikového metrologického systému dodržovat určitá pravidla:

  • Pro zařazení měřidla do kategorie orientačních měřidel nerozhoduje druh určitého měřidla (např. nelze paušálně všechny posuvky nebo všechny deformační tlakoměry používané v podniku, označit jako orientační měřidla). Pro zařazení měřidla do této skupiny je rozhodující účel jeho použití. Začne-li se orientační měřidlo používat pro účely, které následně uvádíme, musí být neprodleně převedeno mezi pracovní měřidla podléhající kalibraci.
  • Pokud však v některém podniku existuje určitý druh měřidel, která prokazatelně nevyžadují rekalibraci, lze celou takovou skupinu zařadit mezi orientační měřidla (např. v některých podnicích to jsou svinovací metry).
  • V dokumentaci podniku by měla být stanovena pravidla pro práci s orientačními měřidly, aby se pro zařazování měřidel vytvořily co nejjednoznačnější podmínky.
  • Zařazení měřidla mezi orientační měřidla nelze zdůvodňovat nedostatkem pracovní kapacity metrologického střediska nebo nedostatkem finančních prostředků pro kalibraci měřidel.
  • Měřidla, která nesmějí být zařazována mezi orientační

    - při prokazování shody se specifikovanými požadavky, resp. při kontrole jakosti výroby nebo při předávání výrobků zákazníkovi;

    - při kalibraci a mezilhůtové kontrole měřicích prostředků;

    - při kontrole přesnosti výrobních (technologických) zařízení;

    - jako součást výrobních zařízení v souvislosti s výrobou prvků, jejichž požadované hodnoty jsou tolerovány (omezeny mezními úchylkami);

    - v souvislosti s bezpečností práce, bezporuchovostí technologického provozu a s ochranou životního prostředí;

    - k monitorování ovlivňujících veličin, které jsou uváděny v protokolech nebo kalibračních listech.

    Podmínky pro zavedení orientačních měřidel

    Zavedení kategorie orientačních měřidel vyžaduje, aby všichni pracovníci, kteří s těmito měřidly přicházejí do styku, byli vyškoleni a znali příslušné podnikové organizační předpisy. Významnou roli pro používání těchto měřidel má i sledování, zda se orientační měřidla nepoužívají při kontrole jakosti nebo k jiným účelům předpokládajícím periodickou kalibraci měřidla. Toto přezkoušení provádí zpravidla průběžně podnikový metrolog.

    Podobná kontrola je rovněž předmětem interních auditů v oblasti metrologie a řízení jakosti.Při zavedení orientačních měřidel v podniku jsou významná i organizační opatření. Tato kategorie měřidel musí být jednoznačně specifikována a popsána v odpovídající podnikové organizační normě, např. v příručce jakosti nebo v metrologickém řádu podniku. V tomto dokumentu musí být také vymezena odpovědnost konkrétního pracovníka, resp. pracovníků nebo odborných útvarů za zařazování měřidel mezi orientační měřidla a za vedení jejich evidence.

    U větších podniků to mohou být vlastníci měřidel (vedoucí odborných útvarů nebo výrobních jednotek, které mají tato měřidla v evidenci) s tím, že ve sporných případech by měli za povinnost konzultovat toto zařazení s podnikovým metrologem, k jehož stanovisku se při konečném rozhodnutí přihlédne. U malých podniků s relativně malým počtem měřidel může rozhodovat o začlenění těchto měřidel přímo podnikový metrolog centrálně za celý podnik.Všechna orientační měřidla musí být označena evidenčním štítkem nebo visačkou, z nichž je zřejmé, že jde o měřidlo nepodléhající rekalibraci. Pokud by štítek nebo visačka odpadly, musí uživatel předložit měřidlo odpovědnému pracovníkovi (vlastníku měřidla nebo podnikovému metrologovi, který opatří měřidlo novým štítkem).

    Kontrola orientačních měřidel

    Platí-li zásada, že orientační měřidla nepodléhají periodické kalibraci, neznamená to, že by nepodléhaly kontrole vůbec. Jde o kontrolu funkce měřidla, resp. o posouzení jeho funkčnosti. Tuto kontrolu provádí:- u měřidel dlouhodobě zapůjčených (zapůjčených tzv. na knížku) uživatel měřidla, např. výrobní dělník, technický kontrolor, pracovník technické obsluhy výroby;- u měřidel krátkodobě zapůjčovaných ze skladu nebo výdejny nářadí, zpravidla na jednu pracovní směnu nebo na vykonání jediné výrobní, popř. kontrolní operace (zapůjčovaných tzv. na známku), vlastník měřidla nebo vedoucí výdejny nářadí, ve které je měřidlo trvale uloženo, popř. pracovník, který je jimi k tomu pověřen, např. údržbář ve výdejně nářadí.

    U některých měřidel je však nutné, aby jejich uživatel před měřením zkontroloval správnost nastavení měřidla, například u třmenového mikrometru;- u měřidel, která jsou součástí výrobních, technologických či energetických zařízení, odpovídá za tuto kontrolu příslušný útvar, např. útvar Měření a regulace, podnikový mechanik nebo energetik atd.

    Čeněk Nenáhlo

    Česká metrologická společnost

    ČMS

    //www.csvts.cz/cms/

    [email protected]

    Reklama
    Vydání #7,8
    Kód článku: 60729
    Datum: 17. 07. 2006
    Rubrika: Trendy / Měření
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Měření v rámci celého výrobního řetězce

    Na cestě k aplikaci konceptu Průmyslu 4.0 se měřicí a kontrolní technologie čím dál víc používají jako řídící nástroj ve výrobě. V rámci plnění této nové role ale potřebují pružněji a rychleji zachytit kvalitativní údaje na různých místech: v měřicí laboratoři, v těsné blízkosti výrobní linky, stejně tak jako přímo v ní.

    Měřicí technologie pro Průmysl 4.0 v Nitře

    Průmysl 4.0 závisí na propojení systémů schopných spolu komunikovat, schopných získávat, vyhodnocovat a sdílet data a na takto zpracované informace reagovat v reálném čase. Údaje z měření jsou nezbytné pro shromažďování informací, které mají být použity při inteligentním rozhodování za účelem zabránit nežádoucím procesním změnám.

    Měřicí přístroje pro efektivní výrobu

    Jestliže jsou nástroje přesně zaměřeny a seřízeny ještě před samotným obráběním mimo obráběcí stroj, lze následně zkrátit vedlejší neproduktivní časy na stroji a zvýšit tak celkovou efektivitu výroby. Přístroje pro měření a seřizování nástrojů mohou v samotném procesu třískového obrábění zajistit zvýšení produktivity až o 25 %, a to při velmi dobrém poměru cena/výkon. Úspěšné obrábění tedy vyžaduje nejen výkonné stroje, ale i přesně seřízené nástroje.

    Související články
    Měřicí technika se stává součástí výrobních strojů

    Vzhledem k tomu, že jednou z aktivit České metrologické společnosti, z. s., je mimo jiné také sledování prezentace aktuálních metrologických novinek, trendů vývoje a zastoupení metrologie na veletrzích pořádaných v České republice i v zahraničí, navštívili jsme mimo jiné veletrh Toolex 2017, který se již po desáté konal v polském městě Sosnowiec na třetím největším výstavišti v Polsku – Expo Silesia.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Velmi přesný měřicí stroj pro výpočetní tomografii

    Nový model TomoCheck S HA (High Accuracy) 200 společnosti Werth Messtechnik GmbH se senzorem pro výpočetní tomografii je aktuálně nejpřesnějším souřadnicovým měřicím strojem na světě.

    Konfirmace měřidel

    Příspěvek se zabývá problematikou zajištění návaznosti měření a rozebírá obvyklé metrologické čin-nosti, které jsou za tím účelem prováděny. Zákon o metrologii i běžná praxe zmiňují jako základní postupy kalibraci nebo ověření stanovených měřidel. Kalibrace je postup vedoucí k dosažení způsobilého měřidla ve dvou logických krocích podle definice VIM. Vždy musí být zjištěn aktuální stav měřidla – provádí se zkouškou, která ověří, zda je měřidlo způsobilé plnit dané specifikace, či nikoliv. Nezpůsobilé měřidlo se musí kalibrovat nebo vyřadit. O výsledku je vydán doklad (kalibrační certifikát), jímž je potvrzena způsobilost z dřívější kalibrace nebo způsobilost dosažená kalibrací novou. Zvláštní pozornost je věnována kalibraci měřidel řízených softwarem, např. u souřadnicových měřicích strojů.

    Kontrola rotačních součástek v sériové výrobě

    Hřídelové a kotoučové součástky patří k nejrozšířenějším ve strojírenství. S nástupem elektromobility jejich podíl zřejmě ještě poroste. Sériová výroba běžně pracuje v sekundovém taktu, a stejně tak rychlá musí být nově i kontrolní technika. Stoprocentní kontrola se již stává samozřejmostí.

    Plováčkové průtokoměry na olej

    Výrobou přístrojů pro polní instrumentaci se dlouhodobě a úspěšně zabývá celosvětově působící společnost Kobold Messring. Do jejího hlavního programu patří průtokoměry, teploměry, hladinoměry a tlakoměry.

    Jak dokonale měřit průtok

    Pro měření průtoků v průmyslových závodech nebo pro testování složení protékající tekutiny dnes existuje řada snímačů průtoku a průtokoměrů, které lze použít v nejrůznějších pracovních prostředích. Mnohé z nich pocházejí z dílny společnosti Kobold Messring GmbH.

    Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

    Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

    Kompaktní horizontální seřizovací přístroj pro Průmysl 4.0

    Systémový dodavatel Kelch představil na veletrhu EMO v Hannoveru inovativní výsledky vývoje pro optimalizaci procesů, mezi nimi poprvé nově koncipovanou konstrukční řadu H3 z úspěšné série seřizovacích přístrojů Kenova set line.

    Souřadnicový měřicí stroj s hybridní technologií snímání

    Společnost Prima Bilavčík přichází na trh s novinkou v oblasti měřicí techniky - souřadnicovým měřicím strojem COORD3, který kontaktní snímací sondu doplnil o bezkontaktní skenovací senzor V7.

    Inovovaný přístroj pro seřizování nástrojů

    Společnost Kelch představí na veletrhu Intec 2019, který se koná od 5. do 8. února 2019 v Lipsku, inovovaný stolní přístroj Kenova set line V3 pro seřizování nástrojů s možností rozšíření pro Smart Factory.

    Optická čidla: nečekané změny!

    Ve chvíli, kdy se zdá, že už se věci nedají nijak podstatně vylepšit, přichází obvykle výrazná změna. Stejně je tomu u optických čidel. Co by se na nich mohlo měnit? Jiná optika? Jiné vlnové délky? Nebo snad jen rozměry?

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit