Témata
Reklama

Řada řídicích systémů

Před dvěma lety představila americká společnost Rockwell Automation svůj nový řídicí systém ControlLogix, který znamenal přelom v konstrukci PLC.

Procesor tohoto systému Logix5550 představuje svým výkonem, rychlostí i strukturou programů a dat pro programátory skutečnou lahůdku a byla by jistě škoda jej nevyužít i v jiných aplikacích, než pro které byl původně určen. Bylo by to jistě příjemné, v mnoha případech však neekonomické. Z toho důvodu přišla společnost Rockwell ne s jedním, ale s celou řadou produktů Logix, které mají různá provedení, ale jedno společné: atributy původního procesoru Logix5550.
Procesor systému ControlLogix, označovaný jako Logix5550, je výjimečný systém nabízející vysoký výkon (až 128 000 logických I/O), bohatý instrukční soubor (sekvenční a procesní řízení, polohování, řízení pohonů), multi-tasking uživatelských aplikací a další funkce (uživatelské datové struktury atd.), které ocení každý programátor řídicích systémů. Proto byl produkt rozšířen na celou řadu systémů využívajících původní procesor v různých modifikacích tak, aby systém jako celek nejlépe vyhovoval požadavkům aplikací, pro které je určen.
Současná rodina řídicích systémů Logix představuje následující produkty: ControlLogix (PLC systém s architekturou producent/spotřebitel), FlexLogix (procesor Logix konstruovaný pro připojení modulů Flex I/O a Flex Ex I/O), CompactLogix (procesor Logix v provedení pro použití s řadou modulů Compact I/O), SoftLogix5000 (softwarový PLC s virtuálním procesorem Logix) a DriveLogix (procesor Logix zabudovaný do frekvenčního měniče).
Všechny uvedené systémy mají jedno společné, a to procesor. Ačkoliv je v každém systému v odlišném provedení, jde vždy o procesor Logix se všemi svými atributy, jako je rychlost, výkon, instrukční sada, programové a datové struktury a v neposlední řadě programovací prostředí. Programování všech systémů Logix se realizuje pomocí softwaru RSLogix5000.
Reklama
Reklama

RSLogix5000

Jedná se o aplikaci Windows NT využívající všech předností, které tento operační systém nabízí. Uživatelské projekty je možné vytvářet v příčkovém diagramu, jak jsme u produktů RA zvyklí, nebo v tzv. funkčních blocích. (Oba způsoby lze samozřejmě libovolně kombinovat.) Připravována je i verze s možností programovat pomocí tzv.sekvenčních diagramů (SFC). Prostředí RSLogix je velice intuitivní a tvorba uživatelské aplikace snadná. (Díky funkcím "drag and drop" je tvorba a modifikace uživatelské aplikace jednoduchá a rychlá. Je možné používat části programů nejen z různých úloh projektu, ale i z programů jiných projektů.)

FlexLogix

Dále se budeme věnovat novému systému FlexLogix, představenému na letošním veletrhu Amper 2001.
Systém FlexLogix vznikl spojením osvědčené a mnoha aplikacemi ověřené konstrukce vzdálených vstupů a výstupů Flex I/O a procesoru Logix. Procesor je konstrukčně upraven tak, aby odpovídal provedení řady Flex. Disponuje všemi vlastnostmi jako procesor Logix5550, to znamená stejným instrukčním souborem, rychlostí i strukturou programů a dat. FlexLogix má vynikající komunikační možnosti, je určen pro řešení systémů distribuovaného řízení. To znamená, že nalezne uplatnění všude tam, kde je požadováno řízení menších technologických celků, umístěné v jejich bezprostřední blízkosti a vzájemně propojené rychlou komunikační linkou. K dispozici jsou dvě provedení, lišící se velikostí paměti programu. Typ 1794-L33 je osazen 64kB pamětí a typ L34 disponuje 512kB pamětí.
Procesor umožňuje přímé připojení až 8 modulů Flex I/O, se kterými tvoří kompaktní celek (tzv. lokální připojení). Dalších až 8 modulů lze připojit pomocí rozšiřujícího kabelu a modulu FLA (rozšířené lokální připojení). Tím ale nejsou všechny možnosti rozšíření počtu I/O vyčerpány. Až 16 modulů Flex I/O lze připojit prostřednictvím sítě ControlNet (vzdálené připojení). Procesor je totiž vybaven dvěma sloty pro komunikační jednotky. V současné době je k dispozici pouze komunikace po síti ControlNet (jednoduché i duplicitní), ale připravují se i jednotky pro síť DeviceNet a EtherNet. Je samozřejmě možné, aby systém současně komunikoval na obou sítích. Například jedna síť může realizovat vzdálené, distribuované I/O a druhá potom propojovat jednotlivé systémy FlexLogix. Co systém, vzhledem ke svému určení, neovládá, je funkce bridge. To znamená, že neumožňuje komunikovat nebo realizovat komunikaci z jedné sítě do druhé.
Další možnou komunikací je kanál RS-232. Ten je primárně určen pro nahrávání a ladění projektu (DF1, full duplex), ale díky implementovaným protokolům je možné jej využít pro komunikace ve SCADA sítích (DF1, half duplex, master/slave) nebo pro uživatelskou komunikaci v ASCII znacích.
Vzhledem k tomu, že moduly Flex I/O nejsou založeny na principu producent/spotřebitel, emuluje tyto funkce vlastní procesor. Pro uživatele to potom znamená, že se moduly v programovacím prostředí RSLogix5000 chovají podobně jako moduly systému ControlLogix.
Lokální, tzn. na procesor přímo napojené moduly nelze přes síť ControlNet sdílet jinými systémy tak, jak to známe u systému ControlLogix. Nicméně tato data mohou být sdílena přes vnitřní proměnné procesoru, který je spolu s ostatními může standardně nabídnout na komunikační síť. Data vzdálených modulů sdílena být mohou, ale pouze v režimu listn. (To znamená, že data mohou číst i jiné systémy, ale moduly mají pouze jednoho vlastníka, kterým je odpovídající procesor FlexLogix.)
Jak bylo uvedeno, Flex I/O je používanou a osvědčenou řadou, dosud využívanou pro realizaci vzdálených I/O. Jeho nespornou výhodou je konstrukční řešení, umožňující do univerzálního svorkovnicového modulu zapojit I/O modul, a to i za provozu pod napětím (RIUP). Škála modulů je velice široká a zahrnuje jak logické a analogové I/O, tak modul pro připojení termočlánků, odporových snímačů, modul rychlého čítače apod.
Skutečnost, že celá řada procesorů shodných vlastností, nicméně určených pro odlišné aplikace, využívá společný programovací nástroj, vytváří z rodiny Logix významný fenomén na poli automatizační techniky.
Reklama
Vydání #3
Kód článku: 10334
Datum: 05. 03. 2001
Rubrika: Trendy / Automatizace
Autor:
Firmy
Související články
Platforma pro edgecomputing a průmyslový internet věcí

Systém FIELD (FANUC Intelligent Edge Link and Drive) je platforma určená pro propojení provozních zařízení, která umožňuje rychlý a spolehlivý přístup k výrobním datům s cílem využít je k naplnění koncepce chytré, propojené výroby. Dovoluje realizovat edge computing, tedy shromažďovat a zpracovávat data přímo v provozu, nikoliv až v cloudu, a umožňuje tak činit rozhodnutí, která se týkají jednotlivých strojů a zařízení, mnohem rychleji než u cloudových aplikací. Přitom zůstává zachována možnost, nikoliv povinnost, předem zpracovaná data přenášet k centralizovanému zpracování v informačním systému podniku nebo v cloudu. Účelem je nejen monitorovat, ale i aktivně zasahovat do výrobního procesu ve smyslu regulační smyčky se zpětnou vazbou.

Školní robot pro výuku automatizace

Vzdělávání žáků pro život v první polovině 21. století, v naší tzv. industriální civilizaci.

Strojírenská firma sází na kolaborativní aplikaci

FT-Produktion, švédská strojírenská firma se zákazníky z automobilového, stavebního a nábytkářského průmyslu, zvýšila svou produktivitu díky robotickému řešení obsahujícímu dva uchopovače RG2 od společnosti OnRobot. Kolaborativní aplikace pomohla výrobci zvýšit produktivitu, zkrátit dodací lhůty a přijímat objednávky o mnohem větších objemech.

Související články
Mobilní roboty zajišťují bezpečnější logistiku

Kverneland Group, globální výrobce zemědělské techniky se sídlem v Dánsku, přijme do závodu každý rok na 100 000 palet materiálu a komponent. Materiál je zde dále zpracováván a komponenty jsou montovány do finálních strojírenských výrobků, které opouštějí tovární sklady v kontejnerech. Téměř 500 zaměstnanců přepravuje materiál na ploše 55 000 čtverečních metrů s pomocí nejrůznějších dopravních prostředků, které se neustále pohybují po výrobní hale. Společnost je součástí významné japonské skupiny Kubota Group.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Řešení pro logistiku letecké nákladní dopravy

Když byl na jaře roku 2018 uveden do provozu nový nákladní terminál na letišti Helsinki-Vantaa, posílila největší finská letecká společnost - jedna z předních, které zajišťují leteckou dopravu mezi Evropou a Asií - své vedoucí postavení leteckého přepravce v severském regionu. Zásadním rozhodnutím pro budoucí rozvoj bylo rozšíření flotily o 19 nových Airbusů A350, z nichž 11 již bylo dodáno. Investice do pozemní infrastruktury i do letadel vytvářejí základnu pro posílení objemu přepravy pasažérů a nákladu v rámci evropských a mezikontinentálních destinací. Řešení pro kompletní tok materiálu pochází od společnosti Lödige Systems z Warburgu a pohonná technika od firmy Lenze.

Doživotní přesnost servopohonů s dutou hřídelí

Požadavky, se kterými se obor pohonné techniky dlouhodobě setkává, jsou velmi různorodé. Kompaktnost a velký výkon se jako klíčové atributy staly standardem v mnoha aplikacích. Zástavbový prostor, který je k dispozici, je stále zmenšován, avšak požadavky na výkon zůstávají buď stejné, nebo se zvyšují. Stále rostoucí globální konkurence vyžaduje trvalou optimalizaci výkonu.

Roboty řeší nedostatek zaměstnanců v průmyslu

Od svého uvedení na trh v roce 2010 dodala společnost KUKA více než 100 000 robotů řady KR Quantec. Důvodem zájmu o ně je jejich vysoká spolehlivost a univerzálnost s širokým spektrem aplikací.

Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů

Mezinárodní federace robotiky (IFR, International Federation of Robotics) zveřejnila v prosinci 2018 zprávu nazvanou Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů (Demystifying Collaborative Industrial Robots), která se snaží nalézt odpověď na otázku současné a budoucí úlohy kolaborativní robotiky. Níže uvádíme překlad podstatné části zprávy, kterou nám poskytl jeden ze členů IFR - společnost FANUC.

Když se sny stanou realitou

Mobilní robotické systémy bývají častým námětem k diskuzím, ale v praxi k vidění příliš nejsou, přestože po nich řada průmyslových společností volá. Společnost Stäubli Electrical Connectors už je však spokojeně využívá. Vrcholový management je nadšen z flexibility, jakou mobilní robotičtí asistenti přinášejí na montážní linku.

Pro ergonomickou obsluhu strojů

Optimální ergonomie je na pracovišti nezbytná. Stroje nejenže musejí splňovat bezpečnostní požadavky, ale musejí také být navrženy tak, aby jejich obsluha byla co nejsnadnější a bez námahy. Ovládací panely na strojích proto musejí být flexibilní a snadno polohovatelné prostřednictvím systémů nosných ramen.

Zerobot - efektivní způsob automatizace

V minulém příspěvku (www.mmspektrum.com/180112) jsme popsali tzv. nulový bod upínání (Zero point systém). Ukazuje se, že při dnešních trendech, kdy automatizace a zejména pak robotizace opět zažívají velkou renesanci, je výhodné spojit Zero point systém a robot. O trendech takového spojení pojednává tento příspěvek.

Textilní tkanina zajímavá v mnoha ohledech

Zušlechtěné textilie – nepatří mezi ně pouze pestrobarevně potištěná košile, impregnovaná větrová bunda či obzvláště měkké ložní prádlo. Také při létání a cestování do vesmíru se používají moderními postupy zušlechtěné materiály. Například vnější plášť Airbusu A380 tvoří ze 70 procent textilie. Dnes už proto nehovoříme o látkách, ale o plošných textiliích. Výrobou příslušných textilních strojů se zabývá společnost Monforts, která společně s firmou Lenze realizovala pokrokový projekt, jenž svými vlastnostmi odpovídá nárokům na špičkovou technologii. K jeho vlastnostem patří propracovaná automatizace, detailně seřízené procesy a vizualizace stroje, jaká aktuálně nemá obdoby.

Když jde o prostor…

Současné trendy směřují k mnohem větší míře využití elektroniky než doposud. To je hlavní, nikoliv však jediný důvod, proč se množí automatizace výroby menších zařízení, jakými jsou například mobilní telefony, tablety i ostatní elektronika. Ale nejde jen o ni, ale i o laboratoře, farmacii apod.

Prediktivní údržba robotů

Otázkou maximální produktivity výroby a minimalizací jakýchkoliv prostojů se v dnešní době zabývají snad úplně všechny firmy. Nejinak tomu je ve vysoce konkurenčním prostředí dodavatelů do automobilového průmyslu – zde je to možná ještě důležitější a platí to i pro ty největší firmy, jako je jihlavský závod společnosti Robert Bosch. Bez automatizace z pohledu strojních zařízení by si zde výrobu dokázali jen těžko představit. Pozornost projektových týmů se tak může obracet i k vývoji v oblasti automatizace softwarových řešení.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit